Ontogenetic development of antibody formation in response to different doses of gram-negative microorganisms in young rabbits

Rabbits at different stages of development were immunized with different doses of heatinactivated suspension ofEscherichia coli 086 andSalmonella paratyphi B. The dynamics and the site of formation of bactericidal and haemolytic antibodies during the primary reaction was investigated. An increase and an acceleration of antibody formation after increasing the dose of antigen was found in the serum and at the cellular level. The magnitude of the response and the rate of the reaction were directly proportional to the age of the experimental rabbits. The site of antibody formation depends on the character, route of administration, antigen dose and age of rabbits. After intraperitoneal and also after intravenous immunization withEscherichia coli andSalmonella paratyphi B antigens the site of antibody production in 15-day-old rabbits was the lymphatic tissue of the intestine, the appendix, and mesenteric lymph nodes. As the antigen dose was increased and the age of rabbits rose, i.e. in correlation with the increase of the antibody response, antibody formation shifted to the spleen which is the chief site of antibody production following immunization by these bacterial antigens from the first month of life of rabbits. In contrast with this type of antigen, after intraperitoneal or intravenous immunization with sheep erythrocytes of new-born or older rabbits antibody formation was concentrated in the spleen. The development of the immunological competence and the significance of intestinal lymphatic tissue as one of peripheral type is discussed.     

Die wirkung der β-(3-Pyridyl)-propion-und der β-(3-Pyridyl)-acrylsäure auf die Atmung der Wurzeln vonSinapis alba L.

V práci byly studovány rozdíly v ú?innosti kyseliny β-(3-pyridyl)-propionové (VIII) a β-(3-pyridyl)-akrylové (IX) v závislosti na stupni nenasycení pobo?ného ?etězce. Obě kyseliny inhibují r?st ko?ene i hypokotyluSinapis alba L. a zp?sobují inhibici sukcinátdehydrogenázového enzymového systému. Kyselina IX inhibuje zmíněný systém p?ibli?ně na dvojnásobek inhibice kyseliny VIII. Cytochromoxydázový systém z?stává témě? neovlivněn. Na základě experimen tálních výsledk? byla zp?esněna strukturní podmínka fytotoxické aktivity modelových slou?enin typu I v tom smyslu, ?e v?echny slou?eniny této struktury inhibují kromě r?stu také aktivitu sukcinátdehydrogenázového systému.     

Chromosome aberrations caused by the effect of ultrasound in the meristematic cells ofvicia faba

In our present work the formation of chromosome aberrations has been studied in dependence on the tima interval between sonication and fixation of the primary root tips of Vicia faba. Maximum occurrence of aberrations was recorded immediately after sonication. The results of our experiments pointed to the fact that the frequency of the induced changes was independent on the sonic waves intensity within the range of 0-2—3-0 W/cm² and on ultrasond treatment duration within the range of 1—20 min. Studies of the distribution of chromosome abnormalities caused by ultrasound between the large and small chromosomes of theVicia faba meristematic cells in various time intervals showed that the frequency of the aberrations in both chromosome groups was proportional to its total metaphase lengths. Analysis of the type of aberrations observed in various time intervals after sonication indicated the simultaneous formation of chromosome and chromatide abnormalities.     

Spores of microorganisms

6-Azauracil at a concentration of 1 μmole/ml inhibits by 50% the outgrowth of germinated spores of a strain ofBacillus cereus, concentration of 1.5 μmole/ml resulting in 100% inhibition. Two distinct maxima of sensitivity to 6-azauracil are observed during postgerminative development of spores. The first occurs during early stages of development (immediately after depolymerization period) and the second after about 60 min of cultivation (late stage of swelling). Uracil reverses the inhibition of the outgrowth of spores caused by 6-azauracil when added during 0–30 min of the spore development. The addition of uracil after 30 min of the germination does not bring about the reversion of the effect of 6-azauracil. An important role of pyrimidine pathway via orotidine 5′-phosphate in germinating spores was proved, suggesting a possible use of 6-azauracil in synchronization of the postgerminative development of spores.     

The genus Candida Berkhout

The properties of 53 fermentation type II strains of the genusCandida Berkhout were studied. The strains in question were originally identified asCandida tropicalis (Castellani) Berkhout,Candida pelliculosa Redaelli,Candida robusta Diddens et Lodder,Candida intermedia (Cif. et Ashf.) Langeron et Guerra,Candida langeroni Dietrichson,Candida obtusa (Dietrichson) v. Uden et Carmo Sousa and as various intermediate forms between these and other similar species. The classification criteria were extended by a number of very important characteristics, such as the degree of utilization of raffinose, the assimilation of lysine, xylose, cellobiose, maltotriose, maltotetraose and arabinose, virulence for mice, nutrient requirements, serological properties, etc. Actual classification was based on the numerical method of a similarity count. On the basis of this extension of the classification criteria, the characteristics of the speciesCandida tropicalis (Castellani) Berkhout andCandida pelliculosa Redaelli were defined in greater detail.Candida intermedia, evaluated on the basis of previously employed characteristics (lactose utilization, non-assimilation of KNO₃) does not appear to be a separate species, but a collection of different border-line forms of other species of this group.Candida robusta Diddens et Lodder is regarded as a member of the genusSaccharomyces, notCandida. The varietiesCandida tropicalis var.lambica andCandida pelliculosa var.cylindrica likewise do not seem to belong to the species concerned and will have to be studied in greater detail from the genetic aspect, in relation to other membrane-forming types ofCandida. The authors' extension of the classification criteria considerably reduced intraspecific variability, particularly in the speciesCandida tropicalis (Castellani) Berkhout, and led to greater accuracy in the practical diagnosis of this species, which is frequent in clinical material.     

Untersuchung der eiweißspindeln des kakteen-X-Virus mit fluoreszierenden Antikörpern

A?koliv na zá kladě mnoha pokus? se p? edpokládalo, ?e tzv. bÍlkovinná v?etena v buňkách tzn. buně?né inkluse X-viru kaktus? (Ca XV), jsou slo?ena z ?etních prodlou?ených ?ásti Ca XV, p?esto to dosud nebylo proká zá no. Proto jsme se pokusili pomocÍ fluoreskujÍcÍch protilátek doká ?at, ?e bilkovinná v?etena jsou skute?ně agregáty virových ?ástic. V těto práci jsme pouzili tzv. nep?Ímé metody. Nejprve jsme p? sobili na buňky obsahujÍci tato v?etena homologiokým antisé rem proti Ca XV, zÍskanym imunizacÍ králÍk? a teprve potom jsme buňky vlo?ili do roztoku fluoreskujicÍch protilátek proti králicimu γglobulinu. BÍlkovinná v?etena svitila potom ve fluorescen?nÍm mikroskopu silně ?lutozeleně (bylopou?ito fluoresceinisothiocyaná tu). Tato fluorescence ná m uká zala, ?e nastala pozitivnÍ reakce a ?e bÍlkovianá v?etena jsou slo?ena z virových ?ástic. ?etné kontrolnÍ pokusy potvrdily ná? základnÍ pokus.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.     

Ein Beitrag zur Kenntnis des Selektivitätsmechanismus von Pyrazon

Ve snaze identifikovat fyziologické pochody rozhodující o selektivní toxicitě pyrazonu (1-fenyl-4-amino-5-chorpyridazon-6) jsme sledovali jeho vliv na hlavní enzymové systémy ?ídící dýchání ko?en?. Zatímco jsme u ko?en? zeSinapis alba zjistili úplnou inaktivaci dehydrogenázy kyseliny jantarové—u ko?en? cukrovky je stejný enzym stimulován.