Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.     

Activation of glycolysis and inhibition of glucose transport into leaves by fluoride

P?í stimulaci dýchání list? p?enice fluoridem p?i 100 a? 200 p. p. m. fluoru v suché tkáni se zvy?uje poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a z glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁) hlavně zvý?ením výdeje 6-¹⁴CO₂, co? svěd?í o aktivaci glykolytického systému. Absolutní hodnoty radioaktivity¹⁴CO₂ jsou p?sobením fluoridu sní?eny v d?sledku brzdění transportu glukosy do list?.     

The influence of Na-humate on the respiration of wheat roots and leaves

Natriumfluorid, monojodacetát a malonát brzdí, pop?ípadě stimulují, dýchání ko?en? p?enice pěstované 2 a? 10 dní v roztoku humátu sodného (100 mg/l) silněji, ne? dýchání ko?en? rostlin pěstovaných ve vodě. Obdobně p?sobí natriumfluorid na dýchání list?. Poměr radioaktivit C¹⁴O₂ uvolněného z glukosy zna?ené v poloze 1 nebo 6 (C₆/C₁) je pr?kazně zvý?en u ko?en?, nikoli v?ak u list?. Změna tohoto poměru je doprovázena zmen?ením celkové radioaktivity C¹⁴O₂ uvolněného ko?eny rostlin ovlivněnými humátem z glukesy specificky i totálně zna?ené. Endogenní respirace (QO₂) ko?en? je p?sobením humátu zesílena o 5–30 %, intensita respirace list? z?stává na stejné úrovni. R?st ko?en? do délky je v prost?edí s humátem intensivněj?í o 20–80 %, r?st list? o 5–15%. Uvedená zji?tění vedou k závěru, ?e v ko?enech rostlin pěstovaných v roztoku humátu vzr?stá podíl glykolysy v respira?ním metabolismu.     

Disinfection of kernels and its influence on the growth and photosynthesis of maize seedlings

P?i pěstování rostlin kuku?ice ve sterilních kulturách je t?eba obilky desinfi-kovat, aby se zniěily zárodky mikroorganism?. To sni?uje jejich klí?ivost, zpozdí r?st a tvorbu chlorofylu během prvních několika týdn? vyvoje klí?ních rost-linek. Nejde o specfflcké inhibice, nýbr? o vývojové opo?dění neprojevující se ani v poměru dlou?ivého r?stu a hromadění su?iny. Opo?dění je nejvě t?í p?i po-u?ití roztoku sublimáta nebo ethanolu. Vhodněj?í je desinfekce roztokem chlor-aminu. Změny vyvolané t?íhodinovým namá?ením jsou vyrovnány během cca 3 tydn?, bězně u?ívaná sedmihodinová desinfekce vyvolává kromě silného sní-zeni klí?ivosti (témě? ? 50 %) déle trvající, av?ak nezásadní změny. Chloramin neovlivnil tvorbu pohlavních organ?, intensità fotosynthesy byla úměrná mno?ství chlorofylu. Desinfekce chloraminem lze tedy u?ít, ani? by se rostliny podstatně li?ily od těch, které byly vypěstovány ze suchých obilek.     

Gibberellin-induced changes in glycolysis and in lipid metabolism of wheat leaves

V listech p?enice, pěstované 4 a? 10 dní v roztoku kys. giberelové (10–20 p.p.m.) bylo chromatografickou analysou zji?têno zvý?ení hladiny fruktoso-1,6-difosfátu v poměru ke kyselině 3-fosfoglycerové a fosfoenolpyrohroznové a kyseliny 3-fosfo-glycerové v poměru k dosud neidentifikovanému fosfátu. Tyto změny byly nalezeny za r?zných světelných re?im?, je? p?edcházely extrakci fosfát? z list?. Na základě těchto údaj? byl se z?etelem k výsledk?m d?ívěj?ích pokus? (Lu?tinec, Pokorná aR??i?ka 1962) vysloven p?edpoklad o interakei mezi glykolysou a reakcemi spot?ebovávajícími její meziprodukty pro synthesu lipid? jako?to o zp?sobu, kterým se m??e měnit p?sobením kyseliny giberelové hladina analysovaných fosfát? v listech. Za ú?elem ově?ení jeho správnosti byla sledována inkorporace 1-¹⁴C- a 6-¹⁴C-glukosy do lipid?, fosfolipid? (jejich? ho?e?natá s?l je nerozpustná v acetonu), CO₂ a nelipidické frakce list?. Ukázalo se, ?e inkorporace 1-¹⁴C do lipidických frakcí rostlin pěstovaných 3 a? 7 dní v roztoku kys. giberelové je nápadně sní?ena ve srovnání s inkorporací 6-¹⁴C. Poměr radioaktivit C₆∶C₁ byl v lipidech zna?ně zvý?en, také t?íhodinovým p?sobením kyseliny giberelové (10 a 50 p.p.m.) na listy p?i jejich inkubaci s glukosou-¹⁴C. Vzhledem k tomu, ?e mno?ství látek extrahovatelných etherem je v listech pokusných rostlin stejné jako u kontroly a ?e inkorporace 1-C do lipid? je v ?adě p?ípad? u kontrolních rostlin zna?ně vy??í ne? inkorporace 6-C, je nutno uva?ovat o ú?inku kyseliny giberelové na rychlost výměny uhlíkových atom? mezi lipidy a produkty katabolismu glukosy.     

Effect of (2-chloroethyl) trimethylammonium chloride (CCC) and gibberellic acid (GA3) on the flowering ofChenopodium rubrum L.

U rostliny krátkého dne Chenopodium rubrum L. se dá kvetení indukovat íty?mi 16hodinovými cykly tmy ji? 5 dní po vyklí?ení. Aplikace CCC v koncentraci 2.10^-3mvpr?běhu indukce kvetení zadr?uje a toté? piatí pro GA₃ i tehdy, je-li podáván ve velmi nízkých koncentracích (0,1 a? 0,01 mg/l). Av?ak sou?asná aplikace obou těchto látek v uvedených koncentracích vede k úplné reversi inhibice. Po p?enesení rostlin z média, obsahujícího CCC, na ?istý ?ivný roztok, inhibi?ní ú?inek CCC rychle zmizí a p?echází v slabou stimulaci. Na?e výsledky ukazují, ?e giberelin se zú?astňuje proces? kvetení i u rostliny krátkého dne.     

Beeinflussung der Peroxydase-Aktivität in den Wurzeln vonSinapis alba L.-Keimlingen durch Modellstoffe der Pyridinreihe

Sledováním aktivity peroxydázy ko?en? klí?ních rostlinSinapis alba L, ovlivněných fytotoxicky ú?innými deriváty pyridinu, a to fenethylpyridiny IA, B, C, trans-styrylpyridiny IIA, B, C, nebo pyridylfenylacetyleny IIIA, B, Cin vivo ain vitro byla nalezena poměrně silná inhibice tohoto enzymuin vivo. Naproti tomu v pokusechin vitro zkou?ené slou?eniny enzym stimulují. Interpretace výsledk? vedla k vyslovení pracovních hypothes jednak o p?í?ině malé aktivity peroxydázy, jednak o d?vodech potla?ení r?stu a p?í?ině chlorosy pokusných rostlin.     

Zur Problematik der Verlässlichkeit der refraktometrischen Methode für die Indikation des Wasserbedarfes der Kartoffeln

P?i studiu vlivu sní?ení p?dní vlhkosti na osmotické poměry v buně?né ?távě bramborových rostlin byla také hodnocena refraktometrická metoda pro ur?ování osmotických hodnot v nich. Ukázalo se, ?e je pot?eba zna?né opatrnosti p?i její aplikaci u brambor?. Elektrolyty, které jsou refraktometrickou metodou posti?eny poměrně málo citlivě, mají podstatnou p?evahu p?i vytvá?ení celkových osmotických hodnot v buně?né ?távě brambor? nad druhou hlavní slo?kou, látkami, které redukují Fehling?v roztok. Elektrolyty mají ?asto také protich?dný vegeta?ní trend proti molekulárně rozpu?těným látkám, redukujícím Fehling?v roztok. Proto se mění korelace mezi celkovými osmotickými hodnotami a světlolomností ?távy nejen v jednotlivých p?ípadech, ale také během vegetace. Tyto poměry jsou rozdílné také v jednotlivých orgánech bramborových rostlin. Zna?né sní?ení p?dní vlhkosti, at trvalé, nebo do?asné, vyvolalo poměrně malé zvý?ení celkových osmotických hodnot ve srovnání s ru?ivými vlivy změn po?así. Z výsledk?, získaných v této práci, vyplývá, ?e refraktometrická metoda není dostate?ně citlivá, aby jí bylo mo?no spolehlivě stanovit vliv p?dní vlhkosti na osmotické poměry v bramborových rostlinách za neklimatizovaných podmínek.     

Relationship between the osmotic potential of cell sap and the water saturation deficit during the wilting of leaf tissue

Byly zji??ovány změny osmotického potenciálu (osmotického tlaku) buně?né ??ávy (vylisované z listových pletiv usmrcených p?i 100°C) p?i pasivní vodní bilanci (vadnutí) ?ástí ?epele v závislosti na zvět?ujícím se vodním deficitu (na ztrátě vody). Teoreticky by toti? bylo mo?no p?edpokládat, ?e voda vydaná p?i pasivní vodní bilanci pochází rovnoměrně z ve?keré vody buně?né, tedy také poměrně z podílu, obsa?eného v buně?né ??ávě. V tom p?ípadě by se buně?ná ??áva koncentrovala úměrně vznikajícímu deficitu. V naprosté vět?ině pozorovaných p?ípad? stoupal v?ak osmotický tlak (klesal osmotický potenciál) strměji ne? teoreticky odpovídá sou?asné ztrátě vody. Ze zji?těných rozdíl? mezi zmíněným teoretickým pr?během a mezi nalezenými hodmotami byl vypo?ítán odhad percentuálního podílu ?mobilní” vody v buňce, tj. toho podílu, kterého se v?dy bezprost?edně týkají změny obsahu vody v buňce. Tento podíl ?mobilní” vody byl u dospělých list? kolem 70 a? 80%. Velikost podílu ?mobilní” vody závisela na rychlosti vzniku vodního deficitu: P?i rychlém vadnutí byl u dospělých list? zji?těn men?í podíl ne? p?i vadnutí pomalém. To svěděí o tom, ?e ?mobilní” podíl buně?né vody je vymezován podle vodní bilance buňky dynamickou rovnováhu intracelulárních difusních proud? vody podle gradient? difusního tlaku vody mezi jednotlivými podíly buně?né vody, je? jsou ur?eny r?znou vazbou (?vázaná” voda) i r?znou lokalisací v buňce.     

Respiration of sugar-beet leaves during illumination,with simultaneous photosynthesis

Auto?i sledovali sou?asně intensitu dýchání a intensitu fotosynthesy u list? cukrovky, neoddělených od rostliny. Několik hodin p?ed pokusem asimilovaly listy radioaktivní¹⁴CO₂, na?e? byly umístěny do normální listové komory k pr? tokovému gazometrickému stanovení intensity fotosynthesy podle změny koncentrace CO₂ v procházejícím vzduchu. Sou?asně s gazometrickým stanovením fotosynthesy mě?ili auto?i specifickou aktivitu kysli?níku uhli?itého ve vzduchu, který pro?el asimila?ní komorou. Podle hodnot specifické aktivity CO₂, kterou vylu?uje list v temnotě, je mo?no vypo?ítat intensitu dýchání v mg CO₂. Bylo zji?těno, ?e listy cukrovky vylu?ují na světle radioaktivní CO₂, a to jak první tak i druhý den po asimilaci zna?eného CO₂. P?i silném p?eh?ivání list? v komo?e, kdy gazometrickou metodou bylo zji?těno ji? jen dýchání, radiometricky byl stanoven výdej¹⁴CO₂, odpovídající vy??í intensitě dýchaní. Auto?i vysvětlují tuto skute?nost tím, ?e i p?i p?eh?ívaní list? probíha sou?asně s dýchaním fotosyntheticka asimilace kysli?níku uhli?itého, av?ak pasivní bilance CO₂ ve výměně plyn? vede ke zji?těnédýchaní, které je v podstatě rozdílem mezi intensitou piné fotosynthesy a plného dýchaní. Produkce kysli?níku uhli?itého celými listy cukrovky na světle není za normalních podmínek vý?ivy výjime?ným zjevem.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Effect of sodium humate on swelling and Germination of winter wheat

V práci byl studován vliv humátu sodného na bub?ení a klí?ení ozimé p? enice Py?elka (Triticum vulgare Vill.) a sledována změna intensity dýchání bub?ících obilek v prvých 24 hodinách bub?ení. Bylo zji?těno, ?e Na-humát v koncentraci 100 mg/ml urychluje v prvé fázi bub?oní p?íjem vody bub?ícími obilkami. Tím, ?e obilky p?ijmou d?ive dostate?né mno?ství vody, dochází u nich d?íve k aktivaci enzymatických systém?, zabezpe? ujících zdárný pr?běh klí?ení, co? se projeví zvý?ením intensity dý chání. Energie uvolněná dýcháním m??e být vyu?ita k rychlej?ímu r?stu embrya, co? se projeví morfologicky v rychlosti klí?ení.     

The effect of β-D-fructofuranose in the molecules of sucrose and raffinose in relation to their specific action on growth and respiration of apple-tree pollen tubes

Z dvaceti testovaných bě?ných oligo-, monosacharid? a cukerných alkohol? byla nejlep?ím substrátem pro r?st a dýchání pylových lá?ek jabloně rafinosa. Zatímco v roztoku sacharosy dochází kolem ?esté hodiny ke zpomalení r?stu provázenému sní?ením intensity dýchání, nebyl tento pokles pozorován u pylových lá?ek kultivovaných v roztoku rafinosy, a to ani během 10 a? 20 hodin r?stu. Rafinosa je pylovými lá?kami hydrolysována mnohem pomaleji ne? sacharosa, co? je pova?ováno za p?í?inu dlouhodobého r?stového ú?inku rafinosy. V roztoku turanosy pyl v?bec nevyklí?il. Je tedy pravděpodobné, ?e primárním ?initelem ve specifickém ú?inku sacharosy a rafinosy na r?st pylových lá?ek jabloně je p?ítomnost β-D-fruktofuranosy v jejich molekule.     

Use of 2,3,5-triiodobenzoic acid in studies on the growth correlation differences between epigeous and hypogeous seedlings (Linum andPisum)

Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.     

Investigation of free amino-acids in cross-, self- and non-pollinated pistils ofNicotiana alata

R?st pylových lá?ek vyvolává ve ?nělce změny v hladině volnýeh aminokyselin. To bylo prokázáno u alaninu, valinu, leucinu — isoleucinu, serinu, threoninu, kyseliny γ-aminomáselné, asparaginu, kyseliny glutamové a prolinu. Tyto změny se uskute?ňují hlavně v těch ?ástech ?nělky, kde se nalézají pylové lá?ky. P?edev?ím dochází ke zvy?ování hladiny kyseliny γ-aminomáseìné a alaninu a k úbytku kyseliny glutamové. Intensita těchto jev? je mnohem výrazněj?í po opylení kompatibilním ne? v p?íipadě inkompatibilní autogamie. Jejich podstata je vysvětlována na základě p?edpokládaného hlavního směru katabolismu kyseliny γ-aminomáselné a alaninu cestou transaminace s kyselinou α-ketoglutarovou relativním nedostatkem této ketokyseliny. P?i sní?ené hladině glycid? dochází v opylenýoh ?ně1kách k akumulaci asparaginu. V cizoprá?enych ?nělkáeh se zvy?uje jeho hladina podstatně rychleji ne?, po samosprá?ení. Jestli?e je hromadění asparaginu d?sledkem intensivněj?ího prodýchávaní bílkovin p?i nedostatku cukr?, vyplývá z uvedeného stejně jako z p?ede?lé práce (TUPý 1961), ?e pylové lá?ky vyu?ívají z ?nělkového pletiva. substráty pro dýchání a ?e je tento proces omezován p?i jejich inkompatibilitní inhibici. V semenících opylených květ? se zvy?uje ji? v době, kdy pylové lá?ky prorustají ?nělkou, hladina kyseliny γ-aminomáselné a alaninu. Kvantitativně je toto zvý?ení p?ímo závislé na rychlosti r?stu lá?ek dané kompatibilním ?i inkompatibilním charakterem p?ílu?ného opylení.     

The Effect of Acute Irradiation of Balsam Seeds(Impatiens balsamina L. ) on the Formation of Anthocyanins in Blossoms

V uvedené práci jsem sledovala nep?ímý vliv zá?ení na produkci antokyan? v květech ?ervené balsaminyImpatiens balsamina L. Po 18 hodinách bub?ení byla semena ozá?ena dávkou 4560 r a sledovány změny v antokyanisaci květ?. V X₀ do?lo u t?ech ze ?ty? sledovaných linií pr?kaznému zvý?ení obsahu antokyan?. 18 %, 18 % a 29 %. V X₁ se kvantitativni obsah antokyan? bud vyrovnal s kontrolami nebo byl ni??í, v X₂ do?lo pr?kaznému snízení obsahu antokyan? u v?ech sledovaných linii oproti kontrolám. Z?ejmě se jedná o fysiologické ovlivnění typu ?dlouhodobych vyznívajících modifikací“. V X₁ se objevilo několik r?zovych rostlin (3,4 %). Domnívám se, ?e nejde o vy?těpení následkem heterozygotního materiálu (u kontrol se nic takového neobjevilo), ?e v?ak vlivem zá?ení do?lo recesivní mutaci, která se projevila a? v X₁.     

Respiration of apple pollen on different sugar substrates and the problem of the role of sucrose in pollen-tube growth

Dýchání pylu jabloně v r?znych cukerných substrátech a otázka významu saeharosy pro r?st pylových lá?ek Intensita dýchání klí?ícího pylu jabloně, sledovaná podle spot?eby O₂, je podstatně odli?ná v roztocíoh sacharosy, glukosy, invertu a fruktosy. Nejvy??í je v prost?edí sacharosy, nejni??í v roztoku fruktosy. Sacharo?a se jako medium ?i substrát pro dýchání pylu nedá zcela nahradit glukosou, fruktosou ?i invertním cukrem nejen v po?áte?ních fázích klí?ení, nýbr? ani během pozděj?ího r?stu lá?ek. Spotěba O₂ pylovými lá?kami se v roztoku sacharosy, stejně jako jejich r?st, za?íná sni?ovat p?ibli?ně po 6 hodinách od vysetí pylu. Jestlize se po 5 hodiná ch kultivace vymění kultiva?ní roztok ?erstvým roztokem sacharosy, pak se během dal?ích 4 hodin intensita dýchání prakticky nemění. Z uvedených skute?ností vyplývá, ?e rychlá inverse sacharosy pylovými lá?kami je hlavní p?í?inou zpomalování jejich r?stu a dychání v sacharosovém prost?edí.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

Untersuchungen über die Photosynthese,Respiration und Transpiration des Maises unter Berücksichtigung von Unterschieden zwischen Populationen,Pflanzen, Blättern und Blattabschnitten

Auto?i sledovali infra?ervenými analyzátory CO₂ a H₂O ?istou fotosyntézu, dýchání a transpiraci rostlin a list? kuku?ice v konstantních podmínkách. Mezi t?emi sledovanými odr?dami—Schindelmeiser, Siloma a VIR 25—nebyly zji?těny pr?kazné rozdíly v ?isté fotosyntéze, i kdy? se jednotlivé odr?dy díky r?zně dlouhé vegeta?ní době zretelně li?í ve výnosu; rozptyl hodnot mezi jednotlivými rostlinami jedné odr?dy byl p?ibli?ně 25%. P?i témě? stejně velkém rozptylu mezi rostlinami jedné odr?dy byla zji?těna pr?kazně vy?? intenzita transpirace u VIR 25 ve srovnánís ostatními dvěma odr?dami. Nejvy??í intenzitu ?isté fotosyntézy měly listy nejblí?e od palice (tj. 4. a? 5. list). P?íjem CO₂ vyjád?ený na plochu a hodinu byl r?zný u r?zných úsek? listu; ve st?ední ?ásti listu byl pr?kazně vy??í ve srovnání s bazální ?ástí. P?íjem CO₂ byl v pozitivní korelacis minerální vý?ivou. Nebyly zji?těny rozdíly v p?íjmu CO₂ u rostlin bez palic as nimi. Rostliny bez palic nemohou produkované asimiláty (sacharózu) skladovat; ty proto zaplavují celou rostlinu az velké ?ásti se v noci prodýchávají. Efektivní výtě?ek su?iny u těchto rostlin bez palic dosahuje jen 70% výtě?ku rostlin s palicemi.     

Mikrorespirometrische Bestimmung der Atmungsintensität an Vegetationskegeln von Weizenpflanzen beim Übergang von der vegetativen zur generativen Entwicklungsphase

Pomocí volumetrického mikrorespirometru (podleZurzyckého) jsme sledovali intensitu dýchání vzrostných vrchol? ozimé p?enice ve t?ech etapách organogeneze, zachycujících p?echod z vegetativního do generativního stavu. Nízká intensita dýchání ve v?ech pou?itých kritériích (na jeden vrcholek, na jednotku su?iny i bílkovinného dusíku) byla nalezena ve 2. a 3. (vegetativní) etapě, vy??í ve 4. (generativní) etapě. Zji?těné rozdíly jsou pravděpodobně spojeny s anatomickými změnami vzrostných vrehol? během diferenciace. Jde zejména o vzr?stající podíl prodlu?ující se centrální d?eňové ?ásti a o diferenciaci laterálních pupen? spojenou s nástupem 4. etapy. P?edpokládáme, ?e tyto změny jsou spojeny s květní indukei pouze nep?ímo a ?e spí?e odrá?ejí celkovou p?estavbu apikálního meristému v pr?běhu ontogenese.