Photosynthesis and chlorophyll content in different areas of fodder cabbage leaves

Byla stanovena intensita fotosynthesy a obsah chlorofylu v terěících z r?znych okrsk? ?epele listu krmné kapusty odr. Coulet de Flandre. Obsah chlorofylu na jednotku plochy byl vy??í v apikální ?ásti list? ne? v ?ásti basální, vy??í ve st?edové ne? v okrajové ?ásti listu. Nebyly nalezeny podstatné rozdily v intensitě fotosynthesy ve vzorcích z r?znych ?ástí listu. Intensita fotosynthesy není p?ímo úměrná váze su?iny daného vzorku, a?koliv vàha su?iny na jednotku plochy je podstatně vy??í v apikálni ne? v basální ?ásti listové plochy.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Respiration of sugar-beet leaves during illumination,with simultaneous photosynthesis

Auto?i sledovali sou?asně intensitu dýchání a intensitu fotosynthesy u list? cukrovky, neoddělených od rostliny. Několik hodin p?ed pokusem asimilovaly listy radioaktivní¹⁴CO₂, na?e? byly umístěny do normální listové komory k pr? tokovému gazometrickému stanovení intensity fotosynthesy podle změny koncentrace CO₂ v procházejícím vzduchu. Sou?asně s gazometrickým stanovením fotosynthesy mě?ili auto?i specifickou aktivitu kysli?níku uhli?itého ve vzduchu, který pro?el asimila?ní komorou. Podle hodnot specifické aktivity CO₂, kterou vylu?uje list v temnotě, je mo?no vypo?ítat intensitu dýchání v mg CO₂. Bylo zji?těno, ?e listy cukrovky vylu?ují na světle radioaktivní CO₂, a to jak první tak i druhý den po asimilaci zna?eného CO₂. P?i silném p?eh?ivání list? v komo?e, kdy gazometrickou metodou bylo zji?těno ji? jen dýchání, radiometricky byl stanoven výdej¹⁴CO₂, odpovídající vy??í intensitě dýchaní. Auto?i vysvětlují tuto skute?nost tím, ?e i p?i p?eh?ívaní list? probíha sou?asně s dýchaním fotosyntheticka asimilace kysli?níku uhli?itého, av?ak pasivní bilance CO₂ ve výměně plyn? vede ke zji?těnédýchaní, které je v podstatě rozdílem mezi intensitou piné fotosynthesy a plného dýchaní. Produkce kysli?níku uhli?itého celými listy cukrovky na světle není za normalních podmínek vý?ivy výjime?ným zjevem.     

Water saturation deficit in the wilting plant. The preference of young leaves and the translocation of water from old into young leaves

U 100 a? 120denných rostlin krmné kapusty a ?epky byly sledovány rozdíly v dynamice vzniku a dal?ího vývoje momentálního vodního deficitu (VD) u r?zně starých list?. VD byl stanovován ter?íkovou metodou s extrapolaí dosycovací k?ivky do po?átku (?atský 1962b). U list?, oddělených od rostliny a vadnoucích bez p?ísunu vody, je VD nejvy??í u mladých a nejni??í u starých list?, tedy v podstatě odpovídá rozdíl?m v intensité transpirace. P?i od?íznutí celé rostliny vadnou listy r?zného stá?í v podstatě stejnou intensitou. V pozděj?ích fázích vadnutí byly v některých pokusech stanoveny mírně vy??í hodnoty VD starých list?. P?i pomalém vadnutí rostliny in situ, indukovaném sni?ováním p?dní vlhkosti, byla po?ínaje st?edními hodnotami VD, tj. pr?měrně od 8 a? 20 % stanovena velmi z?etelná preference mladých list? v zásobování vodou. P?i celkovém nedostatku vody v rostlině nejprve silně vadnou a později odumírají starí a dospělé listy; VD mladých list? se dlouho udr?uje na poměrně nízkých hodnotách. Tento pr?běh vadnutí rostliny in situ byl stanoven jak p?ímým mě?ením VD, tak i nep?ímo stanovením poklesu procentuálního obsahu vody v listech. Na zji?těné preferenci mladých list? v zásobování vodou se uplatňuje i translokace vody do mladých list? z vadnoucích list? star?ích.     

Studium autopathischer und allelopathischer Eigenschaften von Kulturpflanzen durch Folgekulturen-Methode

V práci byl sledován vliv p?edplodin lnu, ?ita, máku a ho??ice na následné plodiny tého? nebo jiného druhu p?i bezprost?edním vysévání po sobě a p?i vysévání v r?zně dlouhých ?asových intervalech s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy. Pokusy byly prováděny v nádobách naplněných kompostovou zeminou, které byly umístěny na pokusné zahradě. Byl hodnocen r?st p?edplodiny a následné plodiny stanovením su?iny nadzemních ?ástí a ko?en?. Během r?stu následných rostlin byly odebírány vzorky zemin, v nich? byl stanoven obsah fyziologicky p?istupného dusíku, fostoru a draslíku. V?echny ?ty?i pou?ité p?edplodiny p?sobily pr?kazné změny v r?stu následných rostlin. Len a mák pěstované jako p?edplodiny p?sobily na následné rostliny lnu a cukrovky prost?ednictvím p?dních autopatických ?i allelopatických faktor?. Ú?inek ?ita jako p?edplodiny na ?ito a ho??ice na je?men byl méně výrazný. Z výsledk? se nedá v posledních dvou p?ípadech p?ímo usuzovat na p?ítomnost autopatických nebo allelopatických faktor?. P?i bezprost?ední kultivaci následných rostlin v zemině po p?edplodině bez odpo?ívání byla zji?těna jen inhibice r?stu. Pokusy s odstupňovanou délkou odpo?ívání zeminy dávají mo?nost zachytit celou ?kálu r?stových změn následných rostlin od inhibice ke stimulaci. Ú?inek p?edplodiny na následnou plodinu se zna?ně měnil s délkou odpo?ívání zeminy po p?edplodině. Změny r?stu následných rostlin nekorelovaly—kromě pokusu s ?item a ?áste?ně s ho??icí—se změnami v obsahu sledovaných ?ivin, ani s mno?stvím narostlé p?edplodiny.     

Studies on the relationship between the formation of chlorophylls and Fe-porphyrins in higher plants

Pri studiu charakteru vzájemného vztahu mezi porfyriny obsahujícími ?elezo a ho??ík jsme uva?ovali o katalytické aktivitě Fe-porfyrin? a o mo?nosti jejich ú?asti p?i tvorbě chlorofyl? v listech a ko?enech rostlin. Byly sledovány změny v obsahu barviv list? v souvislosti s metabolismem ?eleza v rostlině (?innost enzym? obsahujících ?elezo, synthesa protohematinu), a to hlavně: I. p?i aplikaci r?zných slou?enin p?sobících na jednotlivé slo?ky oxydore-dukěních systém? a obsah barviv v rostlině; 2. p?i změnách metabolismu p?sobením změněných podmínek minerální vý?ivy; 3. p?i srovnávání zvlá?tností metabolismu pestrolistých rostlin. Domníváme se, ?e ve v?ech p?ípadech je proces tvorby chlorofyl? p?ímo vázán na pochody vyu?ití ?eleza rostlinou, jak v listech, tak v ko?enech. Jsou uvedeny údaje o synthese protohematinu v isolovaných ko?enech některých rostlin, aktivitě Fe-porfyrinových enzym? v nich a tvorbě chlorofyl? p?i osvětlení ko?en?. Diskutuje se o významu synthesy Fe- a Mg-porfyrin? v ko?enech pro metabolismus celé rostliny. Uva?uje se o vzájemné souvislosti mezi pochody hromadění a vyu?ívání energie v buňce a o rovnováze mezi pochody synthesy a odbourávání pigment? v plastidech.     

Transpiration rates of leaf blades of irrigated and not irrigated plants of spring wheat

Byla studována transpirace listových ?epelí zavla?ovaných a nezavla?ovaných rostlin jarní p?enice v závislosti k obsahu a k r?stovým změnám pokusných rostlin v pr?běhu jejich vývoje. Pou?ité závlahy stimulovaly r?st a nepatrně zpomalily vývoj pokusných rostlin. Zvy?ovaly v rostlinném těle p?edev?ím obsah vody a méně ji? su?inu. Kvantitativní a kvalitativní vlastnosti obsahu vody v rostlině ovlivňovaly nejen transpiraci, nýbr? i vznik nových a odumírání starých orgán? a tkání, p?edev?ím ?epelí listových. Transpirace u zavla?ovaných rostlin byla výrazné vy??í ne? u rostlin nezavla?ovaných. Pr?měrné hodnoty transpirace u jednotlivých ?epelí listových byly z?etolně odli?né a pro ka?dou ?epel listovou charakteristické. Z hlediska statického bylo mo?no některé vztahy a heterogenitu jednotlivých ?epelí listových na tém?e stéblu vyjád?it a v podstatě i vysvětlit “Zalenského zákonem”. Týkalo se to zejména pr?měrných hodnot r?stových charakteristik a studovaných rys? vodního provozu. Naproti tomu z hlediska dynamického bylo mo?no jednotlivé ?epele listové rozdělit podle změn transpirace do dvou skupin. Do prvé skupiny pat?í ?epel prvého a? t?etího listu, do druhé skupiny pak ?epel ?tvrtého a? ?estého listu a klas. Regula?ní schopnosti jednotlivých ?epelí listových v hospoda?ení s vodou vynikají v období odno?ování, sloupkování a mlé?né zralosti. V těchto vývojových fázích byla vysvětlena také nápadná sní?ení transpirace rostlin, která jsou zp?sobena v prvé ?adě vnit?ními a nikoliv jen vněj?ími faktory.     

The formation of the upper leaves of wheat (Triticum aestivum L.) as indicator of the course of development

D?ívěj?í práci, v ní? jsme hodnotili pr?běh vývoje podle fenologie a podle vzniku abnormit, jsme nyní doplnili mě?ením délky list?. Pr?běh vývoje jsme ovlivňovali fotoperiodiekou inhibicí v r?zné fázi vývoje vzrostného vrcholu. Ovlivnění pr?běhu vývoje se projevilo změnou délky pochvy a ?epele listu. ?epel byla ovlivněna více ne? pochva. V ?adě variant s r?zným za?átkem fotoperiodické inhibice do?lo k prodlou?ení nebo ke zkrácení pochvy a ?epele horních t?í list? proti p?íslu?ným list?m kontroly. Ke zkrácení do?lo u list?, které se vyvinuly nad obvyklý po?et z p?vodních základ? brakteí. Bylo to u variant s velmi ranou inhibicí. Varianty s pozděj?í inhibicí mají jednak abnormálně redukované listy so zakrnělými ú?labními klásky, jednak prodlou?ené listy, které svojí délkou p?ipomínají ontogeneticky mlad?í, ni??í listy. Ukázalo se, ?e i u tak obtí?ného materiálu jako je p?enice m??e být morfologie list? spolehlivým záznamem pr?běhu vývoje.     

Untersuchungen Über faktoren,die sich bei folgekultivierung der pflanzen geltend machen

V práci byla sledována mo?nost allelopatického ovlivňování následných rostlin p?edplodinami p?i kultivaoi v odstupňovaných ?asových intervalech po sobě v té?e zemině u tě chto kombinací: mák — cukrovka, ho??ice — je?men, konopí — ?ito, cibule — ?epka. Pokusy byly prováděny v kvítiná?ích s kompostovou zeminou, umístěných během pokusu na zahradě a zapu? těných do p?dy. Byl sledován r?st p?edplodin a následných rostlin v po?áte?ních fá zích r?stu. P?ed vysetím následných rostlin byla stanovena u odebraných vzork? zemin intensita respirace, okam?itá vlhkost a obsah fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku. Ve v?ech zkou?ených kombinacích byly následné rostliny ovlivněny kultivací p?edplodiny a následným ulo?ením zeminy. Změny r?stu následných rostlin ?áste? ně korelovaly s obsahem fyziologicky p?ístupného dusíku v zemině. Podle jejich charakteru v?ak bylo té? patrno, ?e se na nich podílely i allelopatické faktory. Zna?ně inhibi?ně p?sobil mák na cukrovku, mé ně inhibi?ně p?sobila ho??ice na je?men a cibule na ?epku. ??inek konopí na ?ito byl promě nný s dobou ulo?ení zeminy. Změny v obsahu fyziologicky p?ístupného dusíku, fosforu a draslíku v pokusné zemině neodpovídaly . mno?ství narostlé p?edplodiny, co? bylo podmíněno pou?itou kultiva?ní metodikou. Poměrně rychlé doplňování p?edplodinou vy?erpaných dusi?nan? v pokusné zemině s dobou jejího ulo?ení bylo pravděpodobně podmíněno nitrifikacními procesy. Podle stanovených změn intensity respirace pokusné zeminy se na allelopatickém ovlivnění mohla podílet i pudní mikroflora.     

Die durch Blattdüngung mit Humusstoffen hervorgerufenen anatomischen und physiologischen Veränderungen der Zuckerrübe

V p?edlo?ené práci je sledován ú?inek humusových látek aplikovaných na listy cukrovky post?ikem. Sou?asně je ově?ována vhodnost kombinace humusových látek s minerálními ?ivinami. Ukazuje se, ?e post?ik humusovými látkami zvlá?tě v kombinaci s minerálními ?ivinami p?íznivě ovlivňuje r?st cukrovky, zvy?uje váhu list? i ko?ene a celkové mno?ství cukru v ko?eni. Ú?inok post?iku humusovými látkami je vět?í u rostlin pěstovaných ve vodní kultu?e a st?íkaných ?ivným roztokem s kompletněj?ím zastoupením minerálních prvk?. Humusové látky p?i aplikaci na list vyvolávají podobné změny v anatomické stavbě pletiv a orgán?, jako p?i jejich aplikaci do ?ivného roztoku ke ko?en?m. Humusové látky zvlá?tě v kombinaci s minerálním roztokem zvy?ují v listech cukrovky mno?ství chlorofylu a zvy?ují intezitu fotosyntézy. Post?ik humusovými látkami zvy?uje sou?asně transpiraci cukrovky.     

Measurement of photosynthesis by the dry weight increment of samples composed of leaf segments

V práci se popisuje zp?sob pou?ití metody váhového stanovení intensity fotosynthesy vzork? listového pletiva i pro rostliny s úzkými listovými ?epelemi (nap?. Festuca, Stipa aj.). Vzorek listového pletiva tvo?í zde piocha ráme?ku, který je vyplněn těsně vedle sebe le?ícími listovými úseky. Listové úseky dlouhé 26 mm se vysekávají z list? speciálním razidlem a jejich po?et ve vzorku je nutno pro ka?dý rostlinný druh p?edem experimentálně stanovit. V souvislosti s touto otázkou auto?i popisují závislosti hodnot intensity fotosynthesy na mno?ství úsek? ve vzorku. P?esnost nep?ímého stanovení su?iny kontrolními vzorky je p?i deseti stanoveních a pětiprocentní pravdépodobnosti maximálné ± 1 %, co? dává mo?nost p?i p?edpokládaném p?ír?stku su?iny o 10% mě?it intensitu fotosynthesy s p? esností na ±10%.     

Einfluss der Ackerquecke (Agropyrum repens L.) auf die Wachstums- und Atmungsvorgänge der Weizenpflanzen

K pokus?m jsme pou?ili ?erstvých oddenk? pýru plazivého (Agropyrum repens L.) a jarní p?enice Nivy. Kultiva?ní pokusy jsme prováděli v Mitscherlichových nádobách v písku a v kompostové zemině na zahradě. Délka spole?ného r?stu pýru a p?enice trvala vesměs kolem 30 dní. Byl stanoven r?st pýru, r?st nadzemních ?ástí p?enice, intensita dýchání, obsah vody a obsah cukr? v nadzemních ?ástech p?enice. Výsledky pokus? ukázaly, ?e ?ím intensivněji nar?stal pýr v kultiva?ních nádobách, tím více se sni?oval r?st p?enice a rovně? tak poklesl obsah vody v jejich nadzemních ?ástech a zna?ně se změnil i obsah glycid?. Intensita dýchání se p?i men?ím mno?ství pýru v nádobách vět?inou poněkud zvedala, p?i největ?ím mno?ství pýru ji? poněkud poklesala. Ve srovnání s r?stem byla v?ak velmi málo ovlivněna. Z toho je patrno, ?e produktivnost dýchacích proces? p?enice vlivem pýru byla zna?ně sní?ena. K hlub?ímu objasnění těchto změn bude t?eba dal?í jejich studium.     

Relationship between the osmotic potential of cell sap and the water saturation deficit during the wilting of leaf tissue

Byly zji??ovány změny osmotického potenciálu (osmotického tlaku) buně?né ??ávy (vylisované z listových pletiv usmrcených p?i 100°C) p?i pasivní vodní bilanci (vadnutí) ?ástí ?epele v závislosti na zvět?ujícím se vodním deficitu (na ztrátě vody). Teoreticky by toti? bylo mo?no p?edpokládat, ?e voda vydaná p?i pasivní vodní bilanci pochází rovnoměrně z ve?keré vody buně?né, tedy také poměrně z podílu, obsa?eného v buně?né ??ávě. V tom p?ípadě by se buně?ná ??áva koncentrovala úměrně vznikajícímu deficitu. V naprosté vět?ině pozorovaných p?ípad? stoupal v?ak osmotický tlak (klesal osmotický potenciál) strměji ne? teoreticky odpovídá sou?asné ztrátě vody. Ze zji?těných rozdíl? mezi zmíněným teoretickým pr?během a mezi nalezenými hodmotami byl vypo?ítán odhad percentuálního podílu ?mobilní” vody v buňce, tj. toho podílu, kterého se v?dy bezprost?edně týkají změny obsahu vody v buňce. Tento podíl ?mobilní” vody byl u dospělých list? kolem 70 a? 80%. Velikost podílu ?mobilní” vody závisela na rychlosti vzniku vodního deficitu: P?i rychlém vadnutí byl u dospělých list? zji?těn men?í podíl ne? p?i vadnutí pomalém. To svěděí o tom, ?e ?mobilní” podíl buně?né vody je vymezován podle vodní bilance buňky dynamickou rovnováhu intracelulárních difusních proud? vody podle gradient? difusního tlaku vody mezi jednotlivými podíly buně?né vody, je? jsou ur?eny r?znou vazbou (?vázaná” voda) i r?znou lokalisací v buňce.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

Free amino acids and amides in the buds,and amino acids in hydrolyzates of the buds of biennial fruit-bearing apple trees

Volné aminokyseliny a amidy v pupenech, aminokyseliny v hydrolysátech pupen? si?ídavě plodných jabloní Pupeny odebrané s plodono?? na stromech s plody měly vy??í obsah volného asparagmu a některých volných aminokyselin ne? pupeny se strom? bez plod?. Kvantitativní poměr aminokyselin v hydrolysátech pupen? se strom? s plody i bez plod? byl zna?ně shodný.     

The activity of catalase and phosphatase in wheat when controlling the growth rate

K-humát stimuloval r?st p?enice a byla zji?těna zvý?ená aktivita fosfatázy v listech i v ko?enech a zvý?ená aktivita katalázy pouze v ko?enech. Vy??í teplota (30° C) p?i kultivaci zp?sobila pokles aktivity fosfatázy v ko?enech i v listech a pokles aktivity katalázy v listech. Narkotizace klí?ních rostlinek chloroformem zpomaluje r?st, zvy?uje aktivitu fosfatázy jen v prvních dnech po zásahu a zvy?uje aktivitu katalázy. Rovně? odnětí endospermu mělo za následek zpomalený r?st. P?enice takto vypěstovaná měla zvý?enou aktivitu katalázy a fosfatázy. Aktivita fosfatázy v listech v?ech variant i kontrol byla podstatně ni??í ne? v ko?enech na rozdíl od katalázy, která byla v listech a? několikanásobně aktivněj?í ne? v ko?enech. Aktivita fosfatázy v listech i v ko?enech klesala ve vét?ině p?ípad? se stá?ím. Aktivita katalázy klesala se stá?ím pouze v ko?enech, zatím co v listech stoupala. Aktivita katalázy je pravděpodobně méně závislá na rychlosti r?stu a souvisí spí?e s vý?ivou, tvorbou chlorofylu, fotosyntetickou aktivitou apod. Jak z literárních údaj?, tak z na?ich výsledk? vyplývá, ?e neexístuje jednoduchý vztah mezi aktivitou sledovaných enzym? a rychlostí r?stu; jde o vztahy komplikovaněj?í.     

The production of anthocyanins inImpatiens balsamina L. blossoms after acute irradiation of the uncoloured petals

Sledovali jsme p?ímý vliv ozá?ení na produkei antokyan? v isolovaných nezbarvených petalech balsaminy, pěstovaných in vitro. Ke kvalitativním změnám po ozá?ení v daném p?ípadě nedo?lo. Kvantitativní obsah antokyan? se krátce po ozá?ení také celkem neziněnil, av?ak po 3 týdnech do?lo k nápadnému poklesu kvantitativního obsahu antokyan?.     

Gibberellin-induced changes in glycolysis and in lipid metabolism of wheat leaves

V listech p?enice, pěstované 4 a? 10 dní v roztoku kys. giberelové (10–20 p.p.m.) bylo chromatografickou analysou zji?têno zvý?ení hladiny fruktoso-1,6-difosfátu v poměru ke kyselině 3-fosfoglycerové a fosfoenolpyrohroznové a kyseliny 3-fosfo-glycerové v poměru k dosud neidentifikovanému fosfátu. Tyto změny byly nalezeny za r?zných světelných re?im?, je? p?edcházely extrakci fosfát? z list?. Na základě těchto údaj? byl se z?etelem k výsledk?m d?ívěj?ích pokus? (Lu?tinec, Pokorná aR??i?ka 1962) vysloven p?edpoklad o interakei mezi glykolysou a reakcemi spot?ebovávajícími její meziprodukty pro synthesu lipid? jako?to o zp?sobu, kterým se m??e měnit p?sobením kyseliny giberelové hladina analysovaných fosfát? v listech. Za ú?elem ově?ení jeho správnosti byla sledována inkorporace 1-¹⁴C- a 6-¹⁴C-glukosy do lipid?, fosfolipid? (jejich? ho?e?natá s?l je nerozpustná v acetonu), CO₂ a nelipidické frakce list?. Ukázalo se, ?e inkorporace 1-¹⁴C do lipidických frakcí rostlin pěstovaných 3 a? 7 dní v roztoku kys. giberelové je nápadně sní?ena ve srovnání s inkorporací 6-¹⁴C. Poměr radioaktivit C₆∶C₁ byl v lipidech zna?ně zvý?en, také t?íhodinovým p?sobením kyseliny giberelové (10 a 50 p.p.m.) na listy p?i jejich inkubaci s glukosou-¹⁴C. Vzhledem k tomu, ?e mno?ství látek extrahovatelných etherem je v listech pokusných rostlin stejné jako u kontroly a ?e inkorporace 1-C do lipid? je v ?adě p?ípad? u kontrolních rostlin zna?ně vy??í ne? inkorporace 6-C, je nutno uva?ovat o ú?inku kyseliny giberelové na rychlost výměny uhlíkových atom? mezi lipidy a produkty katabolismu glukosy.     

О влиянии понижения и нтенсивности освеще ния на развитие пшениц,ы

Sní?ení intenzity osvětlení po ur?itou mez vedlo u ozimých a poloozimých odr?d p? enice, jako? i u p?esívek k urychlení vývoje vegeta?ního vrcholu hlavní osy, kde?to vývoj jarní odr?dy byl tímto zásahem zpomalen. U rostlin, jejich? vývoj byl sní?ením intenzity světla urychlen, byla váha suché nadzemní hmoty ni??í a obsah glycid? ve vegeta?ním vrcholu hlavní osy vy??í ne? u kontrolních rostlin rostoucích na normálním dni. Rostliny dlouhobě jarovizované měly rychlej? í vývoj a ni??í váhu nadzemní hmoty ne? rostliny jarovizované po normální dobu. Urychlující vliv sní?ení intenzity světla na vývoj rostlin je vysvětlen změnou zp?sobu r?stu, který je spjat s větsim p?ítokem asimilát? do vegeta?ních vrchol?.     

The cytological evaluation of some pear-sorts cultivated in Czechoslovakia

Autor se zabýval cytologickým zhodnoeením 40 odr?d základního ?eskoslovenského sortimentu hru?ní. Zjistil, ?e 30 odr?d tohoto souboru je diploidních a 10 triploidních. Mimo stanovení chromosomálních po?t? promě?il u v?ech odrud i délku listových pr?duch? a dokázal, ?e je mo?no pomocí tohoto kriteria bezpe?ně odli?it diploidní sorty od odr?d triploidních. Dal?ím rozli?ovacím znakem je u triploidních sort zaostávání chromosom? ve v?eténku béhem anafáze heterotypického dělení. Z provedeného zhodnoeení pr?běhu reduk?ního dělení vyplynuly některě nové poznatky týkají cí se abnormálního pr?běhu meiose u diploidních a triploidních odr?d. Autor nalezl u jednotlivých sort rozdílnou barvitelnost pletiv, která nezávisela na zp?sobu mikrotechnického zpracováni, nýbr? byla p?edev?ím vlastností ka?dé odr?dy. Dále dophiil ôdaje o vý?i klí?ivosti pylu u sort, u nich? dosud nebyla v klimatických podmínkách ?eskoslovenska stanovena.