Die durch Blattdüngung mit Humusstoffen hervorgerufenen anatomischen und physiologischen Veränderungen der Zuckerrübe

V p?edlo?ené práci je sledován ú?inek humusových látek aplikovaných na listy cukrovky post?ikem. Sou?asně je ově?ována vhodnost kombinace humusových látek s minerálními ?ivinami. Ukazuje se, ?e post?ik humusovými látkami zvlá?tě v kombinaci s minerálními ?ivinami p?íznivě ovlivňuje r?st cukrovky, zvy?uje váhu list? i ko?ene a celkové mno?ství cukru v ko?eni. Ú?inok post?iku humusovými látkami je vět?í u rostlin pěstovaných ve vodní kultu?e a st?íkaných ?ivným roztokem s kompletněj?ím zastoupením minerálních prvk?. Humusové látky p?i aplikaci na list vyvolávají podobné změny v anatomické stavbě pletiv a orgán?, jako p?i jejich aplikaci do ?ivného roztoku ke ko?en?m. Humusové látky zvlá?tě v kombinaci s minerálním roztokem zvy?ují v listech cukrovky mno?ství chlorofylu a zvy?ují intezitu fotosyntézy. Post?ik humusovými látkami zvy?uje sou?asně transpiraci cukrovky.     

Studies on the relationship between the formation of chlorophylls and Fe-porphyrins in higher plants

Pri studiu charakteru vzájemného vztahu mezi porfyriny obsahujícími ?elezo a ho??ík jsme uva?ovali o katalytické aktivitě Fe-porfyrin? a o mo?nosti jejich ú?asti p?i tvorbě chlorofyl? v listech a ko?enech rostlin. Byly sledovány změny v obsahu barviv list? v souvislosti s metabolismem ?eleza v rostlině (?innost enzym? obsahujících ?elezo, synthesa protohematinu), a to hlavně: I. p?i aplikaci r?zných slou?enin p?sobících na jednotlivé slo?ky oxydore-dukěních systém? a obsah barviv v rostlině; 2. p?i změnách metabolismu p?sobením změněných podmínek minerální vý?ivy; 3. p?i srovnávání zvlá?tností metabolismu pestrolistých rostlin. Domníváme se, ?e ve v?ech p?ípadech je proces tvorby chlorofyl? p?ímo vázán na pochody vyu?ití ?eleza rostlinou, jak v listech, tak v ko?enech. Jsou uvedeny údaje o synthese protohematinu v isolovaných ko?enech některých rostlin, aktivitě Fe-porfyrinových enzym? v nich a tvorbě chlorofyl? p?i osvětlení ko?en?. Diskutuje se o významu synthesy Fe- a Mg-porfyrin? v ko?enech pro metabolismus celé rostliny. Uva?uje se o vzájemné souvislosti mezi pochody hromadění a vyu?ívání energie v buňce a o rovnováze mezi pochody synthesy a odbourávání pigment? v plastidech.     

Der Einfluss von Pyrazon auf die Katalase-Aktivität in den Blättern der Senfpflanze (Sinapsis alba L.) und der Zuckerrübe

Rostliny ho??ice bílé (Sinapis alba L.) a cukrovky (Beta vulgaris L.) byly post?íkány ve fázi prvého páru pravých list? herbicidem pyrazonem (=1-fenyl-4-amino-5-chlor-pyridazonem-6) ve formě subspenzního p?ípravku Pyraminu v 0,4% koncentraci. Za 1 den, 4, 7 a 14 dní po post?iku volumetrikou motodou podle Jermakova a splupracovník? zji??ována aktivita katalázy ve ??ávě z list?. Bylo zji?ěno, ?e aktivita katalázy v listech citlivé rostliny (ho??ice bílé) byla pyrazonem potla?ena ve srovnání se ??ávou z list? neo?et?ených, kde?to v listech odolné rostliny (cukrovky) aktivita katalázy sní?ena nebyla.     

Der Einfluss von Phenäthylpyridinen und Pyridylphenylazetylenen auf die Wurzelatmung vonSinapis alba L.

Aktivita sukcinát-dehydrogenázy SDH a sukcinát-oxydázového systému SO byla mě?ena sestý den po vyklí?ení v homogenátu z ko?en? klí?ních rostlin ho??ice, které byly pěstovány v ?ivném roztoku, obsahujícím některý ze t?í polohových isomer? fenethylpyridinu (IIIA, B, C) nebo pyridylfenylacetylenu (IVA, B, C) v koncentraci 5×10^?4 m. Slou?eniny fenethylpyridinového typu prakticky neovlivňují aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové SDH aniin vivo, aniin vitro, av?ak pyridylfenylacetyleny aktivitu tohoto enzymuin vivo výrazně stimulují. Naproti tomu oba typy slou?enin v pokusném uspo?ádání jakin vivo, takin vitro pr?kazně inhibují aktivitu sukcinát-oxydázového systému SO. Ú?inek fenethylpyridin? i pyridylfenylacetylen? je tedy pravým opakem ú?innosti trans-styrylpyridin? (typ I).     

Die wirkung der β-(3-Pyridyl)-propion-und der β-(3-Pyridyl)-acrylsäure auf die Atmung der Wurzeln vonSinapis alba L.

V práci byly studovány rozdíly v ú?innosti kyseliny β-(3-pyridyl)-propionové (VIII) a β-(3-pyridyl)-akrylové (IX) v závislosti na stupni nenasycení pobo?ného ?etězce. Obě kyseliny inhibují r?st ko?ene i hypokotyluSinapis alba L. a zp?sobují inhibici sukcinátdehydrogenázového enzymového systému. Kyselina IX inhibuje zmíněný systém p?ibli?ně na dvojnásobek inhibice kyseliny VIII. Cytochromoxydázový systém z?stává témě? neovlivněn. Na základě experimen tálních výsledk? byla zp?esněna strukturní podmínka fytotoxické aktivity modelových slou?enin typu I v tom smyslu, ?e v?echny slou?eniny této struktury inhibují kromě r?stu také aktivitu sukcinátdehydrogenázového systému.     

Investigation of free amino-acids in cross-, self- and non-pollinated pistils ofNicotiana alata

R?st pylových lá?ek vyvolává ve ?nělce změny v hladině volnýeh aminokyselin. To bylo prokázáno u alaninu, valinu, leucinu — isoleucinu, serinu, threoninu, kyseliny γ-aminomáselné, asparaginu, kyseliny glutamové a prolinu. Tyto změny se uskute?ňují hlavně v těch ?ástech ?nělky, kde se nalézají pylové lá?ky. P?edev?ím dochází ke zvy?ování hladiny kyseliny γ-aminomáseìné a alaninu a k úbytku kyseliny glutamové. Intensita těchto jev? je mnohem výrazněj?í po opylení kompatibilním ne? v p?íipadě inkompatibilní autogamie. Jejich podstata je vysvětlována na základě p?edpokládaného hlavního směru katabolismu kyseliny γ-aminomáselné a alaninu cestou transaminace s kyselinou α-ketoglutarovou relativním nedostatkem této ketokyseliny. P?i sní?ené hladině glycid? dochází v opylenýoh ?ně1kách k akumulaci asparaginu. V cizoprá?enych ?nělkáeh se zvy?uje jeho hladina podstatně rychleji ne?, po samosprá?ení. Jestli?e je hromadění asparaginu d?sledkem intensivněj?ího prodýchávaní bílkovin p?i nedostatku cukr?, vyplývá z uvedeného stejně jako z p?ede?lé práce (TUPý 1961), ?e pylové lá?ky vyu?ívají z ?nělkového pletiva. substráty pro dýchání a ?e je tento proces omezován p?i jejich inkompatibilitní inhibici. V semenících opylených květ? se zvy?uje ji? v době, kdy pylové lá?ky prorustají ?nělkou, hladina kyseliny γ-aminomáselné a alaninu. Kvantitativně je toto zvý?ení p?ímo závislé na rychlosti r?stu lá?ek dané kompatibilním ?i inkompatibilním charakterem p?ílu?ného opylení.     

Über den Einfluss der Styrylpyridine und des 3-Amino-1, 2, 4-triazols auf die Wurzelatmung vonSinapis alba L.

V na?ich pokusech jsme sledovali vliv t?í izomerních styrylpyridin? a známého herbicidu aminotriazolu v roztocích 10^?3 m na SDH a SO systém ko?en?Sinapis alba. Styrylpyridiny, kdy? byly p?idány k rostlinnému homogenátu p?ed mě?ením aktivity, inhibovaly SDH systém úplně. Brzdily aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové stejně, jako její inhibitor malonan. V pokusech, kde se sledované rostliny pěstovaly v roztocích zkou?ených látek, byl nejú?inněj?í 3-styrylpyridin, méně 4-styrylpyridin a nejméně 2-styrylpyridin. Stejné po?adí ú?innosti bylo nalezeno p?i r?stových testech a p?i sledování vlivu na aktivitu SO systému. Jestli?e byly látky p?idávány p?ímo k homogenátu, byl SO systém ovlivněn jen málo. U rostlin, které byly pěstovány p?ímo ve zkou?ených roztocích, prokázal nejvy??í inhibici 3-styrylpyridin a nejmen?í 2-styrylpycidin. Aminotriazol naprosto neovlivnil cytochromoxydázu a dehydrogenázu kyseliny jantarové naopak stimuleval.     

Gibberellin-induced changes in glycolysis and in lipid metabolism of wheat leaves

V listech p?enice, pěstované 4 a? 10 dní v roztoku kys. giberelové (10–20 p.p.m.) bylo chromatografickou analysou zji?têno zvý?ení hladiny fruktoso-1,6-difosfátu v poměru ke kyselině 3-fosfoglycerové a fosfoenolpyrohroznové a kyseliny 3-fosfo-glycerové v poměru k dosud neidentifikovanému fosfátu. Tyto změny byly nalezeny za r?zných světelných re?im?, je? p?edcházely extrakci fosfát? z list?. Na základě těchto údaj? byl se z?etelem k výsledk?m d?ívěj?ích pokus? (Lu?tinec, Pokorná aR??i?ka 1962) vysloven p?edpoklad o interakei mezi glykolysou a reakcemi spot?ebovávajícími její meziprodukty pro synthesu lipid? jako?to o zp?sobu, kterým se m??e měnit p?sobením kyseliny giberelové hladina analysovaných fosfát? v listech. Za ú?elem ově?ení jeho správnosti byla sledována inkorporace 1-¹⁴C- a 6-¹⁴C-glukosy do lipid?, fosfolipid? (jejich? ho?e?natá s?l je nerozpustná v acetonu), CO₂ a nelipidické frakce list?. Ukázalo se, ?e inkorporace 1-¹⁴C do lipidických frakcí rostlin pěstovaných 3 a? 7 dní v roztoku kys. giberelové je nápadně sní?ena ve srovnání s inkorporací 6-¹⁴C. Poměr radioaktivit C₆∶C₁ byl v lipidech zna?ně zvý?en, také t?íhodinovým p?sobením kyseliny giberelové (10 a 50 p.p.m.) na listy p?i jejich inkubaci s glukosou-¹⁴C. Vzhledem k tomu, ?e mno?ství látek extrahovatelných etherem je v listech pokusných rostlin stejné jako u kontroly a ?e inkorporace 1-C do lipid? je v ?adě p?ípad? u kontrolních rostlin zna?ně vy??í ne? inkorporace 6-C, je nutno uva?ovat o ú?inku kyseliny giberelové na rychlost výměny uhlíkových atom? mezi lipidy a produkty katabolismu glukosy.     

Anlage und Entwicklung mixoploider Seitenwurzeln

Chloralizujeme-li klíoní koren bobu (Vicia jaba L.) nekolikrát po sobě, vznikne v zevní vrstvě pleromu a ve vnitrní periblemu mnoho polyploidních buněk, které tvoíí nepravidelnou mozaiku, z ní? vznikne transverzální meristem postranních mixoploidních koren?. Na vzniku ka?dé z nich ú?astní se nékolik, pr?měrně asi 30 buněk, a jejich ?inností probíhá ko?enem vedle diploidních. je?tě několik polyploidních provazcú nebo sektor?. Iniciály postranních ko?en? mohou p?sobit dvoustranně jako kambium nebo jednostranně, oddělujíce buňky bud jen pro ?epi?ku nebo jen pro vlastní ko?en. Na zalo?ení postranních ko?enú se v chlorali-zovaných hlavních ko?enech m??e ú?astnit několik vrstev buně?n?ch. Během vývoje mixoploidních ko?en? m??e být některá vrstva iniciál nahrazena vrstvou s ný sousedícý, ?ím? m??e být zastaven práb?h núkterého provazce nebo sektoru ve vrcholu ko?enovém. Diploidní a mixoploidní tkáň m??e se jevit na p?ícném pr?rezu ko?enem velmi nepravidelně rozdělenou. P?esto mohou mít mixoploidní ko?eny zevní tvar v celku normální, nepravidelnosti vznikají vylu?ováním polyploidních ?eber z dal?ího vývoje ko?en? nebo u plomen eutelických a amorfních. V ko?enech, v nich? jsou polyploidní buňky v men?ině, p?sobí jako cizí elementy a jsou pozvolna rozmanitým zp?sobem z dal?iho vývoje vrcholu vylucovány. V ko? enu se děje jaké si samo?istě ní, které m? The current version does not support copying Cyrillic text to the Clipboard. je v?ak pravdě podobno, ?e ve vrcholech, které se skládají z velké vě t?iny buněk polyploidních, m??e probíhat pochod opa?ný vedoucí k úplné jejich polyploidisaci.     

Participation of ascorbate oxidase in the respiration ofCucurbita roots

Askorbinoxydasa byla studována jako jedna z terminálních oxydas v ko?enech sedmidenních kultur tykve (Cucurbita pepo L.) ve vztahu k vý?ivě vápníkem, jak je její mno?ství a kvalita ovlivněna Ca-deficiencí. Autor do?el k závěr?m:

1. 1.
   V ko?enechCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byla dokázána askorbinoxydasa. Identifikaci jsme provedli podle substrátu oxydace, citlivosti enzymu v??i 10^?4 DIECA; mo?nost interference jiných oxydasových systém? byla p?i sledování oxyda?ní reakce vylou?ena pou?itím acetonového preparátu.     
   
   

The influence of Na-humate on the respiration of wheat roots and leaves

Natriumfluorid, monojodacetát a malonát brzdí, pop?ípadě stimulují, dýchání ko?en? p?enice pěstované 2 a? 10 dní v roztoku humátu sodného (100 mg/l) silněji, ne? dýchání ko?en? rostlin pěstovaných ve vodě. Obdobně p?sobí natriumfluorid na dýchání list?. Poměr radioaktivit C¹⁴O₂ uvolněného z glukosy zna?ené v poloze 1 nebo 6 (C₆/C₁) je pr?kazně zvý?en u ko?en?, nikoli v?ak u list?. Změna tohoto poměru je doprovázena zmen?ením celkové radioaktivity C¹⁴O₂ uvolněného ko?eny rostlin ovlivněnými humátem z glukesy specificky i totálně zna?ené. Endogenní respirace (QO₂) ko?en? je p?sobením humátu zesílena o 5–30 %, intensita respirace list? z?stává na stejné úrovni. R?st ko?en? do délky je v prost?edí s humátem intensivněj?í o 20–80 %, r?st list? o 5–15%. Uvedená zji?tění vedou k závěru, ?e v ko?enech rostlin pěstovaných v roztoku humátu vzr?stá podíl glykolysy v respira?ním metabolismu.     

Eine kombination von Humusstoffen mit mineral-nährstoffen und substanzen mit fungiziden eigenschaften zum bespritzen der pflanzen

Práce ově?uje mo?nost kombinace humusovýoh látek s minerálnimi ?ivinami a látkami fungicidni povahy p?i post?iku rostlin. Laboratorně byl testován fungicidní ú?inek prepará t? Herylu, Novoziru N, Sulky a Kuprikolu kombinovaných s humusovými látkami naSclerotinia fructicola (WINT.) REHM.,Alternaria brassicae (BERK.) SACC. aErysiphe graminis var.tritici MARCHAL. Ukázalo se, ?e humusové látky nesni?ují ú?innost pou?itých fungicidníoh látek. P?i testování ú?inku Novoziru N od 0,5 do 0,03 % bylo zjiětěno, ?e p?idání humusových látek dokonce zvy?uje fungicidni ú?inek preparátu a? o 12 %. P?enice pěstovaná ve skleniku ve vodní kultu?e byla uměle infikovaná.Erysiphe graminis var.tritici MARCHAL., a po dobu kultivace st?íkána týdně roztoky humusovych látek, minerá lníeh ?ivin a Novoziru N ve vzájemné kombinaci. Výsledky ukazují dvojí p?sobeni takto kombinovaných roztok?: stimula?ní p?sobení huminových kyselin s minerálním roztokem na r?st p? enice a fungicidni ú?inek na parazitni houbu. Jako nejú?inněj?í se ukázala dvojkombinace Novoziru N s humusovými látkami a Novoziru N s minerálními ?ivinami. Ve v?ech kombinacich a Novozirem N byla infekce list? potla?ena, zatímco u jiných variant byla zna?ně pokro?ilá. Ko? enový systém citlivě reagoval na post?ik list? p?enice.     

Studium autopathischer und allelopathischer Eigenschaften von Kulturpflanzen durch Folgekulturen-Methode

V práci byl sledován vliv p?edplodin lnu, ?ita, máku a ho??ice na následné plodiny tého? nebo jiného druhu p?i bezprost?edním vysévání po sobě a p?i vysévání v r?zně dlouhých ?asových intervalech s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy. Pokusy byly prováděny v nádobách naplněných kompostovou zeminou, které byly umístěny na pokusné zahradě. Byl hodnocen r?st p?edplodiny a následné plodiny stanovením su?iny nadzemních ?ástí a ko?en?. Během r?stu následných rostlin byly odebírány vzorky zemin, v nich? byl stanoven obsah fyziologicky p?istupného dusíku, fostoru a draslíku. V?echny ?ty?i pou?ité p?edplodiny p?sobily pr?kazné změny v r?stu následných rostlin. Len a mák pěstované jako p?edplodiny p?sobily na následné rostliny lnu a cukrovky prost?ednictvím p?dních autopatických ?i allelopatických faktor?. Ú?inek ?ita jako p?edplodiny na ?ito a ho??ice na je?men byl méně výrazný. Z výsledk? se nedá v posledních dvou p?ípadech p?ímo usuzovat na p?ítomnost autopatických nebo allelopatických faktor?. P?i bezprost?ední kultivaci následných rostlin v zemině po p?edplodině bez odpo?ívání byla zji?těna jen inhibice r?stu. Pokusy s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy dávají mo?nost zachytit celou ?kálu r?stových změn následných rostlin od inhibice ke stimulaci. Ú?inek p?edplodiny na následnou plodinu se zna?ně měnil s délkou odpo?ívání zeminy po p?edplodině. Změny r?stu následných rostlin nekorelovaly—kromě pokusu s ?item a ?áste?ně s ho??icí—se změnami v obsahu sledovaných ?ivin, ani s mno?stvím narostlé p?edplodiny.     

The study of proliferation of cambium and parenchyma of branches from trees in culturesin vitro

Pomocí tkáňových kultur in vitro byla studována proliferace kambia a parenchymu větví 34 druh? d?evin. Byla sledována tvorba kalusu, sezónní aktivita kambia, vliv kyseliny β-indolyloctové na reaktivaci kambia a polarita tvorby kalusu. R?zné druhy d?evin se vyznaěují r?znou schopností vytvá?et kalus; u vět?iny druh? v?ak v kultu?e in vitro dochází k reaktivaci kambia. Některé druhy sou?asně s reaktivací kambia tvo?í kalus z korové a d?eňo ?ásti větví a lenticel. R?st kalus? byl největ?í v zimě, dostate?ně intensivní na ja?e do ra?ení pupen?, později prudce klesal. Během léta intensita r?stu opět vzr?stala a na podzim se p?ibli?ovala zimní úrovni. Některé druhy se vyzna?ují stejně intensivní proliferací kambia po celý rok. Kyselina β-indolyloctová, jako sou?ást kultiva?ního media, měla r?zný vliv na r?st kalus? sledovaných druh?. ?ada druh? zakládala v kalusových pletivech meristematická ohniska, ze kterých se tvo?ily ko?eny (?astěji na p?dách s kyselinou β-indolyloctovou) nebo pupeny a osy. Poloha ?ízk? na p?dě (apikálním koncem nahoru nebo dol?) neměla znatelný vliv na polaritu p?i tvorbě kalusového pletiva. Některé druhy tvo?ily kalusové pletivo na obou koncích ?ízk?.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Der Einfluss einiger Atmungshemmstoffe auf die Atmung der Wurzelzonen vonVicia faba L.

V zóně meristematické, prodlu?ovací a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk ko?ene bobu koňského (Vicia faba L., cv. Chlumecký) byla zji?těna r?zná ú?innost respira?ních inhibitor?. 8×10^?2 m NaF a 10^?3 m kyselina monojodoctová inhibují nejvíce Q_{O 2} v prodlu?ovací zóně a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk, nejméně v meristematické zóně; RQ se nemění. Inhibice Q_{O 2} malonátem je mnohem vy??í ne? inhibice Q_{CO 2}, ?ím? dochází ke zvý?ení RQ, zvlá?tě v meristému. Ze zkou?ených koncentrací DNP p?sobí ve v?ech úsecích stimula?ně na Q_{O 2} a hlavně na Q_{CO 2} 10^?5 m, p?i které se projeví nejvy??í podíl aerobního kva?ení v meristému. P?i vy??ích koncentracích DNP je Q_{O 2} v meristému inhibováno a projeví se největ?í produkce Q_{CO 2} a také největ?í aerobní kva?ení v zóně s prodlu?ovacím r?stem buněk. RQ je nejvy??í v meristému. P?sobením 10^?2 m 1-amino-2-naftol-4-sulfonové kyseliny je největ?í stimulaceQo ₂ aQo ₂ v prodlu?ovací zóně. Ve v?ech p?ípadech je zvý?eno RQ, nejvíce v meristemu. Tyto výsledky svěd?í pro největ?í podíl glykolysy v prodlu?ovecí zóně, co? je v rozporu s výsledky pokus? s disimílací glukosy l-¹⁴C, a 6-¹⁴C, zji?těného RQ a výskytu alkoholu. P?i?iny diskrepance výsledk? získaných r?znými motodami jsou dále studovány.     

Changes in glucose and fructose level inNicotiana alata styles and ovaries accompanying compatible and incompatible pollen tube growth

Jestli?e byly pokusně květy den p?ed opylenim odděleny od rostliny a inkubovány ve vodě za teploty 25° C, projevil se v jejich pestících během následujících t?í dn? r?st pylových lá?ek v hladině glukosy a fruktosy. Prvý den po opylení bylo mno?ství těchto cukr? v apikálních ?ástech ?nělek z neopylených květ? vy??í, v basálních úsecích a v semeníeích naopak vět?inou ni??í ne? v p?íslu?ných ?ástech květ? opylených. V dal?ích dvou dnech do?lo i zde v p?ípadě opylení, a to p?edev?ím po allogamii, k silněj?ímu úbytku obou glycid?, tak?e po t?etím dnu bylo glukosy a fruktosy nejvíce v pestících neopylených, nejmáně po kompatibilním sprá?ení. Tento pokles byl nejvýrazněj?í v semeníeích, i kdy? do nich ani kompatibilní lá?ky je?tě nepronikly. V pokusech, kdy byly květy ponechány na rostlinách kultivovaných v polních podmínkách, nedo?lo v jejich pestících ani 80 hodin po kompatibilním opylení ke sní?ení obsahu glukosy a fruktosy. Z uvedených skute?ností lze vyvodit tyto záváry: R?st lá?ek ?nělkou vyvolá vá zvý?ený p?ísun glycid? do celých pestík?. Jak kompatibilní, tak inkompatibilní lá?ky vyu?ívají cukry z ?nělkováho pletiva. Oba tyto jevy jsou intenzívněj?í po allogamii ne? v p?ípadě inkompatibilní autogamie. Vzhledem k tomu, ?e kompatibilní lá?ky rostly normálně ?nělkou i za sní?ené hladiny glukosy a fruktosy, není absolutní zvý?ení obsahu těchto cukr? v pestících pro r? st lá?ek nezbytné. V opylených ?nělkách se mění poměr glukosa/fruktosa ve prospěch glukosy. Hodnota tohoto kvocientu se zvy?uje jak v apikálních, tak v basálních ?ásteeh ?ně1ek p?edev?ím po opylení kompatibilním. Tento jev je v souladu s hypothesou uvedenou d?ive (TUpý- 1959, 1960 podle ní? pylové lá?ky prodýchávají hlavnð sacharosu a z ní p?edev?ím její fruktofuranosovou slo?ku.     

Absorption and distribution of sodium,phosphorus, chlorine,calcium and zinc in some selected woody ornamentals

Byla sledována absorpce listy a následající rozmístění sodíku, fosforu, chloru, vápníku, zinku u jednoletých zako?eněných ?ízk?Forsythia intermedia ZABEL, A, ko?enová absorpce fosforu uTaxus cuspidata SIEB. and Zucc. Podíl ?ivin, který byl p?emístěn z list?, na ně? byl aplikován, byl pou?it jako kritérium jejich pohyblivosti. Z toho hlediska bylo zji?těno, ?e sodík a chlor jsou velmi pohyblivé, vápník nepohyblivý a zinek mírně pohyblivý. Méně ne? 1 procento fosforu, který byl uTaxus cuspidata aplikován jak na rostliny aktivně rostoueí, tak na rostliny v ?áste?ně kldovém stadiu, se objevilo v ko?enech po dvanácti dnech od aplikace. ?est procent z celkového fosforu, zji?těného po 12 dnech v nadzemní ?ásti, pocházelo z jediné dávky ve vodě rozpu?těného fosfore?ného hnojiva p?idané ho do p?dy, a?koliv bylo z něho absorbováno méně ne? 0,5 % fosforu.     

Über Struktur und Bildung der Zystolithen-Kallose

Byl sledován výskyt a zp?sob ukládání kalózy v cystolitech 23 druh? roduFicus a 16 dal?ích druh? z ?eledíMoraceae, Acanthaceae, Combretaceae, Oleaceae aUrticaceae. Kalóza cystolit? byla nalezena v podstatě pouze u roduFicus. Na po?átku tvorby cystolit?Ficus clastica jsou vzniklé ?ásti stopky slo?eny z celulózy. Po dosa?ení délky kolem 30 μ se tvo?í na volném konci stopky první kalózové útvary ve formě tenkých povlak?. Postupně se tvo?í vět?í vrstvy st?ídavě z celulózy a kalózy, které vyplňují st?ední ?ást cystolit?. Zvápenatělé cystolity jsou obaleny plá?těm p?evá?ně z ?isté kalózy. Je diskutován problém funkce kalózy cystolit?. Kalóza je pova?ována—v souladu s d?íve uváděným názorem—za pr?vodní produkt změněného metabolismu tvorby buně?ných stěn během vzniku litocyst?.     

Mikrorespirometrische Bestimmung der Atmungsintensität an Vegetationskegeln von Weizenpflanzen beim Übergang von der vegetativen zur generativen Entwicklungsphase

Pomocí volumetrického mikrorespirometru (podleZurzyckého) jsme sledovali intensitu dýchání vzrostných vrchol? ozimé p?enice ve t?ech etapách organogeneze, zachycujících p?echod z vegetativního do generativního stavu. Nízká intensita dýchání ve v?ech pou?itých kritériích (na jeden vrcholek, na jednotku su?iny i bílkovinného dusíku) byla nalezena ve 2. a 3. (vegetativní) etapě, vy??í ve 4. (generativní) etapě. Zji?těné rozdíly jsou pravděpodobně spojeny s anatomickými změnami vzrostných vrehol? během diferenciace. Jde zejména o vzr?stající podíl prodlu?ující se centrální d?eňové ?ásti a o diferenciaci laterálních pupen? spojenou s nástupem 4. etapy. P?edpokládáme, ?e tyto změny jsou spojeny s květní indukei pouze nep?ímo a ?e spí?e odrá?ejí celkovou p?estavbu apikálního meristému v pr?běhu ontogenese.