Untersuchung der eiweißspindeln des kakteen-X-Virus mit fluoreszierenden Antikörpern

A?koliv na zá kladě mnoha pokus? se p? edpokládalo, ?e tzv. bÍlkovinná v?etena v buňkách tzn. buně?né inkluse X-viru kaktus? (Ca XV), jsou slo?ena z ?etních prodlou?ených ?ásti Ca XV, p?esto to dosud nebylo proká zá no. Proto jsme se pokusili pomocÍ fluoreskujÍcÍch protilátek doká ?at, ?e bilkovinná v?etena jsou skute?ně agregáty virových ?ástic. V těto práci jsme pouzili tzv. nep?Ímé metody. Nejprve jsme p? sobili na buňky obsahujÍci tato v?etena homologiokým antisé rem proti Ca XV, zÍskanym imunizacÍ králÍk? a teprve potom jsme buňky vlo?ili do roztoku fluoreskujicÍch protilátek proti králicimu γglobulinu. BÍlkovinná v?etena svitila potom ve fluorescen?nÍm mikroskopu silně ?lutozeleně (bylopou?ito fluoresceinisothiocyaná tu). Tato fluorescence ná m uká zala, ?e nastala pozitivnÍ reakce a ?e bÍlkovianá v?etena jsou slo?ena z virových ?ástic. ?etné kontrolnÍ pokusy potvrdily ná? základnÍ pokus.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.     

Estimation of the mean floristic similarity between and within sets of vegetational relevés

Various possibilities of usingSörensen's coefficient of floristic similarity in plant sociology are summarized. A new formula (11), derived from that bySörensen and based on constancy values, is suggested in order to calculate the mean floristic similarity within a set of relevés.     

Estimation of the mean floristic similarity between and within sets of vegetational relevés

Various possibilities of usingSörensen’s coefficient of floristic similarity in plant sociology are summarized. A new formula (11). derived from that bySörensen and based on constancy values, is suggested in order to calculate the mean floristic similarity within a set of relevés.     

Importance de l'étude de la répartition écologique pour la taxonomie des éponges calcaires

Résumé 1. Les travaux deSarà (1953) et deBurton (1963) ont remis en question la valeur systématique des caractères morphologiques dans la classification des Eponges Calcaires, et ont proposé de considérer de nombreuses formes connues comme des variétés individuelles et régionales d'espèces très plastiques et variables. Nous avons essayé de préciser, par l'observation directe en plongée libre, la distribution et les préférences écologiques des Calcaires, de définir ainsi les limites naturelles de leurs populations, et d'étudier ensuite la variabilité des caractères morphologiques à l'intérieur de ces populations.2. Nous exposons ici l'exemple des espèces des genresClathrina etAscandra, étudiées en Adriatique, dans les régions de Marseille et de Roscoff. Leur distribution est en rapport direct et très précis avec l'exposition aux vagues et à la lumière, à tel point que sur une surface réduite plusieurs espèces se succèdent et se remplacent en fonction de l'exposition de l'endroit. Dans la règion de Roscoff cette distribution est plus large ce qui est dû aux effets des marées, mais les zones écologique préférentielles pour les espèces deClathrina ont pu être établies en fonction de l'importance de l'apport des sédiments par les eaux côtières.3. La possibilité de définir des populations dont la distribution est très précisemment délimitée malgré une coexistence dans un espace réduit, et qui ne sont pas réliées par les formes transitoires, permet d'éliminer l'hypothèse de la cospécificité de ces populations. Elle permet également d'établir les variations morphologiques possibles au sein d'une espèce, de retenir les caractères significatifs pour la classification, et finalement de distinguer les espèces qui se ressemblent morphologiquement. Dans le cas d'animaux qui, commeClathrina, possèdent très peu de caractères utilisables en systématique, c'est la seule façon de résoudre les problèmes de leur taxonomie.

---

The importance of research on the ecological distribution for the taxonomy of calcareous sponges

The particular difficulties of the taxonomy of calcareous sponges are due to their great plasticity and their capacity for adaptation which obscure the natural limits of species. An attempt was made to define the natural populations of the Mediterranean species of the generaClathrina andAscandra through a study of their ecological distributions. The populations not connected by the transitory forms were defined by their ecological preferences, and, as they are found in a close cohabitation, were treated as having the specific values. The variability of different morphological features is discussed, the features significant for taxonomy are pointed out and the morphologically close species are defined.

     

The communities of the orderHalostachyetalia topa 1939 in the area of western substeppe ilmens of the Volga delta

Investigation of halophyte communities of Western substeppe ilmens of the Volga delta and their classification by theBraun-Blanquet method enabled us to distinguish 5 associations in this area:Suaedo salsae-Halocnemetum, Limonietum suffruticosi, Kalidietum foliati, Suaedo-Frankenietum, Suaedo-Petrosimonietum. These associations were united in the new allianceClimacoptero-Suaedion previously included in the orderHalostachyetalia ?opa 1939, the classPuccinellio-Salicornietea ?opa 1939.     

Plastid transformation in greening scales of the onion bulb (Allium cepa,Alliaceae)

The greening of the upper part of the outerAllium cepa L. bulb scales, in particular along the vascular regions, is limited to the hypodermal cells in which typical leucoplasts are transformed to normal and functional chloroplasts. This process is light dependent and cannot afterwards be reversed or modified by darkness. The changes in fine structure are described and briefly discussed.Dedicated to Prof. DrLothar Geitler on the occasion of his 90th birthday and 55 years after the publication of his Grundriß der Cytologie.