The production of anthocyanins inImpatiens balsamina L. blossoms after acute irradiation of the uncoloured petals

Sledovali jsme p?ímý vliv ozá?ení na produkei antokyan? v isolovaných nezbarvených petalech balsaminy, pěstovaných in vitro. Ke kvalitativním změnám po ozá?ení v daném p?ípadě nedo?lo. Kvantitativní obsah antokyan? se krátce po ozá?ení také celkem neziněnil, av?ak po 3 týdnech do?lo k nápadnému poklesu kvantitativního obsahu antokyan?.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cerrale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei ergänzter Ernährung

Predlo?ená práce sleduje vzájemný vztah mezi ?item a konopím ve vodní kultu?e p?i konstantní minerální vý?ivě. Po 24 dnech kultivace nebyly nalezeny pr?kazné rozdíly v r?stu rostlin kontrolních a ze směsi. Pr?kazné rozdíly byly v?ak zji?těny v sorpci iont? H₂PO₄, p?i?em? byl pou?it radioisotop³²P. Ovlivněna byla i spot?eba vody u rostlin ve směsi. Zji?těné rozdíly jsou vysvětlovány vlivem specifických látek v ko?enových výmě?cích zú?astněných rostlin.     

Changes in glucose and fructose level inNicotiana alata styles and ovaries accompanying compatible and incompatible pollen tube growth

Jestli?e byly pokusně květy den p?ed opylenim odděleny od rostliny a inkubovány ve vodě za teploty 25° C, projevil se v jejich pestících během následujících t?í dn? r?st pylových lá?ek v hladině glukosy a fruktosy. Prvý den po opylení bylo mno?ství těchto cukr? v apikálních ?ástech ?nělek z neopylených květ? vy??í, v basálních úsecích a v semeníeích naopak vět?inou ni??í ne? v p?íslu?ných ?ástech květ? opylených. V dal?ích dvou dnech do?lo i zde v p?ípadě opylení, a to p?edev?ím po allogamii, k silněj?ímu úbytku obou glycid?, tak?e po t?etím dnu bylo glukosy a fruktosy nejvíce v pestících neopylených, nejmáně po kompatibilním sprá?ení. Tento pokles byl nejvýrazněj?í v semeníeích, i kdy? do nich ani kompatibilní lá?ky je?tě nepronikly. V pokusech, kdy byly květy ponechány na rostlinách kultivovaných v polních podmínkách, nedo?lo v jejich pestících ani 80 hodin po kompatibilním opylení ke sní?ení obsahu glukosy a fruktosy. Z uvedených skute?ností lze vyvodit tyto záváry: R?st lá?ek ?nělkou vyvolá vá zvý?ený p?ísun glycid? do celých pestík?. Jak kompatibilní, tak inkompatibilní lá?ky vyu?ívají cukry z ?nělkováho pletiva. Oba tyto jevy jsou intenzívněj?í po allogamii ne? v p?ípadě inkompatibilní autogamie. Vzhledem k tomu, ?e kompatibilní lá?ky rostly normálně ?nělkou i za sní?ené hladiny glukosy a fruktosy, není absolutní zvý?ení obsahu těchto cukr? v pestících pro r? st lá?ek nezbytné. V opylených ?nělkách se mění poměr glukosa/fruktosa ve prospěch glukosy. Hodnota tohoto kvocientu se zvy?uje jak v apikálních, tak v basálních ?ásteeh ?ně1ek p?edev?ím po opylení kompatibilním. Tento jev je v souladu s hypothesou uvedenou d?ive (TUpý- 1959, 1960 podle ní? pylové lá?ky prodýchávají hlavnð sacharosu a z ní p?edev?ím její fruktofuranosovou slo?ku.     

The influence of streptomycin on the frequency of induced chromosome aberrations

1. 1.
   P?sobení vysokými a? subletálními dosemi streptomycinu (0,5 m Mol, 1 m Mol) neindukovalo ?ádné pr?kazné zvý?ení frekvence chromosomálních aberací v metafázi a v anafázi a telofázi. Jediné pr?kazné zvý?ení frekvence aberantních anafází a telofází bylo zji?těno po p?sobení 1 m Mol streptomycinu (30°C, 48hod. restituce). Zvý?ení je hlavně podmíněno výskytem lagging chromosom? a bylo tedy výsledkem poruchy v?eténka a ne chromosomální aberací. To bylo prokázáno nepr?kazností zvý?ení frekvence aberantních metafází p?i stejném p?sobení. V diskusi jsou zd?razněny nevýhody hodnocení frekvence chromosomálních aberací v anafázi a telofázi.     
   
   

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.     

Investigation of free amino-acids in cross-, self- and non-pollinated pistils ofNicotiana alata

R?st pylových lá?ek vyvolává ve ?nělce změny v hladině volnýeh aminokyselin. To bylo prokázáno u alaninu, valinu, leucinu — isoleucinu, serinu, threoninu, kyseliny γ-aminomáselné, asparaginu, kyseliny glutamové a prolinu. Tyto změny se uskute?ňují hlavně v těch ?ástech ?nělky, kde se nalézají pylové lá?ky. P?edev?ím dochází ke zvy?ování hladiny kyseliny γ-aminomáseìné a alaninu a k úbytku kyseliny glutamové. Intensita těchto jev? je mnohem výrazněj?í po opylení kompatibilním ne? v p?íipadě inkompatibilní autogamie. Jejich podstata je vysvětlována na základě p?edpokládaného hlavního směru katabolismu kyseliny γ-aminomáselné a alaninu cestou transaminace s kyselinou α-ketoglutarovou relativním nedostatkem této ketokyseliny. P?i sní?ené hladině glycid? dochází v opylenýoh ?ně1kách k akumulaci asparaginu. V cizoprá?enych ?nělkáeh se zvy?uje jeho hladina podstatně rychleji ne?, po samosprá?ení. Jestli?e je hromadění asparaginu d?sledkem intensivněj?ího prodýchávaní bílkovin p?i nedostatku cukr?, vyplývá z uvedeného stejně jako z p?ede?lé práce (TUPý 1961), ?e pylové lá?ky vyu?ívají z ?nělkového pletiva. substráty pro dýchání a ?e je tento proces omezován p?i jejich inkompatibilitní inhibici. V semenících opylených květ? se zvy?uje ji? v době, kdy pylové lá?ky prorustají ?nělkou, hladina kyseliny γ-aminomáselné a alaninu. Kvantitativně je toto zvý?ení p?ímo závislé na rychlosti r?stu lá?ek dané kompatibilním ?i inkompatibilním charakterem p?ílu?ného opylení.     

Untersuchungen Über faktoren,die sich bei folgekultivierung der pflanzen geltend machen

V práci byla sledována mo?nost allelopatického ovlivňování následných rostlin p?edplodinami p?i kultivaoi v odstupňovaných ?asových intervalech po sobě v té?e zemině u tě chto kombinací: mák — cukrovka, ho??ice — je?men, konopí — ?ito, cibule — ?epka. Pokusy byly prováděny v kvítiná?ích s kompostovou zeminou, umístěných během pokusu na zahradě a zapu? těných do p?dy. Byl sledován r?st p?edplodin a následných rostlin v po?áte?ních fá zích r?stu. P?ed vysetím následných rostlin byla stanovena u odebraných vzork? zemin intensita respirace, okam?itá vlhkost a obsah fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku. Ve v?ech zkou?ených kombinacích byly následné rostliny ovlivněny kultivací p?edplodiny a následným ulo?ením zeminy. Změny r?stu následných rostlin ?áste? ně korelovaly s obsahem fyziologicky p?ístupného dusíku v zemině. Podle jejich charakteru v?ak bylo té? patrno, ?e se na nich podílely i allelopatické faktory. Zna?ně inhibi?ně p?sobil mák na cukrovku, mé ně inhibi?ně p?sobila ho??ice na je?men a cibule na ?epku. ??inek konopí na ?ito byl promě nný s dobou ulo?ení zeminy. Změny v obsahu fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku v pokusné zemině neodpovídaly . mno?ství narostlé p?edplodiny, co? bylo podmíněno pou?itou kultiva?ní metodikou. Poměrně rychlé doplňování p?edplodinou vy?erpaných dusi?nan? v pokusné zemině s dobou jejího ulo?ení bylo pravděpodobně podmíněno nitrifikacními procesy. Podle stanovených změn intensity respirace pokusné zeminy se na allelopatickém ovlivnění mohla podílet i pudní mikroflora.     

łлияне плодов н а осмо тнческоое давление клеточнопо Аока лнстьев и закладкг цветочных поŇ ек у ябл они

Autor studoval v pr?běhu dvou let osmotický tlak 70 strom? 7 odr?d jabloně, ze kterých 5 odr?d plodí periodicky a 2 ka Edoro?ně. Na za?átku pokusu polovina strom? byla bez plod? a polovina s násadou plod?. Pokus byl proveden na 10 a? 121et ch stromeoh (podno? M II, M IX a M IV) v severozápadni jabloňárské oblasti ?ech (St?í?ovice, Těchobuzice). 3 a? 4krát za vegeta?ni období byly odebirány listy brachyblast? plodíoích a odpo?ívajících jabloní a stanoven osmotický tlak jejich buně?né ?távy, jako? i její elektrická vodivost. Jednou za sezónu byly odebrány terminálni pupeny brachyblast?, z kterých oby?ejně vznikaji květní pupeny, a zpraeovány stejně jako listy. Ze získaných ?daj? plyne, ?e rostouci plody jsou p?í?inou sni?ení osmotického tlaku buně?né ?távy list? jabloně 2 a? 6 atmosfér v závislosti od mno?stv? násady a období. Toto sni?ení málo závisí na po?asi a rozdíly v osmotickém tlaku buněcné ?távy jabloní plodíeích a odpo?ívajících jsou v ?ervenci vysoce pr?kazné. Osmotický tlak buně?né ?távy pupen? je sni?ován méně: 1 a? 2 atmosféry. Byla nalezena pr?kazná kladná korelace mezi hodnotou osmotického tlaku odrüdy Boskoopské ?ervené a zakládáním květnich pupen?. U ka?doro?ně plodíeích odr?d taková korelace nebyla pozorována.     

Zum Einfluss einiger Inhibitoren der Glykolyse und der Atmung auf den Gehalt an Zuckern und Gärungsprodukten in Vegetationskegeln von Weizenpflanzen auf verschiedenen Entwicklungsstufen

Zkou?eli jsme vliv některých inhibitor? glykolýzy a dýchání na odbourávání volných glycid? a na mno?ství zplodin kva?ení ve vegeta?ních vrcholech p?enice,Triticum aestivum L., kultivar Chlumecká 12. Analýzy jsme prováděli ve 3 etapách organogeneze v 2. (vegetativní období), 3. (období fotoperiodické indukee) a 4. (po?átek zakládání květních orgán?) etapě organogenese. Izolované vegeta?ní vrcholy byly inkubovány ur?itou dobu v roztocích inhibitor? ve fosfátcitrátovém ústoji. Volné glycidy jsme stanovili metodou nátla?kové chromatografie a zplodiny kva?ení modifikovanou jodoformovou reakcí. DNP a azid zpomalily v pou?itých koncentracích odbourávání glycid? ve v?ech zkou?ených etapách organogeneze. Kyselina monojodoctová, NaFa Na-malonát měly tentý? ú?inek jen ve 3. a 4. etapě. V 2. etapě se odbourávání glycid? ú?inkem těchto inhibitor? urychlilo. Vlivem DNP se zmen?ilo mno?ství zplodin kva?ení ve v?ech etapách organogeneze. Mno?ství těchto látek nebylo ovlivněno malonátem a toté? platí pro kyselinu monojodoctovou a NaF ve 3. a 4. etapě organogeneze a pro azid ve 2. etapě. Azid ve 3. a 4. etapě někdy vedl ke zvý?ení mno?ství zplodin kva?ení, kyselina monojodoctová a Na-fluorid zp?sobily jejich pokles ve 2. etapě. Výsledky diskutujeme z hlediska mo?ného vysvětlení p?sobení jednotlivých inhibitor?. Vět?ina inhibitor? měla jiný ú?inek ve 2. etapě organogeneze ne? v dal?ích etapách. To se shoduje s d?ívěj?ím zji?těním, ?e u vegeta?ních vrchol? je v pr?běhu 3. etapy organogeneze nahrazeno kva?ení aerobními oxydázovými systémy.     

Der Einfluss einiger Atmungshemmstoffe auf die Atmung der Wurzelzonen vonVicia faba L.

V zóně meristematické, prodlu?ovací a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk ko?ene bobu koňského (Vicia faba L., cv. Chlumecký) byla zji?těna r?zná ú?innost respira?ních inhibitor?. 8×10^?2 m NaF a 10^?3 m kyselina monojodoctová inhibují nejvíce Q_{O 2} v prodlu?ovací zóně a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk, nejméně v meristematické zóně; RQ se nemění. Inhibice Q_{O 2} malonátem je mnohem vy??í ne? inhibice Q_{CO 2}, ?ím? dochází ke zvý?ení RQ, zvlá?tě v meristému. Ze zkou?ených koncentrací DNP p?sobí ve v?ech úsecích stimula?ně na Q_{O 2} a hlavně na Q_{CO 2} 10^?5 m, p?i které se projeví nejvy??í podíl aerobního kva?ení v meristému. P?i vy??ích koncentracích DNP je Q_{O 2} v meristému inhibováno a projeví se největ?í produkce Q_{CO 2} a také největ?í aerobní kva?ení v zóně s prodlu?ovacím r?stem buněk. RQ je nejvy??í v meristému. P?sobením 10^?2 m 1-amino-2-naftol-4-sulfonové kyseliny je největ?í stimulaceQo ₂ aQo ₂ v prodlu?ovací zóně. Ve v?ech p?ípadech je zvý?eno RQ, nejvíce v meristemu. Tyto výsledky svěd?í pro největ?í podíl glykolysy v prodlu?ovecí zóně, co? je v rozporu s výsledky pokus? s disimílací glukosy l-¹⁴C, a 6-¹⁴C, zji?těného RQ a výskytu alkoholu. P?i?iny diskrepance výsledk? získaných r?znými motodami jsou dále studovány.     

Über die Veränderung des Geschlechtsverhältnisses der Nachkommenschaft im Zusammenhang mit dem Alter der Blüten beiMelandrium album

V pokusu byl sledován vliv stá?í sam?ích a sami?ích květ? (nejdéle pět dní starých) na poměr pohlaví v potomstvu uMelandrium album Gabcke. Bylo zji?těno, ?e v potomstvu ze sprá?ení sami?ích květ? dva dny starých se pr?kazně zvý?ilo procento pestíkových rostlin. V potomstvech ze sprá?ení sami?ích květ? star?ích ne? dva dny se jevila v zastoupení-samic klesající tendence. Stá?í sam?ích květ? nemělo ?ádný vliv na poměr pohlaví v potomstvu.     

Transpiration rates of leaf blades of irrigated and not irrigated plants of spring wheat

Byla studována transpirace listových ?epelí zavla?ovaných a nezavla?ovaných rostlin jarní p?enice v závislosti k obsahu a k r?stovým změnám pokusných rostlin v pr?běhu jejich vývoje. Pou?ité závlahy stimulovaly r?st a nepatrně zpomalily vývoj pokusných rostlin. Zvy?ovaly v rostlinném těle p?edev?ím obsah vody a méně ji? su?inu. Kvantitativní a kvalitativní vlastnosti obsahu vody v rostlině ovlivňovaly nejen transpiraci, nýbr? i vznik nových a odumírání starých orgán? a tkání, p?edev?ím ?epelí listových. Transpirace u zavla?ovaných rostlin byla výrazné vy??í ne? u rostlin nezavla?ovaných. Pr?měrné hodnoty transpirace u jednotlivých ?epelí listových byly z?etolně odli?né a pro ka?dou ?epel listovou charakteristické. Z hlediska statického bylo mo?no některé vztahy a heterogenitu jednotlivých ?epelí listových na tém?e stéblu vyjád?it a v podstatě i vysvětlit “Zalenského zákonem”. Týkalo se to zejména pr?měrných hodnot r?stových charakteristik a studovaných rys? vodního provozu. Naproti tomu z hlediska dynamického bylo mo?no jednotlivé ?epele listové rozdělit podle změn transpirace do dvou skupin. Do prvé skupiny pat?í ?epel prvého a? t?etího listu, do druhé skupiny pak ?epel ?tvrtého a? ?estého listu a klas. Regula?ní schopnosti jednotlivých ?epelí listových v hospoda?ení s vodou vynikají v období odno?ování, sloupkování a mlé?né zralosti. V těchto vývojových fázích byla vysvětlena také nápadná sní?ení transpirace rostlin, která jsou zp?sobena v prvé ?adě vnit?ními a nikoliv jen vněj?ími faktory.     

Use of 2,3,5-triiodobenzoic acid in studies on the growth correlation differences between epigeous and hypogeous seedlings (Linum andPisum)

Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

The formation of the upper leaves of wheat (Triticum aestivum L.) as indicator of the course of development

D?ívěj?í práci, v ní? jsme hodnotili pr?běh vývoje podle fenologie a podle vzniku abnormit, jsme nyní doplnili mě?ením délky list?. Pr?běh vývoje jsme ovlivňovali fotoperiodiekou inhibicí v r?zné fázi vývoje vzrostného vrcholu. Ovlivnění pr?běhu vývoje se projevilo změnou délky pochvy a ?epele listu. ?epel byla ovlivněna více ne? pochva. V ?adě variant s r?zným za?átkem fotoperiodické inhibice do?lo k prodlou?ení nebo ke zkrácení pochvy a ?epele horních t?í list? proti p?íslu?ným list?m kontroly. Ke zkrácení do?lo u list?, které se vyvinuly nad obvyklý po?et z p?vodních základ? brakteí. Bylo to u variant s velmi ranou inhibicí. Varianty s pozděj?í inhibicí mají jednak abnormálně redukované listy so zakrnělými ú?labními klásky, jednak prodlou?ené listy, které svojí délkou p?ipomínají ontogeneticky mlad?í, ni??í listy. Ukázalo se, ?e i u tak obtí?ného materiálu jako je p?enice m??e být morfologie list? spolehlivým záznamem pr?běhu vývoje.     

Über die Beziehungen zwischen der Wirksamkeit und der chemischen Struktur einiger Phenoxyessigsäuren

V práci jsou zji?továny r?stové ú?inky dvacíti vět?inou nově p?ipravených a na rostlinách dosud nezkou?ených substitu?ních i, funkěních derivát? kyseliny fenoxyoctové VII a? XXVI v porovnání s ú?inností kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové (I), její? struktura i p?sobení jsou pova?ovány za základní. Neú?innost zkou?ených slou?enin v koncentraci 10^?6 (1 mg v litru) na klí?ní rostliny ho??ice(Sinapis alba L.) je uváděna v souvislost se změnami struktury vzhledem ke 2,4-D (I), zejména s druhem a po?tem substituent? na fenylovém zbytku.     

The effect of carbon dioxide on the cellular structures of wheat,barley and onion

Byl sledován vliv CO₂ na plasmatické struktury ko?enového vlá?ení p?enice a je?mene a epidermálních buněk cibule. Výsledky byly hodnoceny na ?ivém materiálu pomocí fázového kontrastu. Ko?enové vlá?ení je?mene a epidermis cibule reagují na krátkodobý pobyt v atmosfé?e CO₂ zastavením proudění plasmy, prodlu?ováním mitochondrií a zakulacením plastid?. Déle trvající vliv CO₂ zp?sobuje fragmentaci mitochondrií. V této fázi se buňky nejrychleji vzpamatovávají ze ?oku zp?sobeného pobytem v CO₂. P?íli? dlouhé ovlivňování rostlin atmosférou CO₂ ú?inkuje letálně. Ko?enové vlá?ení p?enice, které má vět?inou zrnité mitochondrie, reagovalo ji? na 40minutový pobyt v CO₂ zakulacením v?ech plasmatických partikulí. Tato pozorování se shodují s výsledky získanými na trvalých preparátech v práci p?ede?lé a vedou k domněnce, ?e fragmentací mitochondrií se buňka p?izp?sobuje ztí?eným podmínkám pro dýchání.     

The activity of catalase and phosphatase in wheat when controlling the growth rate

K-humát stimuloval r?st p?enice a byla zji?těna zvý?ená aktivita fosfatázy v listech i v ko?enech a zvý?ená aktivita katalázy pouze v ko?enech. Vy??í teplota (30° C) p?i kultivaci zp?sobila pokles aktivity fosfatázy v ko?enech i v listech a pokles aktivity katalázy v listech. Narkotizace klí?ních rostlinek chloroformem zpomaluje r?st, zvy?uje aktivitu fosfatázy jen v prvních dnech po zásahu a zvy?uje aktivitu katalázy. Rovně? odnětí endospermu mělo za následek zpomalený r?st. P?enice takto vypěstovaná měla zvý?enou aktivitu katalázy a fosfatázy. Aktivita fosfatázy v listech v?ech variant i kontrol byla podstatně ni??í ne? v ko?enech na rozdíl od katalázy, která byla v listech a? několikanásobně aktivněj?í ne? v ko?enech. Aktivita fosfatázy v listech i v ko?enech klesala ve vét?ině p?ípad? se stá?ím. Aktivita katalázy klesala se stá?ím pouze v ko?enech, zatím co v listech stoupala. Aktivita katalázy je pravděpodobně méně závislá na rychlosti r?stu a souvisí spí?e s vý?ivou, tvorbou chlorofylu, fotosyntetickou aktivitou apod. Jak z literárních údaj?, tak z na?ich výsledk? vyplývá, ?e neexístuje jednoduchý vztah mezi aktivitou sledovaných enzym? a rychlostí r?stu; jde o vztahy komplikovaněj?í.     

Water saturation deficit in the wilting plant. The preference of young leaves and the translocation of water from old into young leaves

U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.     

Necrosis ofAesculus hippocastanum L.

V práci trvající t?i léta byla sledována choroba jírovce madalu (Aesculus hippocastanum L.), u nás i jinde v st?ední Evropě v?eobecně roz?í?ená. Hlavním pracovi?těm byl zámecký park v Lu?anech u P?e?tic (Hlávkova nadace). P?íznaky a jejich vývoj byly pozorovány také na mnohých jiných místech. Podle t?ídění L. Bose (Wageningen) pat?í tyto symptomy do skupin barevné změny (II), Nekrosa (IV), Deformace (VII) a ?áste?ně i Redukce r?stu (plod?). Jde o chorobu, kterou p?ed 60 lety popisovalSorauer aThomas jako abiosu. Poněvad? některé zjevy poukazovaly na chorobu virového p?vodu, byly podniknuty diagnostické zkou?ky. Serologická byla negativní pro chemismus madalových list?, které nejsou vhodným materiálem pro tuto metodu. Zkou?ky roubovací a o?kovací na zdravých semená?ích byly positivní. Virová nekrosa madal? je choroba systémová, která není p?ená?ena mechanicky dotekem. Snadno se v?ak p?ená?í roubováním a o?kováním. Některé známky nasvěd?ují té? pravděpodobnosti, ?e do jisté míry m??e být p?ená?ena i semenem.