О влиянии понижения и нтенсивности освеще ния на развитие пшениц,ы

Sní?ení intenzity osvětlení po ur?itou mez vedlo u ozimých a poloozimých odr?d p? enice, jako? i u p?esívek k urychlení vývoje vegeta?ního vrcholu hlavní osy, kde?to vývoj jarní odr?dy byl tímto zásahem zpomalen. U rostlin, jejich? vývoj byl sní?ením intenzity světla urychlen, byla váha suché nadzemní hmoty ni??í a obsah glycid? ve vegeta?ním vrcholu hlavní osy vy??í ne? u kontrolních rostlin rostoucích na normálním dni. Rostliny dlouhobě jarovizované měly rychlej? í vývoj a ni??í váhu nadzemní hmoty ne? rostliny jarovizované po normální dobu. Urychlující vliv sní?ení intenzity světla na vývoj rostlin je vysvětlen změnou zp?sobu r?stu, který je spjat s větsim p?ítokem asimilát? do vegeta?ních vrchol?.     

Über den Gehalt an auxin- und gibberellinähnlichen Stoffen bei jarowisierten und nicht jarowisierten Embryonen von Sommer- und Winterweizen

V jarovisovaných a nejarovisovaných obilkách jedné ozimé a jedné jarní odr?dy p?enice byly chromatograficky stanoveny látky typu auxin? a giberelin?. Chromatogramy byly vyhodnoceny pomocí biologických test?. U ozimé odr?dy jsme nena?li rozdíly v rozlo?ení r?stových látek mezi jarovisovanou a nejarovisovanou variantou. U jarní odr?dy jsme rozdíly na?li. Na základě výsledk? soudíme, ?e rozdíly mezi oběma variantami jarní odr?dy byly zp?sobeny nespecifickým p?sobením nízké teploty a ?e proces jarovisace není kausálně spjat se změnami hladiny r?stových látek.     

The effect of photoperiodic régime on vernalization of winter wheat

Na ozimé p?enici odr. Hodonínská holice byla studována otázka vlivu fotoperiodického re?imu na pr?běh jarovisace. Polní pokusy ukázaly, ?e krátký den urychluje vývoj, p?sobí-li v dobé jarovisace. Krátký den aplikovaný po jarovisaci ve v?ech p?ípadech vývoj prodlu?oval. P?i umělém osvětlení nízké intensity a v podmínkách jarovisa?ních teplot probíhá jarovisace vět?inou rychleji na dlouhém dni. Jarovisace v temnotě se uskute?ňuje pouze po p?idání glycid?. P?edpokládám, ?e i u zelených rostlin je nahromadění ur?itého mno?ství ergastického materiálu, zejména glycid?, jednou z podmínek pr?běhu jarovisace. Tohoto nahromadění m??e být dosa?eno jednou prodlou?ením osvětlení (v podmínkách optimálních jarovisaěních teplot a p?i umélém osvétlení poměrně nízké intensity), jindy, v polních podmínkách, krátkým dnem vyvolávajícím specifickou, fotoperiodicky kontrolovanou r?stovou reakci inhibující r?st.     

Absorption and distribution of sodium,phosphorus, chlorine,calcium and zinc in some selected woody ornamentals

Byla sledována absorpce listy a následající rozmístění sodíku, fosforu, chloru, vápníku, zinku u jednoletých zako?eněných ?ízk?Forsythia intermedia ZABEL, A, ko?enová absorpce fosforu uTaxus cuspidata SIEB. and Zucc. Podíl ?ivin, který byl p?emístěn z list?, na ně? byl aplikován, byl pou?it jako kritérium jejich pohyblivosti. Z toho hlediska bylo zji?těno, ?e sodík a chlor jsou velmi pohyblivé, vápník nepohyblivý a zinek mírně pohyblivý. Méně ne? 1 procento fosforu, který byl uTaxus cuspidata aplikován jak na rostliny aktivně rostoueí, tak na rostliny v ?áste?ně kldovém stadiu, se objevilo v ko?enech po dvanácti dnech od aplikace. ?est procent z celkového fosforu, zji?těného po 12 dnech v nadzemní ?ásti, pocházelo z jediné dávky ve vodě rozpu?těného fosfore?ného hnojiva p?idané ho do p?dy, a?koliv bylo z něho absorbováno méně ne? 0,5 % fosforu.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Untersuchungen über die Photosynthese,Respiration und Transpiration des Maises unter Berücksichtigung von Unterschieden zwischen Populationen,Pflanzen, Blättern und Blattabschnitten

Auto?i sledovali infra?ervenými analyzátory CO₂ a H₂O ?istou fotosyntézu, dýchání a transpiraci rostlin a list? kuku?ice v konstantních podmínkách. Mezi t?emi sledovanými odr?dami—Schindelmeiser, Siloma a VIR 25—nebyly zji?těny pr?kazné rozdíly v ?isté fotosyntéze, i kdy? se jednotlivé odr?dy díky r?zně dlouhé vegeta?ní době zretelně li?í ve výnosu; rozptyl hodnot mezi jednotlivými rostlinami jedné odr?dy byl p?ibli?ně 25%. P?i témě? stejně velkém rozptylu mezi rostlinami jedné odr?dy byla zji?těna pr?kazně vy?? intenzita transpirace u VIR 25 ve srovnánís ostatními dvěma odr?dami. Nejvy??í intenzitu ?isté fotosyntézy měly listy nejblí?e od palice (tj. 4. a? 5. list). P?íjem CO₂ vyjád?ený na plochu a hodinu byl r?zný u r?zných úsek? listu; ve st?ední ?ásti listu byl pr?kazně vy??í ve srovnání s bazální ?ástí. P?íjem CO₂ byl v pozitivní korelacis minerální vý?ivou. Nebyly zji?těny rozdíly v p?íjmu CO₂ u rostlin bez palic as nimi. Rostliny bez palic nemohou produkované asimiláty (sacharózu) skladovat; ty proto zaplavují celou rostlinu az velké ?ásti se v noci prodýchávají. Efektivní výtě?ek su?iny u těchto rostlin bez palic dosahuje jen 70% výtě?ku rostlin s palicemi.     

Participation of ascorbate oxidase in the respiration ofCucurbita roots

Askorbinoxydasa byla studována jako jedna z terminálních oxydas v ko?enech sedmidenních kultur tykve (Cucurbita pepo L.) ve vztahu k vý?ivě vápníkem, jak je její mno?ství a kvalita ovlivněna Ca-deficiencí. Autor do?el k závěr?m:

1. 1.
   V ko?enechCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byla dokázána askorbinoxydasa. Identifikaci jsme provedli podle substrátu oxydace, citlivosti enzymu v??i 10^?4 DIECA; mo?nost interference jiných oxydasových systém? byla p?i sledování oxyda?ní reakce vylou?ena pou?itím acetonového preparátu.     
   
   

The formation of the upper leaves of wheat (Triticum aestivum L.) as indicator of the course of development

D?ívěj?í práci, v ní? jsme hodnotili pr?běh vývoje podle fenologie a podle vzniku abnormit, jsme nyní doplnili mě?ením délky list?. Pr?běh vývoje jsme ovlivňovali fotoperiodiekou inhibicí v r?zné fázi vývoje vzrostného vrcholu. Ovlivnění pr?běhu vývoje se projevilo změnou délky pochvy a ?epele listu. ?epel byla ovlivněna více ne? pochva. V ?adě variant s r?zným za?átkem fotoperiodické inhibice do?lo k prodlou?ení nebo ke zkrácení pochvy a ?epele horních t?í list? proti p?íslu?ným list?m kontroly. Ke zkrácení do?lo u list?, které se vyvinuly nad obvyklý po?et z p?vodních základ? brakteí. Bylo to u variant s velmi ranou inhibicí. Varianty s pozděj?í inhibicí mají jednak abnormálně redukované listy so zakrnělými ú?labními klásky, jednak prodlou?ené listy, které svojí délkou p?ipomínají ontogeneticky mlad?í, ni??í listy. Ukázalo se, ?e i u tak obtí?ného materiálu jako je p?enice m??e být morfologie list? spolehlivým záznamem pr?běhu vývoje.     

Der Mechanismus der Vitalfärbung des Zellsaftes vonNitella sp. mittels Neutralrot

UNitelly sp. byly zji?těny ve ?távě buně?né p?ímou analýzou pomocí chemických reakcí, chromatograficky i elektromikroskopickou difrakcí t?i organické kyseliny (kys. vinná, citronová a jedna, kterou se zatím nepoda?ilo identifikovat). Dále bylo zji?těno, ?e buňkyNitelly, které mají zpomalený metabolismus nebo vy??í pH buně?né ?íávy, hromadí ve vakuolách neutrální ?erveň daleko pomaleji ne? za normálních podmínek. Blokování dýchacích enzym? kyanovodíkem v?ak nemá vliv na rychlost p?íjmu tohoto barviva ?ivými buňkami. Podle výsledk? této práce je mo?no se domnívat, ?e p?íjem bázických barvivNitellou se děje na základě iontového spádu a jeho rychlost je p?ímo ovlivňována koncentrací organických kyselin ve ?távě buně?né.     

Квопросу образовани я мозаики табака у пом идоров при влращивании их в усло виях резкого колебан ия температурл

V pokusech s raj?aty (Solanum lycopersicum L.) odr?dy Pr?honické byla sledována otázka vzniku viru v rostlině vlivem p?sobení kolísání teplot jak popisuje VOVK (1958). Raj?ata byla pěstována za aseptických podmínek a byla vylou?ena jakákoliv kontaminace. P?da, květiná?e a bedni?ky byly desinfikovány, a zaléváno bylo p?eva?enou vodou. Pokusné rostliny byly p?es den ve skleníku p?i teplotě 12–35° C, na noc byly p?eneseny do místnosti o teplotě 1–4° C. Kontrolní rostliny byly pěstovány ve skleníku. V ?ádném p?ípadě se nepoda?ilo vyvolat p?íznaky virového ochuravění, co? bylo té? dokázáno testy naNicotiana tabacum L. Samsun aNicotiana glutinosa L. Kolísání teplot neovlivnilo tedy metabolismus rajcat tak, aby do?lo ke vzniku viru ve zdravé rostlině.     

Transpiration rates of leaf blades of irrigated and not irrigated plants of spring wheat

Byla studována transpirace listových ?epelí zavla?ovaných a nezavla?ovaných rostlin jarní p?enice v závislosti k obsahu a k r?stovým změnám pokusných rostlin v pr?běhu jejich vývoje. Pou?ité závlahy stimulovaly r?st a nepatrně zpomalily vývoj pokusných rostlin. Zvy?ovaly v rostlinném těle p?edev?ím obsah vody a méně ji? su?inu. Kvantitativní a kvalitativní vlastnosti obsahu vody v rostlině ovlivňovaly nejen transpiraci, nýbr? i vznik nových a odumírání starých orgán? a tkání, p?edev?ím ?epelí listových. Transpirace u zavla?ovaných rostlin byla výrazné vy??í ne? u rostlin nezavla?ovaných. Pr?měrné hodnoty transpirace u jednotlivých ?epelí listových byly z?etolně odli?né a pro ka?dou ?epel listovou charakteristické. Z hlediska statického bylo mo?no některé vztahy a heterogenitu jednotlivých ?epelí listových na tém?e stéblu vyjád?it a v podstatě i vysvětlit “Zalenského zákonem”. Týkalo se to zejména pr?měrných hodnot r?stových charakteristik a studovaných rys? vodního provozu. Naproti tomu z hlediska dynamického bylo mo?no jednotlivé ?epele listové rozdělit podle změn transpirace do dvou skupin. Do prvé skupiny pat?í ?epel prvého a? t?etího listu, do druhé skupiny pak ?epel ?tvrtého a? ?estého listu a klas. Regula?ní schopnosti jednotlivých ?epelí listových v hospoda?ení s vodou vynikají v období odno?ování, sloupkování a mlé?né zralosti. V těchto vývojových fázích byla vysvětlena také nápadná sní?ení transpirace rostlin, která jsou zp?sobena v prvé ?adě vnit?ními a nikoliv jen vněj?ími faktory.     

The influence of stimulating doses of 6-benzylaminopurine on awakening apple buds and on their consumption of oxygen

Byl sledován vliv 6-benzylaminopurinu na dýchání pupen? jabloně odr?dy Boskooaké v pr?běhu 5 dn? po pod7#x00E1;ní kininu. Bylo zji?těno, ?e spot?eba kyslíku stanovovaná p?ímou metodou Warburgovou je vy??í ji? prvního dne po podání 6-benzylaminopurmu a stoupá stále výrazněji a? do pátého dne, kdy je spot?eba kyslíku u pupen? stimulovaných o 75% vy??í, ne? u pupen? kontrolních.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

Study of the reversibility of the water saturation deficit as one of the methods of causal phytogeography

Jedním z kritérií pro posuzování odolnosti rostiin v??i suchu je jejich schopnost sná?et vodní deficit ani? nastanou irreversibilní změny v jejich pletivech. Tato schopnost byla zkoumána metodikou, popsanou v p?edlo?ené práci. Listy některých xerothermních trav (druhy roduStipa, Melica atd.) vysýchaly za p?esně definovaných pokusných podmínek tak, ?e dosáhly r?zně odstupňovaného vodního deficitu. Potom byly roz?ezány na segmenty a ve speciálním ráme?ku dosycovány vodou. P?vodní deficit i jeho vyronání bylo sledvváno váhově. Výsledné hodnoty byly znázorněny graficky. Zatímco ztráta vody z list? během vysýchání probíhala v některých p?ípadech lineárně, k?ivka dosycování ukazovala charakteristický zlom, který indikoval, jak dalece byla ztráta vody nahraditelná, a kdy do?lo ji? k irreversibilním změnám. Ukázalo se, ?e ze studované série rostlin druhy typicky kontinentální mají schopnost doplňovat svou zásobu vody ad integrum i p?i zna?ném vodním deficitu. Rostliny s areálem spí? oceánického charakteru tuto schopnost nemají. Je pravděpodobné, ?e i tato vlastnost bude směrodatná p?i výkladu kausální fytogeografie.     

Pollination interrelations in some Sour Cherry cultivars

V období ?esti let byly zkoumány vzájemné opylovací poměry i schopnost samosprásění u sedmi významněj?ích kultivar? vi?ní (Cerasus vulgaris Mill.), pěstovaných v ?eskoslovensku. Úspě?nost opylení byla posuzována podle procenta uzrálých plod?. Celkový p?ehled výsledk? podává Tabulka I. Mezi dvěma kultivary (De Olivet a Bruselská hnědá) zji?těna reciproká inkompatibilita. Stanovena tak první inkompatibilitní skupina u vi?ní. V ostatních p?ípadech jde o kombinace v r?zném stupni kompatibilní. Podle celkové úrodnosti a podle opylovací schopnosti sestaveny studované sorty v po?adí, uvedené v tabulce 2. U dvou kultivar? (Körö?ská a Bruselská hnědá) zji?těna naprostá autosterilita, naopak u dvou druhých (Moreillská a Vítova) nalezen vysoký stupeň samospra?nosti. Tyto dvě sorty skýtají rovně? p?i vzájemném opylení vynikající výsledky. Zbývající t?í sorty (De Olivet, Vackova a Ostheimská) jsou jen velmi slabě samospra?né a pot?ebují dobré opylova?e pro zaji?tění úrody.     

The cytological evaluation of some pear-sorts cultivated in Czechoslovakia

Autor se zabýval cytologickým zhodnoeením 40 odr?d základního ?eskoslovenského sortimentu hru?ní. Zjistil, ?e 30 odr?d tohoto souboru je diploidních a 10 triploidních. Mimo stanovení chromosomálních po?t? promě?il u v?ech odrud i délku listových pr?duch? a dokázal, ?e je mo?no pomocí tohoto kriteria bezpe?ně odli?it diploidní sorty od odr?d triploidních. Dal?ím rozli?ovacím znakem je u triploidních sort zaostávání chromosom? ve v?eténku béhem anafáze heterotypického dělení. Z provedeného zhodnoeení pr?běhu reduk?ního dělení vyplynuly některě nové poznatky týkají cí se abnormálního pr?běhu meiose u diploidních a triploidních odr?d. Autor nalezl u jednotlivých sort rozdílnou barvitelnost pletiv, která nezávisela na zp?sobu mikrotechnického zpracováni, nýbr? byla p?edev?ím vlastností ka?dé odr?dy. Dále dophiil ôdaje o vý?i klí?ivosti pylu u sort, u nich? dosud nebyla v klimatických podmínkách ?eskoslovenska stanovena.     

On the determination of the course and termination of photoperiodic sensitivity in spring wheat (Triticum aestivum L.)

Ve fotoperiodických pokusech s jarní p?enicí Niva jsme sledovali pr?běh fotoperiodické citlivosti a umístění období fotoperiodieké reakce v ontogenesi rostlin. Nepoda?ilo se nám u této dlouhodenní rostliny najít takové období, během něho? by zkrácený den v?bec neměl vliv na rychlost vývoje. Některé údaje v?ak nazna?ují, ?e m??eme vymezit období zvý?ené fotoperiodieké citlivosti, které by odpovídalo období fotoperiodieké reakce u krátkodenních rostlin. Výsledky nasvěd?ují rovně? tomu, ?e toto období nekon?í náhle, nýbr? postupně p?echází v následující období, kdy délka dne p?sobí na rychlost vývoje ji? jen prost?ednietvím fotosynthesy. Tento vliv je dob?e; patrný p?i pou?ití takových indikátor? jako je vývoj vzrostného vrcholu a metání. Existenci p?echodného období na konci období zvý?ené fotoperiodieké citlivosti a jeho souvislosti s fází vzrostného vrcholu od zakládání klísk? do zakládání ty?inek je t?eba ově?it dlouhodobím pokusem v p?ísně regulovatelních podmínkách. Z metodik sledování pr?běhu fotoperiodieké citlivosti se u na?eho pokusného materiálu nejlépe osvěd?ilo metání, které poskytlo k?ivky s ur?itými, více nebo méně z?etelnými zloniy, a také sledování abnormit (p?i klasickém uspo?ádání pokusu), které indikují naru?ení vztahu mezi r?stem a vývojem. Orienta?ní údaje poskytlo rovně? mě?ení délky rostlin u klasického uspo?ádáni pokusu. Nejméně spolehlivé byly v na?ich pokusech analysy vývojového stavu vzrostného vrcholu.     

Der Einfluss einiger Atmungshemmstoffe auf die Atmung der Wurzelzonen vonVicia faba L.

V zóně meristematické, prodlu?ovací a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk ko?ene bobu koňského (Vicia faba L., cv. Chlumecký) byla zji?těna r?zná ú?innost respira?ních inhibitor?. 8×10^?2 m NaF a 10^?3 m kyselina monojodoctová inhibují nejvíce Q_{O 2} v prodlu?ovací zóně a v zóně s ukon?eným prodlu?ovacím r?stem buněk, nejméně v meristematické zóně; RQ se nemění. Inhibice Q_{O 2} malonátem je mnohem vy??í ne? inhibice Q_{CO 2}, ?ím? dochází ke zvý?ení RQ, zvlá?tě v meristému. Ze zkou?ených koncentrací DNP p?sobí ve v?ech úsecích stimula?ně na Q_{O 2} a hlavně na Q_{CO 2} 10^?5 m, p?i které se projeví nejvy??í podíl aerobního kva?ení v meristému. P?i vy??ích koncentracích DNP je Q_{O 2} v meristému inhibováno a projeví se největ?í produkce Q_{CO 2} a také největ?í aerobní kva?ení v zóně s prodlu?ovacím r?stem buněk. RQ je nejvy??í v meristému. P?sobením 10^?2 m 1-amino-2-naftol-4-sulfonové kyseliny je největ?í stimulaceQo ₂ aQo ₂ v prodlu?ovací zóně. Ve v?ech p?ípadech je zvý?eno RQ, nejvíce v meristemu. Tyto výsledky svěd?í pro největ?í podíl glykolysy v prodlu?ovecí zóně, co? je v rozporu s výsledky pokus? s disimílací glukosy l-¹⁴C, a 6-¹⁴C, zji?těného RQ a výskytu alkoholu. P?i?iny diskrepance výsledk? získaných r?znými motodami jsou dále studovány.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cerrale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei ergänzter Ernährung

Predlo?ená práce sleduje vzájemný vztah mezi ?item a konopím ve vodní kultu?e p?i konstantní minerální vý?ivě. Po 24 dnech kultivace nebyly nalezeny pr?kazné rozdíly v r?stu rostlin kontrolních a ze směsi. Pr?kazné rozdíly byly v?ak zji?těny v sorpci iont? H₂PO₄, p?i?em? byl pou?it radioisotop³²P. Ovlivněna byla i spot?eba vody u rostlin ve směsi. Zji?těné rozdíly jsou vysvětlovány vlivem specifických látek v ko?enových výmě?cích zú?astněných rostlin.     

Einfluss der Ackerquecke (Agropyrum repens L.) auf die Wachstums- und Atmungsvorgänge der Weizenpflanzen

K pokus?m jsme pou?ili ?erstvých oddenk? pýru plazivého (Agropyrum repens L.) a jarní p?enice Nivy. Kultiva?ní pokusy jsme prováděli v Mitscherlichových nádobách v písku a v kompostové zemině na zahradě. Délka spole?ného r?stu pýru a p?enice trvala vesměs kolem 30 dní. Byl stanoven r?st pýru, r?st nadzemních ?ástí p?enice, intensita dýchání, obsah vody a obsah cukr? v nadzemních ?ástech p?enice. Výsledky pokus? ukázaly, ?e ?ím intensivněji nar?stal pýr v kultiva?ních nádobách, tím více se sni?oval r?st p?enice a rovně? tak poklesl obsah vody v jejich nadzemních ?ástech a zna?ně se změnil i obsah glycid?. Intensita dýchání se p?i men?ím mno?ství pýru v nádobách vět?inou poněkud zvedala, p?i největ?ím mno?ství pýru ji? poněkud poklesala. Ve srovnání s r?stem byla v?ak velmi málo ovlivněna. Z toho je patrno, ?e produktivnost dýchacích proces? p?enice vlivem pýru byla zna?ně sní?ena. K hlub?ímu objasnění těchto změn bude t?eba dal?í jejich studium.