Diploidisierung und Polyploidisierung mixoploider Wurzelspitzen

Nalézají-li se polyploidní buně?né provazce nebo sektory na periférii ko?enového vrcholu, mohou jejich iniciály zastavit své dal?í dělení a polyploidní tkáň m? ? ezrosolovatěním a rozpu?těním hrani?ních blan být od vrcholu odlou?ena. Je to pochod chorize, který je obdobný odlupování buně?ných vrstev postranní ko?enové ?epi?ky. V mixoploidních vrcholech jsou odlu?ovány polyploidní provazce nebo sektory, které jenom někdy obsahují té? několik vtrou?ených ?ad diploidních buněk. Tento odlu?ovací pochod m??e p?ispět podstatně diploidizaei mixoploidních ko?enových vrchol?. Méně ?asto m??e vrchol obsahující vět?inu polyploidních buněk, zvlá?tě kdy? zaujímají plerom, odlou?it periferní diploidní buně?né vrstvy, ?ím? se m??e stát ?isté polyploidním. I v p?írodě m??e takovým pochod?m docházet, nebo? vněj?í ?initelé snadno mohou v ko?enech vyvolat vznik polyploidních buněk. Polyploidní buňky p?sobí -nejspí?e hmotně - jako cizí elementy na zápoj v buňkách diploidních.     

Dichotomie der mixoploiden Wurzelspitzen

Některé mixoploidní ko?eny bob? (Vicia faba), získané ú?inkem chloralhydrátu, se dichotomicky větví. Výzkumem ko?enových vrchol? se objevilo, ?e dichotomie se děje v ko?enech, které obsahují v mediáně svého transverzálního meristému pruh nebo provazec polyploidních buněk. Po obou jeho stranách se organizují nové iniciály obou ko?enových vrchol?. Poněvad? mohou v mixoploidních vrcholech polyploidní buňky p?sobit v meristému jako cizí stavební elementy, lze tuto dichotomii vylo?it jako následek p?eru?ení nebo poru?ení korelace mezi iniciálami p?vodního ko?enu. Tato porucha korelace je podobná p?eru?ení korelace zp?sobené vedením mediáního zá?ezu do meristému ko?enového vrcholu. V některých dichotomicky se větvících ko?enech (v tzv. korálovitých ko?enech rostlin cykasovitých) a v baktériových hlízách druhuElaeagnus argentea byly sice nalezeny velké buňky v mediáně le?ící, ty v?ak, soudě podle velikosti jader, nebyly polyploidní. Nele?í-li polyploidní buňky v mediáně transverzálního meristému, m??e se ko?enový vrchol roz?těpit ve dvě nestejně silné ?ásti, z nich? jedna roste dále, druhá slab?í v?ak sv?j r?st d?íve nebo později zastaví.     

Anlage und Entwicklung mixoploider Seitenwurzeln

Chloralizujeme-li klíoní koren bobu (Vicia jaba L.) nekolikrát po sobě, vznikne v zevní vrstvě pleromu a ve vnitrní periblemu mnoho polyploidních buněk, které tvoíí nepravidelnou mozaiku, z ní? vznikne transverzální meristem postranních mixoploidních koren?. Na vzniku ka?dé z nich ú?astní se nékolik, pr?měrně asi 30 buněk, a jejich ?inností probíhá ko?enem vedle diploidních. je?tě několik polyploidních provazcú nebo sektor?. Iniciály postranních ko?en? mohou p?sobit dvoustranně jako kambium nebo jednostranně, oddělujíce buňky bud jen pro ?epi?ku nebo jen pro vlastní ko?en. Na zalo?ení postranních ko?enú se v chlorali-zovaných hlavních ko?enech m??e ú?astnit několik vrstev buně?n?ch. Během vývoje mixoploidních ko?en? m??e být některá vrstva iniciál nahrazena vrstvou s ný sousedícý, ?ím? m??e být zastaven práb?h núkterého provazce nebo sektoru ve vrcholu ko?enovém. Diploidní a mixoploidní tkáň m??e se jevit na p?ícném pr?rezu ko?enem velmi nepravidelně rozdělenou. P?esto mohou mít mixoploidní ko?eny zevní tvar v celku normální, nepravidelnosti vznikají vylu?ováním polyploidních ?eber z dal?ího vývoje ko?en? nebo u plomen eutelických a amorfních. V ko?enech, v nich? jsou polyploidní buňky v men?ině, p?sobí jako cizí elementy a jsou pozvolna rozmanitým zp?sobem z dal?iho vývoje vrcholu vylucovány. V ko? enu se děje jaké si samo?istě ní, které m? The current version does not support copying Cyrillic text to the Clipboard. je v?ak pravdě podobno, ?e ve vrcholech, které se skládají z velké vě t?iny buněk polyploidních, m??e probíhat pochod opa?ný vedoucí k úplné jejich polyploidisaci.     

Heilungsvorgänge gequetschter Wurzelspitzen

Ko?enové vrcholy hrachu (Pisum sativum) rozmá?knuté mezi dvěma sbíhavými sklí?ky ji? během dvou dn? zahojily trhliny ve tkáni obklopující plerom tam, kde bylo diferencováno peri-kambium. Plerom roste dále, pokud z?stal ve spojení s vrcholovými iniciálami. Byl-li od nich odtr?en, p?estává r?st a byl-li od něho odtr?en meristematický jeho konec, vznikne z něho pletivná hrudka, která se dále nediferencuje. Plerom má v ko?enovém vrcholu největ?í prospektivní potenci, zvlá?tě jeho perikambium, nejmen?í potenci má periblem. Vrchol rozmá?knutého ko?enu, pokud plerom z?stal ve spojení s iniciálami, po?ne ji? t?etího nebo ?tvrtého dne r?st dále. Odtrhl-li se plerom od iniciál, vznikají na nejvzdáleněj?ích ?ástech ko?enu postranní ko?eny. Rozmá?knutím nevzniká směs izolovaných ?ivých buněk.     

Über die Teilungsfähigkeit polyploider Zellen und die Restitution der mixoploiden Wurzelspitzen

Chloralisujeme-li klí?ní ko?eny bobu (Vicia faba) a zkoumáme-li později postranní ko?eny, které v jejich chloralisovaných zónách vznikly, shledáme, ?e jsou v?echny v r?zném stupni mixoploidní. Po pětinásobné chloralisaci obsahovaly polyploidních buněk nej?astěji asi do jedné t?etiny, jsou v?ak také vrcholy obsahující a? ?ty?i pětiny polyploidních buněk. Buňky ko?enových vrchol? bob? snesou vlivem chloralisace zvý?ení po?tu chromosom? jen asi na 32n; takové buňky se mohou je?tě několikráte dělit, ale d?íve nebo později odumírají. Restituce mixoploidních ko?en?, at po dekapitaci nebo po podélném na?íznutí vrchol? se děje normálné a ú?astní se na ní harmonicky diploidní a polyploidní buňky. Nebylo pozorováno, ?e by snad byly polyploidní buňky z restitu?ního pochodu vylu?ovány nebo ?e by bylo do?lo k nepravidelným bujením. Mixoploidní vrchol se chová p?i restituci jako celistvý, jednotný, ?ivý ústroj.     

Interaktion zwischen diploiden und polyploiden Zellen

V pojednání je diskutována na základě výzkumu chloralyzovaných ko?en? bobu (Vicia faba) vzájemná interakce mezi diploidními a polyploidními buňkami a tkáněmi a jsou popsány konkrétní p?íklady. Ve zcela mladých ko?enech vyvíjejí se mixoploidní tkáně p?átelsky vedle sebe, normálně se dělí a diferencují. Ale později, zvlá?tě kdy? ko?enové vrcholy obsahují vysoce polyploidní tkáně (8 n, 16 n), chovají se tyto tkáně k sobě nep?átelsky. Polyploidní sektory jsou oddělovány a p?ed?asně zastavují své dělení jako? i prodlu?ovací r?st. Dochází k napětí pletiv a v polyploidních sektorech dochází někdy ke vzniku rhexigenních dutin. Tyto pochody, vyjma vznik rhexigenních dutin, jsou ji? v základním meristému p?ipravovány a dochází k p?eru?ení normální korelace mezi tkáněmi r?zné ploidie. K homoploidizaci m??e také p?ispět redukce po?tu chromozóm? multipolární mitózou v polyploidních buňkách. R?zně vysoce ploidní tkáně mohou od sebe být odděleny metakutinizovanými nebo zrosolovatělými hrani?ními blanami buně?nými. Bě?í tu o r?zné autoregula?ní pochody, které vedou k diploidizaci, ?id?eji k úplné polyploidizaci. Těmito zp?soby jsou star?í homoploidizovány.     

Über Verhinderung der Polyspermie beiGagea lutea Schult

Bylo vy?et?ováno, zdali snad nejsou v květech k?ivatce za?ízení, která by znemo?ňovala polyspermii, tj. zúrodnění několika pylovými vlásky. P?ed oplozením p?iléhá peristom vají?ka těsně k placentě tam, kam je pylová lá?ka ?laznatým vedoucím pletivem vedena a kde vnikne do mikropyle. Jakmile dojde k oplození, prodlou?í se na své bázi funiculus, peristom se vzdálí od placenty a do mikropyle ji? není ?ádná lá?ka lákána. Mikropyle se mimoto ucpe lá?kou, která do ní ji? vnikla. Neoplozené vají?ko vylu?uje nějakou látku ze své mikropyle, kterou je pylová lá?ka lákána, aby vnikla do mikropyle a zp?sobila dvojí zúrodnění. Byly v?ak také nalezeny výjimky od pravidla a endostom se nevzdálil od placenty. Biologické pochody probíhají někdy odchylně od pravidla.     

Mycoplasma-like microorganism and virus particles in the leafhopperJavesella pellucida (F.) transmitting the oat sterile dwarf disease

Na ultratenkých ?ezech buňkami st?evního epitelu k?ís?Javesella pellucida (F.), p?ená?ejících sterilní zakrslost ovsa (pova?ovanou za virózu), byly pozorovány jednak virové ?ástice ulo?ené v cytoplasmě v trubicovitých strukturách, jodnak mikroorganismus, který je podle tvaru, velikosti a vnit?ní stavby toto?ný s druhy roduMycoplasma nebo se zástupci skupiny PLT (psittakóza, lymfogranulom, trachom). Jde o pravděpodobného p?vodce sterilní zakrslosti ovsa.     

О влиянии понижения и нтенсивности освеще ния на развитие пшениц,ы

Sní?ení intenzity osvětlení po ur?itou mez vedlo u ozimých a poloozimých odr?d p? enice, jako? i u p?esívek k urychlení vývoje vegeta?ního vrcholu hlavní osy, kde?to vývoj jarní odr?dy byl tímto zásahem zpomalen. U rostlin, jejich? vývoj byl sní?ením intenzity světla urychlen, byla váha suché nadzemní hmoty ni??í a obsah glycid? ve vegeta?ním vrcholu hlavní osy vy??í ne? u kontrolních rostlin rostoucích na normálním dni. Rostliny dlouhobě jarovizované měly rychlej? í vývoj a ni??í váhu nadzemní hmoty ne? rostliny jarovizované po normální dobu. Urychlující vliv sní?ení intenzity světla na vývoj rostlin je vysvětlen změnou zp?sobu r?stu, který je spjat s větsim p?ítokem asimilát? do vegeta?ních vrchol?.     

The study of proliferation of cambium and parenchyma of branches from trees in culturesin vitro

Pomocí tkáňových kultur in vitro byla studována proliferace kambia a parenchymu větví 34 druh? d?evin. Byla sledována tvorba kalusu, sezónní aktivita kambia, vliv kyseliny β-indolyloctové na reaktivaci kambia a polarita tvorby kalusu. R?zné druhy d?evin se vyznaěují r?znou schopností vytvá?et kalus; u vět?iny druh? v?ak v kultu?e in vitro dochází k reaktivaci kambia. Některé druhy sou?asně s reaktivací kambia tvo?í kalus z korové a d?eňo ?ásti větví a lenticel. R?st kalus? byl největ?í v zimě, dostate?ně intensivní na ja?e do ra?ení pupen?, později prudce klesal. Během léta intensita r?stu opět vzr?stala a na podzim se p?ibli?ovala zimní úrovni. Některé druhy se vyzna?ují stejně intensivní proliferací kambia po celý rok. Kyselina β-indolyloctová, jako sou?ást kultiva?ního media, měla r?zný vliv na r?st kalus? sledovaných druh?. ?ada druh? zakládala v kalusových pletivech meristematická ohniska, ze kterých se tvo?ily ko?eny (?astěji na p?dách s kyselinou β-indolyloctovou) nebo pupeny a osy. Poloha ?ízk? na p?dě (apikálním koncem nahoru nebo dol?) neměla znatelný vliv na polaritu p?i tvorbě kalusového pletiva. Některé druhy tvo?ily kalusové pletivo na obou koncích ?ízk?.     

Investigation of free amino-acids in cross-, self- and non-pollinated pistils ofNicotiana alata

R?st pylových lá?ek vyvolává ve ?nělce změny v hladině volnýeh aminokyselin. To bylo prokázáno u alaninu, valinu, leucinu — isoleucinu, serinu, threoninu, kyseliny γ-aminomáselné, asparaginu, kyseliny glutamové a prolinu. Tyto změny se uskute?ňují hlavně v těch ?ástech ?nělky, kde se nalézají pylové lá?ky. P?edev?ím dochází ke zvy?ování hladiny kyseliny γ-aminomáseìné a alaninu a k úbytku kyseliny glutamové. Intensita těchto jev? je mnohem výrazněj?í po opylení kompatibilním ne? v p?íipadě inkompatibilní autogamie. Jejich podstata je vysvětlována na základě p?edpokládaného hlavního směru katabolismu kyseliny γ-aminomáselné a alaninu cestou transaminace s kyselinou α-ketoglutarovou relativním nedostatkem této ketokyseliny. P?i sní?ené hladině glycid? dochází v opylenýoh ?ně1kách k akumulaci asparaginu. V cizoprá?enych ?nělkáeh se zvy?uje jeho hladina podstatně rychleji ne?, po samosprá?ení. Jestli?e je hromadění asparaginu d?sledkem intensivněj?ího prodýchávaní bílkovin p?i nedostatku cukr?, vyplývá z uvedeného stejně jako z p?ede?lé práce (TUPý 1961), ?e pylové lá?ky vyu?ívají z ?nělkového pletiva. substráty pro dýchání a ?e je tento proces omezován p?i jejich inkompatibilitní inhibici. V semenících opylených květ? se zvy?uje ji? v době, kdy pylové lá?ky prorustají ?nělkou, hladina kyseliny γ-aminomáselné a alaninu. Kvantitativně je toto zvý?ení p?ímo závislé na rychlosti r?stu lá?ek dané kompatibilním ?i inkompatibilním charakterem p?ílu?ného opylení.     

Use of 2,3,5-triiodobenzoic acid in studies on the growth correlation differences between epigeous and hypogeous seedlings (Linum andPisum)

Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.     

Disinfection of kernels and its influence on the growth and photosynthesis of maize seedlings

P?i pěstování rostlin kuku?ice ve sterilních kulturách je t?eba obilky desinfi-kovat, aby se zniěily zárodky mikroorganism?. To sni?uje jejich klí?ivost, zpozdí r?st a tvorbu chlorofylu během prvních několika týdn? vyvoje klí?ních rost-linek. Nejde o specfflcké inhibice, nýbr? o vývojové opo?dění neprojevující se ani v poměru dlou?ivého r?stu a hromadění su?iny. Opo?dění je nejvě t?í p?i po-u?ití roztoku sublimáta nebo ethanolu. Vhodněj?í je desinfekce roztokem chlor-aminu. Změny vyvolané t?íhodinovým namá?ením jsou vyrovnány během cca 3 tydn?, bězně u?ívaná sedmihodinová desinfekce vyvolává kromě silného sní-zeni klí?ivosti (témě? ? 50 %) déle trvající, av?ak nezásadní změny. Chloramin neovlivnil tvorbu pohlavních organ?, intensità fotosynthesy byla úměrná mno?ství chlorofylu. Desinfekce chloraminem lze tedy u?ít, ani? by se rostliny podstatně li?ily od těch, které byly vypěstovány ze suchých obilek.     

Absorption and distribution of sodium,phosphorus, chlorine,calcium and zinc in some selected woody ornamentals

Byla sledována absorpce listy a následající rozmístění sodíku, fosforu, chloru, vápníku, zinku u jednoletých zako?eněných ?ízk?Forsythia intermedia ZABEL, A, ko?enová absorpce fosforu uTaxus cuspidata SIEB. and Zucc. Podíl ?ivin, který byl p?emístěn z list?, na ně? byl aplikován, byl pou?it jako kritérium jejich pohyblivosti. Z toho hlediska bylo zji?těno, ?e sodík a chlor jsou velmi pohyblivé, vápník nepohyblivý a zinek mírně pohyblivý. Méně ne? 1 procento fosforu, který byl uTaxus cuspidata aplikován jak na rostliny aktivně rostoueí, tak na rostliny v ?áste?ně kldovém stadiu, se objevilo v ko?enech po dvanácti dnech od aplikace. ?est procent z celkového fosforu, zji?těného po 12 dnech v nadzemní ?ásti, pocházelo z jediné dávky ve vodě rozpu?těného fosfore?ného hnojiva p?idané ho do p?dy, a?koliv bylo z něho absorbováno méně ne? 0,5 % fosforu.     

Über Georezeptoren in Wurzeln

Roku 1900 uve?ejnil jsem p?edbě?nou zprávu o ?krobových zrnech pohyblivých vlivem tí ?e v rostlinných buňkách, které mo?no pova?ovat ze georeceptory analogické statocystám ? ivo?ich?. Roku 1901 vy?la moje definitivní práce o tomto p?edmětu. V ní popsal jsem nápadnou cytologickou reakci, která se p?i geotropickém podrá?dění objevuje v kolumele ko?enových ? epi?ek uvnit? buněk obsahujících p?esýpavý ?krob. Tato reakce, kterou jsem pova?oval za symptom, ?e na tyto buňky tí?e p?sobí a ?e je mo?no pova?ovat je za georeceptory, nebyla témě? v?bec později zkoumána a byla zapomenuta. Teprve r. 1962 uve?ejnil o ní nové nálezy AUDITS na základě elektronového výzkumu statocyt? v ko?enových ?epi?kách. Autor uve?ejňuje první mikrofotografie této cytologické georeakce a popisuje nové pokusy, které ?iní pravděpodobným jeho názor, ?e je vybavena tlakem ?krobových zrn na poko?ní vrstvi?ku plasmatickou ve statocytech. Upozorňuje také, ?e nejen specificky tě??í, ný br? i specificky leh?í statolity mohou fungovat jako tělíska vybavující georeakci.     

Abnormities in the Inflorescence ofTriticum aestivum E. after a photoperiodic treatment at different stages of ontogeny

Metodikou fotoperiodických pokus? a analys vzrostných vrchol? jsme zjistili závislost typu výsledné morfologické abnormity na vývojovém stupni vzrostného vrcholu p?ed fotoperiodickým zásahem. Abnormálně velký po?et klásk? vznikal po zásahu u rostlin se zcela vegetativním vzrostným vrcholem. K větvení klasu do?lo nejvíce po zásahu v době prodlu?ování vzrostného vrcholu. Abnormální vývin podp?rných listen? odpovídal zásahu mezi zakládáním klásk? a zakládáním kvítk? v kláscích. ?ím d?ívěj?i byl tento zásah, tím ú plněji byly podp?rné listeny vyvinuty. První dvě odchylky p?edstavují nadpo?etný r?st osních ?lánk? v květenství, vývin podp?rného listenu je známkou posunutí korelace mezi r?stem listenu a generativním vývojem jeho ú?labního klásku. U poslední odchylky, ?ídkého klasu, která vzniká po zásahu v době zakládání ty?inek, ji? nedochází k takovému naru?ení vztahu mezi r?stem a vývojem. P?i fotoperiodickém zásahu dochází k indukci abnormální morfogenese, která pak m??e probíhat i po ukon?ení zásahu.     

Anatomical studies on the origin of the apical meristem in axils of the highest pair of leaves in chickweed, [Stellaria media (L.) Vill.]

Postranní vzrostné vrcholy pta?ince [Stellaria media (L)Vill.] vytvá?ející se v ú?labí nejvy??ího páru list?, vznikají v nestejné době. Zatímco postranní vzrostný vrchol má zalo?ena ji? primordia list? prvního patra, u protilehlého vzrostného vrcholu se teprve vytvá?í jeho apikální ?ást. Tento ?asový rozdíl je jednou z p?í?in dal?í nerovnoměrnosti v r?stu a vývoji postranních větví. Tato nerovnoměrnost v době zakládání primordií postranních vzrostných vrchol? se zákonitě opakuje i p?i zakládání větví dal?ích ?ád?. ?asový rozdíl v době zakládání těchto postranních vzrostných vrechol? ?iní p?ibli?ně 2–3 dny.     

Влияние кининов на ро ст почек яблони и на вк лючение P32

Kinetin a 6-benzylaminopurin byly aplikovány u jabloně (Malus silvestris, MILL.) s cílem regulace r?stu a metabolizmu pupen?. Jednorázová dávka 20 μg a? 200 μg kininu p?ekonala inhibi?ní ú?inek plodu na r?st pupen?. Ni??í dávky mají za následek sílení pupen?, vy??í dávky pror?stání pupen? ve větévky. Pomocí radiofosfátu bylo zji?t?o, ?e inhibi?ní vliv plod? se projevuje zejména v podstatném ení?ení inkorporace radiofosfátu do frakce volnýeknukleotid?hlavně v meristematických pletivech. Dále je podstatně sní?ena rychlost biosynthesy nukleoproteid? a fosfolipid? v pupenech plodící jabloně ve srovnání s pupeny jabloně, která je v daném roce bez plod?. Kininy zp?sobují změnu metabolizmu pupen? sousedících s plody (jak meristém? tak i ?upin) a inkorporace radiofosfátu je pak po sedmidenním p?sobení velmi podobná inkorporaci v pupenech jabloně, která je bez plod?. Synthetisovali jsme radioaktivní 6-benzylammopurin-9-C¹⁴ a metodou radio-autografie jsme zjistili, ?e se lokalisuje v blízkosti místa podání, a to p?evá?ně v primární k??e a floemu. K apikálnímu konci je transportován v malé mí?e, směrem k basálnímu konci výhonu ve vět?í mí?e (z?ernání Rtg filmu ve vzdále-nosti několika cm od místa podání). Po del?í době byla z pokusného materiálu isolována dal?í radioaktivní látka, která se od podaného 6-benzylaminopurinu li?í svým Rf p?i papírové chromatografii. Zkoumáním této látky se zabý váme v dal?í práci.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

The formation of the upper leaves of wheat (Triticum aestivum L.) as indicator of the course of development

D?ívěj?í práci, v ní? jsme hodnotili pr?běh vývoje podle fenologie a podle vzniku abnormit, jsme nyní doplnili mě?ením délky list?. Pr?běh vývoje jsme ovlivňovali fotoperiodiekou inhibicí v r?zné fázi vývoje vzrostného vrcholu. Ovlivnění pr?běhu vývoje se projevilo změnou délky pochvy a ?epele listu. ?epel byla ovlivněna více ne? pochva. V ?adě variant s r?zným za?átkem fotoperiodické inhibice do?lo k prodlou?ení nebo ke zkrácení pochvy a ?epele horních t?í list? proti p?íslu?ným list?m kontroly. Ke zkrácení do?lo u list?, které se vyvinuly nad obvyklý po?et z p?vodních základ? brakteí. Bylo to u variant s velmi ranou inhibicí. Varianty s pozděj?í inhibicí mají jednak abnormálně redukované listy so zakrnělými ú?labními klásky, jednak prodlou?ené listy, které svojí délkou p?ipomínají ontogeneticky mlad?í, ni??í listy. Ukázalo se, ?e i u tak obtí?ného materiálu jako je p?enice m??e být morfologie list? spolehlivým záznamem pr?běhu vývoje.