Some findings on the course of infection caused by yellows-type viruses inTrifolium repens L. Plants

Experimentálním výzkumem pr?běhu virové infekce ?loutenkového typu u rostlinTrifolium repens L. byly zji?těny tyto výsledky: Za 24 a 48 hodin po skon?ení testovací doby virus zelenokvětosti jetele a virus zakrslosti jetele roz?í?il se v rostlinách maximálně jen do vzdálenosti 5 cm od místa inokulace. V infikovaných rostlinách pomno?ený virus zelenokvětosti jetele a virus zakrslosti jetele objevil se v pr?měru o 5–6 dní d?íve ne? p?íznaky ocho?ení. Pomocí nabývacího sání k?ísk? na rostlináchT. repens s r?zně starou infekcí virem zakrslosti jetele byl zji?těn pokles koncentrace viru v rostlinách star?ích více jak 45 dní po objeveni se p?íznak? ocho?ení. U rostlin infikovaných virem parastolburu tento pokles nebyl zji?těn.     

Participation of ascorbate oxidase in the respiration ofCucurbita roots

Askorbinoxydasa byla studována jako jedna z terminálních oxydas v ko?enech sedmidenních kultur tykve (Cucurbita pepo L.) ve vztahu k vý?ivě vápníkem, jak je její mno?ství a kvalita ovlivněna Ca-deficiencí. Autor do?el k závěr?m:

1. 1.
   V ko?enechCucurbita pepo L., sorta ?Kaba?ky”, byla dokázána askorbinoxydasa. Identifikaci jsme provedli podle substrátu oxydace, citlivosti enzymu v??i 10^?4 DIECA; mo?nost interference jiných oxydasových systém? byla p?i sledování oxyda?ní reakce vylou?ena pou?itím acetonového preparátu.     
   
   

Host range of wheat striate virus

Na sání p?irozeně infikovaného p?ena?e?e viru prou?kovitosti p?enice (VPP) k?ísaCalligypona pellucida F. reagovaly charakteristickými p?íznaky v poměrně zna?ném rozsahuBromus arvensis L.,B. mollis L.,Avena fatua L.,A. nuda L. (HOEJ.),Triticum aestivum L. s. s.,T. compactum HOST.,T. dicoccum SCHRANK aHordeum murinum L., v men?ím podílu pakLolium multiflorum LAM.,L. perenne L.,Bromus tectorum L.,Poa annua L., Avena strigosa SCHREB., A. sterilis L.,Triticum spelta L.,T. durum DESF.,T. turgidum L. aT. polonicum L. Dal?ích 42 rostlinných druh? ze 6 ?eledí v této testaci neonemocnělo. Negativně vyzněl i pokus o umělé naka?eníPhleum pratense L.,tîeba?e u tohoto rostlinného druhu jsme v p?írodě pozorovali typické p?íznaky VPP. Máme za to, ?e některé negativní výsledky byly asi v p?í?inné spojitosti se ?na?ně kolísající p? ena?e?skou ú?inností vektora, známou ji? z d?ívěj?ích prací. V kulturách pícnin prvního u?itkového roku v místech s nadměrně hojným výskytem larevCalligypona pellucida bylo p?i terénních pozorováních zaznamenáno v některých lokalitách na ?eskomoravské vyso?ině silněj?í napadení VPP uLolium multiflorum. Charakteristické p?íznaky VPP jsme p?i tom zjistili i naPhleum pratense, Lolium perenne a Bromus mollis.     

The distribution pattern of transpiration rate,water saturation deficit,stomata number and size,photosynthetic and respiration rate in the area of the tobacco leaf blade

Ji? d?íve zji?těné (Slavík 1959a) rozlo?ení hodnot osmotického tlaku buně?né ?távy na plo?e listové ?epele dvoudělo?ného typu (apex >base, okraj > centrální ?ást), nezávislé na vodní bilanci a nezměněné i p?i nulovém deficitu difusního tlaku (DPD)in situ bylo doplnéno dal?ím sledováním fysiologické heterogenity listové ?epele u dospělých list?Nicotiana sanderae hort., p?edev?ím hlavních indikátor? vodního provozu a výměny CO₂. Intensita transpirace s intaktního povrehu list?, vypo?tená z vá?kových mě?ení na discích, vyseknutých z ?epele, je v apikální ?ásti o 50 a? 70%, ni??í ne? na basi. Rovně? p?irozený trvalý vodní deficit, stanovený diskovou metodou (?atský 1960), byl v apikální ?ásti o 10% ni??í ne? na basi. Hustota pr?duch? byla jak uNicotiana sanderae, tak u dal?í pokusné rostliny u cukrovky v apikální ?ásti pr?měrně o 40% ni??í, zatím co velikost pr?duch? byla v apikální ?ásti naopak pr?měrně o 30% vět?í. Relativní index plochy pr?duchových skulin na plochu ?epele (po?et × ?tverec délky na svrchní plus spodní straně) se na obou místěch pr?kazně neli?il. Intensita fotosynthesy (na plochu), mě?ená gazometricky infra?erveným analysátorem, byla p?i plném nasycení pletiva vodou v apikální ?ásti pr?kazně o 17% ni??í ne? v ?ásti basální, a?koliv obsah chlorofylu na plochu je v tlust?í, apikální ?ásti vět?í. Rovně? intensita dýchání, manometricky mě?ená jako Q_O2, byla v apikální ?ásti pr?kazně ni??í, a to jak v p?epo?tu na su?inu (o 12%), tak na plochu. Podobné, av?ak podstatně men?í rozdíly byly zji?těny také mezi okrajem a centrální ?ástí ?epele. Fysiologická heterogenita listové ?epele je kauzálně zalo?ena na r?zné hydrata?ní úrovni, tak?e studium aktivity r?zných fysiologických proces?, na r?zných místech ?epele je vhodné pro sledování jejich vztahu k r?zné úrovni hydratace.     

Einige quantitative anatomische Merkmale von Blättern verschiedener Insertionshöhe beiPotamogeton perfoliatus L. undP. lucens L.

U pono?ených vodních rostlin rdestu prorostlého (Potamogeton perfoliatus L.) a rdestu světlého (Potamogeton lucens L.) byl sledován po?et epidermálních buněk na jednotku listové plochy (mikroreliéfovou metodou) a hustota ?ilnatiny (mě?ena k?ivkoměrem na fotografiích ter?ík?, projasněných laktofenolem) u dolních, st?edních a horních list? na bázi, ve st?edu, na okraji a na ?pi?ce ka?dého ze sledovaných list?. U obou druh? rdestu jsou rozdíly v po?tu epidermálních buněk na jednotku listové plochy mezi listy r?zné inserce pr?kazné jen na za?átku vegeta?ního období, později nepr?kazné. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou vět?inou nepr?kazné. Mezi spodní a svrchní stranou listu jsou uP. perfoliatus pr?kazné, uP. lucens nepr?kazné rozdíly. Rozdíly v hustotě ?ilnatiny mezi jednotlivými listy na rostlině jsou také nepr?kazné kromě za?átku vegeta?ního období a kromě některých rozdíl? mezi st?edními a horními listy uP. perfoliatus. Rozdíly mezi r?znými místy na listu jsou u obou druh? rostlin vysoce pr?kazné. Tam, kde vliv vodního prost?edí není komplikován p?sobením dal?ích podmínek prost?edí, byl u dospělých rostlinP. perfoliatus aP. lucens zji?těn nepatrný nebo ?ádný gradient xeromorfie směrem k vrcholu rostliny u vý?e uvedených znak?.     

Inheritance of development of lateral florets in spikelets of barley spike

V práci byla sledována dědi?nost vývinu laterálních kvítk? p?i k?í?ení dvou?adých forem je?mene typu distichon a ?esti?adých forem typu vulgare a brachyurum. Znak m??e být u?it pro identifikaci skute?ných hybrid? ji? v F l generaci p?i k?í?ení dvou?adých a ?esti?adých forem, kde dominuje dvou?adost. Nepoda?ená k?í?ení je pak mo?no v?as vylou?it. Také pro stanovení vazbových poměr? m??e být významný ve vy??ích hybridních generacích.

1. 1.
   Dědi?nost vývinu laterálních kvítk? v kláscích je?ného klasu p?i k?í?ení dvou?adých a ?esti?adých forem byla studována metodou pro plynule proměnlivé znaky.     
   
   

Квопросу образовани я мозаики табака у пом идоров при влращивании их в усло виях резкого колебан ия температурл

V pokusech s raj?aty (Solanum lycopersicum L.) odr?dy Pr?honické byla sledována otázka vzniku viru v rostlině vlivem p?sobení kolísání teplot jak popisuje VOVK (1958). Raj?ata byla pěstována za aseptických podmínek a byla vylou?ena jakákoliv kontaminace. P?da, květiná?e a bedni?ky byly desinfikovány, a zaléváno bylo p?eva?enou vodou. Pokusné rostliny byly p?es den ve skleníku p?i teplotě 12–35° C, na noc byly p?eneseny do místnosti o teplotě 1–4° C. Kontrolní rostliny byly pěstovány ve skleníku. V ?ádném p?ípadě se nepoda?ilo vyvolat p?íznaky virového ochuravění, co? bylo té? dokázáno testy naNicotiana tabacum L. Samsun aNicotiana glutinosa L. Kolísání teplot neovlivnilo tedy metabolismus rajcat tak, aby do?lo ke vzniku viru ve zdravé rostlině.     

The effect of cytoplasmic factors on the variability ofAspergillus strains

KmenyAspergillus amstelodami No. 5,A. chevalieri A 24 aA. ruber No. 71 byly pasá?ovány po 21 generací pomocí monokonidiové isolace na sladinové p?dě a na Czapkově p?dě s 20% sacharosou. Bylo pozorováno postupné zvy?o?ování tvorby konidií, r?zně na obou p?dách. Nedo?lo ke sní?ení tvorby perithecií nebo jejich vymizení. U kmen?A. amstelodami No. 5 na sladinové p?dě aA. ruber No. 71 na Czapkově p?dě se sacharosou vznikly celkem t?i morfologické změny, charakterisované p?edev?ím zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace a reversibilitou k p?vodnímu fenotypu u některých kolonií v dal?ích generacích. U kmeneA. chevalieri A 24 se na sladinové p?dě objevily dvě rozdílné fenotypové změny, je? jsou charakteristické a stálé. Vyzna?ují se, mimo jiné morfologické znaky, té? zpomaleným r?stem a zpo?děnou diferenciací v prvních dnech inkubace. Tyto výsledky jsou srovnávány s pokusyJinkse (1954, 1956) a diskutován p?vod pozorovaných změn a vliv p?d. U reversibilních změn lze usuzovat, ?e jsou mimojaderného p?vodu, nebot je mo?no s velkou pravděpodobností vylou?it změny podmíněné mutacemi genomu a segregací jader následkem heterokaryose. U změn, u nich? k reversi nedochází, není jejich p?vod jasný. Zvý?ená sporulace je p?ipisována změnám v cytoplasmě.     

Necrosis ofAesculus hippocastanum L.

V práci trvající t?i léta byla sledována choroba jírovce madalu (Aesculus hippocastanum L.), u nás i jinde v st?ední Evropě v?eobecně roz?í?ená. Hlavním pracovi?těm byl zámecký park v Lu?anech u P?e?tic (Hlávkova nadace). P?íznaky a jejich vývoj byly pozorovány také na mnohých jiných místech. Podle t?ídění L. Bose (Wageningen) pat?í tyto symptomy do skupin barevné změny (II), Nekrosa (IV), Deformace (VII) a ?áste?ně i Redukce r?stu (plod?). Jde o chorobu, kterou p?ed 60 lety popisovalSorauer aThomas jako abiosu. Poněvad? některé zjevy poukazovaly na chorobu virového p?vodu, byly podniknuty diagnostické zkou?ky. Serologická byla negativní pro chemismus madalových list?, které nejsou vhodným materiálem pro tuto metodu. Zkou?ky roubovací a o?kovací na zdravých semená?ích byly positivní. Virová nekrosa madal? je choroba systémová, která není p?ená?ena mechanicky dotekem. Snadno se v?ak p?ená?í roubováním a o?kováním. Některé známky nasvěd?ují té? pravděpodobnosti, ?e do jisté míry m??e být p?ená?ena i semenem.     

Eine kombination von Humusstoffen mit mineral-nährstoffen und substanzen mit fungiziden eigenschaften zum bespritzen der pflanzen

Práce ově?uje mo?nost kombinace humusovýoh látek s minerálnimi ?ivinami a látkami fungicidni povahy p?i post?iku rostlin. Laboratorně byl testován fungicidní ú?inek prepará t? Herylu, Novoziru N, Sulky a Kuprikolu kombinovaných s humusovými látkami naSclerotinia fructicola (WINT.) REHM.,Alternaria brassicae (BERK.) SACC. aErysiphe graminis var.tritici MARCHAL. Ukázalo se, ?e humusové látky nesni?ují ú?innost pou?itých fungicidníoh látek. P?i testování ú?inku Novoziru N od 0,5 do 0,03 % bylo zjiětěno, ?e p?idání humusových látek dokonce zvy?uje fungicidni ú?inek preparátu a? o 12 %. P?enice pěstovaná ve skleniku ve vodní kultu?e byla uměle infikovaná.Erysiphe graminis var.tritici MARCHAL., a po dobu kultivace st?íkána týdně roztoky humusovych látek, minerá lníeh ?ivin a Novoziru N ve vzájemné kombinaci. Výsledky ukazují dvojí p?sobeni takto kombinovaných roztok?: stimula?ní p?sobení huminových kyselin s minerálním roztokem na r?st p? enice a fungicidni ú?inek na parazitni houbu. Jako nejú?inněj?í se ukázala dvojkombinace Novoziru N s humusovými látkami a Novoziru N s minerálními ?ivinami. Ve v?ech kombinacich a Novozirem N byla infekce list? potla?ena, zatímco u jiných variant byla zna?ně pokro?ilá. Ko? enový systém citlivě reagoval na post?ik list? p?enice.     

Biologische und elektronenmikroskopische Bestimmung der schweren Strichelkrankheit der Tomate

Podle vzhledu nelze spolehlivě ur?it, ?ím jsou zp?sobeny nekrotieké p?íznaky na listech a stoncíeh raj?at. ?ádny ze zkou?ených diferen?ních hostitel? (Nico-tiana glutinosa, Datura stramonium, Gomphrena globosa, Chenopodium giganteum) není pou?itelný pro ryohlou p?ímou identifikaci nekrotické ?árkovitosti raj?at (zp?sobené komplexnim ochuravěním virem mozaiky tabáku a X-virem bram-boru) a je t?eba provést dal?í pasá?e k d?kazu X-viru ze systémově infikovaných list?N. glutinosa neboD. stramonium. PomocíG. globosa aCh. giganteum nem?-?eme podle lézí oba viry spolehlivě rozli?it. Mikroskopioké vy?et?ení inklusí v tri-chomech raj?ete m??e spolehlivě dokázat pouze p?ítomnost viru mozaiky tabáku. Naproti tomu jednoduchou p?ípravou preparát? pro elektronomikroskopické vy?et?ení (homogenát 1 cm² listové ?epele v 10 ml vody) lze získat dostate?ně kva-litní obraz ?ástic obou vir?, v něm? je snadné revidovat délku vláknitých ?á stic X-viru braboru (515 x 13 mµ) porovnáním s tlust?ími krat?ími ty?inkami viru mozaiky tabáku (280 X 15 mµ).     

The electron microscopie examination of inclusions of cucumber virus 4

Na ultratenkýeh ?ezech listem okurky infikované virem zelenoskvrnité mozaiky okurky (cucumber virus 4,Cucumis virus 2A) byly zji?těny inkluse slo?ené z jedné vrstvy rovnobězně ulo?ených virových cástic uspo?ádanych kolmo k dlouhé ose inkluse. Inkluse byly slabě barvitelné OsO₄ bez kontrastován. Délka ?ástic odpovdala délee ?ástic uvolněných homogenisac listu (2757 Å), av?ak tlou?tka ?ástic pozorovaných v inklusi byla men? ne? na preparátech jednotlivých ?ástic. Inkluse le?í v cytoplasmě, nemá blánu, av?ak je obklopena nepravidelnou, nebarvitelnou vrstvou. Po pou?it pufrovaného roztoku Os0₄ nebylo v okolí inkluse pozorováno poruáen základn cytoplasmy, mitochondri a lysosomùm podobných útvarù. Inkluse se podle elektronogram? podobají inklusím viru mozaiky tabáku.     

Über den anaeroben Stoffwechsel der Vegetationskegel des Weizens

Na vegeta?ních vrcholech ozimé p?eniceTriticum vulgare var.milturum Al., odr?dy Chlumecká 12 jsme sledovali papírovou chromatografií změny v obsahu glycid?, aminokyselin a organických kyselin po inkubaci za aerobních a anaerobních (N₂) podmínek. Práce byly prováděny jak s isolovanými vegeta?ními vrcholy, tak s vrcholy in situ ve 2., 3. a 4. etapě organogenese. Také byl histochemicky stanoven obsah acetaldehydu, lokalisace a aktivita alkoholdehydrogenásy. Získané údaje svěd?í o tom, ?e v mladých vegeta?ních vrcholech (2. etapa organogenese) p?eva?uje aerobní kva?ení, kde?to u star?ích se ji? uplatňuje p?evá?ně aerobní oxydasové systémy. Na vegeta?ních vrcholech nedochází k syntese vět?iny sledovaných aminokyselin ve vět?ím mě?ítku, i kdy? jím byl poskytnut zdroj aminodusíku. Hlavním zdrojem pro proteosyntesu jsou aminokyseliny p?iváděné z list?, je v?ak mo?no uva?ovat o jejich p?eměnách ve vegeta?ním vrcholu. Tyto p?eměny probíhají jen za aerobních podmínek. Pro kontrolu, zda se aminokyseliny neuvolňují p?i proteolyse, byl během inkubace m ?en kapkovou metodou obsah bílkovin. P?edlo?ená práce bude dále doplněna p?ímým mě?ením aktivity některých enzym?.     

Über Struktur und Bildung der Zystolithen-Kallose

Byl sledován výskyt a zp?sob ukládání kalózy v cystolitech 23 druh? roduFicus a 16 dal?ích druh? z ?eledíMoraceae, Acanthaceae, Combretaceae, Oleaceae aUrticaceae. Kalóza cystolit? byla nalezena v podstatě pouze u roduFicus. Na po?átku tvorby cystolit?Ficus clastica jsou vzniklé ?ásti stopky slo?eny z celulózy. Po dosa?ení délky kolem 30 μ se tvo?í na volném konci stopky první kalózové útvary ve formě tenkých povlak?. Postupně se tvo?í vět?í vrstvy st?ídavě z celulózy a kalózy, které vyplňují st?ední ?ást cystolit?. Zvápenatělé cystolity jsou obaleny plá?těm p?evá?ně z ?isté kalózy. Je diskutován problém funkce kalózy cystolit?. Kalóza je pova?ována—v souladu s d?íve uváděným názorem—za pr?vodní produkt změněného metabolismu tvorby buně?ných stěn během vzniku litocyst?.     

Weitere Versuche mit der Rauhverzwergung und Streifenkrankheit des Maises

P?i velmi pozdním setí (5. VI. 1964) a opakovaném p?enosu k?ísaCalligypona pellucida sOriganum vulgare aPlantato major, nemocných ?loutenkou aster, bylo u kuku?ice docíleno velmi ?etné a tě?ké napadení jmenovanou virosou. Onemocnění mělo za následek tmavou barvu list?, někdy jejich pruhovitost, ?asto zakrsání rostlin, nevyvinutí saměích květenství nebo jejich zlistnatění, rudimentární vývoj někdy nadměrně ?etných sami?ích květenství, jejich nedokonalé opylení, velmi silné sní?ení sklizně zrna. Na této lokalitě (Praha-Dejvice, Na Karlovce) nebylo docíleno ?ádné virové onemocnění p?enosemCalligypona pellucida na oves a je?men, jestli?e p?ed tím k?ísi sáli naOriganum vulgare z té?e lokality, nemocném ?loutenkou aster. Virosní sterilita a zakrslost ovsa je p?sobena jiným virem nebo jinou skupinou virových kmen? ne? virová zakrslost a pruhovitost kuku?ice.     

Über die Wirkung einiger Phenoxyessigsäurenderivate auf das Wachstum

Sledováním ú?inku dvaceti nově zkou?ených slou?enin VII a? XXVI, je? jsou deriváty kyseliny fenoxyoctové, v koncentraci 10^?10 (0,0001 mg v litru) na izolované ko?enyLepidium sativum L. aSaccharomyces cerevisae bylo zji?těno, ?e v porovnání s ú?inností devíti známých r?stově aktivních látek Ia a? VI, které se vzájemně li?í typem ú?inku, ani jedna významněji neovlivňuje ani r?st do délky, ani dělení buněk. Z výsledk? vyplývá, ?e chemická struktura zkou?ených slou?enin, a?koliv vyhovuje d?íve stanovenému po?adavku na konstitukei herbicídních látek tohoto typu, je p?íli? v?eobecným mě?ítkem. Alespoň v na?em p?ípadě se zna?ným vlivem uplatňuje druh a po?et substituent? na aromatickém jád?e. Experimentální výsledky této práce svěd?í o tom, ?e jinak velmi citlivýTurfitt?v kvasinkový test není vhodný jako metoda pro zji?tování ú?inku r?stových látek s ú?inností typu kyseliny 3-indolyloctové (IIa).     

Über die Veränderung des Geschlechtsverhältnisses der Nachkommenschaft im Zusammenhang mit dem Alter der Blüten beiMelandrium album

V pokusu byl sledován vliv stá?í sam?ích a sami?ích květ? (nejdéle pět dní starých) na poměr pohlaví v potomstvu uMelandrium album Gabcke. Bylo zji?těno, ?e v potomstvu ze sprá?ení sami?ích květ? dva dny starých se pr?kazně zvý?ilo procento pestíkových rostlin. V potomstvech ze sprá?ení sami?ích květ? star?ích ne? dva dny se jevila v zastoupení-samic klesající tendence. Stá?í sam?ích květ? nemělo ?ádný vliv na poměr pohlaví v potomstvu.     

Der Einfluss von Pyrazon auf die Katalase-Aktivität in den Blättern der Senfpflanze (Sinapsis alba L.) und der Zuckerrübe

Rostliny ho??ice bílé (Sinapis alba L.) a cukrovky (Beta vulgaris L.) byly post?íkány ve fázi prvého páru pravých list? herbicidem pyrazonem (=1-fenyl-4-amino-5-chlor-pyridazonem-6) ve formě subspenzního p?ípravku Pyraminu v 0,4% koncentraci. Za 1 den, 4, 7 a 14 dní po post?iku volumetrikou motodou podle Jermakova a splupracovník? zji??ována aktivita katalázy ve ??ávě z list?. Bylo zji?ěno, ?e aktivita katalázy v listech citlivé rostliny (ho??ice bílé) byla pyrazonem potla?ena ve srovnání se ??ávou z list? neo?et?ených, kde?to v listech odolné rostliny (cukrovky) aktivita katalázy sní?ena nebyla.     

Study of the reversibility of the water saturation deficit as one of the methods of causal phytogeography

Jedním z kritérií pro posuzování odolnosti rostiin v??i suchu je jejich schopnost sná?et vodní deficit ani? nastanou irreversibilní změny v jejich pletivech. Tato schopnost byla zkoumána metodikou, popsanou v p?edlo?ené práci. Listy některých xerothermních trav (druhy roduStipa, Melica atd.) vysýchaly za p?esně definovaných pokusných podmínek tak, ?e dosáhly r?zně odstupňovaného vodního deficitu. Potom byly roz?ezány na segmenty a ve speciálním ráme?ku dosycovány vodou. P?vodní deficit i jeho vyronání bylo sledvváno váhově. Výsledné hodnoty byly znázorněny graficky. Zatímco ztráta vody z list? během vysýchání probíhala v některých p?ípadech lineárně, k?ivka dosycování ukazovala charakteristický zlom, který indikoval, jak dalece byla ztráta vody nahraditelná, a kdy do?lo ji? k irreversibilním změnám. Ukázalo se, ?e ze studované série rostlin druhy typicky kontinentální mají schopnost doplňovat svou zásobu vody ad integrum i p?i zna?ném vodním deficitu. Rostliny s areálem spí? oceánického charakteru tuto schopnost nemají. Je pravděpodobné, ?e i tato vlastnost bude směrodatná p?i výkladu kausální fytogeografie.     

Über den Einfluss der Styrylpyridine und des 3-Amino-1, 2, 4-triazols auf die Wurzelatmung vonSinapis alba L.

V na?ich pokusech jsme sledovali vliv t?í izomerních styrylpyridin? a známého herbicidu aminotriazolu v roztocích 10^?3 m na SDH a SO systém ko?en?Sinapis alba. Styrylpyridiny, kdy? byly p?idány k rostlinnému homogenátu p?ed mě?ením aktivity, inhibovaly SDH systém úplně. Brzdily aktivitu dehydrogenázy kyseliny jantarové stejně, jako její inhibitor malonan. V pokusech, kde se sledované rostliny pěstovaly v roztocích zkou?ených látek, byl nejú?inněj?í 3-styrylpyridin, méně 4-styrylpyridin a nejméně 2-styrylpyridin. Stejné po?adí ú?innosti bylo nalezeno p?i r?stových testech a p?i sledování vlivu na aktivitu SO systému. Jestli?e byly látky p?idávány p?ímo k homogenátu, byl SO systém ovlivněn jen málo. U rostlin, které byly pěstovány p?ímo ve zkou?ených roztocích, prokázal nejvy??í inhibici 3-styrylpyridin a nejmen?í 2-styrylpycidin. Aminotriazol naprosto neovlivnil cytochromoxydázu a dehydrogenázu kyseliny jantarové naopak stimuleval.