Preservative effect of saccharose solution on some plant viruses

Konzervaci vir? jsme prováděli v oddělených listech infek?ních rostlin, které byly pono?eny do roztoku sacharózy. Nejlep?ího výsledku jsme dosáhli s 3molálním roztokem. Takto byly úspě?ně konzervovány: oby?ejný a nekrotický kmen Y viru bramboru, X virus bramboru, 2 zelené kmeny viru mozaiky okurky, virus ?erné krou?kovitosti zelí, komplex viru mozaiky okurky a viru ?erné krou?kovitosti zelí, virus mozaiky ?epy a virus nekrotické kade?avosti tabáku. Pr?měrná doba ulo?ení list? v roztoku sacharózy byla 7 - 8 měsíc?. Tímto zp?sobem se v?ak nepoda?ilo konzervovat ?lutý kmen viru mozaiky okurky.     

The production of anthocyanins inImpatiens balsamina L. blossoms after acute irradiation of the uncoloured petals

Sledovali jsme p?ímý vliv ozá?ení na produkei antokyan? v isolovaných nezbarvených petalech balsaminy, pěstovaných in vitro. Ke kvalitativním změnám po ozá?ení v daném p?ípadě nedo?lo. Kvantitativní obsah antokyan? se krátce po ozá?ení také celkem neziněnil, av?ak po 3 týdnech do?lo k nápadnému poklesu kvantitativního obsahu antokyan?.     

Untersuchungen Über faktoren,die sich bei folgekultivierung der pflanzen geltend machen

V práci byla sledována mo?nost allelopatického ovlivňování následných rostlin p?edplodinami p?i kultivaoi v odstupňovaných ?asových intervalech po sobě v té?e zemině u tě chto kombinací: mák — cukrovka, ho??ice — je?men, konopí — ?ito, cibule — ?epka. Pokusy byly prováděny v kvítiná?ích s kompostovou zeminou, umístěných během pokusu na zahradě a zapu? těných do p?dy. Byl sledován r?st p?edplodin a následných rostlin v po?áte?ních fá zích r?stu. P?ed vysetím následných rostlin byla stanovena u odebraných vzork? zemin intensita respirace, okam?itá vlhkost a obsah fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku. Ve v?ech zkou?ených kombinacích byly následné rostliny ovlivněny kultivací p?edplodiny a následným ulo?ením zeminy. Změny r?stu následných rostlin ?áste? ně korelovaly s obsahem fyziologicky p?ístupného dusíku v zemině. Podle jejich charakteru v?ak bylo té? patrno, ?e se na nich podílely i allelopatické faktory. Zna?ně inhibi?ně p?sobil mák na cukrovku, mé ně inhibi?ně p?sobila ho??ice na je?men a cibule na ?epku. ??inek konopí na ?ito byl promě nný s dobou ulo?ení zeminy. Změny v obsahu fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku v pokusné zemině neodpovídaly . mno?ství narostlé p?edplodiny, co? bylo podmíněno pou?itou kultiva?ní metodikou. Poměrně rychlé doplňování p?edplodinou vy?erpaných dusi?nan? v pokusné zemině s dobou jejího ulo?ení bylo pravděpodobně podmíněno nitrifikacními procesy. Podle stanovených změn intensity respirace pokusné zeminy se na allelopatickém ovlivnění mohla podílet i pudní mikroflora.     

Biologische und elektronenmikroskopische Bestimmung der schweren Strichelkrankheit der Tomate

Podle vzhledu nelze spolehlivě ur?it, ?ím jsou zp?sobeny nekrotieké p?íznaky na listech a stoncíeh raj?at. ?ádny ze zkou?ených diferen?ních hostitel? (Nico-tiana glutinosa, Datura stramonium, Gomphrena globosa, Chenopodium giganteum) není pou?itelný pro ryohlou p?ímou identifikaci nekrotické ?árkovitosti raj?at (zp?sobené komplexnim ochuravěním virem mozaiky tabáku a X-virem bram-boru) a je t?eba provést dal?í pasá?e k d?kazu X-viru ze systémově infikovaných list?N. glutinosa neboD. stramonium. PomocíG. globosa aCh. giganteum nem?-?eme podle lézí oba viry spolehlivě rozli?it. Mikroskopioké vy?et?ení inklusí v tri-chomech raj?ete m??e spolehlivě dokázat pouze p?ítomnost viru mozaiky tabáku. Naproti tomu jednoduchou p?ípravou preparát? pro elektronomikroskopické vy?et?ení (homogenát 1 cm² listové ?epele v 10 ml vody) lze získat dostate?ně kva-litní obraz ?ástic obou vir?, v něm? je snadné revidovat délku vláknitých ?á stic X-viru braboru (515 x 13 mµ) porovnáním s tlust?ími krat?ími ty?inkami viru mozaiky tabáku (280 X 15 mµ).     

Necrosis ofAesculus hippocastanum L.

V práci trvající t?i léta byla sledována choroba jírovce madalu (Aesculus hippocastanum L.), u nás i jinde v st?ední Evropě v?eobecně roz?í?ená. Hlavním pracovi?těm byl zámecký park v Lu?anech u P?e?tic (Hlávkova nadace). P?íznaky a jejich vývoj byly pozorovány také na mnohých jiných místech. Podle t?ídění L. Bose (Wageningen) pat?í tyto symptomy do skupin barevné změny (II), Nekrosa (IV), Deformace (VII) a ?áste?ně i Redukce r?stu (plod?). Jde o chorobu, kterou p?ed 60 lety popisovalSorauer aThomas jako abiosu. Poněvad? některé zjevy poukazovaly na chorobu virového p?vodu, byly podniknuty diagnostické zkou?ky. Serologická byla negativní pro chemismus madalových list?, které nejsou vhodným materiálem pro tuto metodu. Zkou?ky roubovací a o?kovací na zdravých semená?ích byly positivní. Virová nekrosa madal? je choroba systémová, která není p?ená?ena mechanicky dotekem. Snadno se v?ak p?ená?í roubováním a o?kováním. Některé známky nasvěd?ují té? pravděpodobnosti, ?e do jisté míry m??e být p?ená?ena i semenem.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.     

Disinfection of kernels and its influence on the growth and photosynthesis of maize seedlings

P?i pěstování rostlin kuku?ice ve sterilních kulturách je t?eba obilky desinfi-kovat, aby se zniěily zárodky mikroorganism?. To sni?uje jejich klí?ivost, zpozdí r?st a tvorbu chlorofylu během prvních několika týdn? vyvoje klí?ních rost-linek. Nejde o specfflcké inhibice, nýbr? o vývojové opo?dění neprojevující se ani v poměru dlou?ivého r?stu a hromadění su?iny. Opo?dění je nejvě t?í p?i po-u?ití roztoku sublimáta nebo ethanolu. Vhodněj?í je desinfekce roztokem chlor-aminu. Změny vyvolané t?íhodinovým namá?ením jsou vyrovnány během cca 3 tydn?, bězně u?ívaná sedmihodinová desinfekce vyvolává kromě silného sní-zeni klí?ivosti (témě? ? 50 %) déle trvající, av?ak nezásadní změny. Chloramin neovlivnil tvorbu pohlavních organ?, intensità fotosynthesy byla úměrná mno?ství chlorofylu. Desinfekce chloraminem lze tedy u?ít, ani? by se rostliny podstatně li?ily od těch, které byly vypěstovány ze suchých obilek.     

Dichotomie der mixoploiden Wurzelspitzen

Některé mixoploidní ko?eny bob? (Vicia faba), získané ú?inkem chloralhydrátu, se dichotomicky větví. Výzkumem ko?enových vrchol? se objevilo, ?e dichotomie se děje v ko?enech, které obsahují v mediáně svého transverzálního meristému pruh nebo provazec polyploidních buněk. Po obou jeho stranách se organizují nové iniciály obou ko?enových vrchol?. Poněvad? mohou v mixoploidních vrcholech polyploidní buňky p?sobit v meristému jako cizí stavební elementy, lze tuto dichotomii vylo?it jako následek p?eru?ení nebo poru?ení korelace mezi iniciálami p?vodního ko?enu. Tato porucha korelace je podobná p?eru?ení korelace zp?sobené vedením mediáního zá?ezu do meristému ko?enového vrcholu. V některých dichotomicky se větvících ko?enech (v tzv. korálovitých ko?enech rostlin cykasovitých) a v baktériových hlízách druhuElaeagnus argentea byly sice nalezeny velké buňky v mediáně le?ící, ty v?ak, soudě podle velikosti jader, nebyly polyploidní. Nele?í-li polyploidní buňky v mediáně transverzálního meristému, m??e se ko?enový vrchol roz?těpit ve dvě nestejně silné ?ásti, z nich? jedna roste dále, druhá slab?í v?ak sv?j r?st d?íve nebo později zastaví.     

Respiration of sugar-beet leaves during illumination,with simultaneous photosynthesis

Auto?i sledovali sou?asně intensitu dýchání a intensitu fotosynthesy u list? cukrovky, neoddělených od rostliny. Několik hodin p?ed pokusem asimilovaly listy radioaktivní¹⁴CO₂, na?e? byly umístěny do normální listové komory k pr? tokovému gazometrickému stanovení intensity fotosynthesy podle změny koncentrace CO₂ v procházejícím vzduchu. Sou?asně s gazometrickým stanovením fotosynthesy mě?ili auto?i specifickou aktivitu kysli?níku uhli?itého ve vzduchu, který pro?el asimila?ní komorou. Podle hodnot specifické aktivity CO₂, kterou vylu?uje list v temnotě, je mo?no vypo?ítat intensitu dýchání v mg CO₂. Bylo zji?těno, ?e listy cukrovky vylu?ují na světle radioaktivní CO₂, a to jak první tak i druhý den po asimilaci zna?eného CO₂. P?i silném p?eh?ivání list? v komo?e, kdy gazometrickou metodou bylo zji?těno ji? jen dýchání, radiometricky byl stanoven výdej¹⁴CO₂, odpovídající vy??í intensitě dýchaní. Auto?i vysvětlují tuto skute?nost tím, ?e i p?i p?eh?ívaní list? probíha sou?asně s dýchaním fotosyntheticka asimilace kysli?níku uhli?itého, av?ak pasivní bilance CO₂ ve výměně plyn? vede ke zji?těnédýchaní, které je v podstatě rozdílem mezi intensitou piné fotosynthesy a plného dýchaní. Produkce kysli?níku uhli?itého celými listy cukrovky na světle není za normalních podmínek vý?ivy výjime?ným zjevem.     

The Electron Microscopic Investigation of Changes in Cytoplasmic Structures in Leaves ofCucumis sativa L. Infected with Cucumber Virus 4

Buňky listu okurky (Cucumis sativa L.) zdravé a infikované Cucumber virus 4 byly studovány za ?iva a fixované, pod světelným a elektronovým mikroskopem. Pod elektronovým mikroskopem byly zji?těny u infikovaných list? změny v struktu?e ergastoplasmy, Golgiho aparátu, mitochondrií, útvar? s hustou osmiofilní matrix a chloroplast?. Chloroplasty jevi známky tukové degenerace, která postihuje p?edev?ím lamelární systémy gran a intergran. Slabě osmiofilní globule, hojné v po?kozených chloroplastech, vznikají patrně degenerací gran. Chloroplasty infikovaných rostlin se podobají některým p?echodovým stadiím plastid? zji?tě ným p?i tvorbě chromoplast?. Byla diskutována otázka lokalizace vir? v buňce a degenerace.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Der Einfluss von Phenäthylpyridinen und Pyridylphenylazetylenen auf die Wurzelatmung vonSinapis alba L.

Aktivita sukcinát-dehydrogenázy SDH a sukcinát-oxydázového systému SO byla mě?ena sestý den po vyklí?ení v homogenátu z ko?en? klí?ních rostlin ho??ice, které byly pěstovány v ?ivném roztoku, obsahujícím některý ze t?í polohových isomer? fenethylpyridinu (IIIA, B, C) nebo pyridylfenylacetylenu (IVA, B, C) v koncentraci 5×10^?4 m. Slou?eniny fenethylpyridinového typu prakticky neovlivňují aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové SDH aniin vivo, aniin vitro, av?ak pyridylfenylacetyleny aktivitu tohoto enzymuin vivo výrazně stimulují. Naproti tomu oba typy slou?enin v pokusném uspo?ádání jakin vivo, takin vitro pr?kazně inhibují aktivitu sukcinát-oxydázového systému SO. Ú?inek fenethylpyridin? i pyridylfenylacetylen? je tedy pravým opakem ú?innosti trans-styrylpyridin? (typ I).     

Zum Einfluss einiger Inhibitoren der Glykolyse und der Atmung auf den Gehalt an Zuckern und Gärungsprodukten in Vegetationskegeln von Weizenpflanzen auf verschiedenen Entwicklungsstufen

Zkou?eli jsme vliv některých inhibitor? glykolýzy a dýchání na odbourávání volných glycid? a na mno?ství zplodin kva?ení ve vegeta?ních vrcholech p?enice,Triticum aestivum L., kultivar Chlumecká 12. Analýzy jsme prováděli ve 3 etapách organogeneze v 2. (vegetativní období), 3. (období fotoperiodické indukee) a 4. (po?átek zakládání květních orgán?) etapě organogenese. Izolované vegeta?ní vrcholy byly inkubovány ur?itou dobu v roztocích inhibitor? ve fosfátcitrátovém ústoji. Volné glycidy jsme stanovili metodou nátla?kové chromatografie a zplodiny kva?ení modifikovanou jodoformovou reakcí. DNP a azid zpomalily v pou?itých koncentracích odbourávání glycid? ve v?ech zkou?ených etapách organogeneze. Kyselina monojodoctová, NaFa Na-malonát měly tentý? ú?inek jen ve 3. a 4. etapě. V 2. etapě se odbourávání glycid? ú?inkem těchto inhibitor? urychlilo. Vlivem DNP se zmen?ilo mno?ství zplodin kva?ení ve v?ech etapách organogeneze. Mno?ství těchto látek nebylo ovlivněno malonátem a toté? platí pro kyselinu monojodoctovou a NaF ve 3. a 4. etapě organogeneze a pro azid ve 2. etapě. Azid ve 3. a 4. etapě někdy vedl ke zvý?ení mno?ství zplodin kva?ení, kyselina monojodoctová a Na-fluorid zp?sobily jejich pokles ve 2. etapě. Výsledky diskutujeme z hlediska mo?ného vysvětlení p?sobení jednotlivých inhibitor?. Vět?ina inhibitor? měla jiný ú?inek ve 2. etapě organogeneze ne? v dal?ích etapách. To se shoduje s d?ívěj?ím zji?těním, ?e u vegeta?ních vrchol? je v pr?běhu 3. etapy organogeneze nahrazeno kva?ení aerobními oxydázovými systémy.     

Modelluntersuchungen an röntgenstrahlen-mutierten Pflanzen

Modelové zachycení r?stových porměr? u vy??ích rostlin p?edpokládá mo?nost ozna?ení celého pletiva odvozeného z jedné ur?ité buňky. Za takové ozna?ení lze pova?ovat nap?. ?odmí?ení” (Entmischung) heterogenních plastid? z jedné buňky, polyploidizaci jednotlivých buněk a z nich' odvozených pletiv, stejně jako indukei mutací nap?. pomocí Roentgenova zá?ení. Jestli?e v posledně uvedeném p?ípadě mutuje, ?ekněme, jedna iniciála L II, pak vykazuje ur?itá ?ást sporogenních pletiv tuté? mutaci Za p?edpokladu, ?e neprobíhá eliminace buněk, odpovídá tato ?ást v pr?měru poměru mutované iniciály L H k po?tu zbylých iniciál L II, uplatňujících se na dal?ím vývoji. Model, odvozený z této skute?nosti a z dal?ích p?edpoklad?, uvedených v textu této práce, podává p?edev?im informaci o o?ekávané ?etnosti mutací a ?těpných poměrech v samosprá?eném potomstvu mutovaných rostlin. Ze srovnání se zji?těnými daty vyplývá, ?e pro vyjád?ení těchto poměr? u odno?í je?mene vysta?í relativně jednoduchý model. Jeho základem je p?edpoklad, ?e iniciály p?e?ívají jedna na druhé stochasticky nezávisle a náhodně, a zároveň náhodně mutují. P?itom není nutno u zkoumaných postranních odno?í uva?ovat eliminaci p?vodních iniciál. U hrachu jsou tyto poměry komplikovaněj?í jak ve vztahu k rozdělení ?etnosti mutací, tak ve vztabu k ?těpným poměr?m. Dosud je známe pouze obecně pro celé rostliny tohoto druhu nikoliv v?ak pro jednotlivá květenství. K jejich objasnění je t?eba p?edpokládat, ?e během r?stu probíhá na ur?itých místech eliminace jednotlivých buněk, zodpovědných za tvorbu sporogenních pletiv. Výzkum na tomto modelu není v?ak dosud ukon?en.     

Über die interferenz des tabakmosaikvirus mit dem gurkenmosaikvirus in der tabakpflanze

Listy Nicotiana tabacum var. Xanthi-nc systémově infikované virem mozaiky okurky (CMV) byly o?kovány purifikátem viru mozaiky tabáku (TMV). Ve srovnání s kontrolními rostlinami byl pozorován vlivem CMV pokles susceptibility k TMV: po?et lézí se sní?il o 64–83%; léze rostly pomaleji a koncentrace TMV v nich byla (ve srovnání s kontrolou po ?estidenní reprodukci TMV) o 72–90% ni??í. Interferen?ní jevy nebyly pozorovány, byl-li ?asový odstup infekce u obou vir? pouze 7 dní, byly v?ak zji?těny p?i ?asovém odstupu inokulací obéma viry 19, 34, 40 a 68 dní. Listová pletiva N. tabacum var. Xanthi-nc systémově infikovaná CMV jeví tedy sní?enou susceptibilitu pro TMV a reprodukce TMV je v nich zpomalena.     

Some findings on the course of infection caused by yellows-type viruses inTrifolium repens L. Plants

Experimentálním výzkumem pr?běhu virové infekce ?loutenkového typu u rostlinTrifolium repens L. byly zji?těny tyto výsledky: Za 24 a 48 hodin po skon?ení testovací doby virus zelenokvětosti jetele a virus zakrslosti jetele roz?í?il se v rostlinách maximálně jen do vzdálenosti 5 cm od místa inokulace. V infikovaných rostlinách pomno?ený virus zelenokvětosti jetele a virus zakrslosti jetele objevil se v pr?měru o 5–6 dní d?íve ne? p?íznaky ocho?ení. Pomocí nabývacího sání k?ísk? na rostlináchT. repens s r?zně starou infekcí virem zakrslosti jetele byl zji?těn pokles koncentrace viru v rostlinách star?ích více jak 45 dní po objeveni se p?íznak? ocho?ení. U rostlin infikovaných virem parastolburu tento pokles nebyl zji?těn.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cerrale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei ergänzter Ernährung

Predlo?ená práce sleduje vzájemný vztah mezi ?item a konopím ve vodní kultu?e p?i konstantní minerální vý?ivě. Po 24 dnech kultivace nebyly nalezeny pr?kazné rozdíly v r?stu rostlin kontrolních a ze směsi. Pr?kazné rozdíly byly v?ak zji?těny v sorpci iont? H₂PO₄, p?i?em? byl pou?it radioisotop³²P. Ovlivněna byla i spot?eba vody u rostlin ve směsi. Zji?těné rozdíly jsou vysvětlovány vlivem specifických látek v ko?enových výmě?cích zú?astněných rostlin.     

A Comparative study on the reactions for protein sulphydryl,carboxyl and tyrosine in plant nuclei

V této práci byly aplikovány na rostlinných objektech reakce s β-oxynaftyl-merkurichloridem a p-nitrobromacetofenonem, popsané k pr?kazu bílkovinných SH na materiálu ?ivo?i?ném. V rostlinných meristematických buňkách obě tyto techniky stejně jako DDD¹ a RSR¹ jeví vět?inou intensivněj?í zbarvení jader ne? cytoplasmy. Rovně? po aplikaci reakcí na bílkovinné karboxyly a tyrosin je jádro intensivněji zbarveno ne? cytoplasma. Z toho lze soudit, ?e rozdíly v intensitě zbarvení jádra a cytoplasmy v meristematických buňkách rostlinných technikami k pr?kazu bílkovinných SH jsou zp?sobeny spí? rozdílem v celkové koncentraci bílkovin ne? zv??ením podílu cysteinu v jaderných bílkovinách.     

Der Einfluss von Pyrazon auf die Respiration von Senf-(Sinapis alba L.) und Zuckerrübenpflanzen

Rostliny ho??ice bílé a cukrovky byly post?ikány ve fázi prvého páru pravých list? herbicidem pyrazonem (= 1-fenyl-4-amino-5-chlorpyridazonem-6) ve formě suspenzního p?ípravku Pyraminu v 0,4% koncentraci. Za 1 den, za 4, 7 a 14 dní po post?iku byla stanovována respirace v nadzemních ?ástech rostlin na Warburgově respirometru. Metabolický kvocient (vyjád?ený v μl kyslíku spot?ebovaného na 1 mg su?iny za 1 hodinu) byl u ho??ice bílé, která je citlivá v??i pyrazonu, sní?en ve srovnání s rostlinami kontrolními. Potla?ení respirace bylo tím vět?í, ?ím del?í doba uplynula mezi post?ikem a stanovováním respirace. U cukrovky, která je odolná v??i ú?ink?m pyrazonu, byla respirace potla?ena jen za 1 den po post?iku, kde?to v dal?ích termínech zji?t'ování byla respirace potla?ena jen nepatrně. P?i pou?ití mírně subletální dávky herbicidu byl metabolický kvocient cukrovky za 7 dní a 14 dní po post?iku dokonce vy??í ne? v kontrolních rostlinách. Tyto rozdíly v?ak nebyly pr?kazné.