L’action synergique de la Simazine et des viroses de plantes en tant que méthode de la détection éventuelle des maladies á virus

P?i studiu ú?inku Simazinu na virově nemocné rostliny bylo zji?těno, ?e dávky zБlivkového roztoku Simazinu (0,33 mg nebo 0,50 mg na jednu rostlinu), které nemají ?ádny ?kodlivý ú?inek na zdravé rostliny, usmrcují rostliny virově nemocné. Tento synergismus ú?inku Simazinu a virového onemocnění byl pozorován u rostlin tabáku onemocnělých VTM, u pta?inc? onemocnělých ?loutenkou blízkou aster yellows, na rostlinách bramboru a p?edbě?ně na rostlinách chmelu.     

Diploidisierung und Polyploidisierung mixoploider Wurzelspitzen

Nalézají-li se polyploidní buně?né provazce nebo sektory na periférii ko?enového vrcholu, mohou jejich iniciály zastavit své dal?í dělení a polyploidní tkáň m? ? ezrosolovatěním a rozpu?těním hrani?ních blan být od vrcholu odlou?ena. Je to pochod chorize, který je obdobný odlupování buně?ných vrstev postranní ko?enové ?epi?ky. V mixoploidních vrcholech jsou odlu?ovány polyploidní provazce nebo sektory, které jenom někdy obsahují té? několik vtrou?ených ?ad diploidních buněk. Tento odlu?ovací pochod m??e p?ispět podstatně diploidizaei mixoploidních ko?enových vrchol?. Méně ?asto m??e vrchol obsahující vět?inu polyploidních buněk, zvlá?tě kdy? zaujímají plerom, odlou?it periferní diploidní buně?né vrstvy, ?ím? se m??e stát ?isté polyploidním. I v p?írodě m??e takovým pochod?m docházet, nebo? vněj?í ?initelé snadno mohou v ko?enech vyvolat vznik polyploidních buněk. Polyploidní buňky p?sobí -nejspí?e hmotně - jako cizí elementy na zápoj v buňkách diploidních.     

Use of 2,3,5-triiodobenzoic acid in studies on the growth correlation differences between epigeous and hypogeous seedlings (Linum andPisum)

Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.     

Disinfection of kernels and its influence on the growth and photosynthesis of maize seedlings

P?i pěstování rostlin kuku?ice ve sterilních kulturách je t?eba obilky desinfi-kovat, aby se zniěily zárodky mikroorganism?. To sni?uje jejich klí?ivost, zpozdí r?st a tvorbu chlorofylu během prvních několika týdn? vyvoje klí?ních rost-linek. Nejde o specfflcké inhibice, nýbr? o vývojové opo?dění neprojevující se ani v poměru dlou?ivého r?stu a hromadění su?iny. Opo?dění je nejvě t?í p?i po-u?ití roztoku sublimáta nebo ethanolu. Vhodněj?í je desinfekce roztokem chlor-aminu. Změny vyvolané t?íhodinovým namá?ením jsou vyrovnány během cca 3 tydn?, bězně u?ívaná sedmihodinová desinfekce vyvolává kromě silného sní-zeni klí?ivosti (témě? ? 50 %) déle trvající, av?ak nezásadní změny. Chloramin neovlivnil tvorbu pohlavních organ?, intensità fotosynthesy byla úměrná mno?ství chlorofylu. Desinfekce chloraminem lze tedy u?ít, ani? by se rostliny podstatně li?ily od těch, které byly vypěstovány ze suchých obilek.     

Mycoplasma-like microorganism and virus particles in the leafhopperJavesella pellucida (F.) transmitting the oat sterile dwarf disease

Na ultratenkých ?ezech buňkami st?evního epitelu k?ís?Javesella pellucida (F.), p?ená?ejících sterilní zakrslost ovsa (pova?ovanou za virózu), byly pozorovány jednak virové ?ástice ulo?ené v cytoplasmě v trubicovitých strukturách, jodnak mikroorganismus, který je podle tvaru, velikosti a vnit?ní stavby toto?ný s druhy roduMycoplasma nebo se zástupci skupiny PLT (psittakóza, lymfogranulom, trachom). Jde o pravděpodobného p?vodce sterilní zakrslosti ovsa.     

The effect of cytoplasmic factors on the variability ofAspergillus strains

KmenyAspergillus amstelodami No. 5,A. chevalieri A 24 aA. ruber No. 71 byly pasá?ovány po 21 generací pomocí monokonidiové isolace na sladinové p?dě a na Czapkově p?dě s 20% sacharosou. Bylo pozorováno postupné zvy?o?ování tvorby konidií, r?zně na obou p?dách. Nedo?lo ke sní?ení tvorby perithecií nebo jejich vymizení. U kmen?A. amstelodami No. 5 na sladinové p?dě aA. ruber No. 71 na Czapkově p?dě se sacharosou vznikly celkem t?i morfologické změny, charakterisované p?edev?ím zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace a reversibilitou k p?vodnímu fenotypu u některých kolonií v dal?ích generacích. U kmeneA. chevalieri A 24 se na sladinové p?dě objevily dvě rozdílné fenotypové změny, je? jsou charakteristické a stálé. Vyzna?ují se, mimo jiné morfologické znaky, té? zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace. Tyto výsledky jsou srovnávány s pokusyJinkse (1954, 1956) a diskutován p?vod pozorovaných změn a vliv p?d. U reversibilních změn lze usuzovat, ?e jsou mimojaderného p?vodu, nebot je mo?no s velkou pravděpodobností vylou?it změny podmíněné mutacemi genomu a segregací jader následkem heterokaryose. U změn, u nich? k reversi nedochází, není jejich p?vod jasný. Zvý?ená sporulace je p?ipisována změnám v cytoplasmě.     

Der Mechanismus der Vitalfärbung des Zellsaftes vonNitella sp. mittels Neutralrot

UNitelly sp. byly zji?těny ve ?távě buně?né p?ímou analýzou pomocí chemických reakcí, chromatograficky i elektromikroskopickou difrakcí t?i organické kyseliny (kys. vinná, citronová a jedna, kterou se zatím nepoda?ilo identifikovat). Dále bylo zji?těno, ?e buňkyNitelly, které mají zpomalený metabolismus nebo vy??í pH buně?né ?íávy, hromadí ve vakuolách neutrální ?erveň daleko pomaleji ne? za normálních podmínek. Blokování dýchacích enzym? kyanovodíkem v?ak nemá vliv na rychlost p?íjmu tohoto barviva ?ivými buňkami. Podle výsledk? této práce je mo?no se domnívat, ?e p?íjem bázických barvivNitellou se děje na základě iontového spádu a jeho rychlost je p?ímo ovlivňována koncentrací organických kyselin ve ?távě buně?né.     

Necrosis ofAesculus hippocastanum L.

V práci trvající t?i léta byla sledována choroba jírovce madalu (Aesculus hippocastanum L.), u nás i jinde v st?ední Evropě v?eobecně roz?í?ená. Hlavním pracovi?těm byl zámecký park v Lu?anech u P?e?tic (Hlávkova nadace). P?íznaky a jejich vývoj byly pozorovány také na mnohých jiných místech. Podle t?ídění L. Bose (Wageningen) pat?í tyto symptomy do skupin barevné změny (II), Nekrosa (IV), Deformace (VII) a ?áste?ně i Redukce r?stu (plod?). Jde o chorobu, kterou p?ed 60 lety popisovalSorauer aThomas jako abiosu. Poněvad? některé zjevy poukazovaly na chorobu virového p?vodu, byly podniknuty diagnostické zkou?ky. Serologická byla negativní pro chemismus madalových list?, které nejsou vhodným materiálem pro tuto metodu. Zkou?ky roubovací a o?kovací na zdravých semená?ích byly positivní. Virová nekrosa madal? je choroba systémová, která není p?ená?ena mechanicky dotekem. Snadno se v?ak p?ená?í roubováním a o?kováním. Některé známky nasvěd?ují té? pravděpodobnosti, ?e do jisté míry m??e být p?ená?ena i semenem.     

Host range of wheat striate virus

Na sání p?irozeně infikovaného p?ena?e?e viru prou?kovitosti p?enice (VPP) k?ísaCalligypona pellucida F. reagovaly charakteristickými p?íznaky v poměrně zna?ném rozsahuBromus arvensis L.,B. mollis L.,Avena fatua L.,A. nuda L. (HOEJ.),Triticum aestivum L. s. s.,T. compactum HOST.,T. dicoccum SCHRANK aHordeum murinum L., v men?ím podílu pakLolium multiflorum LAM.,L. perenne L.,Bromus tectorum L.,Poa annua L., Avena strigosa SCHREB., A. sterilis L.,Triticum spelta L.,T. durum DESF.,T. turgidum L. aT. polonicum L. Dal?ích 42 rostlinných druh? ze 6 ?eledí v této testaci neonemocnělo. Negativně vyzněl i pokus o umělé naka?eníPhleum pratense L.,tîeba?e u tohoto rostlinného druhu jsme v p?írodě pozorovali typické p?íznaky VPP. Máme za to, ?e některé negativní výsledky byly asi v p?í?inné spojitosti se ?na?ně kolísající p? ena?e?skou ú?inností vektora, známou ji? z d?ívěj?ích prací. V kulturách pícnin prvního u?itkového roku v místech s nadměrně hojným výskytem larevCalligypona pellucida bylo p?i terénních pozorováních zaznamenáno v některých lokalitách na ?eskomoravské vyso?ině silněj?í napadení VPP uLolium multiflorum. Charakteristické p?íznaky VPP jsme p?i tom zjistili i naPhleum pratense, Lolium perenne a Bromus mollis.     

Interaktion zwischen diploiden und polyploiden Zellen

V pojednání je diskutována na základě výzkumu chloralyzovaných ko?en? bobu (Vicia faba) vzájemná interakce mezi diploidními a polyploidními buňkami a tkáněmi a jsou popsány konkrétní p?íklady. Ve zcela mladých ko?enech vyvíjejí se mixoploidní tkáně p?átelsky vedle sebe, normálně se dělí a diferencují. Ale později, zvlá?tě kdy? ko?enové vrcholy obsahují vysoce polyploidní tkáně (8 n, 16 n), chovají se tyto tkáně k sobě nep?átelsky. Polyploidní sektory jsou oddělovány a p?ed?asně zastavují své dělení jako? i prodlu?ovací r?st. Dochází k napětí pletiv a v polyploidních sektorech dochází někdy ke vzniku rhexigenních dutin. Tyto pochody, vyjma vznik rhexigenních dutin, jsou ji? v základním meristému p?ipravovány a dochází k p?eru?ení normální korelace mezi tkáněmi r?zné ploidie. K homoploidizaci m??e také p?ispět redukce po?tu chromozóm? multipolární mitózou v polyploidních buňkách. R?zně vysoce ploidní tkáně mohou od sebe být odděleny metakutinizovanými nebo zrosolovatělými hrani?ními blanami buně?nými. Bě?í tu o r?zné autoregula?ní pochody, které vedou k diploidizaci, ?id?eji k úplné polyploidizaci. Těmito zp?soby jsou star?í homoploidizovány.     

La variabilité du niveau du virus de la jaunisse chezAllium ampeloprasum L. subsp.porrum L. (REGEL)

1. 1.
   K?ísCalligypona pellucida FABR. velmi pravděpodobně p?ená?í na pór a kuchyňskou cibuli kmeny virové ?loutenky aster, co? se projevuje p?edev?ím proliferací květenství.     
   
   

Absorption and distribution of sodium,phosphorus, chlorine,calcium and zinc in some selected woody ornamentals

Byla sledována absorpce listy a následající rozmístění sodíku, fosforu, chloru, vápníku, zinku u jednoletých zako?eněných ?ízk?Forsythia intermedia ZABEL, A, ko?enová absorpce fosforu uTaxus cuspidata SIEB. and Zucc. Podíl ?ivin, který byl p?emístěn z list?, na ně? byl aplikován, byl pou?it jako kritérium jejich pohyblivosti. Z toho hlediska bylo zji?těno, ?e sodík a chlor jsou velmi pohyblivé, vápník nepohyblivý a zinek mírně pohyblivý. Méně ne? 1 procento fosforu, který byl uTaxus cuspidata aplikován jak na rostliny aktivně rostoueí, tak na rostliny v ?áste?ně kldovém stadiu, se objevilo v ko?enech po dvanácti dnech od aplikace. ?est procent z celkového fosforu, zji?těného po 12 dnech v nadzemní ?ásti, pocházelo z jediné dávky ve vodě rozpu?těného fosfore?ného hnojiva p?idané ho do p?dy, a?koliv bylo z něho absorbováno méně ne? 0,5 % fosforu.     

Einfluss der Ackerquecke (Agropyrum repens L.) auf die Wachstums- und Atmungsvorgänge der Weizenpflanzen

K pokus?m jsme pou?ili ?erstvých oddenk? pýru plazivého (Agropyrum repens L.) a jarní p?enice Nivy. Kultiva?ní pokusy jsme prováděli v Mitscherlichových nádobách v písku a v kompostové zemině na zahradě. Délka spole?ného r?stu pýru a p?enice trvala vesměs kolem 30 dní. Byl stanoven r?st pýru, r?st nadzemních ?ástí p?enice, intensita dýchání, obsah vody a obsah cukr? v nadzemních ?ástech p?enice. Výsledky pokus? ukázaly, ?e ?ím intensivněji nar?stal pýr v kultiva?ních nádobách, tím více se sni?oval r?st p?enice a rovně? tak poklesl obsah vody v jejich nadzemních ?ástech a zna?ně se změnil i obsah glycid?. Intensita dýchání se p?i men?ím mno?ství pýru v nádobách vět?inou poněkud zvedala, p?i největ?ím mno?ství pýru ji? poněkud poklesala. Ve srovnání s r?stem byla v?ak velmi málo ovlivněna. Z toho je patrno, ?e produktivnost dýchacích proces? p?enice vlivem pýru byla zna?ně sní?ena. K hlub?ímu objasnění těchto změn bude t?eba dal?í jejich studium.     

Zum Einfluss einiger Inhibitoren der Glykolyse und der Atmung auf den Gehalt an Zuckern und Gärungsprodukten in Vegetationskegeln von Weizenpflanzen auf verschiedenen Entwicklungsstufen

Zkou?eli jsme vliv některých inhibitor? glykolýzy a dýchání na odbourávání volných glycid? a na mno?ství zplodin kva?ení ve vegeta?ních vrcholech p?enice,Triticum aestivum L., kultivar Chlumecká 12. Analýzy jsme prováděli ve 3 etapách organogeneze v 2. (vegetativní období), 3. (období fotoperiodické indukee) a 4. (po?átek zakládání květních orgán?) etapě organogenese. Izolované vegeta?ní vrcholy byly inkubovány ur?itou dobu v roztocích inhibitor? ve fosfátcitrátovém ústoji. Volné glycidy jsme stanovili metodou nátla?kové chromatografie a zplodiny kva?ení modifikovanou jodoformovou reakcí. DNP a azid zpomalily v pou?itých koncentracích odbourávání glycid? ve v?ech zkou?ených etapách organogeneze. Kyselina monojodoctová, NaFa Na-malonát měly tentý? ú?inek jen ve 3. a 4. etapě. V 2. etapě se odbourávání glycid? ú?inkem těchto inhibitor? urychlilo. Vlivem DNP se zmen?ilo mno?ství zplodin kva?ení ve v?ech etapách organogeneze. Mno?ství těchto látek nebylo ovlivněno malonátem a toté? platí pro kyselinu monojodoctovou a NaF ve 3. a 4. etapě organogeneze a pro azid ve 2. etapě. Azid ve 3. a 4. etapě někdy vedl ke zvý?ení mno?ství zplodin kva?ení, kyselina monojodoctová a Na-fluorid zp?sobily jejich pokles ve 2. etapě. Výsledky diskutujeme z hlediska mo?ného vysvětlení p?sobení jednotlivých inhibitor?. Vět?ina inhibitor? měla jiný ú?inek ve 2. etapě organogeneze ne? v dal?ích etapách. To se shoduje s d?ívěj?ím zji?těním, ?e u vegeta?ních vrchol? je v pr?běhu 3. etapy organogeneze nahrazeno kva?ení aerobními oxydázovými systémy.     

Анализ устойчивости потомств сортовых популяций кукурузы к пузырчатой головне в третьей генерации самоопыления

Rostliny deseti odr?dových populací kuku?ice a jejich potomstva v S₃ generaci samoopylování byly vyhodnocovány na odolnost k p?vodci sněti kuku?i?né v podmínkách zvý?ené infek?ní hladiny. Na základě stupně napadení kuku?ice chorobou byl pokusný materiál rozdělen do t?íd (I–V), odpovídajících pěti kategoriím odolnosti. Poměrné zastoupení potomstev v populacích r?zně citlivých k parazitu v jednotlivých t?ídách odolnosti ukázalo, ?e heterozygotní odr?dové populace mají ur?itou imunologickou strukturu.

1. 1.
   Ve slo?ení populací odolněj?í formy p?evládají nad náchylnými. U studovaných populací 82,8–98,5% vy?leněných p?i samoopylování potomstev se soust?eduje do I.–III. t?ídy.     
   
   

Dichotomie der mixoploiden Wurzelspitzen

Některé mixoploidní ko?eny bob? (Vicia faba), získané ú?inkem chloralhydrátu, se dichotomicky větví. Výzkumem ko?enových vrchol? se objevilo, ?e dichotomie se děje v ko?enech, které obsahují v mediáně svého transverzálního meristému pruh nebo provazec polyploidních buněk. Po obou jeho stranách se organizují nové iniciály obou ko?enových vrchol?. Poněvad? mohou v mixoploidních vrcholech polyploidní buňky p?sobit v meristému jako cizí stavební elementy, lze tuto dichotomii vylo?it jako následek p?eru?ení nebo poru?ení korelace mezi iniciálami p?vodního ko?enu. Tato porucha korelace je podobná p?eru?ení korelace zp?sobené vedením mediáního zá?ezu do meristému ko?enového vrcholu. V některých dichotomicky se větvících ko?enech (v tzv. korálovitých ko?enech rostlin cykasovitých) a v baktériových hlízách druhuElaeagnus argentea byly sice nalezeny velké buňky v mediáně le?ící, ty v?ak, soudě podle velikosti jader, nebyly polyploidní. Nele?í-li polyploidní buňky v mediáně transverzálního meristému, m??e se ko?enový vrchol roz?těpit ve dvě nestejně silné ?ásti, z nich? jedna roste dále, druhá slab?í v?ak sv?j r?st d?íve nebo později zastaví.     

Study of the reversibility of the water saturation deficit as one of the methods of causal phytogeography

Jedním z kritérií pro posuzování odolnosti rostiin v??i suchu je jejich schopnost sná?et vodní deficit ani? nastanou irreversibilní změny v jejich pletivech. Tato schopnost byla zkoumána metodikou, popsanou v p?edlo?ené práci. Listy některých xerothermních trav (druhy roduStipa, Melica atd.) vysýchaly za p?esně definovaných pokusných podmínek tak, ?e dosáhly r?zně odstupňovaného vodního deficitu. Potom byly roz?ezány na segmenty a ve speciálním ráme?ku dosycovány vodou. P?vodní deficit i jeho vyronání bylo sledvváno váhově. Výsledné hodnoty byly znázorněny graficky. Zatímco ztráta vody z list? během vysýchání probíhala v některých p?ípadech lineárně, k?ivka dosycování ukazovala charakteristický zlom, který indikoval, jak dalece byla ztráta vody nahraditelná, a kdy do?lo ji? k irreversibilním změnám. Ukázalo se, ?e ze studované série rostlin druhy typicky kontinentální mají schopnost doplňovat svou zásobu vody ad integrum i p?i zna?ném vodním deficitu. Rostliny s areálem spí? oceánického charakteru tuto schopnost nemají. Je pravděpodobné, ?e i tato vlastnost bude směrodatná p?i výkladu kausální fytogeografie.     

Utilisation de la culturein vitro pour une étude du développement floral chezAnagallis arvensis L., ssp.phoenicea Scop.

Regulací teploty během jediného dne umo?Йujícího kvetení uAnegallis arvensis, je mo?no ur?it, kterÝ ze dvou rüznÝch typ? poupat se vytvo?í p?i dal?ím pěstováni rostlin na krátkém dni. Jeden typ se vyvine v normální květy, druhÝ dá 50% květü proliferujících. Isolovali jsme tyto dva typy poupat na raném stupni vÝvoje, v době, kdy byly zalo?eny pouze kali?ní listky a p?enesli je do kulturin vitro na jednoduché médium. V tomto prost?edí se z nich vyvinuly, stejně jakoin vitro, normální květy nebo květy proliferující. Tyto vÝsledky diskutujeme ve světle schematu navr?eného Heslop-Harrisonem jako hypothesa pro vysvětlení organogenese květu.     

Zur Problematik der Verlässlichkeit der refraktometrischen Methode für die Indikation des Wasserbedarfes der Kartoffeln

P?i studiu vlivu sní?ení p?dní vlhkosti na osmotické poměry v buně?né ?távě bramborových rostlin byla také hodnocena refraktometrická metoda pro ur?ování osmotických hodnot v nich. Ukázalo se, ?e je pot?eba zna?né opatrnosti p?i její aplikaci u brambor?. Elektrolyty, které jsou refraktometrickou metodou posti?eny poměrně málo citlivě, mají podstatnou p?evahu p?i vytvá?ení celkových osmotických hodnot v buně?né ?távě brambor? nad druhou hlavní slo?kou, látkami, které redukují Fehling?v roztok. Elektrolyty mají ?asto také protich?dný vegeta?ní trend proti molekulárně rozpu?těným látkám, redukujícím Fehling?v roztok. Proto se mění korelace mezi celkovými osmotickými hodnotami a světlolomností ?távy nejen v jednotlivých p?ípadech, ale také během vegetace. Tyto poměry jsou rozdílné také v jednotlivých orgánech bramborových rostlin. Zna?né sní?ení p?dní vlhkosti, at trvalé, nebo do?asné, vyvolalo poměrně malé zvý?ení celkových osmotických hodnot ve srovnání s ru?ivými vlivy změn po?así. Z výsledk?, získaných v této práci, vyplývá, ?e refraktometrická metoda není dostate?ně citlivá, aby jí bylo mo?no spolehlivě stanovit vliv p?dní vlhkosti na osmotické poměry v bramborových rostlinách za neklimatizovaných podmínek.     

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.