Testing Equality of Means and Simultaneous Confidence Intervals in Repeated Measures with Missing Data

In this paper, repeated measures with intraclass correlation model is considered when the observations are missing at random. An exact test for the equality of the mean components and simultaneous confidence intervals (Scheffé and Bonferroni inequality types) are given for linear contrasts of the mean components when the missing observations are of a monotone type. When the missing observations are not of the monotone type, the maximum likelihood estimates are obtained numerically by iterative methods given in Srivastava and Carter (1986). These estimators are then used to obtain asymptotic tests and confidence intervals for the equality of mean components and linear contrasts, respectively. An example is given to illustrate the method.     

Monte Carlo Comparison of Multiple Comparison Procedures

Seven procedures of multiple comparisons: Tukey, Scheffé, Bonferroni, Studentized Maximum Modulus, Duncan, Newman-Keuls and F are compared with respect to the probability of the correct decision. Monte Carlo simulation shows that there is no the best procedure. AMS 1985 Subject Classification: 62 J 15.     

Distinction des deux composants de l'aire drainée sur le tronc de l'Hevea brasiliensis

1. Oblast kmene kau?ukovníku (Hevea brasiliensis), ze které pochází latex vyteklý v pr?běhu “krvácení”, byla vymezena pomocí radioaktivního rubidia (⁸⁶Rb), inokulovaného do k?ry v r?zných vzdálenostech od zá?ezu. Vymezení této oblasti m??e být uskute?něno bud pomocí nelineární extrapolace tzv. drená?ních k?ivek nebo pomocí rovnice. V tomto druhém p?ípadě sta?í znát jen celkové mno?ství vyteklého latexu a mno?ství vyteklé od za?átku krvácení a? do objevení se radioaktivního latexu, pocházejícího z jediného inokula?ního bodu.
2. K?ivky vyjad?ující výtok radioaktivního latexu mají několik vrchol?, je? odpovídají jednotlivým inokulacím⁸⁶Rb. Mohou být pou?ity k výpo?tu poměrných mno?ství latexu vyteklých z míst vne?ení radioaktivity do k?ry. Za tím ú?elem nutno stanovit radioaktivitu latexu v místech inokulace⁸⁶Rb do k?ry p?ed za?átkem krvácení a rekonstruovat pr?běh výtokových k?ivek zvlá?t' pro ka?dý inokula?ní bod. Mno?ství latexu stanovené tímto zp?sobem, pocházející z, r?zných vzdáleností od zá?ezu, dob?e odpovídají velikostem smr?tění k?ry v těch?e místech.
3. Pomocí⁸⁶Rb byl ur?en tvar hlavní ?ásti tzv. oblasti výtoku a její velikost srovnána s délkou tzv. oblasti pohybu, je? byla stanovena mě?ením smr?aování k?ry v r?zných vzdálenostech od zá?ezu a deficitu latexu v mlé?nicích. Bylo zji?těno, ?e oblast pohyby je dvaap?lkrát del?í ne? oblast výtoku. Celkové mno?ství vyteklého latexu odpovídá 80 % mno?ství uvedeného v k??e do pohybu v pr?běhu krvácení.

     

Über die interferenz des tabakmosaikvirus mit dem gurkenmosaikvirus in der tabakpflanze

Listy Nicotiana tabacum var. Xanthi-nc systémově infikované virem mozaiky okurky (CMV) byly o?kovány purifikátem viru mozaiky tabáku (TMV). Ve srovnání s kontrolními rostlinami byl pozorován vlivem CMV pokles susceptibility k TMV: po?et lézí se sní?il o 64–83%; léze rostly pomaleji a koncentrace TMV v nich byla (ve srovnání s kontrolou po ?estidenní reprodukci TMV) o 72–90% ni??í. Interferen?ní jevy nebyly pozorovány, byl-li ?asový odstup infekce u obou vir? pouze 7 dní, byly v?ak zji?těny p?i ?asovém odstupu inokulací obéma viry 19, 34, 40 a 68 dní. Listová pletiva N. tabacum var. Xanthi-nc systémově infikovaná CMV jeví tedy sní?enou susceptibilitu pro TMV a reprodukce TMV je v nich zpomalena.     

Changes in the content of ascorbic acid in the crown-gall tumor tissue ofNicotiana tabacum under the influence of Co60γ-rays

Jednorázové ozá?ení γ-paprsky Co⁶⁰ zp?sobuje u izolovaného nádorového pletiva tabáku (Nicotiana tabacum) in vitro pr?kazné zvý?ení obsahu kyseliny askorbové. Zdá se, ?e toto zvý?ení je trvalého charakteru, nebot se udr?uje po dobu jednoho roku. P?idání extraktu v?elí ka?i?ky k ?ivnému mediu zvy?uje rezistenei pletiva k ozá?ení γ-paprsky a sou?asně u pletiva je?tě více zvy?uje obsah kyseliny askorbové.     

Über Verhinderung der Polyspermie beiGagea lutea Schult

Bylo vy?et?ováno, zdali snad nejsou v květech k?ivatce za?ízení, která by znemo?ňovala polyspermii, tj. zúrodnění několika pylovými vlásky. P?ed oplozením p?iléhá peristom vají?ka těsně k placentě tam, kam je pylová lá?ka ?laznatým vedoucím pletivem vedena a kde vnikne do mikropyle. Jakmile dojde k oplození, prodlou?í se na své bázi funiculus, peristom se vzdálí od placenty a do mikropyle ji? není ?ádná lá?ka lákána. Mikropyle se mimoto ucpe lá?kou, která do ní ji? vnikla. Neoplozené vají?ko vylu?uje nějakou látku ze své mikropyle, kterou je pylová lá?ka lákána, aby vnikla do mikropyle a zp?sobila dvojí zúrodnění. Byly v?ak také nalezeny výjimky od pravidla a endostom se nevzdálil od placenty. Biologické pochody probíhají někdy odchylně od pravidla.     

Die Selbstspaltung der mixoploiden Wurzelspitzen

P?i prohlí?ení svého bohatého materiálu mixoploidních ko?enových vrchol? nalezl jsem ko?eny, které, jak se zdálo, se zbavovaly polyploidních sektor? tím, ?e se roz?těpily v ?ást diploidní a polyploidní. Od?těpení polyploidních provazc? jsou sice dosti ?astá, ale v p?ípadech zde popsaných vytvá?í diploidní sektor nový ko?enový vrchol, polyploidní zastaví pozvolna sv?j r?st, kde?to nově rozli?ený vrchol roste dále. Také to je ur?itý zp?sob samo?i?tění a diploidisace mixoploidního vrcholu. P?edpokladem ov?em je ?e se vrchol skládal p?vodně asi z poloviny nebo více z buněk diploidních, ve druhé ?ásti polyploidních. Potom dojde ve vrcholovém meristému diploidní ?ásti k diferenciaci samostatného diploidního vrcholu, kde?to polyploidní vrcholová ?ást pozvolna nebo náhle dělení svých buněk zastaví, po nějakou dobu se prodlu?uje a kone?ně je roztrhána a odum?e. Mohl jsem některé p?ípravy k samo?těpení v poměrně raných stadiích pozorovat.     

Modelluntersuchungen an röntgenstrahlen-mutierten Pflanzen

Modelové zachycení r?stových porměr? u vy??ích rostlin p?edpokládá mo?nost ozna?ení celého pletiva odvozeného z jedné ur?ité buňky. Za takové ozna?ení lze pova?ovat nap?. ?odmí?ení” (Entmischung) heterogenních plastid? z jedné buňky, polyploidizaci jednotlivých buněk a z nich' odvozených pletiv, stejně jako indukei mutací nap?. pomocí Roentgenova zá?ení. Jestli?e v posledně uvedeném p?ípadě mutuje, ?ekněme, jedna iniciála L II, pak vykazuje ur?itá ?ást sporogenních pletiv tuté? mutaci Za p?edpokladu, ?e neprobíhá eliminace buněk, odpovídá tato ?ást v pr?měru poměru mutované iniciály L H k po?tu zbylých iniciál L II, uplatňujících se na dal?ím vývoji. Model, odvozený z této skute?nosti a z dal?ích p?edpoklad?, uvedených v textu této práce, podává p?edev?im informaci o o?ekávané ?etnosti mutací a ?těpných poměrech v samosprá?eném potomstvu mutovaných rostlin. Ze srovnání se zji?těnými daty vyplývá, ?e pro vyjád?ení těchto poměr? u odno?í je?mene vysta?í relativně jednoduchý model. Jeho základem je p?edpoklad, ?e iniciály p?e?ívají jedna na druhé stochasticky nezávisle a náhodně, a zároveň náhodně mutují. P?itom není nutno u zkoumaných postranních odno?í uva?ovat eliminaci p?vodních iniciál. U hrachu jsou tyto poměry komplikovaněj?í jak ve vztahu k rozdělení ?etnosti mutací, tak ve vztabu k ?těpným poměr?m. Dosud je známe pouze obecně pro celé rostliny tohoto druhu nikoliv v?ak pro jednotlivá květenství. K jejich objasnění je t?eba p?edpokládat, ?e během r?stu probíhá na ur?itých místech eliminace jednotlivých buněk, zodpovědných za tvorbu sporogenních pletiv. Výzkum na tomto modelu není v?ak dosud ukon?en.     

Interaktion zwischen diploiden und polyploiden Zellen

V pojednání je diskutována na základě výzkumu chloralyzovaných ko?en? bobu (Vicia faba) vzájemná interakce mezi diploidními a polyploidními buňkami a tkáněmi a jsou popsány konkrétní p?íklady. Ve zcela mladých ko?enech vyvíjejí se mixoploidní tkáně p?átelsky vedle sebe, normálně se dělí a diferencují. Ale později, zvlá?tě kdy? ko?enové vrcholy obsahují vysoce polyploidní tkáně (8 n, 16 n), chovají se tyto tkáně k sobě nep?átelsky. Polyploidní sektory jsou oddělovány a p?ed?asně zastavují své dělení jako? i prodlu?ovací r?st. Dochází k napětí pletiv a v polyploidních sektorech dochází někdy ke vzniku rhexigenních dutin. Tyto pochody, vyjma vznik rhexigenních dutin, jsou ji? v základním meristému p?ipravovány a dochází k p?eru?ení normální korelace mezi tkáněmi r?zné ploidie. K homoploidizaci m??e také p?ispět redukce po?tu chromozóm? multipolární mitózou v polyploidních buňkách. R?zně vysoce ploidní tkáně mohou od sebe být odděleny metakutinizovanými nebo zrosolovatělými hrani?ními blanami buně?nými. Bě?í tu o r?zné autoregula?ní pochody, které vedou k diploidizaci, ?id?eji k úplné polyploidizaci. Těmito zp?soby jsou star?í homoploidizovány.     

Diploidisierung und Polyploidisierung mixoploider Wurzelspitzen

Nalézají-li se polyploidní buně?né provazce nebo sektory na periférii ko?enového vrcholu, mohou jejich iniciály zastavit své dal?í dělení a polyploidní tkáň m? ? ezrosolovatěním a rozpu?těním hrani?ních blan být od vrcholu odlou?ena. Je to pochod chorize, který je obdobný odlupování buně?ných vrstev postranní ko?enové ?epi?ky. V mixoploidních vrcholech jsou odlu?ovány polyploidní provazce nebo sektory, které jenom někdy obsahují té? několik vtrou?ených ?ad diploidních buněk. Tento odlu?ovací pochod m??e p?ispět podstatně diploidizaei mixoploidních ko?enových vrchol?. Méně ?asto m??e vrchol obsahující vět?inu polyploidních buněk, zvlá?tě kdy? zaujímají plerom, odlou?it periferní diploidní buně?né vrstvy, ?ím? se m??e stát ?isté polyploidním. I v p?írodě m??e takovým pochod?m docházet, nebo? vněj?í ?initelé snadno mohou v ko?enech vyvolat vznik polyploidních buněk. Polyploidní buňky p?sobí -nejspí?e hmotně - jako cizí elementy na zápoj v buňkách diploidních.     

Absorption and distribution of sodium,phosphorus, chlorine,calcium and zinc in some selected woody ornamentals

Byla sledována absorpce listy a následající rozmístění sodíku, fosforu, chloru, vápníku, zinku u jednoletých zako?eněných ?ízk?Forsythia intermedia ZABEL, A, ko?enová absorpce fosforu uTaxus cuspidata SIEB. and Zucc. Podíl ?ivin, který byl p?emístěn z list?, na ně? byl aplikován, byl pou?it jako kritérium jejich pohyblivosti. Z toho hlediska bylo zji?těno, ?e sodík a chlor jsou velmi pohyblivé, vápník nepohyblivý a zinek mírně pohyblivý. Méně ne? 1 procento fosforu, který byl uTaxus cuspidata aplikován jak na rostliny aktivně rostoueí, tak na rostliny v ?áste?ně kldovém stadiu, se objevilo v ko?enech po dvanácti dnech od aplikace. ?est procent z celkového fosforu, zji?těného po 12 dnech v nadzemní ?ásti, pocházelo z jediné dávky ve vodě rozpu?těného fosfore?ného hnojiva p?idané ho do p?dy, a?koliv bylo z něho absorbováno méně ne? 0,5 % fosforu.     

Der Einfluss von Pyrazon auf die Katalase-Aktivität in den Blättern der Senfpflanze (Sinapsis alba L.) und der Zuckerrübe

Rostliny ho??ice bílé (Sinapis alba L.) a cukrovky (Beta vulgaris L.) byly post?íkány ve fázi prvého páru pravých list? herbicidem pyrazonem (=1-fenyl-4-amino-5-chlor-pyridazonem-6) ve formě subspenzního p?ípravku Pyraminu v 0,4% koncentraci. Za 1 den, 4, 7 a 14 dní po post?iku volumetrikou motodou podle Jermakova a splupracovník? zji??ována aktivita katalázy ve ??ávě z list?. Bylo zji?ěno, ?e aktivita katalázy v listech citlivé rostliny (ho??ice bílé) byla pyrazonem potla?ena ve srovnání se ??ávou z list? neo?et?ených, kde?to v listech odolné rostliny (cukrovky) aktivita katalázy sní?ena nebyla.     

Über die Teilungsfähigkeit polyploider Zellen und die Restitution der mixoploiden Wurzelspitzen

Chloralisujeme-li klí?ní ko?eny bobu (Vicia faba) a zkoumáme-li později postranní ko?eny, které v jejich chloralisovaných zónách vznikly, shledáme, ?e jsou v?echny v r?zném stupni mixoploidní. Po pětinásobné chloralisaci obsahovaly polyploidních buněk nej?astěji asi do jedné t?etiny, jsou v?ak také vrcholy obsahující a? ?ty?i pětiny polyploidních buněk. Buňky ko?enových vrchol? bob? snesou vlivem chloralisace zvý?ení po?tu chromosom? jen asi na 32n; takové buňky se mohou je?tě několikráte dělit, ale d?íve nebo později odumírají. Restituce mixoploidních ko?en?, at po dekapitaci nebo po podélném na?íznutí vrchol? se děje normálné a ú?astní se na ní harmonicky diploidní a polyploidní buňky. Nebylo pozorováno, ?e by snad byly polyploidní buňky z restitu?ního pochodu vylu?ovány nebo ?e by bylo do?lo k nepravidelným bujením. Mixoploidní vrchol se chová p?i restituci jako celistvý, jednotný, ?ivý ústroj.     

Electron microscopic investigation of cytoplasm of scutellar cells of a young wheat embryo

Vcytoplasmě ?títkových buněk mladého embrya p?enice byly nalezeny tyto útvary: Paladeho granula a endoplasmatické reticulum, Golgiho aparát, li?tovité membrány, ?edá tělíska, hustá těliska, silnostěnna tělíska, jemně granulovaná hmota, kapslovitá tělíska, ost?e ohrani?ené vakuoly a struktura typu ?loutkového jádra. Mezi tzv. aleuronová zrnka m??eme za?adit ?edá t?íska, Byla diskutována tvorba, funkee a vzájemné vztahy těchto struktur.     

Reversion of the antimitotic effect of N-formylbiuret by ureidosuccinic acid and uracil inAllium cepa L.

Byl sledován vliv N-formylbiuretu, degrada?ního produktu 5-azauracilu, na pr?běh mitóz v ko?enových meristémechAllium cepa. V p?ítomnosti 4. 10^-3 M koncentrace N-formylbiuretu v ?ivném roztoku dochází v ko?enových meristémech k 20–30% sní?ení mitotického indexu. Toto sní?ení mitotického indexu lze odstranit p?idáním kyseliny ureidojantarovéa uracilu do média. N-Formylbiuret, který v d?sledku interakce s dihydroorotázou inhibuje biosyntézu pyrimidinových prekursor? nukleových kyselin, nejeví tak p?i sledování cytologických ú?ink? irreversibilní toxicitu. P?i sní?ení mitotického indexu N-formylbiuretem nebylyv anafázi a v telofázi pozorovány ?ádné chromozomální aberace. Strukturálně p?íbuzné halogenacetylderiváty mo?oviny se za stejných podmínek v ?ádově ni??ích koncentracích vyzna?ují zna?nou cytotoxicitou spojenou s aglutinací chromozóm?. Zvrat antimitotického ú?inku těchto látek pyrimidinovými prekursory nukleových kyselin nebyl prokázán.     

The use of the quantitative ring precipitation reaction for determining the intensity of cross reactions with special reference to comparative serology

V práci jsou uvedeny praktické pokyny a p?íklady na pou?ití kvantitativní prsténcové precipitace ke stanovené intensity zk?í?enýeh reakcí. Byla ové?ena schopnost této metody objektivně reprodukovat intensity reagujíeích systém? antigen —protilátka za r?zných koncentra?ních poměr?. Bylo provedeno porovnání Boydenovy metody ,,Úplnýoh k?ivek" a metody kvantitativní prsténcové precipitace. Výhodou pou?ití kvantitativní prsténcové precipitace je Úspora antisera (na jedno stanovení sta?í 0-05 ml antisera), men?í náro?nost na pracovní ?as a patrně men?í citlivost na nespecifické faktory. Kvantitativní prsténcová precipitace (KPP) je vhodnou metodou pro kvantitativní experimenty v imunochemii a pro Ú?ely srovnávací serologie.     

Über den Einfluss der Styrylpyridine und des 3-Amino-1, 2, 4-triazols auf die Wurzelatmung vonSinapis alba L.

V na?ich pokusech jsme sledovali vliv t?í izomerních styrylpyridin? a známého herbicidu aminotriazolu v roztocích 10^?3 m na SDH a SO systém ko?en?Sinapis alba. Styrylpyridiny, kdy? byly p?idány k rostlinnému homogenátu p?ed mě?ením aktivity, inhibovaly SDH systém úplně. Brzdily aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové stejně, jako její inhibitor malonan. V pokusech, kde se sledované rostliny pěstovaly v roztocích zkou?ených látek, byl nejú?inněj?í 3-styrylpyridin, méně 4-styrylpyridin a nejméně 2-styrylpyridin. Stejné po?adí ú?innosti bylo nalezeno p?i r?stových testech a p?i sledování vlivu na aktivitu SO systému. Jestli?e byly látky p?idávány p?ímo k homogenátu, byl SO systém ovlivněn jen málo. U rostlin, které byly pěstovány p?ímo ve zkou?ených roztocích, prokázal nejvy??í inhibici 3-styrylpyridin a nejmen?í 2-styrylpycidin. Aminotriazol naprosto neovlivnil cytochromoxydázu a dehydrogenázu kyseliny jantarové naopak stimuleval.     

Contribution to the question of direct influence of α-naphthaleneacetic acid on initiation of fruit buds on apple trees

U odr. Blenheimská reneta se post?iky α-naftyloctové kyseliny na letorosty strorm? bez plod? neprojevily vy??ím po?tem zalo?ených květních pupen?. Autor proto dospěl k názoru, ?e otázka p?ímého zapojení a p?ímého vlivu α-naftyloctové kyseliny na zakládání kvétních pupen? u jabloné je sporná.     

Die frequenz der zellteilungen in der wurzelspitze vonPhaseolus vulgaris nanus

V klí?ních ko?enech kultivaru fazoluPhaseolus vulgaris nanus jsou ve vrcholu buňky uspo?ádány ve skupinách, vět?inou po ?ty?ech nebo osmí buňkách, které pocházejí od jedné vrcholovým meristémem oddělené buňky mate?ské. Skupiny jsou obklopeny z?etelně tlust?ími blanami, ne? jsou blány oddělující buňky uvnit? jednotlivých skupin. Тoto uspo?ádání v oddělené skupiny potvrzuje nález WAGNERA (1937), ?e ka?dá buňka vrcholového meristému od doby svého vzniku pro?ije jenom malý a ?asto stálý po?et děleni. Dce?inné buňky jedné mate?ské buňky jsou z?etelně od ostatních skupin odděleny a poukazují k tomu, ?e se p?vodní buňka dělila dvakrát, t?ikrat, nejvý?e ?ty?ikrát. Mimoto jsou tyto podélné skupiny buněk uspo?ádány v p?i?né ter?ovité skupiny, co? svěd?í pro výklad, ?e p?vodní meristematické buňky vznikají rytmicky po sobě. Nedělí se v?ak simultánně. Мitózy byly v některých ko?enech nalezeny i ve vlastním centru vrcholového meristému ko?en?, ve kterém se podle CLOWESA buňky v?bec nedělí, jak se také autor této práce v r. 1897 domníval.     

Intensity of photosynthesis and chlorophyll content as related to leaf age inNicotiana Sanderae hort

U r?zně starých list? v listové r??ici 90 a? 110 denních rostlin Nicotiana sanderae hort. byly sledovány rozdály v intensitě ?isté fotosynthesy a v obsahu chlorofylu (a + b). Ke stanovení intensity fotosynthesy bylo pou?ito dvou odli?ných metod, a to váhového stanovení p?ír?stku su?iny podle Barto?e, KubÍna a ?et-lÍka (1960) a gazometrického stanovení infra?erveným analyzátorem CO₂. Nejvy??í intensitu fotosynthesy i nejvy??í obsah chlorofylu (vzhledem k plo?e listové) mají mladé, ale ji? dob?e rozvinuté listy, tj. t?etí a? ?tvrté od vrcholu (prvním listem se rozumí list o plo?e asi 20 cm²). Tyto listy nazýváme ?fotosyntheticky dospělými“. Listy nejmlad?í a zejména pak listy star?í mají intensitu fotosynthesy i obsah chlorofylu ni??í; u nejstar?ích list? je intensita fotosynthesy prakticky nulová. Intensita fotosynthesy i obsah chlorofylu se během vývoje mění: jejich momentální rozdíly u list? v genetické spirále jsou z?ejmě shodné s jejich změnami v ontogenesi listu. Pokles intensity fotosynthesy p?i stárnutí list? je rychlej?í ne? pokles obsahu chlorofylu. P?i ur?itém obsahu chlorofylu (tj. asi 2,25 a? 2,45 mg/dm²) klesá intensita ?isté fotosynthesy k nule. Intensita fotosynthesy je v lineárním vztahu k mno?ství chlorofylu (p?i p?epo?tu na plo?nou jednotku), a to nezávisle na poloze listu v genetické spirále. Obě pou?ité metody ke stanovení intensity fotosynthesy poskytly obdobné výsledky.