Untersuchungen über die Photosynthese,Respiration und Transpiration des Maises unter Berücksichtigung von Unterschieden zwischen Populationen,Pflanzen, Blättern und Blattabschnitten

Auto?i sledovali infra?ervenými analyzátory CO₂ a H₂O ?istou fotosyntézu, dýchání a transpiraci rostlin a list? kuku?ice v konstantních podmínkách. Mezi t?emi sledovanými odr?dami—Schindelmeiser, Siloma a VIR 25—nebyly zji?těny pr?kazné rozdíly v ?isté fotosyntéze, i kdy? se jednotlivé odr?dy díky r?zně dlouhé vegeta?ní době zretelně li?í ve výnosu; rozptyl hodnot mezi jednotlivými rostlinami jedné odr?dy byl p?ibli?ně 25%. P?i témě? stejně velkém rozptylu mezi rostlinami jedné odr?dy byla zji?těna pr?kazně vy?? intenzita transpirace u VIR 25 ve srovnánís ostatními dvěma odr?dami. Nejvy??í intenzitu ?isté fotosyntézy měly listy nejblí?e od palice (tj. 4. a? 5. list). P?íjem CO₂ vyjád?ený na plochu a hodinu byl r?zný u r?zných úsek? listu; ve st?ední ?ásti listu byl pr?kazně vy??í ve srovnání s bazální ?ástí. P?íjem CO₂ byl v pozitivní korelacis minerální vý?ivou. Nebyly zji?těny rozdíly v p?íjmu CO₂ u rostlin bez palic as nimi. Rostliny bez palic nemohou produkované asimiláty (sacharózu) skladovat; ty proto zaplavují celou rostlinu az velké ?ásti se v noci prodýchávají. Efektivní výtě?ek su?iny u těchto rostlin bez palic dosahuje jen 70% výtě?ku rostlin s palicemi.     

Relationship between the osmotic potential of cell sap and the water saturation deficit during the wilting of leaf tissue

Byly zji??ovány změny osmotického potenciálu (osmotického tlaku) buně?né ??ávy (vylisované z listových pletiv usmrcených p?i 100°C) p?i pasivní vodní bilanci (vadnutí) ?ástí ?epele v závislosti na zvět?ujícím se vodním deficitu (na ztrátě vody). Teoreticky by toti? bylo mo?no p?edpokládat, ?e voda vydaná p?i pasivní vodní bilanci pochází rovnoměrně z ve?keré vody buně?né, tedy také poměrně z podílu, obsa?eného v buně?né ??ávě. V tom p?ípadě by se buně?ná ??áva koncentrovala úměrně vznikajícímu deficitu. V naprosté vět?ině pozorovaných p?ípad? stoupal v?ak osmotický tlak (klesal osmotický potenciál) strměji ne? teoreticky odpovídá sou?asné ztrátě vody. Ze zji?těných rozdíl? mezi zmíněným teoretickým pr?během a mezi nalezenými hodmotami byl vypo?ítán odhad percentuálního podílu ?mobilní” vody v buňce, tj. toho podílu, kterého se v?dy bezprost?edně týkají změny obsahu vody v buňce. Tento podíl ?mobilní” vody byl u dospělých list? kolem 70 a? 80%. Velikost podílu ?mobilní” vody závisela na rychlosti vzniku vodního deficitu: P?i rychlém vadnutí byl u dospělých list? zji?těn men?í podíl ne? p?i vadnutí pomalém. To svěděí o tom, ?e ?mobilní” podíl buně?né vody je vymezován podle vodní bilance buňky dynamickou rovnováhu intracelulárních difusních proud? vody podle gradient? difusního tlaku vody mezi jednotlivými podíly buně?né vody, je? jsou ur?eny r?znou vazbou (?vázaná” voda) i r?znou lokalisací v buňce.     

Water saturation deficit in the wilting plant. The preference of young leaves and the translocation of water from old into young leaves

U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.     

Anatomical studies on the origin of the apical meristem in axils of the highest pair of leaves in chickweed, [Stellaria media (L.) Vill.]

Postranní vzrostné vrcholy pta?ince [Stellaria media (L)Vill.] vytvá?ející se v ú?labí nejvy??ího páru list?, vznikají v nestejné době. Zatímco postranní vzrostný vrchol má zalo?ena ji? primordia list? prvního patra, u protilehlého vzrostného vrcholu se teprve vytvá?í jeho apikální ?ást. Tento ?asový rozdíl je jednou z p?í?in dal?í nerovnoměrnosti v r?stu a vývoji postranních větví. Tato nerovnoměrnost v době zakládání primordií postranních vzrostných vrchol? se zákonitě opakuje i p?i zakládání větví dal?ích ?ád?. ?asový rozdíl v době zakládání těchto postranních vzrostných vrechol? ?iní p?ibli?ně 2–3 dny.     

Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.     

A Comparative study on the reactions for protein sulphydryl,carboxyl and tyrosine in plant nuclei

V této práci byly aplikovány na rostlinných objektech reakce s β-oxynaftyl-merkurichloridem a p-nitrobromacetofenonem, popsané k pr?kazu bílkovinných SH na materiálu ?ivo?i?ném. V rostlinných meristematických buňkách obě tyto techniky stejně jako DDD¹ a RSR¹ jeví vět?inou intensivněj?í zbarvení jader ne? cytoplasmy. Rovně? po aplikaci reakcí na bílkovinné karboxyly a tyrosin je jádro intensivněji zbarveno ne? cytoplasma. Z toho lze soudit, ?e rozdíly v intensitě zbarvení jádra a cytoplasmy v meristematických buňkách rostlinných technikami k pr?kazu bílkovinných SH jsou zp?sobeny spí? rozdílem v celkové koncentraci bílkovin ne? zv??ením podílu cysteinu v jaderných bílkovinách.     

Der Einfluss einiger Atmungshemmstoffe auf die Atmung der Wurzelzonen vonVicia faba L.

V zóně meristematické, prodlu?ovací a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk ko?ene bobu koňského (Vicia faba L., cv. Chlumecký) byla zji?těna r?zná ú?innost respira?ních inhibitor?. 8×10^?2 m NaF a 10^?3 m kyselina monojodoctová inhibují nejvíce Q_{O 2} v prodlu?ovací zóně a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk, nejméně v meristematické zóně; RQ se nemění. Inhibice Q_{O 2} malonátem je mnohem vy??í ne? inhibice Q_{CO 2}, ?ím? dochází ke zvý?ení RQ, zvlá?tě v meristému. Ze zkou?ených koncentrací DNP p?sobí ve v?ech úsecích stimula?ně na Q_{O 2} a hlavně na Q_{CO 2} 10^?5 m, p?i které se projeví nejvy??í podíl aerobního kva?ení v meristému. P?i vy??ích koncentracích DNP je Q_{O 2} v meristému inhibováno a projeví se největ?í produkce Q_{CO 2} a také největ?í aerobní kva?ení v zóně s prodlu?ovacím r?stem buněk. RQ je nejvy??í v meristému. P?sobením 10^?2 m 1-amino-2-naftol-4-sulfonové kyseliny je největ?í stimulaceQo ₂ aQo ₂ v prodlu?ovací zóně. Ve v?ech p?ípadech je zvý?eno RQ, nejvíce v meristemu. Tyto výsledky svěd?í pro největ?í podíl glykolysy v prodlu?ovecí zóně, co? je v rozporu s výsledky pokus? s disimílací glukosy l-¹⁴C, a 6-¹⁴C, zji?těného RQ a výskytu alkoholu. P?i?iny diskrepance výsledk? získaných r?znými motodami jsou dále studovány.     

The effect of physical conditions of cultivation on the respiratory metabolism of algae

V práci jsem zji?tovala, zda podmínky kultívace ?as ovlivńují ?espira?ní metabolismus. Rasy Chlorella pyrenoidosa (82), Scenedesmus obliquus (125) a Euglena gracilis (259) byly pěstovány ve t?epané a stojaté kultu?e. T?epáním kultur je podstatně ovlivněn respira?ní metabolismus ?as. T?épané kultury mají na rozdíl od stojatých sní?enou spot?ebu O₂ a vět?inou odli?né RQ. Je mo?né, ?e zji?těné rozdíly jsou podmíněny zrychleným vývojem a stárnutím t?epaných kultur. Je tedy t?epání jako zp?sob kultivace významným faktorem, který je nutno respektovat p?i pěstování experimentálního materiálu. Namě?ené hodnoty respira?ního kvocientu okolo 1,3 svěd?í pro to, ?e anaerobní glykolytické pochody mohou probíhat i za dokonalého p?ístupu vzduchu do media. Kultura Scenedesmus obliquus (125) má pravděpodobně málo p?izp?sobivý metabolismus a na změny prost?edí nereaguje tak citlivě jako Euglena gracilis nebo Chlorella pyrenoidosa.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Respiration of sugar-beet leaves during illumination,with simultaneous photosynthesis

Auto?i sledovali sou?asně intensitu dýchání a intensitu fotosynthesy u list? cukrovky, neoddělených od rostliny. Několik hodin p?ed pokusem asimilovaly listy radioaktivní¹⁴CO₂, na?e? byly umístěny do normální listové komory k pr? tokovému gazometrickému stanovení intensity fotosynthesy podle změny koncentrace CO₂ v procházejícím vzduchu. Sou?asně s gazometrickým stanovením fotosynthesy mě?ili auto?i specifickou aktivitu kysli?níku uhli?itého ve vzduchu, který pro?el asimila?ní komorou. Podle hodnot specifické aktivity CO₂, kterou vylu?uje list v temnotě, je mo?no vypo?ítat intensitu dýchání v mg CO₂. Bylo zji?těno, ?e listy cukrovky vylu?ují na světle radioaktivní CO₂, a to jak první tak i druhý den po asimilaci zna?eného CO₂. P?i silném p?eh?ivání list? v komo?e, kdy gazometrickou metodou bylo zji?těno ji? jen dýchání, radiometricky byl stanoven výdej¹⁴CO₂, odpovídající vy??í intensitě dýchaní. Auto?i vysvětlují tuto skute?nost tím, ?e i p?i p?eh?ívaní list? probíha sou?asně s dýchaním fotosyntheticka asimilace kysli?níku uhli?itého, av?ak pasivní bilance CO₂ ve výměně plyn? vede ke zji?těnédýchaní, které je v podstatě rozdílem mezi intensitou piné fotosynthesy a plného dýchaní. Produkce kysli?níku uhli?itého celými listy cukrovky na světle není za normalních podmínek vý?ivy výjime?ným zjevem.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

The activity of catalase and phosphatase in wheat when controlling the growth rate

K-humát stimuloval r?st p?enice a byla zji?těna zvý?ená aktivita fosfatázy v listech i v ko?enech a zvý?ená aktivita katalázy pouze v ko?enech. Vy??í teplota (30° C) p?i kultivaci zp?sobila pokles aktivity fosfatázy v ko?enech i v listech a pokles aktivity katalázy v listech. Narkotizace klí?ních rostlinek chloroformem zpomaluje r?st, zvy?uje aktivitu fosfatázy jen v prvních dnech po zásahu a zvy?uje aktivitu katalázy. Rovně? odnětí endospermu mělo za následek zpomalený r?st. P?enice takto vypěstovaná měla zvý?enou aktivitu katalázy a fosfatázy. Aktivita fosfatázy v listech v?ech variant i kontrol byla podstatně ni??í ne? v ko?enech na rozdíl od katalázy, která byla v listech a? několikanásobně aktivněj?í ne? v ko?enech. Aktivita fosfatázy v listech i v ko?enech klesala ve vét?ině p?ípad? se stá?ím. Aktivita katalázy klesala se stá?ím pouze v ko?enech, zatím co v listech stoupala. Aktivita katalázy je pravděpodobně méně závislá na rychlosti r?stu a souvisí spí?e s vý?ivou, tvorbou chlorofylu, fotosyntetickou aktivitou apod. Jak z literárních údaj?, tak z na?ich výsledk? vyplývá, ?e neexístuje jednoduchý vztah mezi aktivitou sledovaných enzym? a rychlostí r?stu; jde o vztahy komplikovaněj?í.     

Die wirkung der β-(3-Pyridyl)-propion-und der β-(3-Pyridyl)-acrylsäure auf die Atmung der Wurzeln vonSinapis alba L.

V práci byly studovány rozdíly v ú?innosti kyseliny β-(3-pyridyl)-propionové (VIII) a β-(3-pyridyl)-akrylové (IX) v závislosti na stupni nenasycení pobo?ného ?etězce. Obě kyseliny inhibují r?st ko?ene i hypokotyluSinapis alba L. a zp?sobují inhibici sukcinátdehydrogenázového enzymového systému. Kyselina IX inhibuje zmíněný systém p?ibli?ně na dvojnásobek inhibice kyseliny VIII. Cytochromoxydázový systém z?stává témě? neovlivněn. Na základě experimen tálních výsledk? byla zp?esněna strukturní podmínka fytotoxické aktivity modelových slou?enin typu I v tom smyslu, ?e v?echny slou?eniny této struktury inhibují kromě r?stu také aktivitu sukcinátdehydrogenázového systému.     

Use of 2,3,5-triiodobenzoic acid in studies on the growth correlation differences between epigeous and hypogeous seedlings (Linum andPisum)

Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.     

Free amino acids and amides in the buds,and amino acids in hydrolyzates of the buds of biennial fruit-bearing apple trees

Volné aminokyseliny a amidy v pupenech, aminokyseliny v hydrolysátech pupen? si?ídavě plodných jabloní Pupeny odebrané s plodono?? na stromech s plody měly vy??í obsah volného asparagmu a některých volných aminokyselin ne? pupeny se strom? bez plod?. Kvantitativní poměr aminokyselin v hydrolysátech pupen? se strom? s plody i bez plod? byl zna?ně shodný.     

Diploidisierung und Polyploidisierung mixoploider Wurzelspitzen

Nalézají-li se polyploidní buně?né provazce nebo sektory na periférii ko?enového vrcholu, mohou jejich iniciály zastavit své dal?í dělení a polyploidní tkáň m? ? ezrosolovatěním a rozpu?těním hrani?ních blan být od vrcholu odlou?ena. Je to pochod chorize, který je obdobný odlupování buně?ných vrstev postranní ko?enové ?epi?ky. V mixoploidních vrcholech jsou odlu?ovány polyploidní provazce nebo sektory, které jenom někdy obsahují té? několik vtrou?ených ?ad diploidních buněk. Tento odlu?ovací pochod m??e p?ispět podstatně diploidizaei mixoploidních ko?enových vrchol?. Méně ?asto m??e vrchol obsahující vět?inu polyploidních buněk, zvlá?tě kdy? zaujímají plerom, odlou?it periferní diploidní buně?né vrstvy, ?ím? se m??e stát ?isté polyploidním. I v p?írodě m??e takovým pochod?m docházet, nebo? vněj?í ?initelé snadno mohou v ko?enech vyvolat vznik polyploidních buněk. Polyploidní buňky p?sobí -nejspí?e hmotně - jako cizí elementy na zápoj v buňkách diploidních.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cerrale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei ergänzter Ernährung

Predlo?ená práce sleduje vzájemný vztah mezi ?item a konopím ve vodní kultu?e p?i konstantní minerální vý?ivě. Po 24 dnech kultivace nebyly nalezeny pr?kazné rozdíly v r?stu rostlin kontrolních a ze směsi. Pr?kazné rozdíly byly v?ak zji?těny v sorpci iont? H₂PO₄, p?i?em? byl pou?it radioisotop³²P. Ovlivněna byla i spot?eba vody u rostlin ve směsi. Zji?těné rozdíly jsou vysvětlovány vlivem specifických látek v ko?enových výmě?cích zú?astněných rostlin.     

Differentially measuring infrared analyzer with an air-conditioned exposure chamber for photosynthetic rate measurements

Je popsáno laboratorní gazometrické za?ízení pro stanovení intensity fotosynthesy v regulovaných podmínkách, umo?ňující difereněním zapojením infra?erveného analysátoru dosáhnout vysoké p?esnosti p?i stanovení rozdílu v koncentraci CO₂ mezi kontrolnín vzduchem a vzduchem ochuzeným o asimilovaný CO₂. Infra?ervený analysátor je zapojen tak, ?e jednou trubicí trvale prochází vzduch kontrolní a druhou “ochuzený” vzduch pokusný, tak?e výchylka registrujícího p?ístroje, kterou je mo?no zna?ně zesílit, odpovídá p?ímo absolutní hodnotě ochuzení, tedy p?i známém pr?toku p?ímo intensitě fotosynthesy. Tak je pr?měrná chyba stanovení intensity fotosynthesy vyjád?ena chybou stanovení koncentrace CO₂ p?ístrojem p?i pou?itém zesílení v procentech diference a nikoliv v procentech několikánásobně vy??í absolutní koncentrace CO₂, jak je tomu p?i absolutním zapojení. P?ípadné kolísání koncentrace CO₂ v kontrolním vzduchu je registrováno druhým infra?erveným analysátorem, který je zapojen normálně, tj. absolutně. K exposici rostliny běhern pokusu je pou?íváno jednoduché klimatisované komory s regulovanou teplotou (±0,2° C) a vlhkostí (±2 a? 5% rel. vlhkosti) vzduchu s vysokou regulovancu stabilní intensitou osvětlení (a? do cca 3,2. 10⁶ erg. cm^?2. sec^?1) a s mo?ností zvy?ovat koncentraci CO₂ vevzduchu.     

Anlage und Entwicklung mixoploider Seitenwurzeln

Chloralizujeme-li klíoní koren bobu (Vicia jaba L.) nekolikrát po sobě, vznikne v zevní vrstvě pleromu a ve vnitrní periblemu mnoho polyploidních buněk, které tvoíí nepravidelnou mozaiku, z ní? vznikne transverzální meristem postranních mixoploidních koren?. Na vzniku ka?dé z nich ú?astní se nékolik, pr?měrně asi 30 buněk, a jejich ?inností probíhá ko?enem vedle diploidních. je?tě několik polyploidních provazcú nebo sektor?. Iniciály postranních ko?en? mohou p?sobit dvoustranně jako kambium nebo jednostranně, oddělujíce buňky bud jen pro ?epi?ku nebo jen pro vlastní ko?en. Na zalo?ení postranních ko?enú se v chlorali-zovaných hlavních ko?enech m??e ú?astnit několik vrstev buně?n?ch. Během vývoje mixoploidních ko?en? m??e být některá vrstva iniciál nahrazena vrstvou s ný sousedícý, ?ím? m??e být zastaven práb?h núkterého provazce nebo sektoru ve vrcholu ko?enovém. Diploidní a mixoploidní tkáň m??e se jevit na p?ícném pr?rezu ko?enem velmi nepravidelně rozdělenou. P?esto mohou mít mixoploidní ko?eny zevní tvar v celku normální, nepravidelnosti vznikají vylu?ováním polyploidních ?eber z dal?ího vývoje ko?en? nebo u plomen eutelických a amorfních. V ko?enech, v nich? jsou polyploidní buňky v men?ině, p?sobí jako cizí elementy a jsou pozvolna rozmanitým zp?sobem z dal?iho vývoje vrcholu vylucovány. V ko? enu se děje jaké si samo?istě ní, které m? The current version does not support copying Cyrillic text to the Clipboard. je v?ak pravdě podobno, ?e ve vrcholech, které se skládají z velké vě t?iny buněk polyploidních, m??e probíhat pochod opa?ný vedoucí k úplné jejich polyploidisaci.     

Untersuchungen Über faktoren,die sich bei folgekultivierung der pflanzen geltend machen

V práci byla sledována mo?nost allelopatického ovlivňování následných rostlin p?edplodinami p?i kultivaoi v odstupňovaných ?asových intervalech po sobě v té?e zemině u tě chto kombinací: mák — cukrovka, ho??ice — je?men, konopí — ?ito, cibule — ?epka. Pokusy byly prováděny v kvítiná?ích s kompostovou zeminou, umístěných během pokusu na zahradě a zapu? těných do p?dy. Byl sledován r?st p?edplodin a následných rostlin v po?áte?ních fá zích r?stu. P?ed vysetím následných rostlin byla stanovena u odebraných vzork? zemin intensita respirace, okam?itá vlhkost a obsah fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku. Ve v?ech zkou?ených kombinacích byly následné rostliny ovlivněny kultivací p?edplodiny a následným ulo?ením zeminy. Změny r?stu následných rostlin ?áste? ně korelovaly s obsahem fyziologicky p?ístupného dusíku v zemině. Podle jejich charakteru v?ak bylo té? patrno, ?e se na nich podílely i allelopatické faktory. Zna?ně inhibi?ně p?sobil mák na cukrovku, mé ně inhibi?ně p?sobila ho??ice na je?men a cibule na ?epku. ??inek konopí na ?ito byl promě nný s dobou ulo?ení zeminy. Změny v obsahu fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku v pokusné zemině neodpovídaly . mno?ství narostlé p?edplodiny, co? bylo podmíněno pou?itou kultiva?ní metodikou. Poměrně rychlé doplňování p?edplodinou vy?erpaných dusi?nan? v pokusné zemině s dobou jejího ulo?ení bylo pravděpodobně podmíněno nitrifikacními procesy. Podle stanovených změn intensity respirace pokusné zeminy se na allelopatickém ovlivnění mohla podílet i pudní mikroflora.