Use of 2,3,5-triiodobenzoic acid in studies on the growth correlation differences between epigeous and hypogeous seedlings (Linum andPisum)

Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

Studies on the relationship between the formation of chlorophylls and Fe-porphyrins in higher plants

Pri studiu charakteru vzájemného vztahu mezi porfyriny obsahujícími ?elezo a ho??ík jsme uva?ovali o katalytické aktivitě Fe-porfyrin? a o mo?nosti jejich ú?asti p?i tvorbě chlorofyl? v listech a ko?enech rostlin. Byly sledovány změny v obsahu barviv list? v souvislosti s metabolismem ?eleza v rostlině (?innost enzym? obsahujících ?elezo, synthesa protohematinu), a to hlavně: I. p?i aplikaci r?zných slou?enin p?sobících na jednotlivé slo?ky oxydore-dukěních systém? a obsah barviv v rostlině; 2. p?i změnách metabolismu p?sobením změněných podmínek minerální vý?ivy; 3. p?i srovnávání zvlá?tností metabolismu pestrolistých rostlin. Domníváme se, ?e ve v?ech p?ípadech je proces tvorby chlorofyl? p?ímo vázán na pochody vyu?ití ?eleza rostlinou, jak v listech, tak v ko?enech. Jsou uvedeny údaje o synthese protohematinu v isolovaných ko?enech některých rostlin, aktivitě Fe-porfyrinových enzym? v nich a tvorbě chlorofyl? p?i osvětlení ko?en?. Diskutuje se o významu synthesy Fe- a Mg-porfyrin? v ko?enech pro metabolismus celé rostliny. Uva?uje se o vzájemné souvislosti mezi pochody hromadění a vyu?ívání energie v buňce a o rovnováze mezi pochody synthesy a odbourávání pigment? v plastidech.     

On the determination of the course and termination of photoperiodic sensitivity in spring wheat (Triticum aestivum L.)

Ve fotoperiodických pokusech s jarní p?enicí Niva jsme sledovali pr?běh fotoperiodické citlivosti a umístění období fotoperiodieké reakce v ontogenesi rostlin. Nepoda?ilo se nám u této dlouhodenní rostliny najít takové období, během něho? by zkrácený den v?bec neměl vliv na rychlost vývoje. Některé údaje v?ak nazna?ují, ?e m??eme vymezit období zvý?ené fotoperiodieké citlivosti, které by odpovídalo období fotoperiodieké reakce u krátkodenních rostlin. Výsledky nasvěd?ují rovně? tomu, ?e toto období nekon?í náhle, nýbr? postupně p?echází v následující období, kdy délka dne p?sobí na rychlost vývoje ji? jen prost?ednietvím fotosynthesy. Tento vliv je dob?e; patrný p?i pou?ití takových indikátor? jako je vývoj vzrostného vrcholu a metání. Existenci p?echodného období na konci období zvý?ené fotoperiodieké citlivosti a jeho souvislosti s fází vzrostného vrcholu od zakládání klísk? do zakládání ty?inek je t?eba ově?it dlouhodobím pokusem v p?ísně regulovatelních podmínkách. Z metodik sledování pr?běhu fotoperiodieké citlivosti se u na?eho pokusného materiálu nejlépe osvěd?ilo metání, které poskytlo k?ivky s ur?itými, více nebo méně z?etelnými zloniy, a také sledování abnormit (p?i klasickém uspo?ádání pokusu), které indikují naru?ení vztahu mezi r?stem a vývojem. Orienta?ní údaje poskytlo rovně? mě?ení délky rostlin u klasického uspo?ádáni pokusu. Nejméně spolehlivé byly v na?ich pokusech analysy vývojového stavu vzrostného vrcholu.     

Water saturation deficit in the wilting plant. The preference of young leaves and the translocation of water from old into young leaves

U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.     

Microphotography of phases in the development of apple flower buds

Je uveden vývoj květních pupen? jabloní od jejich vzniku na branchyblastech a? do doby krátce p?ed vykvetením. Celé období vývoje je mo?né rozdělit do ?ty? hlavních fází: I. fáze je vegetativní, v ní? vznikají na vzrostném vrcholu primordia krycích ?upin. II. fáze zahrnuje morfologiekou diferenciaci vzrostného vrcholu, p?i ní? se vytvá?ejí primordia květ?. III. fáze zahrnuje vznik kvě tních orgán?. IV. fáze je kvetení.     

The effect of photoperiodic régime on vernalization of winter wheat

Na ozimé p?enici odr. Hodonínská holice byla studována otázka vlivu fotoperiodického re?imu na pr?běh jarovisace. Polní pokusy ukázaly, ?e krátký den urychluje vývoj, p?sobí-li v dobé jarovisace. Krátký den aplikovaný po jarovisaci ve v?ech p?ípadech vývoj prodlu?oval. P?i umělém osvětlení nízké intensity a v podmínkách jarovisa?ních teplot probíhá jarovisace vět?inou rychleji na dlouhém dni. Jarovisace v temnotě se uskute?ňuje pouze po p?idání glycid?. P?edpokládám, ?e i u zelených rostlin je nahromadění ur?itého mno?ství ergastického materiálu, zejména glycid?, jednou z podmínek pr?běhu jarovisace. Tohoto nahromadění m??e být dosa?eno jednou prodlou?ením osvětlení (v podmínkách optimálních jarovisaěních teplot a p?i umélém osvétlení poměrně nízké intensity), jindy, v polních podmínkách, krátkým dnem vyvolávajícím specifickou, fotoperiodicky kontrolovanou r?stovou reakci inhibující r?st.     

Transpiration rates of leaf blades of irrigated and not irrigated plants of spring wheat

Byla studována transpirace listových ?epelí zavla?ovaných a nezavla?ovaných rostlin jarní p?enice v závislosti k obsahu a k r?stovým změnám pokusných rostlin v pr?běhu jejich vývoje. Pou?ité závlahy stimulovaly r?st a nepatrně zpomalily vývoj pokusných rostlin. Zvy?ovaly v rostlinném těle p?edev?ím obsah vody a méně ji? su?inu. Kvantitativní a kvalitativní vlastnosti obsahu vody v rostlině ovlivňovaly nejen transpiraci, nýbr? i vznik nových a odumírání starých orgán? a tkání, p?edev?ím ?epelí listových. Transpirace u zavla?ovaných rostlin byla výrazné vy??í ne? u rostlin nezavla?ovaných. Pr?měrné hodnoty transpirace u jednotlivých ?epelí listových byly z?etolně odli?né a pro ka?dou ?epel listovou charakteristické. Z hlediska statického bylo mo?no některé vztahy a heterogenitu jednotlivých ?epelí listových na tém?e stéblu vyjád?it a v podstatě i vysvětlit “Zalenského zákonem”. Týkalo se to zejména pr?měrných hodnot r?stových charakteristik a studovaných rys? vodního provozu. Naproti tomu z hlediska dynamického bylo mo?no jednotlivé ?epele listové rozdělit podle změn transpirace do dvou skupin. Do prvé skupiny pat?í ?epel prvého a? t?etího listu, do druhé skupiny pak ?epel ?tvrtého a? ?estého listu a klas. Regula?ní schopnosti jednotlivých ?epelí listových v hospoda?ení s vodou vynikají v období odno?ování, sloupkování a mlé?né zralosti. V těchto vývojových fázích byla vysvětlena také nápadná sní?ení transpirace rostlin, která jsou zp?sobena v prvé ?adě vnit?ními a nikoliv jen vněj?ími faktory.     

Investigation of free amino-acids in cross-, self- and non-pollinated pistils ofNicotiana alata

R?st pylových lá?ek vyvolává ve ?nělce změny v hladině volnýeh aminokyselin. To bylo prokázáno u alaninu, valinu, leucinu — isoleucinu, serinu, threoninu, kyseliny γ-aminomáselné, asparaginu, kyseliny glutamové a prolinu. Tyto změny se uskute?ňují hlavně v těch ?ástech ?nělky, kde se nalézají pylové lá?ky. P?edev?ím dochází ke zvy?ování hladiny kyseliny γ-aminomáseìné a alaninu a k úbytku kyseliny glutamové. Intensita těchto jev? je mnohem výrazněj?í po opylení kompatibilním ne? v p?íipadě inkompatibilní autogamie. Jejich podstata je vysvětlována na základě p?edpokládaného hlavního směru katabolismu kyseliny γ-aminomáselné a alaninu cestou transaminace s kyselinou α-ketoglutarovou relativním nedostatkem této ketokyseliny. P?i sní?ené hladině glycid? dochází v opylenýoh ?ně1kách k akumulaci asparaginu. V cizoprá?enych ?nělkáeh se zvy?uje jeho hladina podstatně rychleji ne?, po samosprá?ení. Jestli?e je hromadění asparaginu d?sledkem intensivněj?ího prodýchávaní bílkovin p?i nedostatku cukr?, vyplývá z uvedeného stejně jako z p?ede?lé práce (TUPý 1961), ?e pylové lá?ky vyu?ívají z ?nělkového pletiva. substráty pro dýchání a ?e je tento proces omezován p?i jejich inkompatibilitní inhibici. V semenících opylených květ? se zvy?uje ji? v době, kdy pylové lá?ky prorustají ?nělkou, hladina kyseliny γ-aminomáselné a alaninu. Kvantitativně je toto zvý?ení p?ímo závislé na rychlosti r?stu lá?ek dané kompatibilním ?i inkompatibilním charakterem p?ílu?ného opylení.     

Interaktion zwischen diploiden und polyploiden Zellen

V pojednání je diskutována na základě výzkumu chloralyzovaných ko?en? bobu (Vicia faba) vzájemná interakce mezi diploidními a polyploidními buňkami a tkáněmi a jsou popsány konkrétní p?íklady. Ve zcela mladých ko?enech vyvíjejí se mixoploidní tkáně p?átelsky vedle sebe, normálně se dělí a diferencují. Ale později, zvlá?tě kdy? ko?enové vrcholy obsahují vysoce polyploidní tkáně (8 n, 16 n), chovají se tyto tkáně k sobě nep?átelsky. Polyploidní sektory jsou oddělovány a p?ed?asně zastavují své dělení jako? i prodlu?ovací r?st. Dochází k napětí pletiv a v polyploidních sektorech dochází někdy ke vzniku rhexigenních dutin. Tyto pochody, vyjma vznik rhexigenních dutin, jsou ji? v základním meristému p?ipravovány a dochází k p?eru?ení normální korelace mezi tkáněmi r?zné ploidie. K homoploidizaci m??e také p?ispět redukce po?tu chromozóm? multipolární mitózou v polyploidních buňkách. R?zně vysoce ploidní tkáně mohou od sebe být odděleny metakutinizovanými nebo zrosolovatělými hrani?ními blanami buně?nými. Bě?í tu o r?zné autoregula?ní pochody, které vedou k diploidizaci, ?id?eji k úplné polyploidizaci. Těmito zp?soby jsou star?í homoploidizovány.     

Disinfection of kernels and its influence on the growth and photosynthesis of maize seedlings

P?i pěstování rostlin kuku?ice ve sterilních kulturách je t?eba obilky desinfi-kovat, aby se zniěily zárodky mikroorganism?. To sni?uje jejich klí?ivost, zpozdí r?st a tvorbu chlorofylu během prvních několika týdn? vyvoje klí?ních rost-linek. Nejde o specfflcké inhibice, nýbr? o vývojové opo?dění neprojevující se ani v poměru dlou?ivého r?stu a hromadění su?iny. Opo?dění je nejvě t?í p?i po-u?ití roztoku sublimáta nebo ethanolu. Vhodněj?í je desinfekce roztokem chlor-aminu. Změny vyvolané t?íhodinovým namá?ením jsou vyrovnány během cca 3 tydn?, bězně u?ívaná sedmihodinová desinfekce vyvolává kromě silného sní-zeni klí?ivosti (témě? ? 50 %) déle trvající, av?ak nezásadní změny. Chloramin neovlivnil tvorbu pohlavních organ?, intensità fotosynthesy byla úměrná mno?ství chlorofylu. Desinfekce chloraminem lze tedy u?ít, ani? by se rostliny podstatně li?ily od těch, které byly vypěstovány ze suchých obilek.     

The formation of the upper leaves of wheat (Triticum aestivum L.) as indicator of the course of development

D?ívěj?í práci, v ní? jsme hodnotili pr?běh vývoje podle fenologie a podle vzniku abnormit, jsme nyní doplnili mě?ením délky list?. Pr?běh vývoje jsme ovlivňovali fotoperiodiekou inhibicí v r?zné fázi vývoje vzrostného vrcholu. Ovlivnění pr?běhu vývoje se projevilo změnou délky pochvy a ?epele listu. ?epel byla ovlivněna více ne? pochva. V ?adě variant s r?zným za?átkem fotoperiodické inhibice do?lo k prodlou?ení nebo ke zkrácení pochvy a ?epele horních t?í list? proti p?íslu?ným list?m kontroly. Ke zkrácení do?lo u list?, které se vyvinuly nad obvyklý po?et z p?vodních základ? brakteí. Bylo to u variant s velmi ranou inhibicí. Varianty s pozděj?í inhibicí mají jednak abnormálně redukované listy so zakrnělými ú?labními klásky, jednak prodlou?ené listy, které svojí délkou p?ipomínají ontogeneticky mlad?í, ni??í listy. Ukázalo se, ?e i u tak obtí?ného materiálu jako je p?enice m??e být morfologie list? spolehlivým záznamem pr?běhu vývoje.     

Abnormities in the Inflorescence ofTriticum aestivum E. after a photoperiodic treatment at different stages of ontogeny

Metodikou fotoperiodických pokus? a analys vzrostných vrchol? jsme zjistili závislost typu výsledné morfologické abnormity na vývojovém stupni vzrostného vrcholu p?ed fotoperiodickým zásahem. Abnormálně velký po?et klásk? vznikal po zásahu u rostlin se zcela vegetativním vzrostným vrcholem. K větvení klasu do?lo nejvíce po zásahu v době prodlu?ování vzrostného vrcholu. Abnormální vývin podp?rných listen? odpovídal zásahu mezi zakládáním klásk? a zakládáním kvítk? v kláscích. ?ím d?ívěj?i byl tento zásah, tím ú plněji byly podp?rné listeny vyvinuty. První dvě odchylky p?edstavují nadpo?etný r?st osních ?lánk? v květenství, vývin podp?rného listenu je známkou posunutí korelace mezi r?stem listenu a generativním vývojem jeho ú?labního klásku. U poslední odchylky, ?ídkého klasu, která vzniká po zásahu v době zakládání ty?inek, ji? nedochází k takovému naru?ení vztahu mezi r?stem a vývojem. P?i fotoperiodickém zásahu dochází k indukci abnormální morfogenese, která pak m??e probíhat i po ukon?ení zásahu.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Changes in sap exudation of maize and occurrence of lags in exudation during the growing season

1. 1.
   Je popsána metoda ?měrných prou?k?” pro sledování ko?enového krvácení kulturních rostlin v polních podmínkách. Mno?ství tekutiny vyroněné dekapitovaným pahýlem stonku urěuje se na základě smá?ení úzkého prou?ku filtra?ního papíru, chráněného proti vypa?ování tekutiny polyetylenovým sá?kem. Prou?k? s krycím sá?kem je mo?no pou?ít i pro jímání vět?ího mno?ství vyroněné tekutiny.     
   
   

Über die korrelative Erhaltung entspreiteter Blattstiele

Morfologickými pokusy na Syringa vulgaris, Ligustrum ovalifolium, Philadelphus coronarius, Aesculus hippocastanum, Acer negundo a Bryophyllum crenatum je v této práci sledována závislost udr?ování bez?epelních ?apík? na korela?ních vlivech jiných ?ástí rostliny a zkou?ena mo?nost napodobit tyto korelace pomocí syntetických r?stových látek. Ukazuje se, ?e celistvost rostliny, zaji?těná hlavně regula?ními vlivy ko?en? a list?, vyniká jasněji z chování bez?epelních ?apík? ne? celých list?. Uplatňuje se v něm kompensace, polarita a embryonální determinace.     

The Origin of Radiomutants of the Chlorine type inArabidopsis thaliana L. (HEYNH.)

U rostlinyArabidopsis thaliana L. (Heynh.) se objevuje specificky po aplikaci frakcionované dose x-zá?ení mutace typu chlorina (jednodu?e recesivní -cc- v?öí normálnímu typu -CC-) charakterisovaná vedle změněného poměru chlorofylových barviv i zmen?enou listovou plochou, zpomalenym vyvojem v po?áte?ních fázích vývoje a podstatně delsim vegeta?nim cyklem. Tyto charakteristiky se v?ak v pr?běhu dal?ích generací postupně mění ve směru normábíimu typu a dosáhnou kone?né hodnoty v ?esté generaci. Genetická a cytologická zhodnocení tohoto jevu ukázala, ?e se jedná mutaci spjatou s po?tem plastid? v asimila?ním pletivu. Tento po?et z?stává standardní ve v?ech generacích typu chlorina, naproti tomu se v?ak zvět?uje velikost plastid?.     

Verlauf der Winterruhe bei der Aprikose

Zkoumáním pr?běhu zimního odpo?inku za období 1954–1959 byly zji?těny údaje, na základě kterých je mo?no tvrdit, ?e v podmínkách ji?ního Slovenska meruňka vstupuje do stadia zimního odpo?inku v pr?běhu srpna a ukon?uje toto období během prosince. V uvedených podmínkách pot?ebuje meruňka na jeho p?ekonání 1200–1300 hodin teploty ni??í ne? +6,0°C. Z 11 meruňkových odr?d studovaných na trvání zimního odpo?inku od?ezáním větví a p?ená?ením do skleníkového prost?edí odr?da Ananásová ra?ila pravidelně později o 6–10 dní proti ostatním odr?dám. Tento fakt se shoduje i s praktickými zku?enostmi p?i pěstování meruňky v normálních ekologických podmínkách mírného pásma, kde uvedená odr?da kvete o 3 a? 6 dní později ne? ostatní odr?dy. Na základě pokus? p?i?el autor k závěru, ?e je nemo?né hovo?it o p?ímé závislosti mezi dobou trvání zimního odpo?inku a mrazuvzdorností meruňky. Rostlina po ukon?ení zimního odpo?inku je velmi závislá na teplotních podmínkách prost?edí. P?i p?íznivých teplotních podmínkách zimy (bez kolísání teplot) jsou meruňky schopné odolat mraz?m a? ?20,0°C.     

Über die Beziehungen zwischen der Wirksamkeit und der chemischen Struktur einiger Phenoxyessigsäuren

V práci jsou zji?továny r?stové ú?inky dvacíti vět?inou nově p?ipravených a na rostlinách dosud nezkou?ených substitu?ních i, funkěních derivát? kyseliny fenoxyoctové VII a? XXVI v porovnání s ú?inností kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové (I), její? struktura i p?sobení jsou pova?ovány za základní. Neú?innost zkou?ených slou?enin v koncentraci 10^?6 (1 mg v litru) na klí?ní rostliny ho??ice(Sinapis alba L.) je uváděna v souvislost se změnami struktury vzhledem ke 2,4-D (I), zejména s druhem a po?tem substituent? na fenylovém zbytku.     

The effect of carbon dioxide on the cellular structures of wheat,barley and onion

Byl sledován vliv CO₂ na plasmatické struktury ko?enového vlá?ení p?enice a je?mene a epidermálních buněk cibule. Výsledky byly hodnoceny na ?ivém materiálu pomocí fázového kontrastu. Ko?enové vlá?ení je?mene a epidermis cibule reagují na krátkodobý pobyt v atmosfé?e CO₂ zastavením proudění plasmy, prodlu?ováním mitochondrií a zakulacením plastid?. Déle trvající vliv CO₂ zp?sobuje fragmentaci mitochondrií. V této fázi se buňky nejrychleji vzpamatovávají ze ?oku zp?sobeného pobytem v CO₂. P?íli? dlouhé ovlivňování rostlin atmosférou CO₂ ú?inkuje letálně. Ko?enové vlá?ení p?enice, které má vět?inou zrnité mitochondrie, reagovalo ji? na 40minutový pobyt v CO₂ zakulacením v?ech plasmatických partikulí. Tato pozorování se shodují s výsledky získanými na trvalých preparátech v práci p?ede?lé a vedou k domněnce, ?e fragmentací mitochondrií se buňka p?izp?sobuje ztí?eným podmínkám pro dýchání.