首页 | 本学科首页   官方微博 | 高级检索  
相似文献
 共查询到20条相似文献,搜索用时 31 毫秒
1.
  1. 1.
    V pr?běhu jarovisace ozimé p?enice Hodonínské holice byla aplikována ?ada inhibitor?: kyanid draselný, αα’-dipyridyl, 2,4-dinitrofenol, kys.monojodoctová, fluorid sodný a kumarin. U takto jaro viso vaného materiálu byla zji?tována r?zná kriteria rychlosti vývoje, jako délka období do metání a procento generativních rostlin. Bylo zji?těno, ?e v?echny uvedené látky inhibovaly jarovisaci. Kyanid draselný, α, α’-dipyridyl ? 2,4-dinitrofenol jarovisa?n vliv nízkých teplot zcela potla?ily. Specifi?nost tohoto efektu byla sledována srovnáním s vlivem inhibitor? na jarní odr?du (Niva), která je bez po?adavku jarovisace. Pouze v p?ípadě fluoridu sodného byla ovlivnéna rychlost vývoje jarní odr?dy.  相似文献   

2.
UNitelly sp. byly zji?těny ve ?távě buně?né p?ímou analýzou pomocí chemických reakcí, chromatograficky i elektromikroskopickou difrakcí t?i organické kyseliny (kys. vinná, citronová a jedna, kterou se zatím nepoda?ilo identifikovat). Dále bylo zji?těno, ?e buňkyNitelly, které mají zpomalený metabolismus nebo vy??í pH buně?né ?íávy, hromadí ve vakuolách neutrální ?erveň daleko pomaleji ne? za normálních podmínek. Blokování dýchacích enzym? kyanovodíkem v?ak nemá vliv na rychlost p?íjmu tohoto barviva ?ivými buňkami. Podle výsledk? této práce je mo?no se domnívat, ?e p?íjem bázických barvivNitellou se děje na základě iontového spádu a jeho rychlost je p?ímo ovlivňována koncentrací organických kyselin ve ?távě buně?né.  相似文献   

3.
KmenyAspergillus amstelodami No. 5,A. chevalieri A 24 aA. ruber No. 71 byly pasá?ovány po 21 generací pomocí monokonidiové isolace na sladinové p?dě a na Czapkově p?dě s 20% sacharosou. Bylo pozorováno postupné zvy?o?ování tvorby konidií, r?zně na obou p?dách. Nedo?lo ke sní?ení tvorby perithecií nebo jejich vymizení. U kmen?A. amstelodami No. 5 na sladinové p?dě aA. ruber No. 71 na Czapkově p?dě se sacharosou vznikly celkem t?i morfologické změny, charakterisované p?edev?ím zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace a reversibilitou k p?vodnímu fenotypu u některých kolonií v dal?ích generacích. U kmeneA. chevalieri A 24 se na sladinové p?dě objevily dvě rozdílné fenotypové změny, je? jsou charakteristické a stálé. Vyzna?ují se, mimo jiné morfologické znaky, té? zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace. Tyto výsledky jsou srovnávány s pokusyJinkse (1954, 1956) a diskutován p?vod pozorovaných změn a vliv p?d. U reversibilních změn lze usuzovat, ?e jsou mimojaderného p?vodu, nebot je mo?no s velkou pravděpodobností vylou?it změny podmíněné mutacemi genomu a segregací jader následkem heterokaryose. U změn, u nich? k reversi nedochází, není jejich p?vod jasný. Zvý?ená sporulace je p?ipisována změnám v cytoplasmě.  相似文献   

4.
Byl sledován vliv stoupajících koncentrací NaHCO3 na srá?ení ?eleza v zivném roztoku jako? i na inhibici r?stu rostlin, doprovázenou chlorósou a opa?ný ú?inek Na-humátu na tyto jevy. NaHC03 zp?sobil snízení obsahu ?eleza a vzestup poměru P/Fev rostlinách; za p?itomnosti humátu v ?ivném roztoku se tento efekt nedostavil.  相似文献   

5.
Byl sledován vliv CO2 na plasmatické struktury ko?enového vlá?ení p?enice a je?mene a epidermálních buněk cibule. Výsledky byly hodnoceny na ?ivém materiálu pomocí fázového kontrastu. Ko?enové vlá?ení je?mene a epidermis cibule reagují na krátkodobý pobyt v atmosfé?e CO2 zastavením proudění plasmy, prodlu?ováním mitochondrií a zakulacením plastid?. Déle trvající vliv CO2 zp?sobuje fragmentaci mitochondrií. V této fázi se buňky nejrychleji vzpamatovávají ze ?oku zp?sobeného pobytem v CO2. P?íli? dlouhé ovlivňování rostlin atmosférou CO2 ú?inkuje letálně. Ko?enové vlá?ení p?enice, které má vět?inou zrnité mitochondrie, reagovalo ji? na 40minutový pobyt v CO2 zakulacením v?ech plasmatických partikulí. Tato pozorování se shodují s výsledky získanými na trvalých preparátech v práci p?ede?lé a vedou k domněnce, ?e fragmentací mitochondrií se buňka p?izp?sobuje ztí?eným podmínkám pro dýchání.  相似文献   

6.
Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO2. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako QO2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.  相似文献   

7.
Byl sledován vliv N-formylbiuretu, degrada?ního produktu 5-azauracilu, na pr?běh mitóz v ko?enových meristémechAllium cepa. V p?ítomnosti 4. 10-3 M koncentrace N-formylbiuretu v ?ivném roztoku dochází v ko?enových meristémech k 20–30% sní?ení mitotického indexu. Toto sní?ení mitotického indexu lze odstranit p?idáním kyseliny ureidojantarovéa uracilu do média. N-Formylbiuret, který v d?sledku interakce s dihydroorotázou inhibuje biosyntézu pyrimidinových prekursor? nukleových kyselin, nejeví tak p?i sledování cytologických ú?ink? irreversibilní toxicitu. P?i sní?ení mitotického indexu N-formylbiuretem nebylyv anafázi a v telofázi pozorovány ?ádné chromozomální aberace. Strukturálně p?íbuzné halogenacetylderiváty mo?oviny se za stejných podmínek v ?ádově ni??ích koncentracích vyzna?ují zna?nou cytotoxicitou spojenou s aglutinací chromozóm?. Zvrat antimitotického ú?inku těchto látek pyrimidinovými prekursory nukleových kyselin nebyl prokázán.  相似文献   

8.
U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.  相似文献   

9.
V na?ich pokusech jsme sledovali vliv t?í izomerních styrylpyridin? a známého herbicidu aminotriazolu v roztocích 10?3 m na SDH a SO systém ko?en?Sinapis alba. Styrylpyridiny, kdy? byly p?idány k rostlinnému homogenátu p?ed mě?ením aktivity, inhibovaly SDH systém úplně. Brzdily aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové stejně, jako její inhibitor malonan. V pokusech, kde se sledované rostliny pěstovaly v roztocích zkou?ených látek, byl nejú?inněj?í 3-styrylpyridin, méně 4-styrylpyridin a nejméně 2-styrylpyridin. Stejné po?adí ú?innosti bylo nalezeno p?i r?stových testech a p?i sledování vlivu na aktivitu SO systému. Jestli?e byly látky p?idávány p?ímo k homogenátu, byl SO systém ovlivněn jen málo. U rostlin, které byly pěstovány p?ímo ve zkou?ených roztocích, prokázal nejvy??í inhibici 3-styrylpyridin a nejmen?í 2-styrylpycidin. Aminotriazol naprosto neovlivnil cytochromoxydázu a dehydrogenázu kyseliny jantarové naopak stimuleval.  相似文献   

10.
Rostliny deseti odr?dových populací kuku?ice a jejich potomstva v S3 generaci samoopylování byly vyhodnocovány na odolnost k p?vodci sněti kuku?i?né v podmínkách zvý?ené infek?ní hladiny. Na základě stupně napadení kuku?ice chorobou byl pokusný materiál rozdělen do t?íd (I–V), odpovídajících pěti kategoriím odolnosti. Poměrné zastoupení potomstev v populacích r?zně citlivých k parazitu v jednotlivých t?ídách odolnosti ukázalo, ?e heterozygotní odr?dové populace mají ur?itou imunologickou strukturu.
  1. 1.
    Ve slo?ení populací odolněj?í formy p?evládají nad náchylnými. U studovaných populací 82,8–98,5% vy?leněných p?i samoopylování potomstev se soust?eduje do I.–III. t?ídy.  相似文献   

11.
Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N2) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.  相似文献   

12.
  1. 1.
    Je popsána metoda ?měrných prou?k?” pro sledování ko?enového krvácení kulturních rostlin v polních podmínkách. Mno?ství tekutiny vyroněné dekapitovaným pahýlem stonku urěuje se na základě smá?ení úzkého prou?ku filtra?ního papíru, chráněného proti vypa?ování tekutiny polyetylenovým sá?kem. Prou?k? s krycím sá?kem je mo?no pou?ít i pro jímání vět?ího mno?ství vyroněné tekutiny.  相似文献   

13.
Úkolem tohoto výzkumu bylo objasnění fysiologické p?í?iny intensivněj?í vý-měny látek a r?stu o?ezaných ker?Rhus aromatica L. Stanovení obsahu r?zných forem dusíkatých slou?enin, cukr?, organických kyselin, fosfora a su?iny list? o?ezanýeh a kontrolních rostlin v r?zné době během 24 hod., bylo zji?těno, ?e kladný vliv o?ezávání na rostlmy je zp?soben zvýsením amplitudy jak synthesy a transporta organickyeh látek z list?, tak také transportu minerálních prvk? a vody do list?.  相似文献   

14.
Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.  相似文献   

15.
Sledováním ú?inku dvaceti nově zkou?ených slou?enin VII a? XXVI, je? jsou deriváty kyseliny fenoxyoctové, v koncentraci 10?10 (0,0001 mg v litru) na izolované ko?enyLepidium sativum L. aSaccharomyces cerevisae bylo zji?těno, ?e v porovnání s ú?inností devíti známých r?stově aktivních látek Ia a? VI, které se vzájemně li?í typem ú?inku, ani jedna významněji neovlivňuje ani r?st do délky, ani dělení buněk. Z výsledk? vyplývá, ?e chemická struktura zkou?ených slou?enin, a?koliv vyhovuje d?íve stanovenému po?adavku na konstitukei herbicídních látek tohoto typu, je p?íli? v?eobecným mě?ítkem. Alespoň v na?em p?ípadě se zna?ným vlivem uplatňuje druh a po?et substituent? na aromatickém jád?e. Experimentální výsledky této práce svěd?í o tom, ?e jinak velmi citlivýTurfitt?v kvasinkový test není vhodný jako metoda pro zji?tování ú?inku r?stových látek s ú?inností typu kyseliny 3-indolyloctové (IIa).  相似文献   

16.
Askorbinoxydasa byla studována jako jedna z terminálních oxydas v ko?enech sedmidenních kultur tykve (Cucurbita pepo L.) ve vztahu k vý?ivě vápníkem, jak je její mno?ství a kvalita ovlivněna Ca-deficiencí. Autor do?el k závěr?m:
  1. 1.
    V ko?enechCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byla dokázána askorbinoxydasa. Identifikaci jsme provedli podle substrátu oxydace, citlivosti enzymu v??i 10?4 DIECA; mo?nost interference jiných oxydasových systém? byla p?i sledování oxyda?ní reakce vylou?ena pou?itím acetonového preparátu.  相似文献   

17.
V práci trvající t?i léta byla sledována choroba jírovce madalu (Aesculus hippocastanum L.), u nás i jinde v st?ední Evropě v?eobecně roz?í?ená. Hlavním pracovi?těm byl zámecký park v Lu?anech u P?e?tic (Hlávkova nadace). P?íznaky a jejich vývoj byly pozorovány také na mnohých jiných místech. Podle t?ídění L. Bose (Wageningen) pat?í tyto symptomy do skupin barevné změny (II), Nekrosa (IV), Deformace (VII) a ?áste?ně i Redukce r?stu (plod?). Jde o chorobu, kterou p?ed 60 lety popisovalSorauer aThomas jako abiosu. Poněvad? některé zjevy poukazovaly na chorobu virového p?vodu, byly podniknuty diagnostické zkou?ky. Serologická byla negativní pro chemismus madalových list?, které nejsou vhodným materiálem pro tuto metodu. Zkou?ky roubovací a o?kovací na zdravých semená?ích byly positivní. Virová nekrosa madal? je choroba systémová, která není p?ená?ena mechanicky dotekem. Snadno se v?ak p?ená?í roubováním a o?kováním. Některé známky nasvěd?ují té? pravděpodobnosti, ?e do jisté míry m??e být p?ená?ena i semenem.  相似文献   

18.
Zkou?eli jsme vliv některých inhibitor? glykolýzy a dýchání na odbourávání volných glycid? a na mno?ství zplodin kva?ení ve vegeta?ních vrcholech p?enice,Triticum aestivum L., kultivar Chlumecká 12. Analýzy jsme prováděli ve 3 etapách organogeneze v 2. (vegetativní období), 3. (období fotoperiodické indukee) a 4. (po?átek zakládání květních orgán?) etapě organogenese. Izolované vegeta?ní vrcholy byly inkubovány ur?itou dobu v roztocích inhibitor? ve fosfátcitrátovém ústoji. Volné glycidy jsme stanovili metodou nátla?kové chromatografie a zplodiny kva?ení modifikovanou jodoformovou reakcí. DNP a azid zpomalily v pou?itých koncentracích odbourávání glycid? ve v?ech zkou?ených etapách organogeneze. Kyselina monojodoctová, NaFa Na-malonát měly tentý? ú?inek jen ve 3. a 4. etapě. V 2. etapě se odbourávání glycid? ú?inkem těchto inhibitor? urychlilo. Vlivem DNP se zmen?ilo mno?ství zplodin kva?ení ve v?ech etapách organogeneze. Mno?ství těchto látek nebylo ovlivněno malonátem a toté? platí pro kyselinu monojodoctovou a NaF ve 3. a 4. etapě organogeneze a pro azid ve 2. etapě. Azid ve 3. a 4. etapě někdy vedl ke zvý?ení mno?ství zplodin kva?ení, kyselina monojodoctová a Na-fluorid zp?sobily jejich pokles ve 2. etapě. Výsledky diskutujeme z hlediska mo?ného vysvětlení p?sobení jednotlivých inhibitor?. Vět?ina inhibitor? měla jiný ú?inek ve 2. etapě organogeneze ne? v dal?ích etapách. To se shoduje s d?ívěj?ím zji?těním, ?e u vegeta?ních vrchol? je v pr?běhu 3. etapy organogeneze nahrazeno kva?ení aerobními oxydázovými systémy.  相似文献   

19.
V pokusu byl sledován vliv stá?í sam?ích a sami?ích květ? (nejdéle pět dní starých) na poměr pohlaví v potomstvu uMelandrium album Gabcke. Bylo zji?těno, ?e v potomstvu ze sprá?ení sami?ích květ? dva dny starých se pr?kazně zvý?ilo procento pestíkových rostlin. V potomstvech ze sprá?ení sami?ích květ? star?ích ne? dva dny se jevila v zastoupení-samic klesající tendence. Stá?í sam?ích květ? nemělo ?ádný vliv na poměr pohlaví v potomstvu.  相似文献   

20.
V práci byla sledována dědi?nost vývinu laterálních kvítk? p?i k?í?ení dvou?adých forem je?mene typu distichon a ?esti?adých forem typu vulgare a brachyurum. Znak m??e být u?it pro identifikaci skute?ných hybrid? ji? v F l generaci p?i k?í?ení dvou?adých a ?esti?adých forem, kde dominuje dvou?adost. Nepoda?ená k?í?ení je pak mo?no v?as vylou?it. Také pro stanovení vazbových poměr? m??e být významný ve vy??ích hybridních generacích.
  1. 1.
    Dědi?nost vývinu laterálních kvítk? v kláscích je?ného klasu p?i k?í?ení dvou?adých a ?esti?adých forem byla studována metodou pro plynule proměnlivé znaky.  相似文献   

设为首页 | 免责声明 | 关于勤云 | 加入收藏

Copyright©北京勤云科技发展有限公司  京ICP备09084417号