Application of some inhibitors in studying the physiology of vernalization

1. 1.
   V pr?běhu jarovisace ozimé p?enice Hodonínské holice byla aplikována ?ada inhibitor?: kyanid draselný, αα’-dipyridyl, 2,4-dinitrofenol, kys.monojodoctová, fluorid sodný a kumarin. U takto jaro viso vaného materiálu byla zji?tována r?zná kriteria rychlosti vývoje, jako délka období do metání a procento generativních rostlin. Bylo zji?těno, ?e v?echny uvedené látky inhibovaly jarovisaci. Kyanid draselný, α, α’-dipyridyl ? 2,4-dinitrofenol jarovisa?n vliv nízkých teplot zcela potla?ily. Specifi?nost tohoto efektu byla sledována srovnáním s vlivem inhibitor? na jarní odr?du (Niva), která je bez po?adavku jarovisace. Pouze v p?ípadě fluoridu sodného byla ovlivnéna rychlost vývoje jarní odr?dy.     
   
   

Distinction des deux composants de l'aire drainée sur le tronc de l'Hevea brasiliensis

1. Oblast kmene kau?ukovníku (Hevea brasiliensis), ze které pochází latex vyteklý v pr?běhu “krvácení”, byla vymezena pomocí radioaktivního rubidia (⁸⁶Rb), inokulovaného do k?ry v r?zných vzdálenostech od zá?ezu. Vymezení této oblasti m??e být uskute?něno bud pomocí nelineární extrapolace tzv. drená?ních k?ivek nebo pomocí rovnice. V tomto druhém p?ípadě sta?í znát jen celkové mno?ství vyteklého latexu a mno?ství vyteklé od za?átku krvácení a? do objevení se radioaktivního latexu, pocházejícího z jediného inokula?ního bodu.
2. K?ivky vyjad?ující výtok radioaktivního latexu mají několik vrchol?, je? odpovídají jednotlivým inokulacím⁸⁶Rb. Mohou být pou?ity k výpo?tu poměrných mno?ství latexu vyteklých z míst vne?ení radioaktivity do k?ry. Za tím ú?elem nutno stanovit radioaktivitu latexu v místech inokulace⁸⁶Rb do k?ry p?ed za?átkem krvácení a rekonstruovat pr?běh výtokových k?ivek zvlá?t' pro ka?dý inokula?ní bod. Mno?ství latexu stanovené tímto zp?sobem, pocházející z, r?zných vzdáleností od zá?ezu, dob?e odpovídají velikostem smr?tění k?ry v těch?e místech.
3. Pomocí⁸⁶Rb byl ur?en tvar hlavní ?ásti tzv. oblasti výtoku a její velikost srovnána s délkou tzv. oblasti pohybu, je? byla stanovena mě?ením smr?aování k?ry v r?zných vzdálenostech od zá?ezu a deficitu latexu v mlé?nicích. Bylo zji?těno, ?e oblast pohyby je dvaap?lkrát del?í ne? oblast výtoku. Celkové mno?ství vyteklého latexu odpovídá 80 % mno?ství uvedeného v k??e do pohybu v pr?běhu krvácení.

     

Host range of wheat striate virus

Na sání p?irozeně infikovaného p?ena?e?e viru prou?kovitosti p?enice (VPP) k?ísaCalligypona pellucida F. reagovaly charakteristickými p?íznaky v poměrně zna?ném rozsahuBromus arvensis L.,B. mollis L.,Avena fatua L.,A. nuda L. (HOEJ.),Triticum aestivum L. s. s.,T. compactum HOST.,T. dicoccum SCHRANK aHordeum murinum L., v men?ím podílu pakLolium multiflorum LAM.,L. perenne L.,Bromus tectorum L.,Poa annua L., Avena strigosa SCHREB., A. sterilis L.,Triticum spelta L.,T. durum DESF.,T. turgidum L. aT. polonicum L. Dal?ích 42 rostlinných druh? ze 6 ?eledí v této testaci neonemocnělo. Negativně vyzněl i pokus o umělé naka?eníPhleum pratense L.,tîeba?e u tohoto rostlinného druhu jsme v p?írodě pozorovali typické p?íznaky VPP. Máme za to, ?e některé negativní výsledky byly asi v p?í?inné spojitosti se ?na?ně kolísající p? ena?e?skou ú?inností vektora, známou ji? z d?ívěj?ích prací. V kulturách pícnin prvního u?itkového roku v místech s nadměrně hojným výskytem larevCalligypona pellucida bylo p?i terénních pozorováních zaznamenáno v některých lokalitách na ?eskomoravské vyso?ině silněj?í napadení VPP uLolium multiflorum. Charakteristické p?íznaky VPP jsme p?i tom zjistili i naPhleum pratense, Lolium perenne a Bromus mollis.     

Inheritance of development of lateral florets in spikelets of barley spike

V práci byla sledována dědi?nost vývinu laterálních kvítk? p?i k?í?ení dvou?adých forem je?mene typu distichon a ?esti?adých forem typu vulgare a brachyurum. Znak m??e být u?it pro identifikaci skute?ných hybrid? ji? v F l generaci p?i k?í?ení dvou?adých a ?esti?adých forem, kde dominuje dvou?adost. Nepoda?ená k?í?ení je pak mo?no v?as vylou?it. Také pro stanovení vazbových poměr? m??e být významný ve vy??ích hybridních generacích.

1. 1.
   Dědi?nost vývinu laterálních kvítk? v kláscích je?ného klasu p?i k?í?ení dvou?adých a ?esti?adých forem byla studována metodou pro plynule proměnlivé znaky.     
   
   

Absorption and distribution of sodium,phosphorus, chlorine,calcium and zinc in some selected woody ornamentals

Byla sledována absorpce listy a následající rozmístění sodíku, fosforu, chloru, vápníku, zinku u jednoletých zako?eněných ?ízk?Forsythia intermedia ZABEL, A, ko?enová absorpce fosforu uTaxus cuspidata SIEB. and Zucc. Podíl ?ivin, který byl p?emístěn z list?, na ně? byl aplikován, byl pou?it jako kritérium jejich pohyblivosti. Z toho hlediska bylo zji?těno, ?e sodík a chlor jsou velmi pohyblivé, vápník nepohyblivý a zinek mírně pohyblivý. Méně ne? 1 procento fosforu, který byl uTaxus cuspidata aplikován jak na rostliny aktivně rostoueí, tak na rostliny v ?áste?ně kldovém stadiu, se objevilo v ko?enech po dvanácti dnech od aplikace. ?est procent z celkového fosforu, zji?těného po 12 dnech v nadzemní ?ásti, pocházelo z jediné dávky ve vodě rozpu?těného fosfore?ného hnojiva p?idané ho do p?dy, a?koliv bylo z něho absorbováno méně ne? 0,5 % fosforu.     

Über die Natur des Entgiftungseffekts der Humussäuren

V práci je popsán detoxinka?ní ú?inek humusových kyselin a blí?e studována jeho povahaListy vod’iho moru (Anacharis canadensis [MICHX.] PLANCH), vlo?eny do roztoku agropyrenu izolovaného z oddenk? pýru plazivého (Agropyron repens [L.] P. BEAUV.), odumírají po ?ase, jeho? délka je zavislá na koncentraci jedu. P?ídavek některyeh humusovych frakcí tuto dobu více nebo méně prodlu?uje. Pokus s fulvokyselinami ukázal, ?e toto ochranné p?sobení se projeví i tehdy, jsou-li listy vodního moru v roztoku této f?akce p?edem adaptovány a p?sobí-li agropyren dodate?ně. Ochranná schopnost fulvokyselin nespo?ívá tedy pouze v mimobuně?ném chemickém nebo fyzikálně chemickém otupení biologické ú?innosti agropyrenu, nýbr? i ve zvý?ení biologické odolnosti buňky ú?inkem této humusové frakce.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Changes in sap exudation of maize and occurrence of lags in exudation during the growing season

1. 1.
   Je popsána metoda ?měrných prou?k?” pro sledování ko?enového krvácení kulturních rostlin v polních podmínkách. Mno?ství tekutiny vyroněné dekapitovaným pahýlem stonku urěuje se na základě smá?ení úzkého prou?ku filtra?ního papíru, chráněného proti vypa?ování tekutiny polyetylenovým sá?kem. Prou?k? s krycím sá?kem je mo?no pou?ít i pro jímání vět?ího mno?ství vyroněné tekutiny.     
   
   

Participation of ascorbate oxidase in the respiration ofCucurbita roots

Askorbinoxydasa byla studována jako jedna z terminálních oxydas v ko?enech sedmidenních kultur tykve (Cucurbita pepo L.) ve vztahu k vý?ivě vápníkem, jak je její mno?ství a kvalita ovlivněna Ca-deficiencí. Autor do?el k závěr?m:

1. 1.
   V ko?enechCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byla dokázána askorbinoxydasa. Identifikaci jsme provedli podle substrátu oxydace, citlivosti enzymu v??i 10^?4 DIECA; mo?nost interference jiných oxydasových systém? byla p?i sledování oxyda?ní reakce vylou?ena pou?itím acetonového preparátu.     
   
   

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

Der Einfluss einiger Atmungshemmstoffe auf die Atmung der Wurzelzonen vonVicia faba L.

V zóně meristematické, prodlu?ovací a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk ko?ene bobu koňského (Vicia faba L., cv. Chlumecký) byla zji?těna r?zná ú?innost respira?ních inhibitor?. 8×10^?2 m NaF a 10^?3 m kyselina monojodoctová inhibují nejvíce Q_{O 2} v prodlu?ovací zóně a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk, nejméně v meristematické zóně; RQ se nemění. Inhibice Q_{O 2} malonátem je mnohem vy??í ne? inhibice Q_{CO 2}, ?ím? dochází ke zvý?ení RQ, zvlá?tě v meristému. Ze zkou?ených koncentrací DNP p?sobí ve v?ech úsecích stimula?ně na Q_{O 2} a hlavně na Q_{CO 2} 10^?5 m, p?i které se projeví nejvy??í podíl aerobního kva?ení v meristému. P?i vy??ích koncentracích DNP je Q_{O 2} v meristému inhibováno a projeví se největ?í produkce Q_{CO 2} a také největ?í aerobní kva?ení v zóně s prodlu?ovacím r?stem buněk. RQ je nejvy??í v meristému. P?sobením 10^?2 m 1-amino-2-naftol-4-sulfonové kyseliny je největ?í stimulaceQo ₂ aQo ₂ v prodlu?ovací zóně. Ve v?ech p?ípadech je zvý?eno RQ, nejvíce v meristemu. Tyto výsledky svěd?í pro největ?í podíl glykolysy v prodlu?ovecí zóně, co? je v rozporu s výsledky pokus? s disimílací glukosy l-¹⁴C, a 6-¹⁴C, zji?těného RQ a výskytu alkoholu. P?i?iny diskrepance výsledk? získaných r?znými motodami jsou dále studovány.     

Some findings on the course of infection caused by yellows-type viruses inTrifolium repens L. Plants

Experimentálním výzkumem pr?běhu virové infekce ?loutenkového typu u rostlinTrifolium repens L. byly zji?těny tyto výsledky: Za 24 a 48 hodin po skon?ení testovací doby virus zelenokvětosti jetele a virus zakrslosti jetele roz?í?il se v rostlinách maximálně jen do vzdálenosti 5 cm od místa inokulace. V infikovaných rostlinách pomno?ený virus zelenokvětosti jetele a virus zakrslosti jetele objevil se v pr?měru o 5–6 dní d?íve ne? p?íznaky ocho?ení. Pomocí nabývacího sání k?ísk? na rostlináchT. repens s r?zně starou infekcí virem zakrslosti jetele byl zji?těn pokles koncentrace viru v rostlinách star?ích více jak 45 dní po objeveni se p?íznak? ocho?ení. U rostlin infikovaných virem parastolburu tento pokles nebyl zji?těn.     

Elektronenmikroskopische Untersuchungen über das Eindringen plasmatischer Partikel in die Vakuolen der pflanzlichen Zelle

P?i studiu buněk zárode?ného vakuLillium a vzrostného vrcholuTriticum byly nalezeny plazmatické vchlípeniny a plazmatická tělíska v prostoru tonoplastu. Plazmatická tělíska vznikají patrně od?kreením vchlípeniny. Byla diskutována p?í?ina jejich vzniku a význam v rostlinné buňce.     

Anatomical studies on the origin of the apical meristem in axils of the highest pair of leaves in chickweed, [Stellaria media (L.) Vill.]

Postranní vzrostné vrcholy pta?ince [Stellaria media (L)Vill.] vytvá?ející se v ú?labí nejvy??ího páru list?, vznikají v nestejné době. Zatímco postranní vzrostný vrchol má zalo?ena ji? primordia list? prvního patra, u protilehlého vzrostného vrcholu se teprve vytvá?í jeho apikální ?ást. Tento ?asový rozdíl je jednou z p?í?in dal?í nerovnoměrnosti v r?stu a vývoji postranních větví. Tato nerovnoměrnost v době zakládání primordií postranních vzrostných vrchol? se zákonitě opakuje i p?i zakládání větví dal?ích ?ád?. ?asový rozdíl v době zakládání těchto postranních vzrostných vrechol? ?iní p?ibli?ně 2–3 dny.     

Der Einfluss von Phenäthylpyridinen und Pyridylphenylazetylenen auf die Wurzelatmung vonSinapis alba L.

Aktivita sukcinát-dehydrogenázy SDH a sukcinát-oxydázového systému SO byla mě?ena sestý den po vyklí?ení v homogenátu z ko?en? klí?ních rostlin ho??ice, které byly pěstovány v ?ivném roztoku, obsahujícím některý ze t?í polohových isomer? fenethylpyridinu (IIIA, B, C) nebo pyridylfenylacetylenu (IVA, B, C) v koncentraci 5×10^?4 m. Slou?eniny fenethylpyridinového typu prakticky neovlivňují aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové SDH aniin vivo, aniin vitro, av?ak pyridylfenylacetyleny aktivitu tohoto enzymuin vivo výrazně stimulují. Naproti tomu oba typy slou?enin v pokusném uspo?ádání jakin vivo, takin vitro pr?kazně inhibují aktivitu sukcinát-oxydázového systému SO. Ú?inek fenethylpyridin? i pyridylfenylacetylen? je tedy pravým opakem ú?innosti trans-styrylpyridin? (typ I).     

Changes in the amino acids content of almond buds during their hibernation and development

Auto?i p?edkládají výsledky chromatografického stanovení volných aminokyselin a aminokyselin bílkovinných frakcí rozpustných v ethanolu a louhu, a nerozpustných, v květních a vegetativních pupenech dvou r?zně v??i zimě odolných odr?d mandloně Non-plus-ultra a Voch?aberdi, odebraných v r?zn?ch termínech od podzimu do jara. Chromatografické stanovení aminokyselin v pupenech ukázalo :

1. 1.
   V květních a vegetativních pupenech se projevuje béhem podzimu a zimy dosti dob?e pozorovatelný rozdíl v obsahu a poměru aminokyselin skoro v?ech frakcí. Nejvýrazněj?í rozdíl se projevuje v kvalitativním obrazci a poměru volných aminokyselin a aminokyselin frakcí rozpustnych v ethanolu, slaběji u frakcí rozpustnych v louhu a nerozpustných.     
   
   

The influence of streptomycin on the frequency of induced chromosome aberrations

1. 1.
   P?sobení vysokými a? subletálními dosemi streptomycinu (0,5 m Mol, 1 m Mol) neindukovalo ?ádné pr?kazné zvý?ení frekvence chromosomálních aberací v metafázi a v anafázi a telofázi. Jediné pr?kazné zvý?ení frekvence aberantních anafází a telofází bylo zji?těno po p?sobení 1 m Mol streptomycinu (30°C, 48hod. restituce). Zvý?ení je hlavně podmíněno výskytem lagging chromosom? a bylo tedy výsledkem poruchy v?eténka a ne chromosomální aberací. To bylo prokázáno nepr?kazností zvý?ení frekvence aberantních metafází p?i stejném p?sobení. V diskusi jsou zd?razněny nevýhody hodnocení frekvence chromosomálních aberací v anafázi a telofázi.     
   
   

Reversion of the antimitotic effect of N-formylbiuret by ureidosuccinic acid and uracil inAllium cepa L.

Byl sledován vliv N-formylbiuretu, degrada?ního produktu 5-azauracilu, na pr?běh mitóz v ko?enových meristémechAllium cepa. V p?ítomnosti 4. 10^-3 M koncentrace N-formylbiuretu v ?ivném roztoku dochází v ko?enových meristémech k 20–30% sní?ení mitotického indexu. Toto sní?ení mitotického indexu lze odstranit p?idáním kyseliny ureidojantarovéa uracilu do média. N-Formylbiuret, který v d?sledku interakce s dihydroorotázou inhibuje biosyntézu pyrimidinových prekursor? nukleových kyselin, nejeví tak p?i sledování cytologických ú?ink? irreversibilní toxicitu. P?i sní?ení mitotického indexu N-formylbiuretem nebylyv anafázi a v telofázi pozorovány ?ádné chromozomální aberace. Strukturálně p?íbuzné halogenacetylderiváty mo?oviny se za stejných podmínek v ?ádově ni??ích koncentracích vyzna?ují zna?nou cytotoxicitou spojenou s aglutinací chromozóm?. Zvrat antimitotického ú?inku těchto látek pyrimidinovými prekursory nukleových kyselin nebyl prokázán.     

The effect of cytoplasmic factors on the variability ofAspergillus strains

KmenyAspergillus amstelodami No. 5,A. chevalieri A 24 aA. ruber No. 71 byly pasá?ovány po 21 generací pomocí monokonidiové isolace na sladinové p?dě a na Czapkově p?dě s 20% sacharosou. Bylo pozorováno postupné zvy?o?ování tvorby konidií, r?zně na obou p?dách. Nedo?lo ke sní?ení tvorby perithecií nebo jejich vymizení. U kmen?A. amstelodami No. 5 na sladinové p?dě aA. ruber No. 71 na Czapkově p?dě se sacharosou vznikly celkem t?i morfologické změny, charakterisované p?edev?ím zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace a reversibilitou k p?vodnímu fenotypu u některých kolonií v dal?ích generacích. U kmeneA. chevalieri A 24 se na sladinové p?dě objevily dvě rozdílné fenotypové změny, je? jsou charakteristické a stálé. Vyzna?ují se, mimo jiné morfologické znaky, té? zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace. Tyto výsledky jsou srovnávány s pokusyJinkse (1954, 1956) a diskutován p?vod pozorovaných změn a vliv p?d. U reversibilních změn lze usuzovat, ?e jsou mimojaderného p?vodu, nebot je mo?no s velkou pravděpodobností vylou?it změny podmíněné mutacemi genomu a segregací jader následkem heterokaryose. U změn, u nich? k reversi nedochází, není jejich p?vod jasný. Zvý?ená sporulace je p?ipisována změnám v cytoplasmě.     

Über die Wirkung einiger Phenoxyessigsäurenderivate auf das Wachstum

Sledováním ú?inku dvaceti nově zkou?ených slou?enin VII a? XXVI, je? jsou deriváty kyseliny fenoxyoctové, v koncentraci 10^?10 (0,0001 mg v litru) na izolované ko?enyLepidium sativum L. aSaccharomyces cerevisae bylo zji?těno, ?e v porovnání s ú?inností devíti známých r?stově aktivních látek Ia a? VI, které se vzájemně li?í typem ú?inku, ani jedna významněji neovlivňuje ani r?st do délky, ani dělení buněk. Z výsledk? vyplývá, ?e chemická struktura zkou?ených slou?enin, a?koliv vyhovuje d?íve stanovenému po?adavku na konstitukei herbicídních látek tohoto typu, je p?íli? v?eobecným mě?ítkem. Alespoň v na?em p?ípadě se zna?ným vlivem uplatňuje druh a po?et substituent? na aromatickém jád?e. Experimentální výsledky této práce svěd?í o tom, ?e jinak velmi citlivýTurfitt?v kvasinkový test není vhodný jako metoda pro zji?tování ú?inku r?stových látek s ú?inností typu kyseliny 3-indolyloctové (IIa).