łлияне плодов н а осмо тнческоое давление клеточнопо Аока лнстьев и закладкг цветочных поŇ ек у ябл они

Autor studoval v pr?běhu dvou let osmotický tlak 70 strom? 7 odr?d jabloně, ze kterých 5 odr?d plodí periodicky a 2 ka Edoro?ně. Na za?átku pokusu polovina strom? byla bez plod? a polovina s násadou plod?. Pokus byl proveden na 10 a? 121et ch stromeoh (podno? M II, M IX a M IV) v severozápadni jabloňárské oblasti ?ech (St?í?ovice, Těchobuzice). 3 a? 4krát za vegeta?ni období byly odebirány listy brachyblast? plodíoích a odpo?ívajících jabloní a stanoven osmotický tlak jejich buně?né ?távy, jako? i její elektrická vodivost. Jednou za sezónu byly odebrány terminálni pupeny brachyblast?, z kterých oby?ejně vznikaji květní pupeny, a zpraeovány stejně jako listy. Ze získaných ?daj? plyne, ?e rostouci plody jsou p?í?inou sni?ení osmotického tlaku buně?né ?távy list? jabloně 2 a? 6 atmosfér v závislosti od mno?stv? násady a období. Toto sni?ení málo závisí na po?asi a rozdíly v osmotickém tlaku buněcné ?távy jabloní plodíeích a odpo?ívajících jsou v ?ervenci vysoce pr?kazné. Osmotický tlak buně?né ?távy pupen? je sni?ován méně: 1 a? 2 atmosféry. Byla nalezena pr?kazná kladná korelace mezi hodnotou osmotického tlaku odrüdy Boskoopské ?ervené a zakládáním květnich pupen?. U ka?doro?ně plodíeích odr?d taková korelace nebyla pozorována.     

Mikrorespirometrische Bestimmung der Atmungsintensität an Vegetationskegeln von Weizenpflanzen beim Übergang von der vegetativen zur generativen Entwicklungsphase

Pomocí volumetrického mikrorespirometru (podleZurzyckého) jsme sledovali intensitu dýchání vzrostných vrchol? ozimé p?enice ve t?ech etapách organogeneze, zachycujících p?echod z vegetativního do generativního stavu. Nízká intensita dýchání ve v?ech pou?itých kritériích (na jeden vrcholek, na jednotku su?iny i bílkovinného dusíku) byla nalezena ve 2. a 3. (vegetativní) etapě, vy??í ve 4. (generativní) etapě. Zji?těné rozdíly jsou pravděpodobně spojeny s anatomickými změnami vzrostných vrehol? během diferenciace. Jde zejména o vzr?stající podíl prodlu?ující se centrální d?eňové ?ásti a o diferenciaci laterálních pupen? spojenou s nástupem 4. etapy. P?edpokládáme, ?e tyto změny jsou spojeny s květní indukei pouze nep?ímo a ?e spí?e odrá?ejí celkovou p?estavbu apikálního meristému v pr?běhu ontogenese.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cerrale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei ergänzter Ernährung

Predlo?ená práce sleduje vzájemný vztah mezi ?item a konopím ve vodní kultu?e p?i konstantní minerální vý?ivě. Po 24 dnech kultivace nebyly nalezeny pr?kazné rozdíly v r?stu rostlin kontrolních a ze směsi. Pr?kazné rozdíly byly v?ak zji?těny v sorpci iont? H₂PO₄, p?i?em? byl pou?it radioisotop³²P. Ovlivněna byla i spot?eba vody u rostlin ve směsi. Zji?těné rozdíly jsou vysvětlovány vlivem specifických látek v ko?enových výmě?cích zú?astněných rostlin.     

Water saturation deficit in the wilting plant. The preference of young leaves and the translocation of water from old into young leaves

U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.     

Relationship between the osmotic potential of cell sap and the water saturation deficit during the wilting of leaf tissue

Byly zji??ovány změny osmotického potenciálu (osmotického tlaku) buně?né ??ávy (vylisované z listových pletiv usmrcených p?i 100°C) p?i pasivní vodní bilanci (vadnutí) ?ástí ?epele v závislosti na zvět?ujícím se vodním deficitu (na ztrátě vody). Teoreticky by toti? bylo mo?no p?edpokládat, ?e voda vydaná p?i pasivní vodní bilanci pochází rovnoměrně z ve?keré vody buně?né, tedy také poměrně z podílu, obsa?eného v buně?né ??ávě. V tom p?ípadě by se buně?ná ??áva koncentrovala úměrně vznikajícímu deficitu. V naprosté vět?ině pozorovaných p?ípad? stoupal v?ak osmotický tlak (klesal osmotický potenciál) strměji ne? teoreticky odpovídá sou?asné ztrátě vody. Ze zji?těných rozdíl? mezi zmíněným teoretickým pr?během a mezi nalezenými hodmotami byl vypo?ítán odhad percentuálního podílu ?mobilní” vody v buňce, tj. toho podílu, kterého se v?dy bezprost?edně týkají změny obsahu vody v buňce. Tento podíl ?mobilní” vody byl u dospělých list? kolem 70 a? 80%. Velikost podílu ?mobilní” vody závisela na rychlosti vzniku vodního deficitu: P?i rychlém vadnutí byl u dospělých list? zji?těn men?í podíl ne? p?i vadnutí pomalém. To svěděí o tom, ?e ?mobilní” podíl buně?né vody je vymezován podle vodní bilance buňky dynamickou rovnováhu intracelulárních difusních proud? vody podle gradient? difusního tlaku vody mezi jednotlivými podíly buně?né vody, je? jsou ur?eny r?znou vazbou (?vázaná” voda) i r?znou lokalisací v buňce.     

Untersuchungen über die Photosynthese,Respiration und Transpiration des Maises unter Berücksichtigung von Unterschieden zwischen Populationen,Pflanzen, Blättern und Blattabschnitten

Auto?i sledovali infra?ervenými analyzátory CO₂ a H₂O ?istou fotosyntézu, dýchání a transpiraci rostlin a list? kuku?ice v konstantních podmínkách. Mezi t?emi sledovanými odr?dami—Schindelmeiser, Siloma a VIR 25—nebyly zji?těny pr?kazné rozdíly v ?isté fotosyntéze, i kdy? se jednotlivé odr?dy díky r?zně dlouhé vegeta?ní době zretelně li?í ve výnosu; rozptyl hodnot mezi jednotlivými rostlinami jedné odr?dy byl p?ibli?ně 25%. P?i témě? stejně velkém rozptylu mezi rostlinami jedné odr?dy byla zji?těna pr?kazně vy?? intenzita transpirace u VIR 25 ve srovnánís ostatními dvěma odr?dami. Nejvy??í intenzitu ?isté fotosyntézy měly listy nejblí?e od palice (tj. 4. a? 5. list). P?íjem CO₂ vyjád?ený na plochu a hodinu byl r?zný u r?zných úsek? listu; ve st?ední ?ásti listu byl pr?kazně vy??í ve srovnání s bazální ?ástí. P?íjem CO₂ byl v pozitivní korelacis minerální vý?ivou. Nebyly zji?těny rozdíly v p?íjmu CO₂ u rostlin bez palic as nimi. Rostliny bez palic nemohou produkované asimiláty (sacharózu) skladovat; ty proto zaplavují celou rostlinu az velké ?ásti se v noci prodýchávají. Efektivní výtě?ek su?iny u těchto rostlin bez palic dosahuje jen 70% výtě?ku rostlin s palicemi.     

Studium autopathischer und allelopathischer Eigenschaften von Kulturpflanzen durch Folgekulturen-Methode

V práci byl sledován vliv p?edplodin lnu, ?ita, máku a ho??ice na následné plodiny tého? nebo jiného druhu p?i bezprost?edním vysévání po sobě a p?i vysévání v r?zně dlouhých ?asových intervalech s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy. Pokusy byly prováděny v nádobách naplněných kompostovou zeminou, které byly umístěny na pokusné zahradě. Byl hodnocen r?st p?edplodiny a následné plodiny stanovením su?iny nadzemních ?ástí a ko?en?. Během r?stu následných rostlin byly odebírány vzorky zemin, v nich? byl stanoven obsah fyziologicky p?istupného dusíku, fostoru a draslíku. V?echny ?ty?i pou?ité p?edplodiny p?sobily pr?kazné změny v r?stu následných rostlin. Len a mák pěstované jako p?edplodiny p?sobily na následné rostliny lnu a cukrovky prost?ednictvím p?dních autopatických ?i allelopatických faktor?. Ú?inek ?ita jako p?edplodiny na ?ito a ho??ice na je?men byl méně výrazný. Z výsledk? se nedá v posledních dvou p?ípadech p?ímo usuzovat na p?ítomnost autopatických nebo allelopatických faktor?. P?i bezprost?ední kultivaci následných rostlin v zemině po p?edplodině bez odpo?ívání byla zji?těna jen inhibice r?stu. Pokusy s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy dávají mo?nost zachytit celou ?kálu r?stových změn následných rostlin od inhibice ke stimulaci. Ú?inek p?edplodiny na následnou plodinu se zna?ně měnil s délkou odpo?ívání zeminy po p?edplodině. Změny r?stu následných rostlin nekorelovaly—kromě pokusu s ?item a ?áste?ně s ho??icí—se změnami v obsahu sledovaných ?ivin, ani s mno?stvím narostlé p?edplodiny.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

Zum Einfluss einiger Inhibitoren der Glykolyse und der Atmung auf den Gehalt an Zuckern und Gärungsprodukten in Vegetationskegeln von Weizenpflanzen auf verschiedenen Entwicklungsstufen

Zkou?eli jsme vliv některých inhibitor? glykolýzy a dýchání na odbourávání volných glycid? a na mno?ství zplodin kva?ení ve vegeta?ních vrcholech p?enice,Triticum aestivum L., kultivar Chlumecká 12. Analýzy jsme prováděli ve 3 etapách organogeneze v 2. (vegetativní období), 3. (období fotoperiodické indukee) a 4. (po?átek zakládání květních orgán?) etapě organogenese. Izolované vegeta?ní vrcholy byly inkubovány ur?itou dobu v roztocích inhibitor? ve fosfátcitrátovém ústoji. Volné glycidy jsme stanovili metodou nátla?kové chromatografie a zplodiny kva?ení modifikovanou jodoformovou reakcí. DNP a azid zpomalily v pou?itých koncentracích odbourávání glycid? ve v?ech zkou?ených etapách organogeneze. Kyselina monojodoctová, NaFa Na-malonát měly tentý? ú?inek jen ve 3. a 4. etapě. V 2. etapě se odbourávání glycid? ú?inkem těchto inhibitor? urychlilo. Vlivem DNP se zmen?ilo mno?ství zplodin kva?ení ve v?ech etapách organogeneze. Mno?ství těchto látek nebylo ovlivněno malonátem a toté? platí pro kyselinu monojodoctovou a NaF ve 3. a 4. etapě organogeneze a pro azid ve 2. etapě. Azid ve 3. a 4. etapě někdy vedl ke zvý?ení mno?ství zplodin kva?ení, kyselina monojodoctová a Na-fluorid zp?sobily jejich pokles ve 2. etapě. Výsledky diskutujeme z hlediska mo?ného vysvětlení p?sobení jednotlivých inhibitor?. Vět?ina inhibitor? měla jiný ú?inek ve 2. etapě organogeneze ne? v dal?ích etapách. To se shoduje s d?ívěj?ím zji?těním, ?e u vegeta?ních vrchol? je v pr?běhu 3. etapy organogeneze nahrazeno kva?ení aerobními oxydázovými systémy.     

The content of nitrogen and free amino acids in the spurs of annually and biennial bearing apple trees and the problem of their relation to flower-bud initiation

Plodono?e měly v?dy vy??í obsah celkového dusíku a v?dy vy??í pomérný i absolutní obsah rozpustného organického dusýku ne? nové prir?stky plodonos? na stromech s plody i bez plodu a nez novy plodovy obrost na stromech s plody. Tento vyssí obsah celkového i rozpustného dusiku je piedevsim vlastností orgánu a nema nie spolecného se zakládáním květnieh pupenu. Nové pfirustky plodonos? na stromech s plody neměly nikdy pr?kazně vyssí obsah rozpustného dusiku nez nové prir?stky plodonos? a nové prir?stky plodového obrostu na stromech bez plodu. U vsech sledovanych odrud jabloně byl zjistěn stejny kvalitativni obrazee volnych aminokyselin a amid? a v odpovídajících osních cástech take obdobny pomér volnych aminokyselin a amid?. Největsi mnozství volnych amino-kyselin a amidu - obzvláste asparaginu a argininu-bylo zjistěno v plodonosích. V plodonosíeh byl arginin akumulován ve velké mífe mnohem dííve nez v novych prir?stcich plodonos? a nez v novych pfir?stcich plodového obrostu. K akumulaci argininu a asparaginu v plodonosích docházelo i pri nedostateeném zásobení dusíkem, v novych pfir?stcich plodonos? byl vsak jejich obsah pii nedostatku dusiku velmi nizky. V plodonosích s plody byl také dosti zvyseny obsah glutaminu a v nekterych pfípadech i threoninu. Glutamová kyselina, glutamin a někdy také threonin byly zastoupeny о песо vice v mladsích osách nez v osách starsích, jiz zdievnatělych. Z vysledkú uvedenych v teto práci lze uzavrít, ze mezi obsahem a poměrem rozpustného a nerozpustného dusiku v plodovém obrostu jabloní na jedné strane a zakládáním květnieh pupenu na druhé strane není zádny zrejmy vztah. Mezi obsahem volnych aminokyselin a amid? v sledovanych osních cástech jabloně a zakládáním květnieh pupenu nebyl rovněz zjistěn zádny zrejmy vztah.     

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.     

Der Einfluss von Pyrazon auf die Respiration von Senf-(Sinapis alba L.) und Zuckerrübenpflanzen

Rostliny ho??ice bílé a cukrovky byly post?ikány ve fázi prvého páru pravých list? herbicidem pyrazonem (= 1-fenyl-4-amino-5-chlorpyridazonem-6) ve formě suspenzního p?ípravku Pyraminu v 0,4% koncentraci. Za 1 den, za 4, 7 a 14 dní po post?iku byla stanovována respirace v nadzemních ?ástech rostlin na Warburgově respirometru. Metabolický kvocient (vyjád?ený v μl kyslíku spot?ebovaného na 1 mg su?iny za 1 hodinu) byl u ho??ice bílé, která je citlivá v??i pyrazonu, sní?en ve srovnání s rostlinami kontrolními. Potla?ení respirace bylo tím vět?í, ?ím del?í doba uplynula mezi post?ikem a stanovováním respirace. U cukrovky, která je odolná v??i ú?ink?m pyrazonu, byla respirace potla?ena jen za 1 den po post?iku, kde?to v dal?ích termínech zji?t'ování byla respirace potla?ena jen nepatrně. P?i pou?ití mírně subletální dávky herbicidu byl metabolický kvocient cukrovky za 7 dní a 14 dní po post?iku dokonce vy??í ne? v kontrolních rostlinách. Tyto rozdíly v?ak nebyly pr?kazné.     

Über den Gehalt an auxin- und gibberellinähnlichen Stoffen bei jarowisierten und nicht jarowisierten Embryonen von Sommer- und Winterweizen

V jarovisovaných a nejarovisovaných obilkách jedné ozimé a jedné jarní odr?dy p?enice byly chromatograficky stanoveny látky typu auxin? a giberelin?. Chromatogramy byly vyhodnoceny pomocí biologických test?. U ozimé odr?dy jsme nena?li rozdíly v rozlo?ení r?stových látek mezi jarovisovanou a nejarovisovanou variantou. U jarní odr?dy jsme rozdíly na?li. Na základě výsledk? soudíme, ?e rozdíly mezi oběma variantami jarní odr?dy byly zp?sobeny nespecifickým p?sobením nízké teploty a ?e proces jarovisace není kausálně spjat se změnami hladiny r?stových látek.     

The effect of summer defoliation on fruit bud initiation in some varieties of apple trees

V popsaných pokusech byl vliv letního odlistování na zakládání květních pupen? do zna?né míry závislý na odr?dě a byl silněj?í u strom? vykazujíeích bujněj?í r?st.     

Microphotography of phases in the development of apple flower buds

Je uveden vývoj květních pupen? jabloní od jejich vzniku na branchyblastech a? do doby krátce p?ed vykvetením. Celé období vývoje je mo?né rozdělit do ?ty? hlavních fází: I. fáze je vegetativní, v ní? vznikají na vzrostném vrcholu primordia krycích ?upin. II. fáze zahrnuje morfologiekou diferenciaci vzrostného vrcholu, p?i ní? se vytvá?ejí primordia květ?. III. fáze zahrnuje vznik kvě tních orgán?. IV. fáze je kvetení.     

Compatibility relations in some sweet cherry cultivars

Během sedmi let byly zkoumány vzájemné kompatibilitní poměry 16 kultivar? t?e?ni (Prunus avium L.), pěstovaných v ?eskoslovensku. Úspě?ná opylení hodnoeena podle procenta zralých plod?. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1. Podle plodnosti i opylovaoí schopnosti sestaveno v tabulée 2. po?adí jednotlivých kultivar?. Bylo zji?těno, ?e u nás pěstovaný kultivar Chrupka císa?e Franti?ka se li?í p?íslu?ností k inkompatibilitní skupině a tudí? i svou genotypovou konstitucí od stejnojmenného kultivaru, pěstovaného v západní Evropě. Ozna?en proto jako Chrupka císa?e Franti?ka B. Je inkompatibilní s kultivarem Winklerova ?erná chrupka, který pat?í do II. skupiny (genotyp S¹S³). V?echny ostatní sledované kultivary jsou vzájemně kompatibilní. Je proto t?eba p?i výsadbách uvedených sort p?ihlí?et pouze k době květení. Diskutovány p?í?iny, zp?sobující opakovanou jednostrannou inkompatibilitu. Pravděpodobněj?í p?í?ina je v květní biologii (stá?í květ? mate?ské rostliny) ne?li v genotypové konstituci.     

Changes in glucose and fructose level inNicotiana alata styles and ovaries accompanying compatible and incompatible pollen tube growth

Jestli?e byly pokusně květy den p?ed opylenim odděleny od rostliny a inkubovány ve vodě za teploty 25° C, projevil se v jejich pestících během následujících t?í dn? r?st pylových lá?ek v hladině glukosy a fruktosy. Prvý den po opylení bylo mno?ství těchto cukr? v apikálních ?ástech ?nělek z neopylených květ? vy??í, v basálních úsecích a v semeníeích naopak vět?inou ni??í ne? v p?íslu?ných ?ástech květ? opylených. V dal?ích dvou dnech do?lo i zde v p?ípadě opylení, a to p?edev?ím po allogamii, k silněj?ímu úbytku obou glycid?, tak?e po t?etím dnu bylo glukosy a fruktosy nejvíce v pestících neopylených, nejmáně po kompatibilním sprá?ení. Tento pokles byl nejvýrazněj?í v semeníeích, i kdy? do nich ani kompatibilní lá?ky je?tě nepronikly. V pokusech, kdy byly květy ponechány na rostlinách kultivovaných v polních podmínkách, nedo?lo v jejich pestících ani 80 hodin po kompatibilním opylení ke sní?ení obsahu glukosy a fruktosy. Z uvedených skute?ností lze vyvodit tyto záváry: R?st lá?ek ?nělkou vyvolá vá zvý?ený p?ísun glycid? do celých pestík?. Jak kompatibilní, tak inkompatibilní lá?ky vyu?ívají cukry z ?nělkováho pletiva. Oba tyto jevy jsou intenzívněj?í po allogamii ne? v p?ípadě inkompatibilní autogamie. Vzhledem k tomu, ?e kompatibilní lá?ky rostly normálně ?nělkou i za sní?ené hladiny glukosy a fruktosy, není absolutní zvý?ení obsahu těchto cukr? v pestících pro r? st lá?ek nezbytné. V opylených ?nělkách se mění poměr glukosa/fruktosa ve prospěch glukosy. Hodnota tohoto kvocientu se zvy?uje jak v apikálních, tak v basálních ?ásteeh ?ně1ek p?edev?ím po opylení kompatibilním. Tento jev je v souladu s hypothesou uvedenou d?ive (TUpý- 1959, 1960 podle ní? pylové lá?ky prodýchávají hlavnð sacharosu a z ní p?edev?ím její fruktofuranosovou slo?ku.     

Untersuchungen Über faktoren,die sich bei folgekultivierung der pflanzen geltend machen

V práci byla sledována mo?nost allelopatického ovlivňování následných rostlin p?edplodinami p?i kultivaoi v odstupňovaných ?asových intervalech po sobě v té?e zemině u tě chto kombinací: mák — cukrovka, ho??ice — je?men, konopí — ?ito, cibule — ?epka. Pokusy byly prováděny v kvítiná?ích s kompostovou zeminou, umístěných během pokusu na zahradě a zapu? těných do p?dy. Byl sledován r?st p?edplodin a následných rostlin v po?áte?ních fá zích r?stu. P?ed vysetím následných rostlin byla stanovena u odebraných vzork? zemin intensita respirace, okam?itá vlhkost a obsah fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku. Ve v?ech zkou?ených kombinacích byly následné rostliny ovlivněny kultivací p?edplodiny a následným ulo?ením zeminy. Změny r?stu následných rostlin ?áste? ně korelovaly s obsahem fyziologicky p?ístupného dusíku v zemině. Podle jejich charakteru v?ak bylo té? patrno, ?e se na nich podílely i allelopatické faktory. Zna?ně inhibi?ně p?sobil mák na cukrovku, mé ně inhibi?ně p?sobila ho??ice na je?men a cibule na ?epku. ??inek konopí na ?ito byl promě nný s dobou ulo?ení zeminy. Změny v obsahu fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku v pokusné zemině neodpovídaly . mno?ství narostlé p?edplodiny, co? bylo podmíněno pou?itou kultiva?ní metodikou. Poměrně rychlé doplňování p?edplodinou vy?erpaných dusi?nan? v pokusné zemině s dobou jejího ulo?ení bylo pravděpodobně podmíněno nitrifikacními procesy. Podle stanovených změn intensity respirace pokusné zeminy se na allelopatickém ovlivnění mohla podílet i pudní mikroflora.     

Respiration of sugar-beet leaves during illumination,with simultaneous photosynthesis

Auto?i sledovali sou?asně intensitu dýchání a intensitu fotosynthesy u list? cukrovky, neoddělených od rostliny. Několik hodin p?ed pokusem asimilovaly listy radioaktivní¹⁴CO₂, na?e? byly umístěny do normální listové komory k pr? tokovému gazometrickému stanovení intensity fotosynthesy podle změny koncentrace CO₂ v procházejícím vzduchu. Sou?asně s gazometrickým stanovením fotosynthesy mě?ili auto?i specifickou aktivitu kysli?níku uhli?itého ve vzduchu, který pro?el asimila?ní komorou. Podle hodnot specifické aktivity CO₂, kterou vylu?uje list v temnotě, je mo?no vypo?ítat intensitu dýchání v mg CO₂. Bylo zji?těno, ?e listy cukrovky vylu?ují na světle radioaktivní CO₂, a to jak první tak i druhý den po asimilaci zna?eného CO₂. P?i silném p?eh?ivání list? v komo?e, kdy gazometrickou metodou bylo zji?těno ji? jen dýchání, radiometricky byl stanoven výdej¹⁴CO₂, odpovídající vy??í intensitě dýchaní. Auto?i vysvětlují tuto skute?nost tím, ?e i p?i p?eh?ívaní list? probíha sou?asně s dýchaním fotosyntheticka asimilace kysli?níku uhli?itého, av?ak pasivní bilance CO₂ ve výměně plyn? vede ke zji?těnédýchaní, které je v podstatě rozdílem mezi intensitou piné fotosynthesy a plného dýchaní. Produkce kysli?níku uhli?itého celými listy cukrovky na světle není za normalních podmínek vý?ivy výjime?ným zjevem.     

The effect of physical conditions of cultivation on the respiratory metabolism of algae

V práci jsem zji?tovala, zda podmínky kultívace ?as ovlivńují ?espira?ní metabolismus. Rasy Chlorella pyrenoidosa (82), Scenedesmus obliquus (125) a Euglena gracilis (259) byly pěstovány ve t?epané a stojaté kultu?e. T?epáním kultur je podstatně ovlivněn respira?ní metabolismus ?as. T?épané kultury mají na rozdíl od stojatých sní?enou spot?ebu O₂ a vět?inou odli?né RQ. Je mo?né, ?e zji?těné rozdíly jsou podmíněny zrychleným vývojem a stárnutím t?epaných kultur. Je tedy t?epání jako zp?sob kultivace významným faktorem, který je nutno respektovat p?i pěstování experimentálního materiálu. Namě?ené hodnoty respira?ního kvocientu okolo 1,3 svěd?í pro to, ?e anaerobní glykolytické pochody mohou probíhat i za dokonalého p?ístupu vzduchu do media. Kultura Scenedesmus obliquus (125) má pravděpodobně málo p?izp?sobivý metabolismus a na změny prost?edí nereaguje tak citlivě jako Euglena gracilis nebo Chlorella pyrenoidosa.