On the validity of the genusDactylococcopsis (Cyanophyceae)

Summary The genusDactylococcopsis Hansg. 1888 (Cyanophyceae) is based on the typeD. rupestris, which was later identified as a green algae. Most of the many species described later were also placed to other groups of algae. Several authors even doubted about the existence of the genus. As, however, some species of Cyanophyceae correspond to the original generic diagnosis, the name Dactylococcopsis Hansg. ex R. et F.Chod. 1925 has been proposed as a nomen conservandum, and a new type (D. smithii R. et F.Chod.) has been defined. Further speciesD. linearis Geitl. 1935 and D.Planctonica Teil. 1942 has been unambiguously described till now.     

Chromosome counts of some Mongolian plants

The paper gives the chromosome numbers of 45 species from 72 Mongolian localities, belonging to the genera:Amygdalus, Asparagus, Astragalus, Cancrinia, Caragana, Chamaerhodos, Chelidonium, Chesneya, Dianthus, Hypecoum, Lathyrus, Lilium, Oxytropis, Papaver, Potentilla, Schizonepeta, Sibbaldia, Thermopsis, Trifolium, Trigonella, Vicia. Chromosome morphology of three species ofChamaerhodos and taxonomical remarks on some other species are added. A new combinationSibbaldia sericea (Grubov) Soják is proposed.     

Attempt at quantitative analysis of interindividual variability in stress response of leucocyte levels in mice from the viewpoint of control theory

Summary The authors studied the dependence between the ability of systems regulating the level of peripheral leucocytes to damp the fluctuations of this level, occurring under conditions of repeated stressing of the organism by non-specific stress factors (isolation, starvation, handling for blood withdrawal) and the tolerance of the organism to the action of ionizing radiation (summary exposure to X-rays leading to death at repeated irradiation). This regulatory ability was expressed with the aid of the slope (coefficientb) of regression between the leucocytary valuesx _i, fluctuating in time, and the subsequent differences _i ( _i =x _i+1–x _i ). The highest tolerance to lethal action of radiation is correlated to such a regulatory behaviour of the organism at which the time necessary for adaptation of the system is shortest. The authors point out the suitability of the employed regulatory characteristic for the quantitative study of adaptability and resistance of the organism and its relatedness to the damping ratio, used in the automatic control theory.     

Kymatocalyx Herz. in Mittelamerika

Summary A second species of the hitherto monotypic genusKymatocalyx Herz. is described and figured in detail. The new combinationKymatocalyx dominicensis (Spruce) comb. nova is proposed.     

Typing of Nontypable Staphylococci by Lysogeny

Strains of coagulase-positive staphylococci which were nontypable with the routine typing set of phages could be typed by lysogeny with phage-propagating strains as indicators and with ultraviolet induction. About 10% of the strains could be typed without induction. About 36% of them could be typed by this method when ultraviolet irradiation was used as an inducing agent. The phage groups from which the majority of the nontypable staphylococci originated were easily identified by this method of typing.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

The effect of physical conditions of cultivation on the respiratory metabolism of algae

V práci jsem zji?tovala, zda podmínky kultívace ?as ovlivńují ?espira?ní metabolismus. Rasy Chlorella pyrenoidosa (82), Scenedesmus obliquus (125) a Euglena gracilis (259) byly pěstovány ve t?epané a stojaté kultu?e. T?epáním kultur je podstatně ovlivněn respira?ní metabolismus ?as. T?épané kultury mají na rozdíl od stojatých sní?enou spot?ebu O₂ a vět?inou odli?né RQ. Je mo?né, ?e zji?těné rozdíly jsou podmíněny zrychleným vývojem a stárnutím t?epaných kultur. Je tedy t?epání jako zp?sob kultivace významným faktorem, který je nutno respektovat p?i pěstování experimentálního materiálu. Namě?ené hodnoty respira?ního kvocientu okolo 1,3 svěd?í pro to, ?e anaerobní glykolytické pochody mohou probíhat i za dokonalého p?ístupu vzduchu do media. Kultura Scenedesmus obliquus (125) má pravděpodobně málo p?izp?sobivý metabolismus a na změny prost?edí nereaguje tak citlivě jako Euglena gracilis nebo Chlorella pyrenoidosa.