Der Mechanismus der Vitalfärbung des Zellsaftes vonNitella sp. mittels Neutralrot

UNitelly sp. byly zji?těny ve ?távě buně?né p?ímou analýzou pomocí chemických reakcí, chromatograficky i elektromikroskopickou difrakcí t?i organické kyseliny (kys. vinná, citronová a jedna, kterou se zatím nepoda?ilo identifikovat). Dále bylo zji?těno, ?e buňkyNitelly, které mají zpomalený metabolismus nebo vy??í pH buně?né ?íávy, hromadí ve vakuolách neutrální ?erveň daleko pomaleji ne? za normálních podmínek. Blokování dýchacích enzym? kyanovodíkem v?ak nemá vliv na rychlost p?íjmu tohoto barviva ?ivými buňkami. Podle výsledk? této práce je mo?no se domnívat, ?e p?íjem bázických barvivNitellou se děje na základě iontového spádu a jeho rychlost je p?ímo ovlivňována koncentrací organických kyselin ve ?távě buně?né.     

Study of the reversibility of the water saturation deficit as one of the methods of causal phytogeography

Jedním z kritérií pro posuzování odolnosti rostiin v??i suchu je jejich schopnost sná?et vodní deficit ani? nastanou irreversibilní změny v jejich pletivech. Tato schopnost byla zkoumána metodikou, popsanou v p?edlo?ené práci. Listy některých xerothermních trav (druhy roduStipa, Melica atd.) vysýchaly za p?esně definovaných pokusných podmínek tak, ?e dosáhly r?zně odstupňovaného vodního deficitu. Potom byly roz?ezány na segmenty a ve speciálním ráme?ku dosycovány vodou. P?vodní deficit i jeho vyronání bylo sledvváno váhově. Výsledné hodnoty byly znázorněny graficky. Zatímco ztráta vody z list? během vysýchání probíhala v některých p?ípadech lineárně, k?ivka dosycování ukazovala charakteristický zlom, který indikoval, jak dalece byla ztráta vody nahraditelná, a kdy do?lo ji? k irreversibilním změnám. Ukázalo se, ?e ze studované série rostlin druhy typicky kontinentální mají schopnost doplňovat svou zásobu vody ad integrum i p?i zna?ném vodním deficitu. Rostliny s areálem spí? oceánického charakteru tuto schopnost nemají. Je pravděpodobné, ?e i tato vlastnost bude směrodatná p?i výkladu kausální fytogeografie.     

Relationship between the osmotic potential of cell sap and the water saturation deficit during the wilting of leaf tissue

Byly zji??ovány změny osmotického potenciálu (osmotického tlaku) buně?né ??ávy (vylisované z listových pletiv usmrcených p?i 100°C) p?i pasivní vodní bilanci (vadnutí) ?ástí ?epele v závislosti na zvět?ujícím se vodním deficitu (na ztrátě vody). Teoreticky by toti? bylo mo?no p?edpokládat, ?e voda vydaná p?i pasivní vodní bilanci pochází rovnoměrně z ve?keré vody buně?né, tedy také poměrně z podílu, obsa?eného v buně?né ??ávě. V tom p?ípadě by se buně?ná ??áva koncentrovala úměrně vznikajícímu deficitu. V naprosté vět?ině pozorovaných p?ípad? stoupal v?ak osmotický tlak (klesal osmotický potenciál) strměji ne? teoreticky odpovídá sou?asné ztrátě vody. Ze zji?těných rozdíl? mezi zmíněným teoretickým pr?během a mezi nalezenými hodmotami byl vypo?ítán odhad percentuálního podílu ?mobilní” vody v buňce, tj. toho podílu, kterého se v?dy bezprost?edně týkají změny obsahu vody v buňce. Tento podíl ?mobilní” vody byl u dospělých list? kolem 70 a? 80%. Velikost podílu ?mobilní” vody závisela na rychlosti vzniku vodního deficitu: P?i rychlém vadnutí byl u dospělých list? zji?těn men?í podíl ne? p?i vadnutí pomalém. To svěděí o tom, ?e ?mobilní” podíl buně?né vody je vymezován podle vodní bilance buňky dynamickou rovnováhu intracelulárních difusních proud? vody podle gradient? difusního tlaku vody mezi jednotlivými podíly buně?né vody, je? jsou ur?eny r?znou vazbou (?vázaná” voda) i r?znou lokalisací v buňce.     

A Comparative study on the reactions for protein sulphydryl,carboxyl and tyrosine in plant nuclei

V této práci byly aplikovány na rostlinných objektech reakce s β-oxynaftyl-merkurichloridem a p-nitrobromacetofenonem, popsané k pr?kazu bílkovinných SH na materiálu ?ivo?i?ném. V rostlinných meristematických buňkách obě tyto techniky stejně jako DDD¹ a RSR¹ jeví vět?inou intensivněj?í zbarvení jader ne? cytoplasmy. Rovně? po aplikaci reakcí na bílkovinné karboxyly a tyrosin je jádro intensivněji zbarveno ne? cytoplasma. Z toho lze soudit, ?e rozdíly v intensitě zbarvení jádra a cytoplasmy v meristematických buňkách rostlinných technikami k pr?kazu bílkovinných SH jsou zp?sobeny spí? rozdílem v celkové koncentraci bílkovin ne? zv??ením podílu cysteinu v jaderných bílkovinách.     

Über die Wirkung einiger Phenoxyessigsäurenderivate auf das Wachstum

Sledováním ú?inku dvaceti nově zkou?ených slou?enin VII a? XXVI, je? jsou deriváty kyseliny fenoxyoctové, v koncentraci 10^?10 (0,0001 mg v litru) na izolované ko?enyLepidium sativum L. aSaccharomyces cerevisae bylo zji?těno, ?e v porovnání s ú?inností devíti známých r?stově aktivních látek Ia a? VI, které se vzájemně li?í typem ú?inku, ani jedna významněji neovlivňuje ani r?st do délky, ani dělení buněk. Z výsledk? vyplývá, ?e chemická struktura zkou?ených slou?enin, a?koliv vyhovuje d?íve stanovenému po?adavku na konstitukei herbicídních látek tohoto typu, je p?íli? v?eobecným mě?ítkem. Alespoň v na?em p?ípadě se zna?ným vlivem uplatňuje druh a po?et substituent? na aromatickém jád?e. Experimentální výsledky této práce svěd?í o tom, ?e jinak velmi citlivýTurfitt?v kvasinkový test není vhodný jako metoda pro zji?tování ú?inku r?stových látek s ú?inností typu kyseliny 3-indolyloctové (IIa).     

Die frequenz der zellteilungen in der wurzelspitze vonPhaseolus vulgaris nanus

V klí?ních ko?enech kultivaru fazoluPhaseolus vulgaris nanus jsou ve vrcholu buňky uspo?ádány ve skupinách, vět?inou po ?ty?ech nebo osmí buňkách, které pocházejí od jedné vrcholovým meristémem oddělené buňky mate?ské. Skupiny jsou obklopeny z?etelně tlust?ími blanami, ne? jsou blány oddělující buňky uvnit? jednotlivých skupin. Тoto uspo?ádání v oddělené skupiny potvrzuje nález WAGNERA (1937), ?e ka?dá buňka vrcholového meristému od doby svého vzniku pro?ije jenom malý a ?asto stálý po?et děleni. Dce?inné buňky jedné mate?ské buňky jsou z?etelně od ostatních skupin odděleny a poukazují k tomu, ?e se p?vodní buňka dělila dvakrát, t?ikrat, nejvý?e ?ty?ikrát. Mimoto jsou tyto podélné skupiny buněk uspo?ádány v p?i?né ter?ovité skupiny, co? svěd?í pro výklad, ?e p?vodní meristematické buňky vznikají rytmicky po sobě. Nedělí se v?ak simultánně. Мitózy byly v některých ko?enech nalezeny i ve vlastním centru vrcholového meristému ko?en?, ve kterém se podle CLOWESA buňky v?bec nedělí, jak se také autor této práce v r. 1897 domníval.     

Water saturation deficit in the wilting plant. The preference of young leaves and the translocation of water from old into young leaves

U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cerrale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei ergänzter Ernährung

Predlo?ená práce sleduje vzájemný vztah mezi ?item a konopím ve vodní kultu?e p?i konstantní minerální vý?ivě. Po 24 dnech kultivace nebyly nalezeny pr?kazné rozdíly v r?stu rostlin kontrolních a ze směsi. Pr?kazné rozdíly byly v?ak zji?těny v sorpci iont? H₂PO₄, p?i?em? byl pou?it radioisotop³²P. Ovlivněna byla i spot?eba vody u rostlin ve směsi. Zji?těné rozdíly jsou vysvětlovány vlivem specifických látek v ko?enových výmě?cích zú?astněných rostlin.     

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.     

Transpiration rates of leaf blades of irrigated and not irrigated plants of spring wheat

Byla studována transpirace listových ?epelí zavla?ovaných a nezavla?ovaných rostlin jarní p?enice v závislosti k obsahu a k r?stovým změnám pokusných rostlin v pr?běhu jejich vývoje. Pou?ité závlahy stimulovaly r?st a nepatrně zpomalily vývoj pokusných rostlin. Zvy?ovaly v rostlinném těle p?edev?ím obsah vody a méně ji? su?inu. Kvantitativní a kvalitativní vlastnosti obsahu vody v rostlině ovlivňovaly nejen transpiraci, nýbr? i vznik nových a odumírání starých orgán? a tkání, p?edev?ím ?epelí listových. Transpirace u zavla?ovaných rostlin byla výrazné vy??í ne? u rostlin nezavla?ovaných. Pr?měrné hodnoty transpirace u jednotlivých ?epelí listových byly z?etolně odli?né a pro ka?dou ?epel listovou charakteristické. Z hlediska statického bylo mo?no některé vztahy a heterogenitu jednotlivých ?epelí listových na tém?e stéblu vyjád?it a v podstatě i vysvětlit “Zalenského zákonem”. Týkalo se to zejména pr?měrných hodnot r?stových charakteristik a studovaných rys? vodního provozu. Naproti tomu z hlediska dynamického bylo mo?no jednotlivé ?epele listové rozdělit podle změn transpirace do dvou skupin. Do prvé skupiny pat?í ?epel prvého a? t?etího listu, do druhé skupiny pak ?epel ?tvrtého a? ?estého listu a klas. Regula?ní schopnosti jednotlivých ?epelí listových v hospoda?ení s vodou vynikají v období odno?ování, sloupkování a mlé?né zralosti. V těchto vývojových fázích byla vysvětlena také nápadná sní?ení transpirace rostlin, která jsou zp?sobena v prvé ?adě vnit?ními a nikoliv jen vněj?ími faktory.     

Effect of sodium humate on swelling and Germination of winter wheat

V práci byl studován vliv humátu sodného na bub?ení a klí?ení ozimé p? enice Py?elka (Triticum vulgare Vill.) a sledována změna intensity dýchání bub?ících obilek v prvých 24 hodinách bub?ení. Bylo zji?těno, ?e Na-humát v koncentraci 100 mg/ml urychluje v prvé fázi bub?oní p?íjem vody bub?ícími obilkami. Tím, ?e obilky p?ijmou d?ive dostate?né mno?ství vody, dochází u nich d?íve k aktivaci enzymatických systém?, zabezpe? ujících zdárný pr?běh klí?ení, co? se projeví zvý?ením intensity dý chání. Energie uvolněná dýcháním m??e být vyu?ita k rychlej?ímu r?stu embrya, co? se projeví morfologicky v rychlosti klí?ení.     

Permeability of plant tissues to humic acids

Do od?ezaných větvi?ek r?zných rostlin pono?ených ?eznou plochou do roztoku humusové kyseliny proniká hnědě zbarvený roztok do cév a je v nich koagulován. Během týdne se cévní svazky zbarvily do vý?ky 1 a? 6 cm. V parenchymatických buňkách není mo?no p?ímo humusovou kyselinu zjistit; ale i buňky se ?lutě nebo hnědavě zbarvenou blanou jsou ?ivé (dají se plasmolysovat). Kyselina humusová zna?ená aktivním uhlíkem C¹⁴ se v rostlinách ?í?í celkem stejně v nesterilních i sterlních kulturách, a to rovně? p?edev?ím cévními svazky.     

Über Georezeptoren in Wurzeln

Roku 1900 uve?ejnil jsem p?edbě?nou zprávu o ?krobových zrnech pohyblivých vlivem tí ?e v rostlinných buňkách, které mo?no pova?ovat ze georeceptory analogické statocystám ? ivo?ich?. Roku 1901 vy?la moje definitivní práce o tomto p?edmětu. V ní popsal jsem nápadnou cytologickou reakci, která se p?i geotropickém podrá?dění objevuje v kolumele ko?enových ? epi?ek uvnit? buněk obsahujících p?esýpavý ?krob. Tato reakce, kterou jsem pova?oval za symptom, ?e na tyto buňky tí?e p?sobí a ?e je mo?no pova?ovat je za georeceptory, nebyla témě? v?bec později zkoumána a byla zapomenuta. Teprve r. 1962 uve?ejnil o ní nové nálezy AUDITS na základě elektronového výzkumu statocyt? v ko?enových ?epi?kách. Autor uve?ejňuje první mikrofotografie této cytologické georeakce a popisuje nové pokusy, které ?iní pravděpodobným jeho názor, ?e je vybavena tlakem ?krobových zrn na poko?ní vrstvi?ku plasmatickou ve statocytech. Upozorňuje také, ?e nejen specificky tě??í, ný br? i specificky leh?í statolity mohou fungovat jako tělíska vybavující georeakci.     

The influence of streptomycin on the frequency of induced chromosome aberrations

1. 1.
   P?sobení vysokými a? subletálními dosemi streptomycinu (0,5 m Mol, 1 m Mol) neindukovalo ?ádné pr?kazné zvý?ení frekvence chromosomálních aberací v metafázi a v anafázi a telofázi. Jediné pr?kazné zvý?ení frekvence aberantních anafází a telofází bylo zji?těno po p?sobení 1 m Mol streptomycinu (30°C, 48hod. restituce). Zvý?ení je hlavně podmíněno výskytem lagging chromosom? a bylo tedy výsledkem poruchy v?eténka a ne chromosomální aberací. To bylo prokázáno nepr?kazností zvý?ení frekvence aberantních metafází p?i stejném p?sobení. V diskusi jsou zd?razněny nevýhody hodnocení frekvence chromosomálních aberací v anafázi a telofázi.     
   
   

Dichotomie der mixoploiden Wurzelspitzen

Některé mixoploidní ko?eny bob? (Vicia faba), získané ú?inkem chloralhydrátu, se dichotomicky větví. Výzkumem ko?enových vrchol? se objevilo, ?e dichotomie se děje v ko?enech, které obsahují v mediáně svého transverzálního meristému pruh nebo provazec polyploidních buněk. Po obou jeho stranách se organizují nové iniciály obou ko?enových vrchol?. Poněvad? mohou v mixoploidních vrcholech polyploidní buňky p?sobit v meristému jako cizí stavební elementy, lze tuto dichotomii vylo?it jako následek p?eru?ení nebo poru?ení korelace mezi iniciálami p?vodního ko?enu. Tato porucha korelace je podobná p?eru?ení korelace zp?sobené vedením mediáního zá?ezu do meristému ko?enového vrcholu. V některých dichotomicky se větvících ko?enech (v tzv. korálovitých ko?enech rostlin cykasovitých) a v baktériových hlízách druhuElaeagnus argentea byly sice nalezeny velké buňky v mediáně le?ící, ty v?ak, soudě podle velikosti jader, nebyly polyploidní. Nele?í-li polyploidní buňky v mediáně transverzálního meristému, m??e se ko?enový vrchol roz?těpit ve dvě nestejně silné ?ásti, z nich? jedna roste dále, druhá slab?í v?ak sv?j r?st d?íve nebo později zastaví.     

The Electron Microscopic Investigation of Changes in Cytoplasmic Structures in Leaves ofCucumis sativa L. Infected with Cucumber Virus 4

Buňky listu okurky (Cucumis sativa L.) zdravé a infikované Cucumber virus 4 byly studovány za ?iva a fixované, pod světelným a elektronovým mikroskopem. Pod elektronovým mikroskopem byly zji?těny u infikovaných list? změny v struktu?e ergastoplasmy, Golgiho aparátu, mitochondrií, útvar? s hustou osmiofilní matrix a chloroplast?. Chloroplasty jevi známky tukové degenerace, která postihuje p?edev?ím lamelární systémy gran a intergran. Slabě osmiofilní globule, hojné v po?kozených chloroplastech, vznikají patrně degenerací gran. Chloroplasty infikovaných rostlin se podobají některým p?echodovým stadiím plastid? zji?tě ným p?i tvorbě chromoplast?. Byla diskutována otázka lokalizace vir? v buňce a degenerace.     

Antagonism betweenRhizoctonia solani Kühn and certain soil saprophytes: A laboratory study

U tňí saprofyt? byl sledován projev antagonismu proti pathogenuRhizoctonia solani v r?znýeh podm?nkách kultivace.Trichoderma viride aChaetomium cochlioides inhibovaly r?st R. solani ú?inněji p?i inkuba?ni teplotě25 a 30° C.T. viride bylo antagonisticky aktivněj?í v prost?edí kyselém,C. cochlioides v prost?edí alkalickém. Je vysloven p?edpoklad, ?e p?dni doplňky zvy?uj?c? aktivituC. cochlioides by být platným opat?en?m proti sledovanému pathogenu v alkalických p?dách. Na rozdíl od p?ede?lých zpráv byla kulturaR. solani celulolyticky zaktivněj?í ne?T. viride aC. cochlioides, a to i p?i pouzití chloridu amonného jako droje dusíku.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Über die Natur des Entgiftungseffekts der Humussäuren

V práci je popsán detoxinka?ní ú?inek humusových kyselin a blí?e studována jeho povahaListy vod’iho moru (Anacharis canadensis [MICHX.] PLANCH), vlo?eny do roztoku agropyrenu izolovaného z oddenk? pýru plazivého (Agropyron repens [L.] P. BEAUV.), odumírají po ?ase, jeho? délka je zavislá na koncentraci jedu. P?ídavek některyeh humusovych frakcí tuto dobu více nebo méně prodlu?uje. Pokus s fulvokyselinami ukázal, ?e toto ochranné p?sobení se projeví i tehdy, jsou-li listy vodního moru v roztoku této f?akce p?edem adaptovány a p?sobí-li agropyren dodate?ně. Ochranná schopnost fulvokyselin nespo?ívá tedy pouze v mimobuně?ném chemickém nebo fyzikálně chemickém otupení biologické ú?innosti agropyrenu, nýbr? i ve zvý?ení biologické odolnosti buňky ú?inkem této humusové frakce.     

Modelluntersuchungen an röntgenstrahlen-mutierten Pflanzen

Modelové zachycení r?stových porměr? u vy??ích rostlin p?edpokládá mo?nost ozna?ení celého pletiva odvozeného z jedné ur?ité buňky. Za takové ozna?ení lze pova?ovat nap?. ?odmí?ení” (Entmischung) heterogenních plastid? z jedné buňky, polyploidizaci jednotlivých buněk a z nich' odvozených pletiv, stejně jako indukei mutací nap?. pomocí Roentgenova zá?ení. Jestli?e v posledně uvedeném p?ípadě mutuje, ?ekněme, jedna iniciála L II, pak vykazuje ur?itá ?ást sporogenních pletiv tuté? mutaci Za p?edpokladu, ?e neprobíhá eliminace buněk, odpovídá tato ?ást v pr?měru poměru mutované iniciály L H k po?tu zbylých iniciál L II, uplatňujících se na dal?ím vývoji. Model, odvozený z této skute?nosti a z dal?ích p?edpoklad?, uvedených v textu této práce, podává p?edev?im informaci o o?ekávané ?etnosti mutací a ?těpných poměrech v samosprá?eném potomstvu mutovaných rostlin. Ze srovnání se zji?těnými daty vyplývá, ?e pro vyjád?ení těchto poměr? u odno?í je?mene vysta?í relativně jednoduchý model. Jeho základem je p?edpoklad, ?e iniciály p?e?ívají jedna na druhé stochasticky nezávisle a náhodně, a zároveň náhodně mutují. P?itom není nutno u zkoumaných postranních odno?í uva?ovat eliminaci p?vodních iniciál. U hrachu jsou tyto poměry komplikovaněj?í jak ve vztahu k rozdělení ?etnosti mutací, tak ve vztabu k ?těpným poměr?m. Dosud je známe pouze obecně pro celé rostliny tohoto druhu nikoliv v?ak pro jednotlivá květenství. K jejich objasnění je t?eba p?edpokládat, ?e během r?stu probíhá na ur?itých místech eliminace jednotlivých buněk, zodpovědných za tvorbu sporogenních pletiv. Výzkum na tomto modelu není v?ak dosud ukon?en.