Utilisation de la culturein vitro pour une étude du développement floral chezAnagallis arvensis L., ssp.phoenicea Scop.

Regulací teploty během jediného dne umo?Йujícího kvetení uAnegallis arvensis, je mo?no ur?it, kterÝ ze dvou rüznÝch typ? poupat se vytvo?í p?i dal?ím pěstováni rostlin na krátkém dni. Jeden typ se vyvine v normální květy, druhÝ dá 50% květü proliferujících. Isolovali jsme tyto dva typy poupat na raném stupni vÝvoje, v době, kdy byly zalo?eny pouze kali?ní listky a p?enesli je do kulturin vitro na jednoduché médium. V tomto prost?edí se z nich vyvinuly, stejně jakoin vitro, normální květy nebo květy proliferující. Tyto vÝsledky diskutujeme ve světle schematu navr?eného Heslop-Harrisonem jako hypothesa pro vysvětlení organogenese květu.     

The Effect of Acute Irradiation of Balsam Seeds(Impatiens balsamina L. ) on the Formation of Anthocyanins in Blossoms

V uvedené práci jsem sledovala nep?ímý vliv zá?ení na produkci antokyan? v květech ?ervené balsaminyImpatiens balsamina L. Po 18 hodinách bub?ení byla semena ozá?ena dávkou 4560 r a sledovány změny v antokyanisaci květ?. V X₀ do?lo u t?ech ze ?ty? sledovaných linií pr?kaznému zvý?ení obsahu antokyan?. 18 %, 18 % a 29 %. V X₁ se kvantitativni obsah antokyan? bud vyrovnal s kontrolami nebo byl ni??í, v X₂ do?lo pr?kaznému snízení obsahu antokyan? u v?ech sledovaných linii oproti kontrolám. Z?ejmě se jedná o fysiologické ovlivnění typu ?dlouhodobych vyznívajících modifikací“. V X₁ se objevilo několik r?zovych rostlin (3,4 %). Domnívám se, ?e nejde o vy?těpení následkem heterozygotního materiálu (u kontrol se nic takového neobjevilo), ?e v?ak vlivem zá?ení do?lo recesivní mutaci, která se projevila a? v X₁.     

The effect of cytoplasmic factors on the variability ofAspergillus strains

KmenyAspergillus amstelodami No. 5,A. chevalieri A 24 aA. ruber No. 71 byly pasá?ovány po 21 generací pomocí monokonidiové isolace na sladinové p?dě a na Czapkově p?dě s 20% sacharosou. Bylo pozorováno postupné zvy?o?ování tvorby konidií, r?zně na obou p?dách. Nedo?lo ke sní?ení tvorby perithecií nebo jejich vymizení. U kmen?A. amstelodami No. 5 na sladinové p?dě aA. ruber No. 71 na Czapkově p?dě se sacharosou vznikly celkem t?i morfologické změny, charakterisované p?edev?ím zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace a reversibilitou k p?vodnímu fenotypu u některých kolonií v dal?ích generacích. U kmeneA. chevalieri A 24 se na sladinové p?dě objevily dvě rozdílné fenotypové změny, je? jsou charakteristické a stálé. Vyzna?ují se, mimo jiné morfologické znaky, té? zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace. Tyto výsledky jsou srovnávány s pokusyJinkse (1954, 1956) a diskutován p?vod pozorovaných změn a vliv p?d. U reversibilních změn lze usuzovat, ?e jsou mimojaderného p?vodu, nebot je mo?no s velkou pravděpodobností vylou?it změny podmíněné mutacemi genomu a segregací jader následkem heterokaryose. U změn, u nich? k reversi nedochází, není jejich p?vod jasný. Zvý?ená sporulace je p?ipisována změnám v cytoplasmě.     

Über die Veränderung des Geschlechtsverhältnisses der Nachkommenschaft im Zusammenhang mit dem Alter der Blüten beiMelandrium album

V pokusu byl sledován vliv stá?í sam?ích a sami?ích květ? (nejdéle pět dní starých) na poměr pohlaví v potomstvu uMelandrium album Gabcke. Bylo zji?těno, ?e v potomstvu ze sprá?ení sami?ích květ? dva dny starých se pr?kazně zvý?ilo procento pestíkových rostlin. V potomstvech ze sprá?ení sami?ích květ? star?ích ne? dva dny se jevila v zastoupení-samic klesající tendence. Stá?í sam?ích květ? nemělo ?ádný vliv na poměr pohlaví v potomstvu.     

The effect of secondary cosmic rays on spontaneous mutability

V rámci ?ir?ího studia problematiky spontánní mutability a ú?ink? kosmickùho zá?ení bylo nutno vyjit z fysikálního hlediska z nulových hodnot. Těch bylo prakticky dosa?eno v hloubce 1340 m pod zemí SpóryEquisetum arvense, E. silvaticum aE. palustre na tomto stanovi?ti a na povrchu země (250 m n. m.) byly testovány na výskyt abnormálního dělení plastid? v buňkách prothalií Výsledky ukázaly signifikantně ni??í procento prothalií s abnormálními plastidy na lokalitě pod zemí — v místech bez sekundárního kosmickùho zá?ení — ve srovnání s exposicí na povrchu země. Hodnota klí?ivosti spór z?stala naproti tomu na obou lokalitách v rámci normální variability.     

Transmission of the clover phyllody virus by means of the leaf hopper euscelis plebejus (Fallen)

Pomocí k?ískaEuscelis plebejus (Fallen) bylo p?eneseno 7 kmen? viru zelenokvětosti jetele naTrifolium repens L.,T. pratense L.,T. hybridum L.,Senecio vulgaris L.,Taraxacum officinale Web.,Chrysanthemum carinatum Schousb.,Vinca rosea L. aThlaspi arvense L. Tím byla znovu potvrzena jeho schopnost p?ená?et tento virus isolovaný z r?zných míst Slovenska. Dále byla zji?těna inkuba?ní (latentní) doba viru zelenokvětnosti ve vektoru (1 měsíc) a rovně? poměr po?tu viroforních jedinc? (30–60 %) k celkovému po?tu testovaných k?ísk?. V závěru upozorňuje se na význam vnímavých plevel? v koloběhu tohoto viru v p?írodě a hodnotí se p?íznaky ocho?ení zp?sobené jednotlivými kmeny na testovacích rostlinách.     

Changes in sap exudation of maize and occurrence of lags in exudation during the growing season

1. 1.
   Je popsána metoda ?měrných prou?k?” pro sledování ko?enového krvácení kulturních rostlin v polních podmínkách. Mno?ství tekutiny vyroněné dekapitovaným pahýlem stonku urěuje se na základě smá?ení úzkého prou?ku filtra?ního papíru, chráněného proti vypa?ování tekutiny polyetylenovým sá?kem. Prou?k? s krycím sá?kem je mo?no pou?ít i pro jímání vět?ího mno?ství vyroněné tekutiny.     
   
   

Interaktion zwischen diploiden und polyploiden Zellen

V pojednání je diskutována na základě výzkumu chloralyzovaných ko?en? bobu (Vicia faba) vzájemná interakce mezi diploidními a polyploidními buňkami a tkáněmi a jsou popsány konkrétní p?íklady. Ve zcela mladých ko?enech vyvíjejí se mixoploidní tkáně p?átelsky vedle sebe, normálně se dělí a diferencují. Ale později, zvlá?tě kdy? ko?enové vrcholy obsahují vysoce polyploidní tkáně (8 n, 16 n), chovají se tyto tkáně k sobě nep?átelsky. Polyploidní sektory jsou oddělovány a p?ed?asně zastavují své dělení jako? i prodlu?ovací r?st. Dochází k napětí pletiv a v polyploidních sektorech dochází někdy ke vzniku rhexigenních dutin. Tyto pochody, vyjma vznik rhexigenních dutin, jsou ji? v základním meristému p?ipravovány a dochází k p?eru?ení normální korelace mezi tkáněmi r?zné ploidie. K homoploidizaci m??e také p?ispět redukce po?tu chromozóm? multipolární mitózou v polyploidních buňkách. R?zně vysoce ploidní tkáně mohou od sebe být odděleny metakutinizovanými nebo zrosolovatělými hrani?ními blanami buně?nými. Bě?í tu o r?zné autoregula?ní pochody, které vedou k diploidizaci, ?id?eji k úplné polyploidizaci. Těmito zp?soby jsou star?í homoploidizovány.     

Changes in the amino acids content of almond buds during their hibernation and development

Auto?i p?edkládají výsledky chromatografického stanovení volných aminokyselin a aminokyselin bílkovinných frakcí rozpustných v ethanolu a louhu, a nerozpustných, v květních a vegetativních pupenech dvou r?zně v??i zimě odolných odr?d mandloně Non-plus-ultra a Voch?aberdi, odebraných v r?zn?ch termínech od podzimu do jara. Chromatografické stanovení aminokyselin v pupenech ukázalo :

1. 1.
   V květních a vegetativních pupenech se projevuje béhem podzimu a zimy dosti dob?e pozorovatelný rozdíl v obsahu a poměru aminokyselin skoro v?ech frakcí. Nejvýrazněj?í rozdíl se projevuje v kvalitativním obrazci a poměru volných aminokyselin a aminokyselin frakcí rozpustnych v ethanolu, slaběji u frakcí rozpustnych v louhu a nerozpustných.     
   
   

Анализ устойчивости потомств сортовых популяций кукурузы к пузырчатой головне в третьей генерации самоопыления

Rostliny deseti odr?dových populací kuku?ice a jejich potomstva v S₃ generaci samoopylování byly vyhodnocovány na odolnost k p?vodci sněti kuku?i?né v podmínkách zvý?ené infek?ní hladiny. Na základě stupně napadení kuku?ice chorobou byl pokusný materiál rozdělen do t?íd (I–V), odpovídajících pěti kategoriím odolnosti. Poměrné zastoupení potomstev v populacích r?zně citlivých k parazitu v jednotlivých t?ídách odolnosti ukázalo, ?e heterozygotní odr?dové populace mají ur?itou imunologickou strukturu.

1. 1.
   Ve slo?ení populací odolněj?í formy p?evládají nad náchylnými. U studovaných populací 82,8–98,5% vy?leněných p?i samoopylování potomstev se soust?eduje do I.–III. t?ídy.     
   
   

Reversion of the antimitotic effect of N-formylbiuret by ureidosuccinic acid and uracil inAllium cepa L.

Byl sledován vliv N-formylbiuretu, degrada?ního produktu 5-azauracilu, na pr?běh mitóz v ko?enových meristémechAllium cepa. V p?ítomnosti 4. 10^-3 M koncentrace N-formylbiuretu v ?ivném roztoku dochází v ko?enových meristémech k 20–30% sní?ení mitotického indexu. Toto sní?ení mitotického indexu lze odstranit p?idáním kyseliny ureidojantarovéa uracilu do média. N-Formylbiuret, který v d?sledku interakce s dihydroorotázou inhibuje biosyntézu pyrimidinových prekursor? nukleových kyselin, nejeví tak p?i sledování cytologických ú?ink? irreversibilní toxicitu. P?i sní?ení mitotického indexu N-formylbiuretem nebylyv anafázi a v telofázi pozorovány ?ádné chromozomální aberace. Strukturálně p?íbuzné halogenacetylderiváty mo?oviny se za stejných podmínek v ?ádově ni??ích koncentracích vyzna?ují zna?nou cytotoxicitou spojenou s aglutinací chromozóm?. Zvrat antimitotického ú?inku těchto látek pyrimidinovými prekursory nukleových kyselin nebyl prokázán.     

Gegenseitige Beeinflussung von Roggen (Secale cereale L.) und Hanf (Cannabis sativa L.) in Wasserkulturen bei nicht ergänzter Nährung

Práce studuje vzájemný vztah mezi konopím (Cannabis sativa L.) a ?item (Secale cereale L.) ve vodní kultu?e p?i nedoplňované minerální vý?ivě. Po 18 dnech kultivace v ?ivném roztoku s³²P byly nalezeny pr?kazné rozdíly v sorpci fosforu a rozdíly v transpiraci mezi kontrolními rostlinami a ve směsi. Konopí kontrola vy?erpalo za 18 dn? 85,5% fosforu, konopí ve směsi 94%, ?ito kontrola 95,3% a ?ito ve směsi 106,7%, v?dy p?epo?teno na jednu rostlinu. R?st ovlivněn nebyl. Výsledky nelze vysvětlit pouhou konkurencí o ?iviny mezi zú?astněnými druhy, ale jen p?ítomností dal?ího faktoru.     

Polyphenol oxidase in the roots ofCucurbita pepo L.

Z ko?en? tykveCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byl získán acetonový preparát, který má polyfenoloxydásovou aktivitu v??i pyrogallolu, podstatně men?í v??i pyrokatechinu ?i DOPA. Je kompetitivně inhibován DIECA, dále KCN, není inhibován NaN₃, co? svěd?í pro Cu-enzym polyfenoloxydasového typu. Kvantitativní rozdíly mezi variantami ?NS” a ?-Ca” nebyly zji?těny, kvalitativní rozdíly, dané afinitou v??i substrátu, nejsou pr?kazné.     

The Electron Microscopic Investigation of Changes in Cytoplasmic Structures in Leaves ofCucumis sativa L. Infected with Cucumber Virus 4

Buňky listu okurky (Cucumis sativa L.) zdravé a infikované Cucumber virus 4 byly studovány za ?iva a fixované, pod světelným a elektronovým mikroskopem. Pod elektronovým mikroskopem byly zji?těny u infikovaných list? změny v struktu?e ergastoplasmy, Golgiho aparátu, mitochondrií, útvar? s hustou osmiofilní matrix a chloroplast?. Chloroplasty jevi známky tukové degenerace, která postihuje p?edev?ím lamelární systémy gran a intergran. Slabě osmiofilní globule, hojné v po?kozených chloroplastech, vznikají patrně degenerací gran. Chloroplasty infikovaných rostlin se podobají některým p?echodovým stadiím plastid? zji?tě ným p?i tvorbě chromoplast?. Byla diskutována otázka lokalizace vir? v buňce a degenerace.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Eine kombination von Humusstoffen mit mineral-nährstoffen und substanzen mit fungiziden eigenschaften zum bespritzen der pflanzen

Práce ově?uje mo?nost kombinace humusovýoh látek s minerálnimi ?ivinami a látkami fungicidni povahy p?i post?iku rostlin. Laboratorně byl testován fungicidní ú?inek prepará t? Herylu, Novoziru N, Sulky a Kuprikolu kombinovaných s humusovými látkami naSclerotinia fructicola (WINT.) REHM.,Alternaria brassicae (BERK.) SACC. aErysiphe graminis var.tritici MARCHAL. Ukázalo se, ?e humusové látky nesni?ují ú?innost pou?itých fungicidníoh látek. P?i testování ú?inku Novoziru N od 0,5 do 0,03 % bylo zjiětěno, ?e p?idání humusových látek dokonce zvy?uje fungicidni ú?inek preparátu a? o 12 %. P?enice pěstovaná ve skleniku ve vodní kultu?e byla uměle infikovaná.Erysiphe graminis var.tritici MARCHAL., a po dobu kultivace st?íkána týdně roztoky humusovych látek, minerá lníeh ?ivin a Novoziru N ve vzájemné kombinaci. Výsledky ukazují dvojí p?sobeni takto kombinovaných roztok?: stimula?ní p?sobení huminových kyselin s minerálním roztokem na r?st p? enice a fungicidni ú?inek na parazitni houbu. Jako nejú?inněj?í se ukázala dvojkombinace Novoziru N s humusovými látkami a Novoziru N s minerálními ?ivinami. Ve v?ech kombinacich a Novozirem N byla infekce list? potla?ena, zatímco u jiných variant byla zna?ně pokro?ilá. Ko? enový systém citlivě reagoval na post?ik list? p?enice.     

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.     

Participation of ascorbate oxidase in the respiration ofCucurbita roots

Askorbinoxydasa byla studována jako jedna z terminálních oxydas v ko?enech sedmidenních kultur tykve (Cucurbita pepo L.) ve vztahu k vý?ivě vápníkem, jak je její mno?ství a kvalita ovlivněna Ca-deficiencí. Autor do?el k závěr?m:

1. 1.
   V ko?enechCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byla dokázána askorbinoxydasa. Identifikaci jsme provedli podle substrátu oxydace, citlivosti enzymu v??i 10^?4 DIECA; mo?nost interference jiných oxydasových systém? byla p?i sledování oxyda?ní reakce vylou?ena pou?itím acetonového preparátu.     
   
   

Virus like particles inFicus elastica Roxb.

V některých listechF. elastica s chlorotickými, mozaikovými a nekrotickými p?íznaky byly zji?těny vir?m podobné ?ástice dvou typ?: (a) vláknité ?ástice dlouhé 370–640 nm (pr?měrně 500 nm) a 12–13 nm tlusté a (b) rovné ty?kovité ?ástice s nej?astěj?í délkou 98, 181 a 281 nm, které p?ipomínaly “rattle” virus. ?ástice obou typ? se obvykle nevyskytovaly spole?ně v jedné rostlině a nebyly zji?těny ve v?ech rostlinách s chlorotickými a nekrotickými p?íznaky.     

Zur Frage des verwachens der Fruchthülle und der Samenschale in den Getreidekörnern des Weizens

Sledovali jsme semeník p?enice (Triticum aestivum L. var.erythrospermum cv. Niva, jarní) od oplození vají?ka a? do plné zralosti obilky. Na trvalých preparátech jsme pozorovali tvorbu oplodí a osemení. Zjistili jsme, ?e v dospělé obilce oplodí těsně lne k osermení, z něho? z?stala zachována pouze jednolitá vrstva krytá kutikulou. Epidermis a hypodermis nesr?stá s p?í?nými buňkami, nýbr? pouze k ním p?isychá; je tě?ké mluvit o sr?stu tam, kde skon?il proces dělení a kde vrstvy pletiv jsou odděleny kutikulou.