The genus Candida Berkhout

The properties of 53 fermentation type II strains of the genusCandida Berkhout were studied. The strains in question were originally identified asCandida tropicalis (Castellani) Berkhout,Candida pelliculosa Redaelli,Candida robusta Diddens et Lodder,Candida intermedia (Cif. et Ashf.) Langeron et Guerra,Candida langeroni Dietrichson,Candida obtusa (Dietrichson) v. Uden et Carmo Sousa and as various intermediate forms between these and other similar species. The classification criteria were extended by a number of very important characteristics, such as the degree of utilization of raffinose, the assimilation of lysine, xylose, cellobiose, maltotriose, maltotetraose and arabinose, virulence for mice, nutrient requirements, serological properties, etc. Actual classification was based on the numerical method of a similarity count. On the basis of this extension of the classification criteria, the characteristics of the speciesCandida tropicalis (Castellani) Berkhout andCandida pelliculosa Redaelli were defined in greater detail.Candida intermedia, evaluated on the basis of previously employed characteristics (lactose utilization, non-assimilation of KNO₃) does not appear to be a separate species, but a collection of different border-line forms of other species of this group.Candida robusta Diddens et Lodder is regarded as a member of the genusSaccharomyces, notCandida. The varietiesCandida tropicalis var.lambica andCandida pelliculosa var.cylindrica likewise do not seem to belong to the species concerned and will have to be studied in greater detail from the genetic aspect, in relation to other membrane-forming types ofCandida. The authors' extension of the classification criteria considerably reduced intraspecific variability, particularly in the speciesCandida tropicalis (Castellani) Berkhout, and led to greater accuracy in the practical diagnosis of this species, which is frequent in clinical material.     

Untersuchung der eiweißspindeln des kakteen-X-Virus mit fluoreszierenden Antikörpern

A?koliv na zá kladě mnoha pokus? se p? edpokládalo, ?e tzv. bÍlkovinná v?etena v buňkách tzn. buně?né inkluse X-viru kaktus? (Ca XV), jsou slo?ena z ?etních prodlou?ených ?ásti Ca XV, p?esto to dosud nebylo proká zá no. Proto jsme se pokusili pomocÍ fluoreskujÍcÍch protilátek doká ?at, ?e bilkovinná v?etena jsou skute?ně agregáty virových ?ástic. V těto práci jsme pouzili tzv. nep?Ímé metody. Nejprve jsme p? sobili na buňky obsahujÍci tato v?etena homologiokým antisé rem proti Ca XV, zÍskanym imunizacÍ králÍk? a teprve potom jsme buňky vlo?ili do roztoku fluoreskujicÍch protilátek proti králicimu γglobulinu. BÍlkovinná v?etena svitila potom ve fluorescen?nÍm mikroskopu silně ?lutozeleně (bylopou?ito fluoresceinisothiocyaná tu). Tato fluorescence ná m uká zala, ?e nastala pozitivnÍ reakce a ?e bÍlkovianá v?etena jsou slo?ena z virových ?ástic. ?etné kontrolnÍ pokusy potvrdily ná? základnÍ pokus.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.     

Ultrastructure of the surface of multiple scars inSaccharomycodes ludwigii

The use of induced primuline fluorescence led to the discovery of a new type of yeast scars (multiple scars) in the generaKloeckera, Saccharomycodes, Nadsonia andHanseniaspora. The structure and ultrastructure of their surface was studied by electron microscopy, using carbon replicas and isolated cell walls.     

Ribosomes in growing and non-growing bacterial cells

1. 1.
   It was found that growing cells always contained more different groups of ribosomes and their total amount was greater than in non-growing cells or spores, in which only two ribosome groups with different sedimentation constants, according to the species of microorganism, were consistently found.     

Ein Beitrag zur Kenntnis des Selektivitätsmechanismus von Pyrazon

Ve snaze identifikovat fyziologické pochody rozhodující o selektivní toxicitě pyrazonu (1-fenyl-4-amino-5-chorpyridazon-6) jsme sledovali jeho vliv na hlavní enzymové systémy ?ídící dýchání ko?en?. Zatímco jsme u ko?en? zeSinapis alba zjistili úplnou inaktivaci dehydrogenázy kyseliny jantarové—u ko?en? cukrovky je stejný enzym stimulován.     

Changes in the radioresistance of bacteria after the inhibition of proteosynthesis in the preirradiation phase

The strain ofEscherichia coli WP₂ (try_v) was irradiated with UV light, at a dosage of 240 erg/mm. Proteosynthesis was inhibited by the elimination of the essential amino acid from the cultivation medium. Changes in radioresistance were followed during 45 minutes of starvation and during the subsequent 45 minutes of restitution after the addition of the essential amino acid. The radioresistance of the cells showed a linear increase immediately after the removal of the essential amino acids, proportional to the duration of the inhibition of proteosynthesis. The increase in radioresistance was shown to be reversible. After the addition of the essential amino acid there was an immediate decrease in radioresistance which was most marked in the first 15 minutes.     

Occurrence of cytochromes in R and S yeast mutants of the genusSaccharomyces

Visible region of an absorption spectrum was followed in cells of original strains and of rough mutants ofSaccharomyces cerevisiae andS. cerevisiae var.ellipsoideus. It was found that there are no substantial differences in relative content of cytochromesb andc in aerobically grown rough and smooth yeast forms, in spite of the fact that both forms differ substantially in the metabolic oxygen quotient. If the cytochromes present were not reduced in washed cells by dithionite or by substrate addition, the rough forms exhibited a lower cytochrome b:c ratio than the smooth forms. Under anaerobic conditions of cultivation, the rough forms retained a typical aerobic spectrum, lacking, however, the cytochromea and a₃ band; the ratio of cytochromesb andc was changed in favour of cytochromeb (from the original 1.7: 1 up to 3.4: 1). The inability of the rough mutants to produce anaerobic cytochrome spectrum represented by cytochrome b₁ was connected with their inability to reproduce under anaerobic conditions.