Host range of wheat striate virus

Na sání p?irozeně infikovaného p?ena?e?e viru prou?kovitosti p?enice (VPP) k?ísaCalligypona pellucida F. reagovaly charakteristickými p?íznaky v poměrně zna?ném rozsahuBromus arvensis L.,B. mollis L.,Avena fatua L.,A. nuda L. (HOEJ.),Triticum aestivum L. s. s.,T. compactum HOST.,T. dicoccum SCHRANK aHordeum murinum L., v men?ím podílu pakLolium multiflorum LAM.,L. perenne L.,Bromus tectorum L.,Poa annua L., Avena strigosa SCHREB., A. sterilis L.,Triticum spelta L.,T. durum DESF.,T. turgidum L. aT. polonicum L. Dal?ích 42 rostlinných druh? ze 6 ?eledí v této testaci neonemocnělo. Negativně vyzněl i pokus o umělé naka?eníPhleum pratense L.,tîeba?e u tohoto rostlinného druhu jsme v p?írodě pozorovali typické p?íznaky VPP. Máme za to, ?e některé negativní výsledky byly asi v p?í?inné spojitosti se ?na?ně kolísající p? ena?e?skou ú?inností vektora, známou ji? z d?ívěj?ích prací. V kulturách pícnin prvního u?itkového roku v místech s nadměrně hojným výskytem larevCalligypona pellucida bylo p?i terénních pozorováních zaznamenáno v některých lokalitách na ?eskomoravské vyso?ině silněj?í napadení VPP uLolium multiflorum. Charakteristické p?íznaky VPP jsme p?i tom zjistili i naPhleum pratense, Lolium perenne a Bromus mollis.     

Antagonism betweenRhizoctonia solani Kühn and certain soil saprophytes: A laboratory study

U tňí saprofyt? byl sledován projev antagonismu proti pathogenuRhizoctonia solani v r?znýeh podm?nkách kultivace.Trichoderma viride aChaetomium cochlioides inhibovaly r?st R. solani ú?inněji p?i inkuba?ni teplotě25 a 30° C.T. viride bylo antagonisticky aktivněj?í v prost?edí kyselém,C. cochlioides v prost?edí alkalickém. Je vysloven p?edpoklad, ?e p?dni doplňky zvy?uj?c? aktivituC. cochlioides by být platným opat?en?m proti sledovanému pathogenu v alkalických p?dách. Na rozdíl od p?ede?lých zpráv byla kulturaR. solani celulolyticky zaktivněj?í ne?T. viride aC. cochlioides, a to i p?i pouzití chloridu amonného jako droje dusíku.     

Eine kombination von Humusstoffen mit mineral-nährstoffen und substanzen mit fungiziden eigenschaften zum bespritzen der pflanzen

Práce ově?uje mo?nost kombinace humusovýoh látek s minerálnimi ?ivinami a látkami fungicidni povahy p?i post?iku rostlin. Laboratorně byl testován fungicidní ú?inek prepará t? Herylu, Novoziru N, Sulky a Kuprikolu kombinovaných s humusovými látkami naSclerotinia fructicola (WINT.) REHM.,Alternaria brassicae (BERK.) SACC. aErysiphe graminis var.tritici MARCHAL. Ukázalo se, ?e humusové látky nesni?ují ú?innost pou?itých fungicidníoh látek. P?i testování ú?inku Novoziru N od 0,5 do 0,03 % bylo zjiětěno, ?e p?idání humusových látek dokonce zvy?uje fungicidni ú?inek preparátu a? o 12 %. P?enice pěstovaná ve skleniku ve vodní kultu?e byla uměle infikovaná.Erysiphe graminis var.tritici MARCHAL., a po dobu kultivace st?íkána týdně roztoky humusovych látek, minerá lníeh ?ivin a Novoziru N ve vzájemné kombinaci. Výsledky ukazují dvojí p?sobeni takto kombinovaných roztok?: stimula?ní p?sobení huminových kyselin s minerálním roztokem na r?st p? enice a fungicidni ú?inek na parazitni houbu. Jako nejú?inněj?í se ukázala dvojkombinace Novoziru N s humusovými látkami a Novoziru N s minerálními ?ivinami. Ve v?ech kombinacich a Novozirem N byla infekce list? potla?ena, zatímco u jiných variant byla zna?ně pokro?ilá. Ko? enový systém citlivě reagoval na post?ik list? p?enice.     

Über die Beziehungen zwischen der Wirksamkeit und der chemischen Struktur einiger Phenoxyessigsäuren

V práci jsou zji?továny r?stové ú?inky dvacíti vět?inou nově p?ipravených a na rostlinách dosud nezkou?ených substitu?ních i, funkěních derivát? kyseliny fenoxyoctové VII a? XXVI v porovnání s ú?inností kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové (I), její? struktura i p?sobení jsou pova?ovány za základní. Neú?innost zkou?ených slou?enin v koncentraci 10^?6 (1 mg v litru) na klí?ní rostliny ho??ice(Sinapis alba L.) je uváděna v souvislost se změnami struktury vzhledem ke 2,4-D (I), zejména s druhem a po?tem substituent? na fenylovém zbytku.     

Über die Wirkung einiger Verbindungen der Pyridinreihe auf das Wachstum vonSinapis alba L.

Testováním 55 slou?enin pyridinové ?ady v koncentraci 10^?3 m na pokusné rostliněSinapis alba. L. bylo nalezeno základní soskupení, které je nositelem fytotoxické aktivity. Je diskutována závislost zmíněného ú?inku na konstituci slou?enin tohoto typu. Slou?eniny typu VII vyvolávají inhibici r?stu hypokotylu a zejména silnou inhibici r?stu ko?en? provázenou zpracidla chlorózou. K nejú?inněj?ím z nich pat?í 3-styrylpyridin a některé jeho soli. Silnou inhibici r?stu, av?ak bez chlorózy, zp?sobují ú?inné slou?eniny také uCucumis sativus.     

Reversion of the antimitotic effect of N-formylbiuret by ureidosuccinic acid and uracil inAllium cepa L.

Byl sledován vliv N-formylbiuretu, degrada?ního produktu 5-azauracilu, na pr?běh mitóz v ko?enových meristémechAllium cepa. V p?ítomnosti 4. 10^-3 M koncentrace N-formylbiuretu v ?ivném roztoku dochází v ko?enových meristémech k 20–30% sní?ení mitotického indexu. Toto sní?ení mitotického indexu lze odstranit p?idáním kyseliny ureidojantarovéa uracilu do média. N-Formylbiuret, který v d?sledku interakce s dihydroorotázou inhibuje biosyntézu pyrimidinových prekursor? nukleových kyselin, nejeví tak p?i sledování cytologických ú?ink? irreversibilní toxicitu. P?i sní?ení mitotického indexu N-formylbiuretem nebylyv anafázi a v telofázi pozorovány ?ádné chromozomální aberace. Strukturálně p?íbuzné halogenacetylderiváty mo?oviny se za stejných podmínek v ?ádově ni??ích koncentracích vyzna?ují zna?nou cytotoxicitou spojenou s aglutinací chromozóm?. Zvrat antimitotického ú?inku těchto látek pyrimidinovými prekursory nukleových kyselin nebyl prokázán.     

Über die Natur des Entgiftungseffekts der Humussäuren

V práci je popsán detoxinka?ní ú?inek humusových kyselin a blí?e studována jeho povahaListy vod’iho moru (Anacharis canadensis [MICHX.] PLANCH), vlo?eny do roztoku agropyrenu izolovaného z oddenk? pýru plazivého (Agropyron repens [L.] P. BEAUV.), odumírají po ?ase, jeho? délka je zavislá na koncentraci jedu. P?ídavek některyeh humusovych frakcí tuto dobu více nebo méně prodlu?uje. Pokus s fulvokyselinami ukázal, ?e toto ochranné p?sobení se projeví i tehdy, jsou-li listy vodního moru v roztoku této f?akce p?edem adaptovány a p?sobí-li agropyren dodate?ně. Ochranná schopnost fulvokyselin nespo?ívá tedy pouze v mimobuně?ném chemickém nebo fyzikálně chemickém otupení biologické ú?innosti agropyrenu, nýbr? i ve zvý?ení biologické odolnosti buňky ú?inkem této humusové frakce.     

Über die Wirkung einiger Phenoxyessigsäurenderivate auf das Wachstum

Sledováním ú?inku dvaceti nově zkou?ených slou?enin VII a? XXVI, je? jsou deriváty kyseliny fenoxyoctové, v koncentraci 10^?10 (0,0001 mg v litru) na izolované ko?enyLepidium sativum L. aSaccharomyces cerevisae bylo zji?těno, ?e v porovnání s ú?inností devíti známých r?stově aktivních látek Ia a? VI, které se vzájemně li?í typem ú?inku, ani jedna významněji neovlivňuje ani r?st do délky, ani dělení buněk. Z výsledk? vyplývá, ?e chemická struktura zkou?ených slou?enin, a?koliv vyhovuje d?íve stanovenému po?adavku na konstitukei herbicídních látek tohoto typu, je p?íli? v?eobecným mě?ítkem. Alespoň v na?em p?ípadě se zna?ným vlivem uplatňuje druh a po?et substituent? na aromatickém jád?e. Experimentální výsledky této práce svěd?í o tom, ?e jinak velmi citlivýTurfitt?v kvasinkový test není vhodný jako metoda pro zji?tování ú?inku r?stových látek s ú?inností typu kyseliny 3-indolyloctové (IIa).     

Über Struktur und Bildung der Zystolithen-Kallose

Byl sledován výskyt a zp?sob ukládání kalózy v cystolitech 23 druh? roduFicus a 16 dal?ích druh? z ?eledíMoraceae, Acanthaceae, Combretaceae, Oleaceae aUrticaceae. Kalóza cystolit? byla nalezena v podstatě pouze u roduFicus. Na po?átku tvorby cystolit?Ficus clastica jsou vzniklé ?ásti stopky slo?eny z celulózy. Po dosa?ení délky kolem 30 μ se tvo?í na volném konci stopky první kalózové útvary ve formě tenkých povlak?. Postupně se tvo?í vět?í vrstvy st?ídavě z celulózy a kalózy, které vyplňují st?ední ?ást cystolit?. Zvápenatělé cystolity jsou obaleny plá?těm p?evá?ně z ?isté kalózy. Je diskutován problém funkce kalózy cystolit?. Kalóza je pova?ována—v souladu s d?íve uváděným názorem—za pr?vodní produkt změněného metabolismu tvorby buně?ných stěn během vzniku litocyst?.     

The effect of cytoplasmic factors on the variability ofAspergillus strains

KmenyAspergillus amstelodami No. 5,A. chevalieri A 24 aA. ruber No. 71 byly pasá?ovány po 21 generací pomocí monokonidiové isolace na sladinové p?dě a na Czapkově p?dě s 20% sacharosou. Bylo pozorováno postupné zvy?o?ování tvorby konidií, r?zně na obou p?dách. Nedo?lo ke sní?ení tvorby perithecií nebo jejich vymizení. U kmen?A. amstelodami No. 5 na sladinové p?dě aA. ruber No. 71 na Czapkově p?dě se sacharosou vznikly celkem t?i morfologické změny, charakterisované p?edev?ím zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace a reversibilitou k p?vodnímu fenotypu u některých kolonií v dal?ích generacích. U kmeneA. chevalieri A 24 se na sladinové p?dě objevily dvě rozdílné fenotypové změny, je? jsou charakteristické a stálé. Vyzna?ují se, mimo jiné morfologické znaky, té? zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace. Tyto výsledky jsou srovnávány s pokusyJinkse (1954, 1956) a diskutován p?vod pozorovaných změn a vliv p?d. U reversibilních změn lze usuzovat, ?e jsou mimojaderného p?vodu, nebot je mo?no s velkou pravděpodobností vylou?it změny podmíněné mutacemi genomu a segregací jader následkem heterokaryose. U změn, u nich? k reversi nedochází, není jejich p?vod jasný. Zvý?ená sporulace je p?ipisována změnám v cytoplasmě.     

An Anatomical Study of the Effect of Gibberellic Acid on Differentiation of the Shoot Apex in the SpeciesPerilla ocimoides L. in Short and Long Days

1. 1.
   Ve fotoperiodickém pokusu byl sledován ú?inek opakované aplikace kyseliny giberelové (GA) na rychlost vývojeP. ocimoides L. Jako kritéria rychlosti vývoje bylo pou?ito p?edev?ím anatomického studia diferenciace vzrostného vrcholu.     
   
   

Transmission of the clover phyllody virus by means of the leaf hopper euscelis plebejus (Fallen)

Pomocí k?ískaEuscelis plebejus (Fallen) bylo p?eneseno 7 kmen? viru zelenokvětosti jetele naTrifolium repens L.,T. pratense L.,T. hybridum L.,Senecio vulgaris L.,Taraxacum officinale Web.,Chrysanthemum carinatum Schousb.,Vinca rosea L. aThlaspi arvense L. Tím byla znovu potvrzena jeho schopnost p?ená?et tento virus isolovaný z r?zných míst Slovenska. Dále byla zji?těna inkuba?ní (latentní) doba viru zelenokvětnosti ve vektoru (1 měsíc) a rovně? poměr po?tu viroforních jedinc? (30–60 %) k celkovému po?tu testovaných k?ísk?. V závěru upozorňuje se na význam vnímavých plevel? v koloběhu tohoto viru v p?írodě a hodnotí se p?íznaky ocho?ení zp?sobené jednotlivými kmeny na testovacích rostlinách.     

Weitere Versuche mit der Rauhverzwergung und Streifenkrankheit des Maises

P?i velmi pozdním setí (5. VI. 1964) a opakovaném p?enosu k?ísaCalligypona pellucida sOriganum vulgare aPlantato major, nemocných ?loutenkou aster, bylo u kuku?ice docíleno velmi ?etné a tě?ké napadení jmenovanou virosou. Onemocnění mělo za následek tmavou barvu list?, někdy jejich pruhovitost, ?asto zakrsání rostlin, nevyvinutí saměích květenství nebo jejich zlistnatění, rudimentární vývoj někdy nadměrně ?etných sami?ích květenství, jejich nedokonalé opylení, velmi silné sní?ení sklizně zrna. Na této lokalitě (Praha-Dejvice, Na Karlovce) nebylo docíleno ?ádné virové onemocnění p?enosemCalligypona pellucida na oves a je?men, jestli?e p?ed tím k?ísi sáli naOriganum vulgare z té?e lokality, nemocném ?loutenkou aster. Virosní sterilita a zakrslost ovsa je p?sobena jiným virem nebo jinou skupinou virových kmen? ne? virová zakrslost a pruhovitost kuku?ice.     

Biologische und elektronenmikroskopische Bestimmung der schweren Strichelkrankheit der Tomate

Podle vzhledu nelze spolehlivě ur?it, ?ím jsou zp?sobeny nekrotieké p?íznaky na listech a stoncíeh raj?at. ?ádny ze zkou?ených diferen?ních hostitel? (Nico-tiana glutinosa, Datura stramonium, Gomphrena globosa, Chenopodium giganteum) není pou?itelný pro ryohlou p?ímou identifikaci nekrotické ?árkovitosti raj?at (zp?sobené komplexnim ochuravěním virem mozaiky tabáku a X-virem bram-boru) a je t?eba provést dal?í pasá?e k d?kazu X-viru ze systémově infikovaných list?N. glutinosa neboD. stramonium. PomocíG. globosa aCh. giganteum nem?-?eme podle lézí oba viry spolehlivě rozli?it. Mikroskopioké vy?et?ení inklusí v tri-chomech raj?ete m??e spolehlivě dokázat pouze p?ítomnost viru mozaiky tabáku. Naproti tomu jednoduchou p?ípravou preparát? pro elektronomikroskopické vy?et?ení (homogenát 1 cm² listové ?epele v 10 ml vody) lze získat dostate?ně kva-litní obraz ?ástic obou vir?, v něm? je snadné revidovat délku vláknitých ?á stic X-viru braboru (515 x 13 mµ) porovnáním s tlust?ími krat?ími ty?inkami viru mozaiky tabáku (280 X 15 mµ).     

Necrosis ofAesculus hippocastanum L.

V práci trvající t?i léta byla sledována choroba jírovce madalu (Aesculus hippocastanum L.), u nás i jinde v st?ední Evropě v?eobecně roz?í?ená. Hlavním pracovi?těm byl zámecký park v Lu?anech u P?e?tic (Hlávkova nadace). P?íznaky a jejich vývoj byly pozorovány také na mnohých jiných místech. Podle t?ídění L. Bose (Wageningen) pat?í tyto symptomy do skupin barevné změny (II), Nekrosa (IV), Deformace (VII) a ?áste?ně i Redukce r?stu (plod?). Jde o chorobu, kterou p?ed 60 lety popisovalSorauer aThomas jako abiosu. Poněvad? některé zjevy poukazovaly na chorobu virového p?vodu, byly podniknuty diagnostické zkou?ky. Serologická byla negativní pro chemismus madalových list?, které nejsou vhodným materiálem pro tuto metodu. Zkou?ky roubovací a o?kovací na zdravých semená?ích byly positivní. Virová nekrosa madal? je choroba systémová, která není p?ená?ena mechanicky dotekem. Snadno se v?ak p?ená?í roubováním a o?kováním. Některé známky nasvěd?ují té? pravděpodobnosti, ?e do jisté míry m??e být p?ená?ena i semenem.     

Transmission ofMarmor cichorii Kvíčala toChenopodium giganteum Don

Virus skvrnitosti ?ekanky (Marmor cichorii KVí?ALA) byl p?enesen naChenopodium giganteum, na něm? vyvolává charakteristické nekrotické lese. K o?kování bylo u?ito cysteinhydrochloridu a karborunda. Virus se nezda?ilo p?enést na okurku ani naAmaranthus caudatus.     

Квопросу образовани я мозаики табака у пом идоров при влращивании их в усло виях резкого колебан ия температурл

V pokusech s raj?aty (Solanum lycopersicum L.) odr?dy Pr?honické byla sledována otázka vzniku viru v rostlině vlivem p?sobení kolísání teplot jak popisuje VOVK (1958). Raj?ata byla pěstována za aseptických podmínek a byla vylou?ena jakákoliv kontaminace. P?da, květiná?e a bedni?ky byly desinfikovány, a zaléváno bylo p?eva?enou vodou. Pokusné rostliny byly p?es den ve skleníku p?i teplotě 12–35° C, na noc byly p?eneseny do místnosti o teplotě 1–4° C. Kontrolní rostliny byly pěstovány ve skleníku. V ?ádném p?ípadě se nepoda?ilo vyvolat p?íznaky virového ochuravění, co? bylo té? dokázáno testy naNicotiana tabacum L. Samsun aNicotiana glutinosa L. Kolísání teplot neovlivnilo tedy metabolismus rajcat tak, aby do?lo ke vzniku viru ve zdravé rostlině.     

Anatomical studies on the origin of the apical meristem in axils of the highest pair of leaves in chickweed, [Stellaria media (L.) Vill.]

Postranní vzrostné vrcholy pta?ince [Stellaria media (L)Vill.] vytvá?ející se v ú?labí nejvy??ího páru list?, vznikají v nestejné době. Zatímco postranní vzrostný vrchol má zalo?ena ji? primordia list? prvního patra, u protilehlého vzrostného vrcholu se teprve vytvá?í jeho apikální ?ást. Tento ?asový rozdíl je jednou z p?í?in dal?í nerovnoměrnosti v r?stu a vývoji postranních větví. Tato nerovnoměrnost v době zakládání primordií postranních vzrostných vrchol? se zákonitě opakuje i p?i zakládání větví dal?ích ?ád?. ?asový rozdíl v době zakládání těchto postranních vzrostných vrechol? ?iní p?ibli?ně 2–3 dny.     

Inheritance of some leaf characters inSalvia němecii HBý

Mezidruhový hybridSalvia němecii (S. nutans x 8. juri?i?ii), popsaný autorem ji? d?íve, je plně plodný. Proto byly na 238 rostlinách F₂ generace sledovány tyto znaky: typ svazk? cévních v 159;apíku, poměr délky ?apíku k délce ?epele, délko?í?kový index ?epele listové a ?lenitost ?epele, vyjád?ená poměrem ideální obrysové ploehy listu k jeho skute?né plo?e. V?ecky tyto charakteristiky srovnány se situací u rodi?ovských druh? i F₁ hybrida. Bylo zji?těno:

1. 1.
   Typ II svazk? cévních je jednodu?e a úplně dominantní nad typem III (?těpný poměr 172 : 66, X²(1) = 0.94, p =0–35).,     
   
   

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cereale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei nicht ergänzter Nährung

Práce studuje vzájemný vztah mezi konopím (Cannabis sativa L.) a ?item (Secale cereale L.) ve vodní kultu?e p?i nedoplňované minerální vý?ivě. Po 18 dnech kultivace v ?ivném roztoku s³²P byly nalezeny pr?kazné rozdíly v sorpci fosforu a rozdíly v transpiraci mezi kontrolními rostlinami a ve směsi. Konopí kontrola vy?erpalo za 18 dn? 85,5% fosforu, konopí ve směsi 94%, ?ito kontrola 95,3% a ?ito ve směsi 106,7%, v?dy p?epo?teno na jednu rostlinu. R?st ovlivněn nebyl. Výsledky nelze vysvětlit pouhou konkurencí o ?iviny mezi zú?astněnými druhy, ale jen p?ítomností dal?ího faktoru.