Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.     

Structure of Major Surface Determinants and DNA Diagnosis of Pneumocystis carinii

Pneumocystis carinii is a pathogen which, causes fatal pneumonia in patients with the acquired immune deficiency syndrome (AIDS). To facilitate the basic study of P. carinii , we have analyzed its major surface proteins by both immunochemical and biochemical methods. The major protein components of both cysts and trophozoites are a group of proteins called "P115" with apparent masses of 105–120 kd. It includes 6 isoelcclric variants. A monoclonal antibody raised against cysts recognizes all 6 variants and reacts with epitopes located in the cell wall indicating that P115 is an immunorcactive surface component. The isoelectric variants contain identical or closely related protein components and they are mannose-rich glycoproteins. The isoelectric variation may be due primarily to differences in glycosylation. The majority of sera from humans with diagnosed pneumocystosis that were tested reacted strongly with the P115 proteins. To develop probes for DNA diagnosis and to facilitate molecular studies, a genomic DNA library of P. carinii has been constructed. Some of these clones were used for DNA hybridization analysis of rat and human lungs.