Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.     

The influence of stimulating doses of 6-benzylaminopurine on awakening apple buds and on their consumption of oxygen

Byl sledován vliv 6-benzylaminopurinu na dýchání pupen? jabloně odr?dy Boskooaké v pr?běhu 5 dn? po pod7#x00E1;ní kininu. Bylo zji?těno, ?e spot?eba kyslíku stanovovaná p?ímou metodou Warburgovou je vy??í ji? prvního dne po podání 6-benzylaminopurmu a stoupá stále výrazněji a? do pátého dne, kdy je spot?eba kyslíku u pupen? stimulovaných o 75% vy??í, ne? u pupen? kontrolních.     

New Methods of Chromatographic Separation of Gibberellins A1 and A3

Biologia Plantarum - New Chromatographic methods, chromatography in centrifugal field and thin-layer chromatography on alumina, were used for separating physiologically active gibberellins A1 and...     

Factors determining the biosynthesis of griseofulvin and similar substances

Была высказана гипотеза, что биосинтез гризеофульвине, цитромицетина, фульвиновой кислоты, фусаeубине, руброфусарина и родствеооых им вешеств протекаеР не путем конденсации линейнон цепочки, а из двух более коротких цепочек, которые возникают конденсацией 4 и 3 ацетатных единп. реакции, осушествляющиеся на уровне этих цапочек (илн прнмежувочных структур) метиляция, редукция, и, возможно, последующая дегидратация или только эноэизация— определяют направление дальнeйшeй кондeнсации в такой стeпeни, что конeчныe продуктыотдичаются своeй структурой.     

Root exudates of plants

Summary The composition of the root exudates of barley and wheat in the initial growth phases was investigated; amino acids, organic acids, sugars and certain aromatic compounds could be identified. A knowledge of the composition of root exudates is important from the standpoint of the interaction between the plants and the micro-organisms in the rhizosphere. Some aspects of the rhizosphere effect connected with the present work are discussed.     

Enzymes of the jejunal enterochromaffine cells in man

Summary A study of enzymatic equipment of enterochromaffine cells (e.c.) in jenual biopsies obtained with a Crosby capsule in normal humans and patients with nontropical sprue was undertaken. The following enzymes were demonstrated: alkaline phosphatase and adenosine triphosphatase (cell membrane), acid phosphatase (corpuscular), non-specific esterase (diffuse and corpuscular, predominantly eserine resistant, in corpuscular localization E 600 resistant), DPN- and TPN-diaphorases and dehydrogenases of lactic acid, malic acid, isocitric acid, glucoso-6-phosphoric acid, succinic acid, -hydroxybutyric acid and -glycerophosphoric acid. Enzyme activities were not equal in all cells suggesting some type of secretory cycle. In most patients with untreated nontropical sprue or with the disease in relapse e.c. were more numerous and hypertrophic with elevated activities of non-specific esterase and acid phosphatase. Implications of these results are briefly discussed.With 8 Figures in the Text, of which 2 in Colour     

Ektodesmenstudien

Summary Lambertz (1954) did not mention Gramineae as plants containing ectodesmata, although he stated that ectodesmata are not bound to special groups of angiosperms but should occur in all families of angiosperms. Schnepe (1959) expressly pointed out that he never succeeded in demonstrating such structures in leaves of Gramineae with his method. In our studies, however, ectodesmata could be shown in leaves of wheat and maize if the fixation mixture contained nitric acid. As in other objects, including species of gymnosperms and pteridophytes, the same distribution of ectodesmata could be observed which was characterized by the formation of rows along the anticlinal walls, crowding in guard-cells and seattering in periclincal walls.     

Ein Beitrag zur Kenntnis des Selektivitätsmechanismus von Pyrazon

Ve snaze identifikovat fyziologické pochody rozhodující o selektivní toxicitě pyrazonu (1-fenyl-4-amino-5-chorpyridazon-6) jsme sledovali jeho vliv na hlavní enzymové systémy ?ídící dýchání ko?en?. Zatímco jsme u ko?en? zeSinapis alba zjistili úplnou inaktivaci dehydrogenázy kyseliny jantarové—u ko?en? cukrovky je stejný enzym stimulován.     

Changes in the radioresistance of bacteria after the inhibition of proteosynthesis in the preirradiation phase

The strain ofEscherichia coli WP₂ (try_v) was irradiated with UV light, at a dosage of 240 erg/mm. Proteosynthesis was inhibited by the elimination of the essential amino acid from the cultivation medium. Changes in radioresistance were followed during 45 minutes of starvation and during the subsequent 45 minutes of restitution after the addition of the essential amino acid. The radioresistance of the cells showed a linear increase immediately after the removal of the essential amino acids, proportional to the duration of the inhibition of proteosynthesis. The increase in radioresistance was shown to be reversible. After the addition of the essential amino acid there was an immediate decrease in radioresistance which was most marked in the first 15 minutes.