Studium autopathischer und allelopathischer Eigenschaften von Kulturpflanzen durch Folgekulturen-Methode

V práci byl sledován vliv p?edplodin lnu, ?ita, máku a ho??ice na následné plodiny tého? nebo jiného druhu p?i bezprost?edním vysévání po sobě a p?i vysévání v r?zně dlouhých ?asových intervalech s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy. Pokusy byly prováděny v nádobách naplněných kompostovou zeminou, které byly umístěny na pokusné zahradě. Byl hodnocen r?st p?edplodiny a následné plodiny stanovením su?iny nadzemních ?ástí a ko?en?. Během r?stu následných rostlin byly odebírány vzorky zemin, v nich? byl stanoven obsah fyziologicky p?istupného dusíku, fostoru a draslíku. V?echny ?ty?i pou?ité p?edplodiny p?sobily pr?kazné změny v r?stu následných rostlin. Len a mák pěstované jako p?edplodiny p?sobily na následné rostliny lnu a cukrovky prost?ednictvím p?dních autopatických ?i allelopatických faktor?. Ú?inek ?ita jako p?edplodiny na ?ito a ho??ice na je?men byl méně výrazný. Z výsledk? se nedá v posledních dvou p?ípadech p?ímo usuzovat na p?ítomnost autopatických nebo allelopatických faktor?. P?i bezprost?ední kultivaci následných rostlin v zemině po p?edplodině bez odpo?ívání byla zji?těna jen inhibice r?stu. Pokusy s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy dávají mo?nost zachytit celou ?kálu r?stových změn následných rostlin od inhibice ke stimulaci. Ú?inek p?edplodiny na následnou plodinu se zna?ně měnil s délkou odpo?ívání zeminy po p?edplodině. Změny r?stu následných rostlin nekorelovaly—kromě pokusu s ?item a ?áste?ně s ho??icí—se změnami v obsahu sledovaných ?ivin, ani s mno?stvím narostlé p?edplodiny.