首页 | 本学科首页   官方微博 | 高级检索  
相似文献
 共查询到20条相似文献,搜索用时 343 毫秒
1.
V listech p?enice, pěstované 4 a? 10 dní v roztoku kys. giberelové (10–20 p.p.m.) bylo chromatografickou analysou zji?têno zvý?ení hladiny fruktoso-1,6-difosfátu v poměru ke kyselině 3-fosfoglycerové a fosfoenolpyrohroznové a kyseliny 3-fosfo-glycerové v poměru k dosud neidentifikovanému fosfátu. Tyto změny byly nalezeny za r?zných světelných re?im?, je? p?edcházely extrakci fosfát? z list?. Na základě těchto údaj? byl se z?etelem k výsledk?m d?ívěj?ích pokus? (Lu?tinec, Pokorná aR??i?ka 1962) vysloven p?edpoklad o interakei mezi glykolysou a reakcemi spot?ebovávajícími její meziprodukty pro synthesu lipid? jako?to o zp?sobu, kterým se m??e měnit p?sobením kyseliny giberelové hladina analysovaných fosfát? v listech. Za ú?elem ově?ení jeho správnosti byla sledována inkorporace 1-14C- a 6-14C-glukosy do lipid?, fosfolipid? (jejich? ho?e?natá s?l je nerozpustná v acetonu), CO2 a nelipidické frakce list?. Ukázalo se, ?e inkorporace 1-14C do lipidických frakcí rostlin pěstovaných 3 a? 7 dní v roztoku kys. giberelové je nápadně sní?ena ve srovnání s inkorporací 6-14C. Poměr radioaktivit C6∶C1 byl v lipidech zna?ně zvý?en, také t?íhodinovým p?sobením kyseliny giberelové (10 a 50 p.p.m.) na listy p?i jejich inkubaci s glukosou-14C. Vzhledem k tomu, ?e mno?ství látek extrahovatelných etherem je v listech pokusných rostlin stejné jako u kontroly a ?e inkorporace 1-C do lipid? je v ?adě p?ípad? u kontrolních rostlin zna?ně vy??í ne? inkorporace 6-C, je nutno uva?ovat o ú?inku kyseliny giberelové na rychlost výměny uhlíkových atom? mezi lipidy a produkty katabolismu glukosy.  相似文献   

2.
Natriumfluorid, monojodacetát a malonát brzdí, pop?ípadě stimulují, dýchání ko?en? p?enice pěstované 2 a? 10 dní v roztoku humátu sodného (100 mg/l) silněji, ne? dýchání ko?en? rostlin pěstovaných ve vodě. Obdobně p?sobí natriumfluorid na dýchání list?. Poměr radioaktivit C14O2 uvolněného z glukosy zna?ené v poloze 1 nebo 6 (C6/C1) je pr?kazně zvý?en u ko?en?, nikoli v?ak u list?. Změna tohoto poměru je doprovázena zmen?ením celkové radioaktivity C14O2 uvolněného ko?eny rostlin ovlivněnými humátem z glukesy specificky i totálně zna?ené. Endogenní respirace (QO2) ko?en? je p?sobením humátu zesílena o 5–30 %, intensita respirace list? z?stává na stejné úrovni. R?st ko?en? do délky je v prost?edí s humátem intensivněj?í o 20–80 %, r?st list? o 5–15%. Uvedená zji?tění vedou k závěru, ?e v ko?enech rostlin pěstovaných v roztoku humátu vzr?stá podíl glykolysy v respira?ním metabolismu.  相似文献   

3.
P?i vývoji listu p?enice se zmen?uje stupeň inhibice dýchání fluoridem, monojodacetátem a malonátem a poměr mezi radioaktivitami14CO2 uvolněného z glukosy-6-14C a glukosy-l-14C (C6/C1), co? svěd?í o zvět?ování podílu pentosovího cyklu v celkové respiraci. Tato změna v?ak neni zp?sobena absolutním zvět?ením aktivity pentosového eyklu u star?ích list?, nýbr? p?edev?ím poklesem aktivity glykolytického systému. Naproti tomu u list? oddělených od obilky se pri sní?ení vlhkosti atmosféry méní poměr mezi dýchacími cestami v d?sledku aktivace pentosového cyklu. Na základě disproporce mezi procentem glykolytického podílu respirace vypo?tenym ze sní?ení poměru C6/C1 p?i inhibici dýchání fluoridem a procentem inhibice dý chání fluoridem bylo diskutováno o mo?ných p?íoinách vysokých poměr? C6/C1 u mladých list?, u nich? byly v některých p?ípadech zji?těny hodnoty těchto poměr? dokonce vy??í ne? jedna.  相似文献   

4.
Dekapitované klíění rostliny lnu a hrachu, nat?ené pastou s trijodbenzoovou kyselinou bud nad dělohami nebo pod nimi, jeví zvlá?tě na epikotylních pahýlech rozdílné morfogenetické změny v souvislosti, s rozdílnými korela?ními vlivy jejich epigeických, resp. hypogeických děloh, je? primárně rozhodují o rozdílné dominanci jejich pupenových základ?. V nejraněj?ím období klí?ení lze prvního internodia lnu, oby?ejně velmi krátkého, a ?apík? děloh hrachu u?ít k d?kazu antagonismu mezi kyselinou trijodbenzoovou a indolyloctovou. První internodium lnu se prodlou?ilo p?sobením trijodbenzoové kyseliny na semena, i kdy? zrála na rostlině, a ?apíky děloh hrachu, zadr?ené v r?stu má?ením semen v roztoku kyseliny trijodbenzoové, se zvět?ily p?sobením kyseliny indolyloctové zvněj?ku. Tato kyselina naopak ru?í morfogenetické ú?inky trijodbenzoové kyseliny na semena lnu.  相似文献   

5.
R?st pylových lá?ek vyvolává ve ?nělce změny v hladině volnýeh aminokyselin. To bylo prokázáno u alaninu, valinu, leucinu — isoleucinu, serinu, threoninu, kyseliny γ-aminomáselné, asparaginu, kyseliny glutamové a prolinu. Tyto změny se uskute?ňují hlavně v těch ?ástech ?nělky, kde se nalézají pylové lá?ky. P?edev?ím dochází ke zvy?ování hladiny kyseliny γ-aminomáseìné a alaninu a k úbytku kyseliny glutamové. Intensita těchto jev? je mnohem výrazněj?í po opylení kompatibilním ne? v p?íipadě inkompatibilní autogamie. Jejich podstata je vysvětlována na základě p?edpokládaného hlavního směru katabolismu kyseliny γ-aminomáselné a alaninu cestou transaminace s kyselinou α-ketoglutarovou relativním nedostatkem této ketokyseliny. P?i sní?ené hladině glycid? dochází v opylenýoh ?ně1kách k akumulaci asparaginu. V cizoprá?enych ?nělkáeh se zvy?uje jeho hladina podstatně rychleji ne?, po samosprá?ení. Jestli?e je hromadění asparaginu d?sledkem intensivněj?ího prodýchávaní bílkovin p?i nedostatku cukr?, vyplývá z uvedeného stejně jako z p?ede?lé práce (TUPý 1961), ?e pylové lá?ky vyu?ívají z ?nělkového pletiva. substráty pro dýchání a ?e je tento proces omezován p?i jejich inkompatibilitní inhibici. V semenících opylených květ? se zvy?uje ji? v době, kdy pylové lá?ky prorustají ?nělkou, hladina kyseliny γ-aminomáselné a alaninu. Kvantitativně je toto zvý?ení p?ímo závislé na rychlosti r?stu lá?ek dané kompatibilním ?i inkompatibilním charakterem p?ílu?ného opylení.  相似文献   

6.
Aplikací 1 ppm zeatinu se zvý?í rychlost dýchání (mě?eno Warburgovou metodou) protoplast? z mesofylu list?Petunia hybrida po 4 h asi o 50%; pak následuje prudký pokles. Zatímeo rychlost dýchání u kontrolních rostlin stoupá po 5 a? 6 h, 1 ppm zeatinu má silný inhibi?ní ú?inek. P?i dýchání u kontrolních rostlin stoupá po 5 a? 6 h, 1 ppm zeatinu má silný inhibi?ní ú?inek. P?i pou?ití 0.1 ppm zeatinu je vzestup rychlosti, dýchání mnohem pomalej?í a po 7 h je o 30% vy??í ne? u kontrolních rostlin. Kyselina abscisová (10 ppm) sni?uje rychlost dýchání tak, ?e po 5 h je rychlost dýchání o polovinu ni??í ne? v kontrolní variantě. Později následuje vzestup, zp?sobený patrně vlivem kyseliny abscisové podporující stárnutí. Rychlost fotosynthesy protoplast? mesofylu mě?ená pomocí fixace14CO2 klesá se stárnutím preparátu. Protoplasty vystavené p?sobení zeatinu během 1 a? 3 h ukazovaly zvý?ení rychlosti fotosynthesy. P?i aplikaci 0.1 ppm zeatinu rychlost fixace14CO2 je tím vět?í, ?ím déle mohl hormon p?sobit. P?i aplikaci 1 ppm zeatinu byla získána typická optimální k?ivka podobná k?ivce pro dýchání. Tyto optimální k?ivky prokazují inhibi?ní ú?inek zeatinu na dýchání a fotosynthesu.  相似文献   

7.
P?i pěstování rostlin kuku?ice ve sterilních kulturách je t?eba obilky desinfi-kovat, aby se zniěily zárodky mikroorganism?. To sni?uje jejich klí?ivost, zpozdí r?st a tvorbu chlorofylu během prvních několika týdn? vyvoje klí?ních rost-linek. Nejde o specfflcké inhibice, nýbr? o vývojové opo?dění neprojevující se ani v poměru dlou?ivého r?stu a hromadění su?iny. Opo?dění je nejvě t?í p?i po-u?ití roztoku sublimáta nebo ethanolu. Vhodněj?í je desinfekce roztokem chlor-aminu. Změny vyvolané t?íhodinovým namá?ením jsou vyrovnány během cca 3 tydn?, bězně u?ívaná sedmihodinová desinfekce vyvolává kromě silného sní-zeni klí?ivosti (témě? ? 50 %) déle trvající, av?ak nezásadní změny. Chloramin neovlivnil tvorbu pohlavních organ?, intensità fotosynthesy byla úměrná mno?ství chlorofylu. Desinfekce chloraminem lze tedy u?ít, ani? by se rostliny podstatně li?ily od těch, které byly vypěstovány ze suchých obilek.  相似文献   

8.
Dýchání pylu jabloně v r?znych cukerných substrátech a otázka významu saeharosy pro r?st pylových lá?ek Intensita dýchání klí?ícího pylu jabloně, sledovaná podle spot?eby O2, je podstatně odli?ná v roztocíoh sacharosy, glukosy, invertu a fruktosy. Nejvy??í je v prost?edí sacharosy, nejni??í v roztoku fruktosy. Sacharo?a se jako medium ?i substrát pro dýchání pylu nedá zcela nahradit glukosou, fruktosou ?i invertním cukrem nejen v po?áte?ních fázích klí?ení, nýbr? ani během pozděj?ího r?stu lá?ek. Spotěba O2 pylovými lá?kami se v roztoku sacharosy, stejně jako jejich r?st, za?íná sni?ovat p?ibli?ně po 6 hodinách od vysetí pylu. Jestlize se po 5 hodiná ch kultivace vymění kultiva?ní roztok ?erstvým roztokem sacharosy, pak se během dal?ích 4 hodin intensita dýchání prakticky nemění. Z uvedených skute?ností vyplývá, ?e rychlá inverse sacharosy pylovými lá?kami je hlavní p?í?inou zpomalování jejich r?stu a dychání v sacharosovém prost?edí.  相似文献   

9.
U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.  相似文献   

10.
V p?edlo?ené práci je sledován ú?inek humusových látek aplikovaných na listy cukrovky post?ikem. Sou?asně je ově?ována vhodnost kombinace humusových látek s minerálními ?ivinami. Ukazuje se, ?e post?ik humusovými látkami zvlá?tě v kombinaci s minerálními ?ivinami p?íznivě ovlivňuje r?st cukrovky, zvy?uje váhu list? i ko?ene a celkové mno?ství cukru v ko?eni. Ú?inok post?iku humusovými látkami je vět?í u rostlin pěstovaných ve vodní kultu?e a st?íkaných ?ivným roztokem s kompletněj?ím zastoupením minerálních prvk?. Humusové látky p?i aplikaci na list vyvolávají podobné změny v anatomické stavbě pletiv a orgán?, jako p?i jejich aplikaci do ?ivného roztoku ke ko?en?m. Humusové látky zvlá?tě v kombinaci s minerálním roztokem zvy?ují v listech cukrovky mno?ství chlorofylu a zvy?ují intezitu fotosyntézy. Post?ik humusovými látkami zvy?uje sou?asně transpiraci cukrovky.  相似文献   

11.
Byl sledován vliv N-formylbiuretu, degrada?ního produktu 5-azauracilu, na pr?běh mitóz v ko?enových meristémechAllium cepa. V p?ítomnosti 4. 10-3 M koncentrace N-formylbiuretu v ?ivném roztoku dochází v ko?enových meristémech k 20–30% sní?ení mitotického indexu. Toto sní?ení mitotického indexu lze odstranit p?idáním kyseliny ureidojantarovéa uracilu do média. N-Formylbiuret, který v d?sledku interakce s dihydroorotázou inhibuje biosyntézu pyrimidinových prekursor? nukleových kyselin, nejeví tak p?i sledování cytologických ú?ink? irreversibilní toxicitu. P?i sní?ení mitotického indexu N-formylbiuretem nebylyv anafázi a v telofázi pozorovány ?ádné chromozomální aberace. Strukturálně p?íbuzné halogenacetylderiváty mo?oviny se za stejných podmínek v ?ádově ni??ích koncentracích vyzna?ují zna?nou cytotoxicitou spojenou s aglutinací chromozóm?. Zvrat antimitotického ú?inku těchto látek pyrimidinovými prekursory nukleových kyselin nebyl prokázán.  相似文献   

12.
Aktivita sukcinát-dehydrogenázy SDH a sukcinát-oxydázového systému SO byla mě?ena sestý den po vyklí?ení v homogenátu z ko?en? klí?ních rostlin ho??ice, které byly pěstovány v ?ivném roztoku, obsahujícím některý ze t?í polohových isomer? fenethylpyridinu (IIIA, B, C) nebo pyridylfenylacetylenu (IVA, B, C) v koncentraci 5×10?4 m. Slou?eniny fenethylpyridinového typu prakticky neovlivňují aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové SDH aniin vivo, aniin vitro, av?ak pyridylfenylacetyleny aktivitu tohoto enzymuin vivo výrazně stimulují. Naproti tomu oba typy slou?enin v pokusném uspo?ádání jakin vivo, takin vitro pr?kazně inhibují aktivitu sukcinát-oxydázového systému SO. Ú?inek fenethylpyridin? i pyridylfenylacetylen? je tedy pravým opakem ú?innosti trans-styrylpyridin? (typ I).  相似文献   

13.
P?í stimulaci dýchání list? p?enice fluoridem p?i 100 a? 200 p. p. m. fluoru v suché tkáni se zvy?uje poměr radioaktivit14CO2 uvolněného z glukosy-6-14C a z glukosy-l-14C (C6/C1) hlavně zvý?ením výdeje 6-14CO2, co? svěd?í o aktivaci glykolytického systému. Absolutní hodnoty radioaktivity14CO2 jsou p?sobením fluoridu sní?eny v d?sledku brzdění transportu glukosy do list?.  相似文献   

14.
U rostliny krátkého dne Chenopodium rubrum L. se dá kvetení indukovat íty?mi 16hodinovými cykly tmy ji? 5 dní po vyklí?ení. Aplikace CCC v koncentraci 2.10-3mvpr?běhu indukce kvetení zadr?uje a toté? piatí pro GA3 i tehdy, je-li podáván ve velmi nízkých koncentracích (0,1 a? 0,01 mg/l). Av?ak sou?asná aplikace obou těchto látek v uvedených koncentracích vede k úplné reversi inhibice. Po p?enesení rostlin z média, obsahujícího CCC, na ?istý ?ivný roztok, inhibi?ní ú?inek CCC rychle zmizí a p?echází v slabou stimulaci. Na?e výsledky ukazují, ?e giberelin se zú?astňuje proces? kvetení i u rostliny krátkého dne.  相似文献   

15.
V práci byl sledován vliv p?edplodin lnu, ?ita, máku a ho??ice na následné plodiny tého? nebo jiného druhu p?i bezprost?edním vysévání po sobě a p?i vysévání v r?zně dlouhých ?asových intervalech s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy. Pokusy byly prováděny v nádobách naplněných kompostovou zeminou, které byly umístěny na pokusné zahradě. Byl hodnocen r?st p?edplodiny a následné plodiny stanovením su?iny nadzemních ?ástí a ko?en?. Během r?stu následných rostlin byly odebírány vzorky zemin, v nich? byl stanoven obsah fyziologicky p?istupného dusíku, fostoru a draslíku. V?echny ?ty?i pou?ité p?edplodiny p?sobily pr?kazné změny v r?stu následných rostlin. Len a mák pěstované jako p?edplodiny p?sobily na následné rostliny lnu a cukrovky prost?ednictvím p?dních autopatických ?i allelopatických faktor?. Ú?inek ?ita jako p?edplodiny na ?ito a ho??ice na je?men byl méně výrazný. Z výsledk? se nedá v posledních dvou p?ípadech p?ímo usuzovat na p?ítomnost autopatických nebo allelopatických faktor?. P?i bezprost?ední kultivaci následných rostlin v zemině po p?edplodině bez odpo?ívání byla zji?těna jen inhibice r?stu. Pokusy s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy dávají mo?nost zachytit celou ?kálu r?stových změn následných rostlin od inhibice ke stimulaci. Ú?inek p?edplodiny na následnou plodinu se zna?ně měnil s délkou odpo?ívání zeminy po p?edplodině. Změny r?stu následných rostlin nekorelovaly—kromě pokusu s ?item a ?áste?ně s ho??icí—se změnami v obsahu sledovaných ?ivin, ani s mno?stvím narostlé p?edplodiny.  相似文献   

16.
Během sedmi let byly zkoumány vzájemné kompatibilitní poměry 16 kultivar? t?e?ni (Prunus avium L.), pěstovaných v ?eskoslovensku. Úspě?ná opylení hodnoeena podle procenta zralých plod?. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1. Podle plodnosti i opylovaoí schopnosti sestaveno v tabulée 2. po?adí jednotlivých kultivar?. Bylo zji?těno, ?e u nás pěstovaný kultivar Chrupka císa?e Franti?ka se li?í p?íslu?ností k inkompatibilitní skupině a tudí? i svou genotypovou konstitucí od stejnojmenného kultivaru, pěstovaného v západní Evropě. Ozna?en proto jako Chrupka císa?e Franti?ka B. Je inkompatibilní s kultivarem Winklerova ?erná chrupka, který pat?í do II. skupiny (genotyp S1S3). V?echny ostatní sledované kultivary jsou vzájemně kompatibilní. Je proto t?eba p?i výsadbách uvedených sort p?ihlí?et pouze k době květení. Diskutovány p?í?iny, zp?sobující opakovanou jednostrannou inkompatibilitu. Pravděpodobněj?í p?í?ina je v květní biologii (stá?í květ? mate?ské rostliny) ne?li v genotypové konstituci.  相似文献   

17.
Auto?i sledovali obsah endogenních giberelin? GA4 a GA7 v embryích jabloně pěstovaných ve vodě nebo v roztoku abscisové kyseliny (ABA). Embrya pocházela ze semen odpo?ívajících nebo ze semen stratifikovaných ve vodě nebo v roztoku ABA. Bylo zji?těno, ?e ABA vyvolává sní?ení obsahu giberelin?. Závislost mezi vlivem ABA a stadiem stratifikace bylo u GA4 výrazněj?í ne? u GA7. Auto?i p?edpokládají, ?e ABA inhibuje biosynthesu giberelin?.  相似文献   

18.
P?i studiu klí?ních rostlin raj?at pěstovaných ve vodních kulturách bylo zji?těmo, ?e ko?eny rostlin infikovaných TMV vylu?ují do kultia?ního média látky, které p?sobí toxicky na neinfikované rostliny rostoucí spole?ně v tém?e médiu.  相似文献   

19.
Auto?i sledovali sou?asně intensitu dýchání a intensitu fotosynthesy u list? cukrovky, neoddělených od rostliny. Několik hodin p?ed pokusem asimilovaly listy radioaktivní14CO2, na?e? byly umístěny do normální listové komory k pr? tokovému gazometrickému stanovení intensity fotosynthesy podle změny koncentrace CO2 v procházejícím vzduchu. Sou?asně s gazometrickým stanovením fotosynthesy mě?ili auto?i specifickou aktivitu kysli?níku uhli?itého ve vzduchu, který pro?el asimila?ní komorou. Podle hodnot specifické aktivity CO2, kterou vylu?uje list v temnotě, je mo?no vypo?ítat intensitu dýchání v mg CO2. Bylo zji?těno, ?e listy cukrovky vylu?ují na světle radioaktivní CO2, a to jak první tak i druhý den po asimilaci zna?eného CO2. P?i silném p?eh?ivání list? v komo?e, kdy gazometrickou metodou bylo zji?těno ji? jen dýchání, radiometricky byl stanoven výdej14CO2, odpovídající vy??í intensitě dýchaní. Auto?i vysvětlují tuto skute?nost tím, ?e i p?i p?eh?ívaní list? probíha sou?asně s dýchaním fotosyntheticka asimilace kysli?níku uhli?itého, av?ak pasivní bilance CO2 ve výměně plyn? vede ke zji?těnédýchaní, které je v podstatě rozdílem mezi intensitou piné fotosynthesy a plného dýchaní. Produkce kysli?níku uhli?itého celými listy cukrovky na světle není za normalních podmínek vý?ivy výjime?ným zjevem.  相似文献   

20.
Z dvaceti testovaných bě?ných oligo-, monosacharid? a cukerných alkohol? byla nejlep?ím substrátem pro r?st a dýchání pylových lá?ek jabloně rafinosa. Zatímco v roztoku sacharosy dochází kolem ?esté hodiny ke zpomalení r?stu provázenému sní?ením intensity dýchání, nebyl tento pokles pozorován u pylových lá?ek kultivovaných v roztoku rafinosy, a to ani během 10 a? 20 hodin r?stu. Rafinosa je pylovými lá?kami hydrolysována mnohem pomaleji ne? sacharosa, co? je pova?ováno za p?í?inu dlouhodobého r?stového ú?inku rafinosy. V roztoku turanosy pyl v?bec nevyklí?il. Je tedy pravděpodobné, ?e primárním ?initelem ve specifickém ú?inku sacharosy a rafinosy na r?st pylových lá?ek jabloně je p?ítomnost β-D-fruktofuranosy v jejich molekule.  相似文献   

设为首页 | 免责声明 | 关于勤云 | 加入收藏

Copyright©北京勤云科技发展有限公司  京ICP备09084417号