Genetic Recombination in Coprinus. IV. a Kinetic Study of the Temperature Effect on Recombination Frequency

At the restrictive conditions (35 degrees under continuous light) Coprinus lagopus is unable to initiate premeiotic S phase which takes place normally within 8-10 h of karyogamy. A shift-up to the restrictive conditions causes an arrest of the basidiocarps at this critical stage. A prolonged arrest causes a reversal to mitosis (Lu 1974b). Incubation of basidiocarps at the restrictive conditions before this critical stage causes no increase in recombination frequency (R.F.) in the loci studied. An arrest of 4 h at the critical stage still causes no R.F. increase, but 12-13 h and 18-19 h arrests cause increases of 50% and 90% over the controls, respectively. Thus R.F. can be increased even before the cells are fully committed to meiosis.-A 3-h heat treatment at the beginning of S phase (or 8 h before karyogamy) also causes some (30%) increase in R.F. while the same treatment at late S phase (or 3 h before karyogamy) causes a substantial (164%) increase in R.F. over the controls. A 3-h heat treatment before S phase causes no increase in R.F.-Pachytene is also responsive to temperature treatments (Lu 1969). The maximum R.f. increase is 100% by heat and 220% by cold treatment. The shortest time that can cause the maximum increase in recombination by high temperature is 3 h and that by cold treatment is 7 h. These durations are correlated with the length of the pachytene stage under the treatment conditions. The kinetic data show that the increase in R.F. caused by high and low temperatures follows two-hit kinetics and their rate of increase is almost identical. The higher increase in R.F. by low temperature can be attributed to the increased duration of pachytene and therefore R.F. is a function of time. The longer the homologous chromosomes are held together, the higher the recombination frequency.     

Alternation of respiratory pathways during the development of wheat leaf

P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a glukosy-l-¹⁴C (C₆/C₁), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C₆/C₁ p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C₆/C₁ u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.     

Increased sensitivity of the respiratory system of plants grown in gibberellic acid toward fluoride

V souvislosti s d?ívěj?imi údaji (Lu?tinec a Krektjle 1959, Lu?tinec, Krekule a PokornÁ 1960) o silném inhibi?ním ú?inku fluoridu na dychání rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové byl pomocí specificky zna?ené glukosy a respira?ních inhibitor? zji?tován vztah krátko- i dlouhodobého p?sobení kyseliny giberelové k poměru mezi podíly glykolytického a pentosofosfátového odbourání v respiraci list? p?enice. V souhlase s výsledky Fanga a spol. (1960) byIo zji?těno, ?e kyselina giberelová v koncentracích 2 a? 80 mg/l neovlivńuje během několikahodinového p?sobení na roz?ezané listy p?enice poměr radioaktivit¹⁴CO₂ uvolněného z glukosy-6-¹⁴C a -1-¹⁴C (C₆/C₁) ani nemění v koncentraci 10 mg/l stupeń inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a spot?ebu kyslíku. Výdej¹⁴CO₂ z glukosy-l-¹⁴C a -6-¹⁴C kyselina giberelová sni?uje v lineární závislosti na pou?itých koncentracích. U rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové (10–20 mg/l) se rychleji sni?uje poměr C₆C₁ i absolutní hodnoty radioaktivity během několika dní od vyklí?ení, ne? u rostlin pěstovaných ve vodě. To svěd?í o rychlej?ím zvět?ování podílu pentosového cyklu v respiraci pokusných rostlin. Fluorid brzdí p?i stejném nebo men?ím obsahu ve tkáni dýchání list? rostlin pěstovaných v roztoku kyseliny giberelové silněji ne? dýchání rostlin pěstovaných ve vodě, zatimco ûcinek monojodacetátu a malonátu je u stejně starých rostlin (4 dny) obou variant stejný. O mo?ných p?í?inách tohoto jevu bylo diskutováno.